Hřensko: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Hřensko''' (německy ''Herrnskretschen'') je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji, nacházející se na státní hranici s Německem. Leží na soutoku řek Ploučnice a Kamenice s Labem a je nejníže položenou obcí v České republice – její nadmořská výška v bodě, kde Labe opouští české území, je pouhých 115 metrů…“ |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 14. 10. 2025, 04:27
Obsah boxu
Hřensko (německy Herrnskretschen) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji, nacházející se na státní hranici s Německem. Leží na soutoku řek Ploučnice a Kamenice s Labem a je nejníže položenou obcí v České republice – její nadmořská výška v bodě, kde Labe opouští české území, je pouhých 115 metrů nad mořem[1].
Obec je především známá jako hlavní vstupní brána do Národního parku České Švýcarsko a východiště k jeho největším atrakcím, včetně Pravčické brány a soutěsek řeky Kamenice. Díky své poloze v hlubokém kaňonu a specifické architektuře je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v zemi. Její novodobá historie je však poznamenána ničivými povodněmi a rozsáhlým lesním požárem v roce 2022.
| Hřensko | |
|---|---|
| Soubor:Hřensko, pohled na obec.jpg | |
| Pohled na Hřensko v kaňonu Kamenice | |
| Vlajka | Soubor:Vlajka obce Hřensko.gif |
| Znak | Soubor:Znak obce Hřensko.gif |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Okres | Děčín |
| Pověřená obec | Děčín |
| Rozloha | 19,88 |
| Nadmořská výška | 115 |
| Hustota | 13 |
| Starosta | Zdeněk Pánek (2022) |
| PSČ | 407 17 |
| Web | https://www.hrensko.cz/ |
🌍 Geografie a poloha
Hřensko má naprosto unikátní polohu v rámci České republiky. Leží v úzkém a hlubokém kaňonu, který vytvořily řeky Labe a Kamenice ve Labských pískovcích. Většina zástavby je sevřena mezi vysokými pískovcovými skalami, což obci dodává dramatický a romantický ráz.
- Nejnižší bod ČR: V místě, kde řeka Labe opouští Českou republiku a vtéká do Německa, se nachází nejnižší povrchový bod v zemi s nadmořskou výškou 115 m n. m.
- Soutok: Obec se rozkládá přímo na soutoku Kamenice a Labe. Labe zde tvoří státní hranici s německou spolkovou zemí Sasko.
- Dopravní spojení: Hřenskem prochází silnice I/62 z Děčína do Německa a na Labi funguje přívoz do německé obce Schmilka. Je také zastávkou lodní dopravy po Labi.
🏞️ Turismus – brána do Českého Švýcarska
Celá existence a ekonomika Hřenska je postavena na turistickém ruchu. Obec slouží jako hlavní informační, ubytovací a stravovací centrum pro návštěvníky mířící do národního parku.
Hlavní turistické cíle
- Pravčická brána: Největší přirozená pískovcová skalní brána v Evropě a symbol celého regionu. Z Hřenska k ní vede hlavní turistická trasa, tzv. Mlýnská cesta. U brány stojí výletní zámeček Sokolí hnízdo, postavený v 19. století.
- Soutěsky Kamenice: Romantická plavba na pramicích kaňonem řeky Kamenice je jednou z největších atrakcí. Soutěsky jsou rozděleny na dvě části:
- Edmundova soutěska (dříve Tichá): První, delší úsek plavby, který je v současné době (po požáru 2022) v rekonstrukci.
- Divoká soutěska: Kratší a divočejší úsek plavby, který se nachází dále proti proudu řeky.
- Gabrielina stezka: Jedna z nejkrásnějších turistických tras v regionu, která vede po úpatí pískovcových skalních stěn z Mezní Louky k Pravčické bráně.
- Janovská vyhlídka: Nedaleko Hřenska se v obci Janov nachází rozhledna s panoramatickým výhledem na celé České Švýcarsko.
⏳ Historie
Založení a rozvoj
První písemná zmínka o Hřensku pochází z roku 1475 a souvisí s existencí krčmy sloužící vorařům, kteří plavili dřevo po Labi a Kamenici. Původně se jednalo o osadu spojenou s těžbou a obchodem se dřevem, uhlířstvím a výrobou pryskyřice. Název Herrnskretschen je odvozen od jména tehdejšího majitele panství, pana von Salhausena, a slova "Kretschem" (krčma).
