Willy Brandt - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-02-17T20:45:22Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Willy Brandt | celé_jméno = Herbert Ernst Karl Frahm (rodné jméno) | obrázek = | datum_narození = 18. prosince 1913 | místo_narození = Lübeck, Německé císařství | datum_úmrtí = 8. října 1992 | místo_úmrtí = Unkel, Německo | místo_pohřbení = Waldfriedhof Zehlendorf, Berlín | státní_příslušnost = {{Vlajka|Německo}}
{{Vlajka|Norsko}} (1940–…“

2026-02-17T20:06:30Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Willy Brandt | celé_jméno = Herbert Ernst Karl Frahm (rodné jméno) | obrázek = | datum_narození = 18. prosince 1913 | místo_narození = Lübeck, Německé císařství | datum_úmrtí = 8. října 1992 | místo_úmrtí = Unkel, Německo | místo_pohřbení = Waldfriedhof Zehlendorf, Berlín | státní_příslušnost = {{Vlajka|Německo}} {{Vlajka|Norsko}} (1940–…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Willy Brandt
| celé_jméno = Herbert Ernst Karl Frahm (rodné jméno)
| obrázek =
| datum_narození = 18. prosince 1913
| místo_narození = [[Lübeck]], [[Německé císařství]]
| datum_úmrtí = 8. října 1992
| místo_úmrtí = [[Unkel]], [[Německo]]
| místo_pohřbení = [[Zehlendorf (hřbitov)|Waldfriedhof Zehlendorf]], [[Berlín]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Německo}} {{Vlajka|Norsko}} (1940–1948)
| povolání = politik, novinář
| politická_strana = [[Sociálnědemokratická strana Německa]] (SPD)
| manželka = Carlota Thorkildsen (1941–1948) Rut Hansen (1948–1980) Brigitte Seebacher (1983–1992)
| děti = Peter Brandt, Lars Brandt, Matthias Brandt, Ninja Frahm
| funkce = 4. [[Kancléř Německa]] (1969–1974) [[Ministr zahraničí Německa]] (1966–1969) [[Starosta Berlína]] (1957–1966)
| ocenění = [[Nobelova cena za mír]] (1971) [[Cena Karla Velikého]] (1981) [[Řád Bílého lva]] (I. třída, 2000 in memoriam)
| přezdívka = Mírový kancléř (Friedenskanzler)
}}

'''Willy Brandt''' (narozen jako ''Herbert Ernst Karl Frahm''; 18. prosince 1913 [[Lübeck]] – 8. října 1992 [[Unkel]]) byl německý sociálnědemokratický politik a státník, který v letech 1969 až 1974 zastával úřad čtvrtého [[Kancléř Německa|spolkového kancléře]] Spolkové republiky Německo. Byl prvním sociálním demokratem v této funkci od roku 1930.

Do dějin 20. století se nesmazatelně zapsal svou novou východní politikou (tzv. ''Neue Ostpolitik''), která usilovala o uvolnění napětí ([[Détente]]) mezi Západem a Východem během [[Studená válka|studené války]]. Jeho strategie „změny prostřednictvím sblížení“ (''Wandel durch Annäherung'') vedla k navázání diplomatických vztahů se státy východního bloku, včetně [[Polsko|Polska]] a [[Československo|Československa]], a k faktickému uznání poválečných hranic.

Za své úsilí o smíření a mír obdržel v roce 1971 [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]]. Jeho gesto pokání ve [[Varšava|Varšavě]] (tzv. ''Kniefall von Warschau''), kdy poklekl před památníkem povstání ve varšavském ghettu, se stalo jedním z nejsilnějších symbolů německého vyrovnání se s nacistickou minulostí.

Jeho politickou kariéru ukončila v roce 1974 špionážní aféra jeho blízkého spolupracovníka [[Günter Guillaume|Güntera Guillauma]], který byl odhalen jako agent východoněmecké tajné služby [[Stasi]].

== Mládí a exil (1913–1945) ==
Willy Brandt se narodil v [[Lübeck|Lübecku]] jako nemanželské dítě prodavačky Marthy Frahmové. Svého otce, učitele Johna Möllera, nikdy nepoznal. Vyrůstal v chudých poměrech, silně ovlivněn svým dědečkem, který byl přesvědčeným socialistou.

Již v mládí se zapojil do aktivit sociálnědemokratické mládeže a později vstoupil do [[Sociálnědemokratická strana Německa|SPD]]. V roce 1931 se s SPD rozešel a vstoupil do radikálnější Socialistické dělnické strany Německa (SAPD).

