Rob Blake: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Robert Bowlby "Rob" Blake''' (* 10. prosince 1969, Simcoe, Kanada) je bývalý kanadský profesionální hokejový obránce a současný hokejový funkcionář, který je považován za jednoho z nejlepších a nejkomplexnějších obránců své generace. Byl prototypem moderního obránce, který kombinoval elitní ofenzivní schopnosti s drtivou fyzickou hrou. V roce 1998 získal James Norris Memor…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 19. 10. 2025, 06:47
Obsah boxu
Robert Bowlby "Rob" Blake (* 10. prosince 1969, Simcoe, Kanada) je bývalý kanadský profesionální hokejový obránce a současný hokejový funkcionář, který je považován za jednoho z nejlepších a nejkomplexnějších obránců své generace. Byl prototypem moderního obránce, který kombinoval elitní ofenzivní schopnosti s drtivou fyzickou hrou. V roce 1998 získal James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího obránce NHL a v roce 2001 vyhrál Stanley Cup s Colorado Avalanche. Je členem prestižního Triple Gold Clubu a v roce 2014 byl uveden do Hokejové síně slávy.
| Rob Blake | |
|---|---|
| Soubor:Rob Blake cropped.jpg | |
| Rob Blake | |
| Celé jméno | Robert Bowlby Blake |
| Národnost | 🇨🇦 Kanadská |
| Datum narození | 10. prosince 1969 |
| Místo narození | Simcoe, Ontario, Kanada |
| Výška | 193 cm |
| Váha | 102 kg |
| Post | Obránce |
| Držení hole | Pravá |
| Draft NHL | 70. celkově, 1988 |
| Tým draftu NHL | Los Angeles Kings |
| Konec kariéry | 2010 |
| Hrál za | 🏒 Profesionální kluby Los Angeles Kings (NHL) Colorado Avalanche (NHL) St. Louis Blues (NHL) San Jose Sharks (NHL) 🏒 Reprezentace Kanada |
👦 Mládí a začátky kariéry
Rob Blake se rozhodl pro cestu přes americkou univerzitní soutěž NCAA, kde tři roky oblékal dres Bowling Green State University. Zde se vyvinul v dominantního obousměrného obránce. Ve své poslední sezóně (1989/1990) byl finalistou na Hobey Baker Award pro nejlepšího hráče celé soutěže a byl jmenován do prvního All-American týmu.
🏒 Hráčská kariéra
Hvězdou v Los Angeles (1988–2001)
V roce 1988 byl Blake draftován až ve čtvrtém kole jako 70. v pořadí týmem Los Angeles Kings. Tento výběr se ukázal být jednou z největších "krádeží" v historii draftu. Do NHL naskočil na konci sezóny 1989/1990 a okamžitě se zařadil mezi klíčové obránce týmu.
Po boku superhvězdy Wayna Gretzkého se Blake rychle vyvinul v jednoho z nejlepších obránců ligy. Byl známý svou drtivou střelou od modré čáry, skvělým bruslením a především nekompromisní a často až zastrašující fyzickou hrou. V roce 1993 byl klíčovou postavou jízdy Kings až do finále Stanley Cupu, kde podlehli Montreal Canadiens.
Zisk Norris Trophy a kapitánství
Vrchol jeho individuálních úspěchů přišel v sezóně 1997/1998. V tomto ročníku nasbíral 50 bodů a byl naprosto dominantní silou na obou koncích kluziště. Za své výkony po zásluze získal James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího obránce NHL, čímž se stal teprve druhým hráčem v historii Kings, kterému se to podařilo[1]. Během svého působení v Los Angeles byl také dlouholetým kapitánem týmu.```
🏆 Zisk Stanley Cupu a návraty (2001–2008)
V únoru 2001, v rámci jednoho z největších přestupů sezóny, byl Blake jako kapitán Kings vyměněn do hvězdami nabitého týmu Colorado Avalanche, který se chystal na útok na Stanley Cup[2]. Spolu s hráči jako Joe Sakic, Peter Forsberg a Patrick Roy vytvořil jeden z nejdominantnějších týmů v historii.
Hned ve své první sezóně v Coloradu se dočkal vrcholu své kariéry. Na jaře 2001 byl klíčovým defenzivním pilířem na cestě za ziskem Stanley Cupu. Ve finále proti New Jersey Devils Colorado zvítězilo v sedmi zápasech a Blake konečně zvedl nad hlavu slavnou trofej, která mu v Los Angeles unikla.
V Coloradu strávil pět úspěšných sezón, během kterých patřil k nejlepším obráncům a lídrům týmu. Po odchodu ze St. Louis krátce působil jako kapitán v Los Angeles, než se opět upsal Coloradu.