Zásadní zlom v historii obce přineslo 19. století a rozvoj turismu. Z Hřenska se díky jeho malebné poloze stalo vyhledávané letovisko. O zpřístupnění největších přírodních krás se zasloužil tehdejší majitel panství, kníže Edmund Clary-Aldringen, který nechal v letech 1890 a 1898 vybudovat plavební úseky v soutěskách Kamenice a zpřístupnit Pravčickou bránu. Na jeho počest byla jedna ze soutěsek pojmenována Edmundova[2]. Na přelomu 19. a 20. století zde vyrostla řada hotelů, penzionů a restaurací, často ve stylu švýcarské alpské architektury.
Poválečné období
Po druhé světové válce došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva a obec byla nově osídlena. Turistický ruch pokračoval i za socialismu, ačkoliv v menší míře. Po roce 1989 zažilo Hřensko opět masivní nárůst turismu, zejména zahraničního.
🔥 Přírodní katastrofy
Poloha v úzkém kaňonu na soutoku řek činí Hřensko extrémně zranitelným vůči přírodním živlům. Jeho novodobá historie je lemována bojem s opakovanými katastrofami.
Povodně
Hřensko je nejohroženější obcí v Česku, co se týče povodní. Voda zde ohrožuje prakticky veškerou zástavbu.
- Povodeň 2002: V srpnu 2002 zasáhla obec katastrofální tisíciletá voda na Labi. Hladina řeky vystoupala o více než 10 metrů a zatopila celou obec až do výšky prvních pater. Škody na majetku byly obrovské a obnova trvala několik let[3].
- Další povodně: Obec byla zasažena velkými povodněmi i v letech 2010 a 2013, které opět způsobily značné škody a potvrdily trvalé riziko, kterému Hřensko čelí.
Lesní požár 2022
V červenci 2022 postihla region největší přírodní katastrofa v novodobé historii. V Národním parku České Švýcarsko propukl lesní požár, který se stal nejrozsáhlejším v dějinách České republiky[4].
- Rozsah a dopad: Požár zasáhl plochu více než 1 600 hektarů. Hřensko a několik okolních obcí muselo být evakuováno. S ohněm bojovalo přes 6 000 hasičů z celé republiky a pomoc dorazila i ze zahraničí. Hašení trvalo 20 dní.
- Následky: Požár zničil obrovské plochy lesa a vedl k dlouhodobému uzavření klíčových turistických cílů, včetně Edmundovy soutěsky a Gabrieliny stezky. To mělo devastující dopad na ekonomiku Hřenska, která je zcela závislá na turismu. Obnova zasaženého území a turistické infrastruktury je proces na mnoho let[5].
💼 Ekonomika a obyvatelstvo
- Závislost na turismu: Hřensko je příkladem obce s ekonomikou stoprocentně závislou na cestovním ruchu. Téměř všichni obyvatelé jsou zaměstnáni ve službách – v hotelech, penzionech, restauracích a obchodech. Jakákoliv krize, ať už povodeň, požár nebo pandemie, má na obec okamžitý a drtivý dopad.
- Asijské tržnice: Charakteristickým a často kontroverzním prvkem Hřenska jsou rozsáhlé tržnice, provozované převážně vietnamskými obchodníky. Ty lemují hlavní silnici procházející obcí a nabízejí široký sortiment zboží, od textilu a obuvi po suvenýry a cigarety. Tyto tržnice jsou častým cílem německých zákazníků, ale zároveň terčem kritiky kvůli svému vzhledu, který podle mnohých narušuje přírodní ráz lokality.
- Obyvatelstvo: Hřensko patří mezi obce s nejmenším počtem stálých obyvatel v Česku. Žije zde méně než 300 lidí. Tento počet je v příkrém kontrastu s desítkami tisíc turistů, kteří obcí projdou během hlavní sezóny.
Reference
- ↑ https://www.czso.cz/csu/czso/nejvyssi-a-nejnizsi-mista-v-ceske-republice
- ↑ https://www.npcs.cz/za-poznanim/naucne-stezky/soutesky-kamenice
- ↑ https://www.idnes.cz/usti/zpravy/hrensko-povodne-2002-starosta-zdenek-panek-rozhovor-vzpominky.A220815_121516_usti-zpravy_grr
- ↑ https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3518386-v-ceskem-svycarsku-hori-uz-ctyri-dny-jde-o-jeden-z-nejvetsich-lesnich-pozaru-v
- ↑ https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pozar-ceske-svycarsko-hrensko-rok-vyroci-obnova-turismus_2307240010_ako