=== Útěk před nacisty ===
Po nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci v roce 1933 byl Brandt, tehdy ještě pod jménem Herbert Frahm, ohrožen zatčením. Podařilo se mu uprchnout lodí do [[Dánsko|Dánska]] a následně do [[Norsko|Norska]]. Právě v exilu začal používat pseudonym '''Willy Brandt''', který si později nechal úředně potvrdit jako své občanské jméno.
* '''Norské období:''' V Norsku pracoval jako novinář a politický aktivista. Naučil se plynně norsky a navázal celoživotní vztah k této zemi. V roce 1938 mu nacistické Německo odebralo občanství.
* '''Druhá světová válka:''' Po německé invazi do Norska v roce 1940 byl krátce zajat (v norské uniformě, což ho zachránilo před identifikací jako německého politického uprchlíka). Utekl do neutrálního [[Švédsko|Švédska]], kde strávil zbytek války a získal norské občanství.

== Návrat do Německa a vzestup v Berlíně ==
Po skončení války se Brandt vrátil do Německa, nejprve jako norský válečný korespondent, aby informoval o [[Norimberský proces|Norimberském procesu]]. V roce 1948 znovu přijal německé občanství a zapojil se do politického života v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]].

=== Starosta Berlína (1957–1966) ===
V roce 1957 byl zvolen vládnoucím starostou Západního Berlína. Jeho úřadování spadalo do nejkritičtějšího období studené války.
* '''Berlínská krize (1958–1961):''' Brandt se stal tváří svobodného Berlína, který čelil sovětskému tlaku a ultimátům [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]].
* '''Stavba Berlínské zdi (1961):''' Když komunistický režim [[Německá demokratická republika|NDR]] začal 13. srpna 1961 stavět [[Berlínská zeď|zeď]], Brandt reagoval rozhořčeně, ale zároveň pragmaticky. Uvědomil si, že západní spojenci nebudou riskovat třetí světovou válku kvůli východnímu sektoru města.
* '''J. F. Kennedy:''' V roce 1963 hostil v Berlíně amerického prezidenta [[John Fitzgerald Kennedy|Johna F. Kennedyho]]. Kennedyho projev „[[Ich bin ein Berliner]]“ byl částečně výsledkem Brandtova tlaku na USA, aby jasně deklarovaly svou podporu městu.

== Cesta ke kancléřství ==
Brandtova popularita v Berlíně mu vynesla nominaci na kancléře za SPD ve volbách 1961 a 1965. V obou případech prohrál s kandidáty CDU ([[Konrad Adenauer]], [[Ludwig Erhard]]), ale SPD pod jeho vedením posilovala.

=== Velká koalice (1966–1969) ===
V roce 1966 vznikla tzv. Velká koalice mezi CDU/CSU a SPD. Kancléřem se stal [[Kurt Georg Kiesinger]] (CDU) a Willy Brandt nastoupil na post vicekancléře a ministra zahraničních věcí.
V této funkci začal formulovat základy své budoucí východní politiky. Prosazoval opuštění rigidní [[Hallsteinova doktrína|Hallsteinovy doktríny]] (která zakazovala styky se státy, jež uznaly NDR) a hledal cesty k dialogu s Východem.

== Kancléř Spolkové republiky Německo (1969–1974) ==
Volby v roce 1969 přinesly těsný výsledek. Brandtovi se podařilo sestavit historicky první sociálně-liberální koalici s [[Svobodná demokratická strana|FDP]] (vedenou [[Walter Scheel|Walterem Scheelem]]). Dne 21. října 1969 byl zvolen kancléřem.

Jeho nástupní projev obsahoval slavnou větu: ''„Mehr Demokratie wagen“'' (Odvážit se k více demokracii), která signalizovala vlnu vnitřních reforem.

=== Ostpolitik: Nová východní politika ===
Hlavním těžištěm Brandtovy vlády se stala zahraniční politika. Cílem bylo prolomit ledy studené války a normalizovat vztahy se sousedy na Východě, aniž by došlo k oslabení vazeb na Západ (NATO a EHS).
* '''Moskevská smlouva (1970):''' Smlouva se [[Sovětský svaz|SSSR]], ve které se obě strany zřekly použití síly a uznaly stávající hranice v Evropě.
* '''Varšavská smlouva (1970):''' Přelomová dohoda s [[Polsko|Polskem]], ve které SRN fakticky uznala hranici na [[Linie Odra–Nisa|Odře a Nise]]. To bylo pro mnoho Němců (zejména vyhnanců) bolestivé téma, ale Brandt to považoval za nutnou daň za mír.
* '''Pražská smlouva (1973):''' Normalizace vztahů s [[Československo|Československem]]. Smlouva prohlásila [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]] za neplatnou (tzv. ''nulita'').
* '''Základní smlouva s NDR (1972):''' SRN poprvé uznala existenci druhého německého státu jako rovnocenného partnera, ačkoliv se stále držela cíle budoucího sjednocení.