Návrat do Los Angeles a působení v St. Louis
V roce 2006 se jako volný hráč rozhodl pro návrat do Los Angeles Kings. Okamžitě byl znovu jmenován kapitánem a strávil v klubu další dvě sezóny jako mentor a stále velmi produktivní obránce[3]. Tým se nacházel v přestavbě a Blake pomáhal vychovávat mladé talenty, jako byli Anže Kopitar a Dustin Brown. Po dvou letech se jako volný hráč na jednu sezónu upsal týmu St. Louis Blues.```
🏆 Zisk Stanley Cupu a návraty (2001–2008)
V únoru 2001, v rámci jednoho z největších přestupů sezóny, byl Blake jako kapitán Kings vyměněn do hvězdami nabitého týmu Colorado Avalanche, který se chystal na útok na Stanley Cup[4]. Spolu s hráči jako Joe Sakic, Peter Forsberg a Patrick Roy vytvořil jeden z nejdominantnějších týmů v historii.
Hned ve své první sezóně v Coloradu se dočkal vrcholu své kariéry. Na jaře 2001 byl klíčovým defenzivním pilířem na cestě za ziskem Stanley Cupu. Ve finále proti New Jersey Devils Colorado zvítězilo v sedmi zápasech a Blake konečně zvedl nad hlavu slavnou trofej, která mu v Los Angeles unikla. Tímto triumfem, v kombinaci s jeho titulem mistra světa a olympijským zlatem, se také stal členem prestižního Triple Gold Clubu.
V Coloradu strávil pět úspěšných sezón, během kterých patřil k nejlepším obráncům a lídrům týmu.
Návrat do Los Angeles
V roce 2006 se jako volný hráč rozhodl pro návrat do Los Angeles Kings. Okamžitě byl znovu jmenován kapitánem a strávil v klubu další dvě sezóny jako mentor a stále velmi produktivní obránce[5]. Tým se nacházel v přestavbě a Blake pomáhal vychovávat mladé talenty, jako byli Anže Kopitar a Dustin Brown, kteří později dovedli Kings ke Stanley Cupu. Po dvou letech se jeho druhá mise v Los Angeles uzavřela.
🦈 Závěr kariéry v San Jose (2008–2010)
Pro své poslední dvě sezóny v NHL se Rob Blake upsal týmu San Jose Sharks. Okamžitě byl jmenován kapitánem a i ve svém pokročilém věku prožil ještě jednu vynikající sezónu, když nasbíral 45 bodů. V San Jose plnil roli mentora pro mladé obránce, jako byl Marc-Édouard Vlasic. Po sezóně 2009/2010, ve věku 40 let a po 20 sezónách v NHL, oznámil konec své legendární kariéry[6].
Po skončení hráčské kariéry se vrátil do organizace Los Angeles Kings, kde působil na různých manažerských pozicích, včetně asistenta generálního manažera, a podílel se tak na zisku Stanley Cupů v letech 2012 a 2014 z jiné role. Později byl jmenován generálním manažerem klubu.
🇨🇦 Reprezentační kariéra
Rob Blake byl mimořádně úspěšným a dlouholetým kanadským reprezentantem. Jeho největší úspěch přišel na Zimních olympijských hrách 2002 v Salt Lake City, kde byl klíčovým obráncem zlatého týmu, který pro Kanadu získal první olympijské zlato po 50 letech. Zúčastnil se celkem tří olympijských her (1998, 2002, 2006).
Je také dvojnásobným mistrem světa z let 1994 a 1997. Díky těmto triumfům, v kombinaci se ziskem Stanley Cupu v roce 2001, se stal členem prestižního Triple Gold Clubu.
🏃♂️ Herní styl a odkaz
Rob Blake byl prototypem komplexního obránce, který dominoval na obou koncích kluziště. Jeho hra byla založena na kombinaci elitních ofenzivních schopností a drtivé, zastrašující fyzické hry. Disponoval jednou z nejtvrdších střel od modré čáry své generace a byl stálou hrozbou v přesilových hrách. Jeho "hity v otevřeném poli" byly legendární a často měnily průběh zápasů. Byl to hráč, který dokázal nasbírat 70 bodů v sezóně, ale zároveň patřil k nejobávanějším fyzickým hráčům v lize.
Jeho odkaz je nesmazatelný. Je považován za jednoho z nejlepších obránců své generace, za nejlepšího obránce v historii Los Angeles Kings a za jednoho z nejkomplexnějších beků všech dob. Jeho číslo 4 bylo slavnostně vyřazeno a visí pod stropem arény v Los Angeles.
🧠 Pro laiky
Představte si nejelitnějšího generála armády, který nejenže vymýšlí geniální útočné strategie, ale zároveň je i tím nejsilnějším a nejodvážnějším vojákem v první linii. To byl Rob Blake. Z pozice obránce dokázal řídit útok jako generál – jeho střely od modré čáry byly jako rány z nejtěžšího děla. Ale zároveň byl i tím nejtvrdším vojákem, který svým tělem ničil útoky soupeře. Byl to vzácný mix strategické geniality a brutální síly, který z něj činil jednoho z nejkomplexnějších "válečníků" na ledě.
