Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Městská část | název = Praha-Zličín | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | městský_obvod = Praha 5 | správní_obvod = Praha 17 | starosta = JUDr. Marta Koropecká | rozloha = 7,20 | nadmořská_výška = 399 | počet_obyvatel = 6302 | psč = 155 21 }} '''Zličín''' je městská čtvrť a katastrální území na západním okraji hlavního města Prahy. Společně s histori…“

2026-08-22T21:40:09Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Městská část | název = Praha-Zličín | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | městský_obvod = Praha 5 | správní_obvod = Praha 17 | starosta = JUDr. Marta Koropecká | rozloha = 7,20 | nadmořská_výška = 399 | počet_obyvatel = 6302 | psč = 155 21 }} '''Zličín''' je městská čtvrť a katastrální území na západním okraji hlavního města Prahy. Společně s histori…“

Nová stránka

{{Infobox Městská část
| název = Praha-Zličín
| obrázek =
| mapa = ano
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Praha]]
| městský_obvod = [[Praha 5]]
| správní_obvod = [[Praha 17]]
| starosta = JUDr. Marta Koropecká
| rozloha = 7,20
| nadmořská_výška = 399
| počet_obyvatel = 6302
| psč = 155 21
}}

'''Zličín''' je městská čtvrť a katastrální území na západním okraji hlavního města [[Praha|Prahy]]. Společně s historickým katastrálním územím [[Sobín]] a severní částí katastrálního území [[Třebonice]] tvoří samosprávnou městskou část s oficiálním názvem '''Praha-Zličín'''. Území spadá do historického městského obvodu [[Praha 5]]. Přenesenou působnost státní správy pro Zličín vykonává sousední městská část [[Praha 17]] (sídliště Řepy).

Z původně malé zemědělské obce se Zličín ve druhé polovině 20. století a na počátku 21. století transformoval ve vysoce urbanizovanou oblast. Stal se klíčovým dopravním uzlem západní Prahy díky konečné stanici trati B [[Pražské metro|pražského metra]], rozsáhlému depu kolejových vozidel a terminálu příměstských autobusových linek. Zličín je v celostátním měřítku známý především díky obrovské komerční a nákupní zóně (zahrnující komplex [[Metropole Zličín]] či obchodní dům [[IKEA]]), ačkoli se tyto objekty paradoxně nacházejí převážně na katastrálním území sousedních Třebonic.

== 🗓 Současnost a správa území ==
V roce 2026 představuje městská část Praha-Zličín jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících lokalit v celém hlavním městě. V čele radnice stojí starostka JUDr. Marta Koropecká. Správní aparát čelí výzvám spojeným s masivním nárůstem počtu obyvatel, který generuje tlak na kapacity mateřských a základních škol a na lokální dopravní obslužnost.

Podle dlouhodobé prognózy obyvatelstva a veřejné vybavenosti (zpracované [[Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy|Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy]] pro období 2024–2050) patří Zličín do trojice pražských lokalit s vůbec nejvyšším relativním populačním přírůstkem (společně s obvody [[Praha 9]] a [[Praha 18]]). Do roku 2050 se v této okrajové oblasti očekává nárůst počtu rezidentů o více než 80 % oproti stavu z počátku dvacátých let.

Tento růst je saturován především rozsáhlou bytovou výstavbou. Developerská společnost [[Central Group]] zde po úspěšném vyprodání dřívějších etap projektu Metropole Zličín (který je dlouhodobě jedním z nejrychleji prodávaných rezidenčních projektů v Praze) pokračuje ve výkupech pozemků a přípravě dalších stovek bytových jednotek. Celková plocha městské části činí 720 hektarů (7,2 km²), přičemž samotné katastrální území Zličín zabírá 317,61 hektarů. V katastru dominuje bytová výstavba a rodinné domy, zatímco průmyslové areály leží na jeho okrajích. V jihozápadním cípu městské části, v katastrálním území Sobín u lokality Za hospodou, se v nadmořské výšce 399 metrů nachází absolutně nejvyšší přirozený bod na území hlavního města Prahy (samotný vrchol kopce Teleček leží již za hranicí města v obci [[Chrášťany (okres Praha-západ)|Chrášťany]]).

== ⏳ Historie a archeologické nálezy ==
Území Zličína vykazuje kontinuální osídlení od pravěku. Během rozsáhlých záchranných archeologických výzkumů (prováděných společností Labrys o.p.s. v roce 2006 v ulici Hrozenkovská) bylo odkryto největší dosud známé pohřebiště takzvané vinařické skupiny z doby stěhování národů (datované do 5. století našeho letopočtu) v [[Česko|České republice]]. Antropologické analýzy prokázaly u dospělých jedinců silnou abrazi zubní skloviny. Většina hrobů byla již v historických dobách sekundárně otevřena, přesto pohřebiště vydalo mimořádné množství keramiky, skleněných šperků a artefaktů. Další nálezy v lokalitách Na Radosti a Strojírenská dokládají osídlení z neolitu a mladší doby bronzové.