=== Gesto ve Varšavě (Kniefall von Warschau) ===
Dne [[7. prosinec|7. prosince]] [[1970]], během návštěvy Varšavy u příležitosti podpisu smlouvy, navštívil Brandt památník hrdinů povstání ve varšavském ghettu. Po položení věnce nečekaně poklekl na mokrou zem a setrval v tichosti.
Toto spontánní gesto pokory německého kancléře (který sám proti nacistům bojoval) obletělo svět a stalo se symbolem německé omluvy za zločiny [[Holokaust|holokaustu]]. V roce 1971 mu byla za jeho politiku udělena [[Nobelova cena za mír]].

=== Volby 1972 ===
Brandtova politika polarizovala německou společnost. Opozice (CDU/CSU) se pokusila v roce 1972 o jeho svržení prostřednictvím konstruktivního vyslovení nedůvěry. Pokus těsně nevyšel (údajně díky uplacení dvou poslanců Stasi).
Následné předčasné volby v roce 1972 se staly referendem o Ostpolitik. Volební účast dosáhla rekordu (91,1 %) a Brandtova SPD drtivě zvítězila (45,8 %), což byl nejlepší výsledek v historii strany.

== Pád: Aféra Guillaume ==
Konec Brandtova kancléřství přišel nečekaně. V květnu 1974 byl zatčen jeden z jeho osobních referentů, [[Günter Guillaume]]. Ukázalo se, že Guillaume byl elitním agentem východoněmecké tajné služby [[Stasi]], který byl do Západního Německa vyslán již v 50. letech.
* Guillaume měl přístup k tajným dokumentům a doprovázel Brandta i na dovolené.
* Ačkoliv Guillaume pravděpodobně nepředal žádné informace strategického významu, bezpečnostní selhání bylo obrovské.
* Brandt, již v té době vyčerpaný nemocemi a depresemi a čelící kritice za ekonomické problémy (ropná krize), přijal politickou odpovědnost.
* Dne [[6. květen|6. května]] [[1974]] rezignoval na funkci kancléře. Jeho nástupcem se stal [[Helmut Schmidt]].

== Pozdní léta a sjednocení ==
Po rezignaci zůstal Brandt aktivní v politice.
* **Předseda SPD:** Stranu vedl až do roku 1987.
* **Socialistická internacionála:** V letech 1976–1992 byl předsedou této celosvětové organizace sociálnědemokratických stran.
* **Evropský parlament:** Byl poslancem a aktivním zastáncem evropské integrace.
* **Severo-jižní komise:** Předsedal nezávislé komisi zabývající se problémy rozvojového světa (tzv. Brandtova zpráva).

Když v roce 1989 padla [[Berlínská zeď]], Brandt, ač již starý a nemocný, se aktivně zapojil do procesu sjednocování. 10. listopadu 1989 pronesl u Schöneberské radnice v Berlíně prorockou větu: ''„Jetzt wächst zusammen, was zusammengehört.“'' (Teď srůstá k sobě to, co k sobě patří).

== Osobní život ==
Willy Brandt byl třikrát ženatý.
1. **Carlota Thorkildsen:** Norka, se kterou měl dceru Ninju.
2. **Rut Hansen:** Norská odbojářka. S Brandtem se seznámila v exilu. Jako „Rut Brandtová“ byla v Německu nesmírně populární první dámou. Měli spolu tři syny (Petera, Larse a Matthiase – známého herce). Rozvedli se v roce 1980 po odhalení Brandtových mimomanželských vztahů.
3. **Brigitte Seebacher:** Historička a novinářka, se kterou žil až do své smrti.

Brandt byl charismatickou, ale složitou osobností. Trpěl periodickými depresemi a melancholií, měl problémy s alkoholem a byl známý svými četnými milostnými aférami, které byly v době jeho vládnutí veřejným tajemstvím.

