<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Z%C3%A1poro%C5%BEsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna</id>
	<title>Záporožská jaderná elektrárna - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Z%C3%A1poro%C5%BEsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Z%C3%A1poro%C5%BEsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna&amp;action=history"/>
	<updated>2026-07-16T11:56:00Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Z%C3%A1poro%C5%BEsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna&amp;diff=7974&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  &#039;&#039;&#039;Záporožská jaderná elektrárna&#039;&#039;&#039; (ukrajinsky &#039;&#039;Запорізька атомна електростанція&#039;&#039;, rusky &#039;&#039;Запорожская атомная электростанция&#039;&#039;) je největší jadernou elektrárnou v Evropě a desátou největší na světě&lt;ref&gt;[https://www.statista.com/statistics/1291390/largest-nuclear-power-plants-worldwide-by-capacity/ The 10 biggest nuclear power plants in the world - St…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Z%C3%A1poro%C5%BEsk%C3%A1_jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna&amp;diff=7974&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-08-26T21:53:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Záporožská jaderná elektrárna&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (ukrajinsky &amp;#039;&amp;#039;Запорізька атомна електростанція&amp;#039;&amp;#039;, rusky &amp;#039;&amp;#039;Запорожская атомная электростанция&amp;#039;&amp;#039;) je největší jadernou elektrárnou v Evropě a desátou největší na světě&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.statista.com/statistics/1291390/largest-nuclear-power-plants-worldwide-by-capacity/ The 10 biggest nuclear power plants in the world - St…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Záporožská jaderná elektrárna&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (ukrajinsky &amp;#039;&amp;#039;Запорізька атомна електростанція&amp;#039;&amp;#039;, rusky &amp;#039;&amp;#039;Запорожская атомная электростанция&amp;#039;&amp;#039;) je největší jadernou elektrárnou v Evropě a desátou největší na světě&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.statista.com/statistics/1291390/largest-nuclear-power-plants-worldwide-by-capacity/ The 10 biggest nuclear power plants in the world - Statista]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Nachází se v Enerhodaru na jihovýchodě [[Ukrajina|Ukrajiny]], na břehu Kachovské přehrady na řece [[Dněpr]]. Skládá se ze šesti tlakovodních reaktorů typu VVER-1000/V320, každý o elektrickém výkonu přibližně 1 000 MW, což dává celkový instalovaný výkon 6 000 MW&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.energoatom.com.ua/en/zaporizhzhya-npp-14-1-6.html Zaporizhzhia NPP - Energoatom]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od března 2022 je elektrárna okupována ruskými vojsky, což vyvolalo bezprecedentní situaci v historii jaderné energetiky a mezinárodní obavy o její bezpečnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Jaderná elektrárna&lt;br /&gt;
| název = Záporožská jaderná elektrárna&lt;br /&gt;
| obrázek = Zaporizhzhia Nuclear Power Plant.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Pohled na Záporožskou jadernou elektrárnu&lt;br /&gt;
| místo = [[Enerhodar]], [[Záporožská oblast]], [[Ukrajina]]&lt;br /&gt;
| souřadnice = 47°30′30″ s. š., 34°35′4″ v. d.&lt;br /&gt;
| provozovatel = [[Energoatom]] (de iure)&amp;lt;br&amp;gt;Rosenergoatom (de facto, pod okupací)&lt;br /&gt;
| status = V odstávce (okupována)&lt;br /&gt;
| typ reaktoru = [[VVER]]-1000/V320&lt;br /&gt;
| počet reaktorů = 6&lt;br /&gt;
| výkon = 6 × 1 000 MW&amp;lt;br&amp;gt;Celkem: 6 000 MW&lt;br /&gt;
| zahájení stavby = 1. dubna 1980&lt;br /&gt;
| spuštění = 1984 (první blok), 1995 (šestý blok)&lt;br /&gt;
| web =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a výstavba ==&lt;br /&gt;
Rozhodnutí o výstavbě elektrárny padlo v roce 1978 v rámci sovětského programu rozvoje jaderné energetiky. Místo bylo vybráno s ohledem na blízkost průmyslových center a dostupnost chladicí vody z Kachovské přehrady. Společně s elektrárnou bylo na &amp;quot;zelené louce&amp;quot; vybudováno i satelitní město [[Enerhodar]] pro její zaměstnance&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-t-z/ukraine.aspx Nuclear Power in Ukraine - World Nuclear Association]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výstavba prvního bloku začala v roce 1980. Jednotlivé bloky byly spouštěny postupně:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blok 1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 1984&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blok 2&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 1985&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blok 3&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 1986&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blok 4&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 1987&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blok 5&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: 1989&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výstavba šestého bloku byla pozastavena v roce 1990 kvůli moratoriu na výstavbu nových jaderných zařízení po [[Černobylská havárie|černobylské havárii]]. Po zrušení moratoria byla výstavba obnovena a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Blok 6&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byl připojen k síti v roce 1995, již v éře nezávislé Ukrajiny&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.iaea.org/ukraine/zaporizhzhya-nuclear-power-plant Zaporizhzhya Nuclear Power Plant - IAEA]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tím byla elektrárna zkompletována do své současné podoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Technický popis ==&lt;br /&gt;