📊 Kompletní statistiky a ocenění
Klubová kariéra
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM | Z (Play-off) | G (Play-off) | A (Play-off) | B (Play-off) | TM (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1987–88 | Bowling Green State Univ. | NCAA | 43 | 10 | 22 | 32 | 88 | — | — | — | — | — |
| 1988–89 | Bowling Green State Univ. | NCAA | 46 | 11 | 28 | 39 | 84 | — | — | — | — | — |
| 1989–90 | Bowling Green State Univ. | NCAA | 42 | 23 | 36 | 59 | 140 | — | — | — | — | — |
| 1989–90 | Los Angeles Kings | NHL | 4 | 0 | 0 | 0 | 4 | 8 | 1 | 3 | 4 | 4 |
| 1990–91 | Los Angeles Kings | NHL | 75 | 12 | 34 | 46 | 125 | 12 | 1 | 4 | 5 | 26 |
| 1991–92 | Los Angeles Kings | NHL | 57 | 7 | 13 | 20 | 102 | 6 | 2 | 1 | 3 | 12 |
| 1992–93 | Los Angeles Kings | NHL | 76 | 16 | 43 | 59 | 152 | 23 | 4 | 6 | 10 | 46 |
| 1993–94 | Los Angeles Kings | NHL | 84 | 20 | 48 | 68 | 137 | — | — | — | — | — |
| 1994–95 | Los Angeles Kings | NHL | 24 | 4 | 7 | 11 | 38 | — | — | — | — | — |
| 1995–96 | Los Angeles Kings | NHL | 6 | 1 | 2 | 3 | 8 | — | — | — | — | — |
| 1996–97 | Los Angeles Kings | NHL | 63 | 8 | 23 | 31 | 82 | — | — | — | — | — |
| 1997–98 | Los Angeles Kings | NHL | 81 | 23 | 27 | 50 | 94 | 4 | 0 | 0 | 0 | 6 |
| 1998–99 | Los Angeles Kings | NHL | 62 | 12 | 23 | 35 | 128 | — | — | — | — | — |
| 1999–00 | Los Angeles Kings | NHL | 77 | 18 | 39 | 57 | 112 | 4 | 0 | 1 | 1 | 4 |
| 2000–01 | Los Angeles Kings | NHL | 54 | 17 | 32 | 49 | 69 | — | — | — | — | — |
| 2000–01 | Colorado Avalanche | NHL | 13 | 2 | 8 | 10 | 8 | 23 | 6 | 13 | 19 | 16 |
| 2001–02 | Colorado Avalanche | NHL | 82 | 16 | 40 | 56 | 58 | 20 | 6 | 6 | 12 | 16 |
| 2002–03 | Colorado Avalanche | NHL | 79 | 17 | 28 | 45 | 57 | 7 | 1 | 2 | 3 | 8 |
| 2003–04 | Colorado Avalanche | NHL | 74 | 13 | 33 | 46 | 61 | 9 | 2 | 3 | 5 | 6 |
| 2005–06 | Colorado Avalanche | NHL | 81 | 14 | 37 | 51 | 84 | 9 | 3 | 1 | 4 | 8 |
| 2006–07 | Los Angeles Kings | NHL | 72 | 14 | 20 | 34 | 82 | — | — | — | — | — |
| 2007–08 | Los Angeles Kings | NHL | 71 | 9 | 22 | 31 | 98 | — | — | — | — | — |
| 2008–09 | San Jose Sharks | NHL | 73 | 10 | 35 | 45 | 96 | 6 | 1 | 3 | 4 | 4 |
| 2009–10 | San Jose Sharks | NHL | 70 | 7 | 23 | 30 | 60 | 15 | 1 | 1 | 2 | 10 |
| Celkem v NHL | 1270 | 240 | 537 | 777 | 1679 | 146 | 28 | 44 | 72 | 166 | ||
Reprezentační kariéra
| Rok | Tým | Turnaj | Z | G | A | B | TM | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1994 | Kanada | MS | 8 | 0 | 2 | 2 | 6 | 🥇 1. místo |
| 1997 | Kanada | MS | 11 | 2 | 2 | 4 | 22 | 🥇 1. místo |
| 2002 | Kanada | ZOH | 6 | 1 | 2 | 3 | 2 | 🥇 1. místo |
Klíčové úspěchy a ocenění
Týmové úspěchy
- Vítěz Stanley Cupu: 2001
- Olympijský vítěz: 2002
- Mistr světa: 1994, 1997
- Člen Triple Gold Clubu
Individuální ocenění
- James Norris Memorial Trophy: 1998
- Uveden do Hokejové síně slávy: 2014
- Účast v NHL All-Star Game: 1994, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004
- Číslo 4 vyřazeno klubem Los Angeles Kings
Reference
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Kanadští lední hokejisté
- Hokejoví obránci
- Vítězové Stanley Cupu
- Vítězové James Norris Memorial Trophy
- Členové Triple Gold Clubu
- Členové Hokejové síně slávy
- Hráči Los Angeles Kings
- Kapitáni Los Angeles Kings
- Hráči Colorado Avalanche
- Hráči San Jose Sharks
- Kapitáni San Jose Sharks
- Hokejisté draftovaní Los Angeles Kings
- Kanadští olympionici
- Olympijští vítězi v ledním hokeji
- Mistři světa v ledním hokeji
- Narození v roce 1969
- Narození v Ontariu
- Žijící lidé
- Vytvořeno Gemini