== Úmrtí ==
Willy Brandt zemřel 8. října 1992 ve svém domě v [[Unkel|Unkelu]] na Rýnu na následky rakoviny. Byl mu vypraven státní pohřeb v Berlíně a je pohřben na lesním hřbitově v Zehlendorfu.

== Vztah k Československu ==
Pro Čechy a Slováky má Brandt zvláštní význam díky [[Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN|Pražské smlouvě]] z roku 1973.
* **Nulita Mnichova:** Brandtova vláda přistoupila na složitý kompromis ohledně [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]. Zatímco Praha žádala uznání neplatnosti od samého počátku (''ex tunc''), Bonn se obával právních dopadů na sudetské Němce (občanství). Výsledná formulace označila dohodu za „nulitní“ (neplatnou), což umožnilo obnovení diplomatických styků.
* **Rok 1968:** Jako ministr zahraničí sledoval [[Pražské jaro]] se sympatiemi, ale i obavami, aby vývoj neohrozil jeho rodící se Ostpolitik. Invazi vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] odsoudil.
* **Vyznamenání:** V roce 2000 mu prezident [[Václav Havel]] udělil in memoriam [[Řád Bílého lva]] I. třídy.

== Pro laiky ==
Willyho Brandta si představte jako německého „Kennedyho“. Byl mladý, charismatický a přinesl do ztuhlého poválečného Německa nový vítr. Ale hlavně: byl to muž, který měl odvahu podat ruku nepříteli.
Zatímco do té doby Západní Německo dělalo, že Východní Německo a Polsko neexistují, Brandt řekl: „Musíme přijmout realitu, abychom ji mohli změnit.“ Jel do Polska, kde Němci napáchali strašná zvěrstva, a poklekl tam na kolena. To byl šok pro celý svět. Mnoho Němců ho za to nenávidělo a označovalo za zrádce (protože tím uznal ztrátu území na východě), ale on věděl, že bez smíření nebude mír. Dostal za to Nobelovku. Jeho konec byl jako ze špionážního filmu – jeho pravá ruka, člověk, který s ním jezdil na dovolené, se ukázal být komunistickým špionem.

== Zdroje ==
* [https://willy-brandt.de Nadace Willyho Brandta]
* [https://bundeskanzler.de Spolkové kancléřství]
* [https://nobelprize.org Nobelova cena]
* [https://hdg.de Dům dějin SRN]
* [https://mzv.cz Ministerstvo zahraničních věcí ČR]

{{DEFAULTSORT:Brandt, Willy}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Němci]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 18. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1913]]
[[Kategorie:Narození v Lübecku]]
[[Kategorie:Úmrtí 8. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 1992]]
[[Kategorie:Úmrtí v Unkelu]]
[[Kategorie:Kancléři Německa]]
[[Kategorie:Ministři zahraničních věcí Německa]]
[[Kategorie:Starostové Berlína]]
[[Kategorie:Politici SPD]]
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za mír]]
[[Kategorie:Nositelé Ceny Karla Velikého]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]]
[[Kategorie:Emigranti z nacistického Německa]]
[[Kategorie:Osobnosti studené války]]
[[Kategorie:Osobnosti na poštovních známkách]]
[[Kategorie:Pohřbení v Berlíně]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]

← Starší verze		Verze z 17. 2. 2026, 22:45
Řádek 81:		Řádek 81:
	== Pozdní léta a sjednocení ==		== Pozdní léta a sjednocení ==
	Po rezignaci zůstal Brandt aktivní v politice.		Po rezignaci zůstal Brandt aktivní v politice.
	* Předseda SPD: Stranu vedl až do roku 1987.		* '''Předseda SPD:''' Stranu vedl až do roku 1987.
	* Socialistická internacionála: V letech 1976–1992 byl předsedou této celosvětové organizace sociálnědemokratických stran.		* '''Socialistická internacionála:''' V letech 1976–1992 byl předsedou této celosvětové organizace sociálnědemokratických stran.
	* Evropský parlament: Byl poslancem a aktivním zastáncem evropské integrace.		* '''Evropský parlament:''' Byl poslancem a aktivním zastáncem evropské integrace.
	* Severo-jižní komise: Předsedal nezávislé komisi zabývající se problémy rozvojového světa (tzv. Brandtova zpráva).		* '''Severo-jižní komise:''' Předsedal nezávislé komisi zabývající se problémy rozvojového světa (tzv. Brandtova zpráva).