Elektrárna využívá šest tlakovodních reaktorů (PWR) sovětského designu, konkrétně typu &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;VVER-1000/V320&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tento typ reaktoru je jedním z nejrozšířenějších na světě a je považován za relativně bezpečný a robustní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčové prvky ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Reaktor&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V každém bloku se nachází tlaková nádoba reaktoru, ve které probíhá štěpná reakce. Teplo z této reakce ohřívá vodu v primárním okruhu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Primární okruh&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Voda pod vysokým tlakem (cca 16 MPa) proudí z reaktoru do parogenerátorů, kde předává teplo vodě v sekundárním okruhu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sekundární okruh&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Voda v tomto okruhu se v parogenerátorech mění v páru, která pohání turbínu spojenou s generátorem, jenž vyrábí elektrickou energii.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chlazení&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Pro chlazení kondenzátorů a odvod zbytkového tepla se využívá voda z přilehlé Kachovské přehrady a chladicích věží.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kontejnment&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Každý reaktor je umístěn v masivní železobetonové ochranné obálce (kontejnmentu), která má zabránit úniku radioaktivních látek do okolí v případě havárie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po roce 2011 prošla elektrárna rozsáhlým programem modernizace a zvyšování bezpečnosti v reakci na havárii v japonské Fukušimě. Palivo do reaktorů původně dodávala ruská společnost TVEL, ale od roku 2016 začal ukrajinský provozovatel Energoatom přecházet na palivové soubory od americké společnosti [[Westinghouse Electric Company|Westinghouse]]&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.reuters.com/business/energy/ukraines-zaporizhzhia-nuclear-plant-switching-us-fuel-2021-06-11/ Ukraine&amp;#039;s Zaporizhzhia nuclear plant switching to U.S. fuel - Reuters]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚔️ Ruská okupace a bezpečnostní krize (od 2022) ==&lt;br /&gt;
Situace v elektrárně se dramaticky změnila po &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v únoru 2022.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💥 Obsazení elektrárny ===&lt;br /&gt;
Dne &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;4. března 2022&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ruské vojenské jednotky zaútočily na areál elektrárny a po několika hodinách bojů, během nichž vypukl požár v jedné z administrativních budov, ji obsadily&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.bbc.com/news/world-europe-60613247 Ukraine nuclear power plant: Russian forces seize Zaporizhzhia site - BBC News]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Tento akt, bezprecedentní útok na fungující jaderné zařízení, vyvolal celosvětové zděšení a odsouzení. Elektrárna se od té doby nachází pod kontrolou ruské armády a ruské státní společnosti [[Rosatom]], ačkoliv její provoz nadále zajišťoval (alespoň zpočátku) ukrajinský personál pod obrovským tlakem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ☢️ Bezpečnostní rizika a incidenty ===&lt;br /&gt;
Od začátku okupace se elektrárna stala terčem opakovaného ostřelování a vojenských aktivit, z nichž se vzájemně obviňují ukrajinská i ruská strana. To vedlo k řadě mimořádně nebezpečných situací:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ztráta vnějšího napájení&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Elektrárna, i když je v odstávce, potřebuje stálý přísun elektřiny pro chlazení reaktorů a další bezpečnostní systémy. V důsledku bojů byla opakovaně odpojena od všech hlavních elektrických vedení a musela se spoléhat na nouzové dieselové generátory. Každý takový výpadek zvyšuje riziko přehřátí reaktoru a potenciální jaderné havárie&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/update-191-iaea-director-general-statement-on-situation-in-ukraine Update 191 – IAEA Director General Statement on Situation in Ukraine - IAEA]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vojenská technika v areálu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila přítomnost ruské vojenské techniky a vojáků v areálu, včetně strojoven reaktorů. To z elektrárny činí legitimní vojenský cíl a zvyšuje riziko jejího poškození.