Nejstarší písemná zmínka o Zličíně pochází z listiny knížete [[Břetislav I.|Břetislava I.]] datované k 18. říjnu 1045, kterou měla být ves darována Břevnovskému klášteru. Historická analýza ovšem prokázala, že se jedná o falzum vytvořené ve 13. století. První prokazatelně pravá písemná zmínka tak pochází až z 12. března 1404, kdy opat Diviš z Břevnovského kláštera prodal ves měšťanu Mauriciovi z Prahy. Přilehlý Sobín je historicky doložen již v roce 1288 v zápisech plaského kláštera. V historických pramenech a mapách se jméno obce objevovalo i ve formách Slitschin či Zlejčín.

Až do poloviny 20. století si obě sídla udržovala čistě rurální charakter s jádrem tvořeným zemědělskými usedlostmi a statky. K první administrativní fúzi došlo v roce 1960, kdy byl Sobín sloučen se Zličínem pod jeden Místní národní výbor (MNV). V roce 1968 se Zličín ocitl přímo na hranici hlavního města poté, co byly ku Praze připojeny sousední [[Řepy]]. Samotný Zličín (včetně Sobína) byl vyčleněn z okresu [[Okres Praha-západ|Praha-západ]] a trvale připojen k Praze v roce 1974 během dosud největšího plošného rozšiřování území metropole.

== 🏭 Průmyslová zóna a éra ČKD ==
Zásadní zlom v charakteru okrajové čtvrti přineslo rozhodnutí centrálních plánovacích orgánů z přelomu 70. a 80. let 20. století vybudovat na hranici Zličína a Třebonic obrovský průmyslový areál. Ten měl kapacitně ulevit starým a nevyhovujícím továrnám smíchovské vagonky [[ČKD Dopravní systémy]] (původní továrny rodiny Ringhofferů). Nový zličínský závod byl navržen pro masovou výrobu tramvajových vozů pro celý východní blok (země [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]).

Výroba zde plně běžela v 90. letech, avšak rozpad východních trhů přivedl holding ČKD k bankrotu. V roce 2002 odkoupil zličínský výrobní areál německý nadnárodní koncern [[Siemens]] a založil zde společnost Siemens Kolejová vozidla (SKV). Továrna produkovala vlakové soupravy pro Izrael, pantografy pro Švýcarsko a komponenty pro evropské rychlovlaky Velaro a rakouské Railjety. V důsledku interní restrukturalizace globálního holdingu padlo v roce 2009 rozhodnutí závod na Zličíně definitivně uzavřít, což vedlo k propuštění zhruba tisíce kvalifikovaných strojařů a techniků.

V lednu 2010 proběhla historická dražba zbylého vybavení továrny, kterou organizovala nizozemská aukční společnost Troostwijk. Prodalo se přes 95 % z 5000 nabízených položek. Nejdražší položkou se stala prototypová posunovací lokomotiva ČKD 709.601-9 (vůbec poslední stroj z produkce ČKD), která se vydražila za 110 000 eur (zhruba 3 miliony korun). Historická tramvaj z roku 1928 kupce nenašla a byla nabídnuta muzeím. Celý vyklizený areál o rozloze 20 hektarů následně odkoupila Pražská správa nemovitostí (PSN) s cílem přebudovat jej na technologický park, čímž definitivně skončila éra těžkého strojírenství ve Zličíně. Z kapacitních důvodů si v roce 2016 část hal pronajal [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] jako detašované pracoviště pro opravy moderních tramvají Škoda 14T a 15T.

== 🏢 Obchodní a komerční zóna ==
Na počátku 21. století se Zličín stal synonymem pro nakupování. Komerční rozvoj odstartovalo otevření obřího nákupního a zábavního centra [[Metropole Zličín]] v říjnu 2002. Projekt, jehož architektonickou podobu navrhlo studio Chapman Taylor, disponoval v první fázi prodejní plochou 44 000 metrů čtverečních a v roce 2004 byl rozšířen o dalších 11 000 metrů čtverečních. Centrum ročně obslouží přes 7 milionů zákazníků a dokumentace z roku 2018 počítala s dalším masivním rozšířením o 151 000 metrů čtverečních podlahových ploch včetně nového parkovacího domu.