	Když v roce 1989 padla [[Berlínská zeď]], Brandt, ač již starý a nemocný, se aktivně zapojil do procesu sjednocování. 10. listopadu 1989 pronesl u Schöneberské radnice v Berlíně prorockou větu: ''„Jetzt wächst zusammen, was zusammengehört.“'' (Teď srůstá k sobě to, co k sobě patří).		Když v roce 1989 padla [[Berlínská zeď]], Brandt, ač již starý a nemocný, se aktivně zapojil do procesu sjednocování. 10. listopadu 1989 pronesl u Schöneberské radnice v Berlíně prorockou větu: ''„Jetzt wächst zusammen, was zusammengehört.“'' (Teď srůstá k sobě to, co k sobě patří).
Řádek 90:		Řádek 90:
	== Osobní život ==		== Osobní život ==
	Willy Brandt byl třikrát ženatý.		Willy Brandt byl třikrát ženatý.
	1. Carlota Thorkildsen: Norka, se kterou měl dceru Ninju.		1. '''Carlota Thorkildsen:''' Norka, se kterou měl dceru Ninju.
	2. Rut Hansen: Norská odbojářka. S Brandtem se seznámila v exilu. Jako „Rut Brandtová“ byla v Německu nesmírně populární první dámou. Měli spolu tři syny (Petera, Larse a Matthiase – známého herce). Rozvedli se v roce 1980 po odhalení Brandtových mimomanželských vztahů.		2. '''Rut Hansen:''' Norská odbojářka. S Brandtem se seznámila v exilu. Jako „Rut Brandtová“ byla v Německu nesmírně populární první dámou. Měli spolu tři syny (Petera, Larse a Matthiase – známého herce). Rozvedli se v roce 1980 po odhalení Brandtových mimomanželských vztahů.
	3. Brigitte Seebacher: Historička a novinářka, se kterou žil až do své smrti.		3. '''Brigitte Seebacher:''' Historička a novinářka, se kterou žil až do své smrti.

	Brandt byl charismatickou, ale složitou osobností. Trpěl periodickými depresemi a melancholií, měl problémy s alkoholem a byl známý svými četnými milostnými aférami, které byly v době jeho vládnutí veřejným tajemstvím.		Brandt byl charismatickou, ale složitou osobností. Trpěl periodickými depresemi a melancholií, měl problémy s alkoholem a byl známý svými četnými milostnými aférami, které byly v době jeho vládnutí veřejným tajemstvím.
Řádek 101:		Řádek 101:
	== Vztah k Československu ==		== Vztah k Československu ==
	Pro Čechy a Slováky má Brandt zvláštní význam díky [[Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN\|Pražské smlouvě]] z roku 1973.		Pro Čechy a Slováky má Brandt zvláštní význam díky [[Smlouva o vzájemných vztazích mezi ČSSR a SRN\|Pražské smlouvě]] z roku 1973.
	* Nulita Mnichova: Brandtova vláda přistoupila na složitý kompromis ohledně [[Mnichovská dohoda\|Mnichovské dohody]]. Zatímco Praha žádala uznání neplatnosti od samého počátku (''ex tunc''), Bonn se obával právních dopadů na sudetské Němce (občanství). Výsledná formulace označila dohodu za „nulitní“ (neplatnou), což umožnilo obnovení diplomatických styků.		* '''Nulita Mnichova:''' Brandtova vláda přistoupila na složitý kompromis ohledně [[Mnichovská dohoda\|Mnichovské dohody]]. Zatímco Praha žádala uznání neplatnosti od samého počátku (''ex tunc''), Bonn se obával právních dopadů na sudetské Němce (občanství). Výsledná formulace označila dohodu za „nulitní“ (neplatnou), což umožnilo obnovení diplomatických styků.
	* Rok 1968: Jako ministr zahraničí sledoval [[Pražské jaro]] se sympatiemi, ale i obavami, aby vývoj neohrozil jeho rodící se Ostpolitik. Invazi vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] odsoudil.		* '''Rok 1968:''' Jako ministr zahraničí sledoval [[Pražské jaro]] se sympatiemi, ale i obavami, aby vývoj neohrozil jeho rodící se Ostpolitik. Invazi vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavské smlouvy]] odsoudil.
	* Vyznamenání: V roce 2000 mu prezident [[Václav Havel]] udělil in memoriam [[Řád Bílého lva]] I. třídy.		* '''Vyznamenání:''' V roce 2000 mu prezident [[Václav Havel]] udělil in memoriam [[Řád Bílého lva]] I. třídy.

	== Pro laiky ==		== Pro laiky ==

Willy Brandt - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“