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zničení Kachovské přehrady&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V červnu 2023 došlo ke zničení hráze Kachovské přehrady, která byla klíčovým zdrojem chladicí vody. Přestože hladina vody v přehradě dramaticky klesla, chladicí nádrž elektrárny zůstala oddělená a prozatím stabilní. Situace je však dlouhodobě neudržitelná&amp;lt;ref&amp;gt;[https://apnews.com/article/ukraine-russia-war-nuclear-plant-dam-zaporizhzhia-iaea-a10c7104b901a88b5e68378129035e5d Ukraine’s Zaporizhzhia nuclear plant is stable after dam breach but risks remain, UN agency says - AP News]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tlak na personál&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Původní ukrajinský personál čelil nátlaku, zastrašování a nucení k podpisu smluv s ruským provozovatelem. Mnoho kvalifikovaných pracovníků z elektrárny uprchlo, což vyvolává obavy o udržení odborné způsobilosti pro zajištění bezpečného provozu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌍 Mezinárodní reakce a mise MAAE ===&lt;br /&gt;
Situace v elektrárně je trvale monitorována &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mezinárodní agentura pro atomovou energii|Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE)]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Generální ředitel MAAE, [[Rafael Grossi]], osobně několikrát navštívil elektrárnu a usiloval o vytvoření demilitarizované bezpečnostní zóny v jejím okolí. Od září 2022 v elektrárně trvale působí tým inspektorů MAAE, kteří monitorují situaci a informují mezinárodní společenství&amp;lt;ref&amp;gt;[https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-director-general-grossi-leads-mission-to-zaporizhzhya-iaea-experts-to-remain-at-plant IAEA Director General Grossi Leads Mission to Zaporizhzhya, IAEA Experts to Remain at Plant - IAEA]&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🛑 Současný stav ===&lt;br /&gt;
Od září 2022 jsou všechny reaktory elektrárny odstaveny a převedeny do stavu tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;studené odstávky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, což výrazně snižuje riziko havárie v případě ztráty chlazení. Nicméně i v tomto stavu je nutné neustále chladit jaderné palivo. Elektrárna nevyrábí elektřinu a její budoucnost je zcela závislá na dalším vývoji války na Ukrajině. Situace zůstává napjatá a nepředvídatelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si Záporožskou jadernou elektrárnu jako obrovskou továrnu na elektřinu, největší v celé Evropě. Má šest velkých reaktorů, které fungují podobně jako obrovské varné konvice – štěpí atomy uranu, tím vytvářejí teplo, které ohřívá vodu, a pára z ní pak roztáčí turbíny, které vyrábějí elektřinu pro miliony lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se stalo a proč je to tak nebezpečné?&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Obsadili ji vojáci&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Na začátku války na Ukrajině elektrárnu obsadila ruská armáda. Je to poprvé v historii, kdy se z fungující jaderné elektrárny stalo v podstatě bojiště.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Střílí se kolem ní&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V okolí elektrárny probíhají boje. Několikrát se stalo, že byla poškozena elektrická vedení, která do elektrárny přivádějí proud.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč potřebuje proud, když nevyrábí?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: I vypnutý reaktor se musí neustále chladit, jinak by se mohl přehřát a mohlo by dojít k úniku radiace (podobně jako v Černobylu nebo Fukušimě). Když vypadne vnější proud, musí se nahodit nouzové dieselové generátory, ale to je jen dočasné řešení.&lt;br /&gt;
4.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Přišla o hlavní zdroj vody&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Poblíž elektrárny byla obrovská přehrada, ze které si brala vodu na chlazení. Ta byla ale ve válce zničena. Elektrárna má sice vlastní chladicí nádrž, ale její dlouhodobá udržitelnost je nejistá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Momentálně jsou naštěstí všechny reaktory vypnuté a uvedené do nejbezpečnějšího možného stavu (&amp;quot;studená odstávka&amp;quot;). Na místě jsou také mezinárodní inspektoři, kteří situaci hlídají. Přesto je celá situace extrémně riskantní. Jaderná elektrárna prostě není stavěná na to, aby byla uprostřed válečné zóny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Zaporozska jaderna elektrarna}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Jaderné elektrárny na Ukrajině]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Záporožská oblast]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Stavby v Záporožské oblasti]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Enerhodar]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ruská invaze na Ukrajinu]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>