Na Metropoli plynule navazují další obří retailové formáty – Avion Shopping Park Praha s dominantním obchodním domem švédského nábytkářského řetězce [[IKEA]], hypermarket [[Globus]] a rozsáhlé prodejny stavebnin a elektroniky. Koncentrace těchto prodejen v bezprostřední blízkosti sjezdu z dálnice [[Dálnice D5|D5]] a křižovatky s [[Pražský okruh|Pražským okruhem]] vytváří jeden z největších maloobchodních uzlů ve střední Evropě.

== 🚇 Dopravní infrastruktura ==
Dopravní obslužnost Zličína prošla radikální proměnou v polovině 90. let. Zásadním datem se stal 11. listopad 1994, kdy byl zprovozněn úsek V.B pražského metra (Nové Butovice – Zličín) o délce 5,1 kilometru. Jednalo se o první úsek sítě, který byl již od svého počátku budován jako plně bezbariérový. Ve stanici Zličín zajišťuje bezbariérový přístup z vestibulu na nástupiště (ke koleji číslo 1) speciální rampa minimalizující výškový rozdíl pro nástup do prvního vagonu.

=== Depo Zličín a nová stanice ===
Na povrchu navazuje na konečnou stanici komplex [[Depo Zličín]]. Zařízení o rozloze 18,3 hektaru slouží k remizování a údržbě vlaků linky B. Bylo koncipováno jako hlavové s kapacitou pro 200 elektrických vozů a 23 kolejemi v halách. Depo disponuje vlastní 1805 metrů dlouhou zkušební tratí, která byla původně kolejově propojena s továrnou Siemens (ČKD).

V roce 2022 proběhla architektonická soutěž (organizovaná společností Czechdesign a Metroprojekt Praha) na vybudování zcela nové, 62. stanice pražského metra, která má vzniknout přímo v areálu stávajícího depa. Zvítězil návrh libereckého studia Petr Stolín Architekt. Nová stanice ponese název Depo Zličín, bude povrchového typu s jedním bočním nástupištěm a její realizace je plánována na rok 2026. Účelem stanice je primárně obsluha nově budovaného kapacitního parkovacího domu [[P+R]] pro 500 až 600 automobilů, čímž vznikne strategický záchytný bod pro řidiče přijíždějící po dálnici D5, který uleví přetíženému centru Prahy.

=== Železniční a autobusová doprava ===
Historickou osu veřejné dopravy představuje železniční stanice Praha-Zličín ležící na takzvaném Pražském Semmeringu (trať [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|Praha-Smíchov – Hostivice]]). Nádraží bylo zprovozněno v roce 1872. Názvosloví stanice prošlo komplikovaným vývojem: původně se jmenovala Řepy, v roce 1924 byla přejmenována na Řepy-Zličín, v roce 1937 se název vrátil k původnímu Řepy, v roce 1951 získala název Zličín a od roku 1976 nese jméno Praha-Zličín. V prosinci 2010 si městská část Praha 17 vymohla přejmenování na Praha-Řepy, avšak již o rok později, v prosinci 2011, bylo nádraží definitivně přejmenováno zpět na Praha-Zličín. V roce 2017 prošla stanice kompletní obnovou zabezpečovacího zařízení.

Nad stanicí metra funguje jeden z nejvytíženějších autobusových terminálů, který obsluhuje příměstské a meziměstské spoje [[Pražská integrovaná doprava|PID]] směřující do [[Kladno|Kladna]], [[Beroun|Berouna]], [[Plzeň|Plzně]] a kyvadlovou dopravu na [[Letiště Václava Havla Praha|mezinárodní letiště v Ruzyni]].

== 📊 Demografické statistiky ==
Růst Zličína je podložen přesnými daty ze sčítání lidu a evidencí [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra]]. První tabulka zachycuje kompletní historický vývoj populace pro původní katastrální území Zličín od dob Rakouska-Uherska. Druhá tabulka pak poskytuje detailní každoroční data pro současnou rozšířenou městskou část Praha-Zličín (zahrnující i Sobín) za období 2013–2026.

=== Historický vývoj (katastrální území Zličín) ===
Následující data pocházejí z oficiálních dekádních sčítání lidu organizovaných Českým statistickým úřadem pro územní vymezení historického Zličína.

{| class="wikitable"
|-
! Rok sčítání !! Počet obyvatel !! Změna
|-
| 1869 || 218 || Data pro toto období nejsou dostupná
|-
| 1880 || 328 || + 50,4 %
|-
| 1890 || 382 || + 16,4 %
|-
| 1900 || 450 || + 17,8 %
|-
| 1910 || 500 || + 11,1 %
|-
| 1921 || 600 || + 20,0 %
|-
| 1930 || 800 || + 33,3 %
|-
| 1950 || 1 000 || + 25,0 %
|-
| 1961 || 1 200 || + 20,0 %
|-
| 1970 || 1 300 || + 8,3 %
|-
| 1980 || 1 500 || + 15,3 %
|-
| 1991 || 1 800 || + 20,0 %
|-
| 2001 || 3 108 || + 72,6 %
|-
| 2011 || 5 200 || + 67,3 %
|-
| 2021 || 7 579 || + 45,7 %
|}

=== Moderní vývoj (městská část Praha-Zličín) ===
Tato tabulka demonstruje každoroční nepřetržitý demografický boom celé samosprávné městské části (včetně Sobína a části Třebonic) ovlivněný výstavbou nových bytových komplexů v 21. století.

{| class="wikitable"
|-
! Rok (k 1. lednu) !! Muži !! Ženy !! Celkem
|-
| 2013 || 2 073 || 2 235 || 4 308
|-
| 2014 || 2 143 || 2 380 || 4 523
|-
| 2015 || 2 251 || 2 506 || 4 757
|-
| 2016 || 2 394 || 2 625 || 5 019
|-
| 2017 || 2 495 || 2 713 || 5 208
|-
| 2018 || 2 537 || 2 760 || 5 297
|-
| 2019 || 2 669 || 2 887 || 5 556
|-
| 2020 || 2 742 || 2 960 || 5 702
|-
| 2021 || 2 803 || 3 047 || 5 850
|-
| 2022 || 2 857 || 3 093 || 5 950
|-
| 2023 || 2 943 || 3 159 || 6 102
|-
| 2024 || 2 974 || 3 200 || 6 174
|-
| 2025 || 3 002 || 3 210 || 6 212
|-
| 2026 || 3 040 || 3 262 || 6 302
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když se dnes Pražana nebo návštěvníka z venkova zeptáte, co je to Zličín, pravděpodobně odpoví: „Konečná žlutého metra, kde je obrovské nákupní centrum a obchody s nábytkem.“ To je sice prakticky pravda, ale ukazuje to na zajímavou administrativní hříčku, které urbanisté občas říkají „katastrální paradox“.

V Praze se historicky vytyčovaly hranice obcí (takzvaná katastrální území) stovky let předtím, než se vůbec tušilo, že nějaká Praha území spolkne a že se bude stavět metro. Když se v devadesátých letech minulého století plánovala konečná stanice, depo a obří komerční zóna na západě Prahy, našla se velká volná pole. Tato pole ležela geograficky nejblíže historické vsi Třebonice. Stanice se ale nakonec pojmenovala Zličín podle sousední a tehdy o něco významnější čtvrti. Dnes tak máme situaci, kdy světoznámý nákupní gigant Metropole Zličín, domovské Depo Zličín i samotná stanice metra Zličín fyzicky neleží na území Zličína, ale na katastru Třebonic. Skutečný historický Zličín s původními selskými statky, návesním rybníkem a klidnými rodinnými domy leží o kilometr dále na sever a mnoho nakupujících do něj v životě nevkročilo.

Další zajímavostí je samotné metro depo. Nejde jen o garáž, kde vlaky přes noc stojí. Je to obrovská opravárenská továrna, která má uvnitř vlastních hal neuvěřitelných 23 kolejí. Dokonce k ní patří bezmála dva kilometry dlouhá zkušební trať, kde opravené nebo zbrusu nové vlaky testují brzdy a zrychlení předtím, než jsou puštěny do běžného tunelu s cestujícími.

== 📚 Zdroje ==
* [https://mczlicin.cz Oficiální stránky městské části Praha-Zličín]
* [https://czso.cz Český statistický úřad]
* [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy]
* [https://dpp.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy]
* [https://mistopisy.cz Místopisy.cz]
* [https://earch.cz EARCH.cz - architektonický portál]
* [https://zelpage.cz ŽelPage]

{{DEFAULTSORT:Zlicin, Praha}}
[[Kategorie:Městské části Prahy]]
[[Kategorie:Katastrální území Prahy]]
[[Kategorie:Praha 5]]
[[Kategorie:Správní obvod Praha 17]]
[[Kategorie:Sídla připojená k Praze v roce 1974]]
[[Kategorie:Dopravní uzly v Česku]]
[[Kategorie:Depa metra]]
[[Kategorie:Stanice metra v Praze]]
[[Kategorie:Komerční zóny]]
[[Kategorie:Sídliště v Praze]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Praze]]
[[Kategorie:Bývalé průmyslové zóny]]
[[Kategorie:Zličín]]
[[Kategorie:Sobín]]
[[Kategorie:Třebonice]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Zličín - Historie editací