Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Software | název = Webový prohlížeč | obrázek = WorldWideWeb_FS.png | popisek = Snímek obrazovky prvního webového prohlížeče WorldWideWeb (později Nexus) z roku 1990 | typ = Aplikační software | kategorie = Internet, Komunikace | první_verze = 1990 (WorldWideWeb) | standardy = HTML, CSS, JavaScript, Wasm, HTTPS | nejpoužívanější = Google Chrome, Safari (webový prohlížeč)|…“

2025-12-07T02:33:51Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Software | název = Webový prohlížeč | obrázek = WorldWideWeb_FS.png | popisek = Snímek obrazovky prvního webového prohlížeče WorldWideWeb (později Nexus) z roku 1990 | typ = Aplikační software | kategorie = Internet, Komunikace | první_verze = 1990 (WorldWideWeb) | standardy = HTML, CSS, JavaScript, Wasm, HTTPS | nejpoužívanější = Google Chrome, Safari (webový prohlížeč)|…“

Nová stránka

{{Infobox Software
| název = Webový prohlížeč
| obrázek = WorldWideWeb_FS.png
| popisek = Snímek obrazovky prvního webového prohlížeče WorldWideWeb (později Nexus) z roku 1990
| typ = [[Aplikační software]]
| kategorie = [[Internet]], [[Komunikace]]
| první_verze = [[1990]] ([[WorldWideWeb]])
| standardy = [[HTML]], [[CSS]], [[JavaScript]], [[Wasm]], [[HTTPS]]
| nejpoužívanější = [[Google Chrome]], [[Safari (webový prohlížeč)|Safari]], [[Microsoft Edge]], [[Mozilla Firefox]]
}}

'''Webový prohlížeč''' (anglicky ''web browser'') je [[Počítačový program|počítačový program]], který slouží k prohlížení stránek na [[World Wide Web|World Wide Webu]] (WWW). Jeho základní funkcí je odesílat požadavky na webové servery (pomocí protokolu [[HTTP]] nebo [[HTTPS]]), přijímat od nich data ve formátu [[HTML]], [[CSS]] a [[JavaScript]] a tato data následně zpracovat a vykreslit (renderovat) do podoby srozumitelné pro člověka na obrazovce počítače nebo mobilního zařízení.

Prohlížeč je tzv. '''User Agent''' (uživatelský agent) – prostředník mezi uživatelem a nekonečným množstvím informací na internetu. Moderní prohlížeče nejsou jen "zobrazovače" textu, ale komplexní aplikační platformy, které umožňují spouštět náročné [[Webová aplikace|webové aplikace]], přehrávat multimédia, realizovat videohovory ([[WebRTC]]) nebo dokonce hrát 3D hry ve virtuální realitě ([[WebXR]]).

== ⏳ Historie a vývoj ==

Historie webových prohlížečů je historií boje o dominanci nad internetem, známou jako "války prohlížečů" (Browser Wars).

=== Počátky (1990–1993) ===
První webový prohlížeč na světě vytvořil [[Tim Berners-Lee]] v [[CERN|CERNu]] v roce [[1990]]. Jmenoval se jednoduše '''[[WorldWideWeb]]''' (později přejmenován na ''Nexus'', aby se nepletl se samotnou sítí).
* Byl to zároveň i editor stránek.
* Fungoval pouze na operačním systému [[NeXTSTEP]].
* Zobrazoval pouze text, žádné obrázky přímo na stránce (otevíraly se v novém okně).

Zlom nastal v roce [[1993]] s příchodem prohlížeče '''[[Mosaic (webový prohlížeč)|NCSA Mosaic]]''', který vytvořili [[Marc Andreessen]] a [[Eric Bina]]. Mosaic byl revoluční tím, že dokázal zobrazovat '''obrázky v textu''' (inline images) a byl portován na systém [[Microsoft Windows]]. To zpřístupnilo web běžným uživatelům mimo akademickou sféru.

=== První válka prohlížečů (1995–2001) ===
Marc Andreessen založil společnost [[Netscape]] a vydal prohlížeč '''[[Netscape Navigator]]'''. V polovině 90. let měl Netscape téměř 90% podíl na trhu. [[Microsoft]] si uvědomil hrozbu a urychleně vyvinul '''[[Internet Explorer]]''' (IE), který integroval přímo do systému [[Windows 95]].
* '''Strategie Microsoftu:''' Nabízet prohlížeč zdarma jako součást systému (Netscape byl původně placený).
* '''Výsledek:''' Microsoft zvítězil. Kolem roku [[2002]] měl Internet Explorer podíl přes 95 %. Netscape zkrachoval, ale před svým koncem uvolnil svůj zdrojový kód jako [[Open source software|open source]], což dalo vzniknout projektu [[Mozilla]].

=== Druhá válka prohlížečů (2004–2015) ===
Dominance Internet Exploreru vedla k jeho stagnaci (verze IE6 byla plná bezpečnostních děr a nepodporovala nové standardy).
* '''2004:''' Vydání prohlížeče '''[[Mozilla Firefox]]'''. Nabídl prohlížení v záložkách (tabbed browsing), blokování vyskakovacích oken a vyšší bezpečnost. Rychle získal popularitu mezi technicky zdatnými uživateli.
* '''2008:''' Vstup společnosti [[Google]] s prohlížečem '''[[Google Chrome]]'''. Chrome přinesl extrémní rychlost díky enginu [[V8 (JavaScript engine)|V8]] a minimalistický design.
* '''Výsledek:''' Chrome postupně převálcoval IE i Firefox a stal se novým hegemonem. Microsoft nakonec značku Internet Explorer pohřbil a nahradil ji prohlížečem [[Microsoft Edge]].

=== Současnost (2015–2025) ===
Dnešní doba je charakteristická konsolidací technologií. Většina hlavních prohlížečů (Chrome, Edge, [[Opera (webový prohlížeč)|Opera]], [[Vivaldi (webový prohlížeč)|Vivaldi]], [[Brave (webový prohlížeč)|Brave]]) běží na stejném technologickém jádře ([[Chromium]]/Blink). Jedinou významnou výjimkou zůstává [[Safari (webový prohlížeč)|Safari]] (na jádře WebKit) a [[Mozilla Firefox]] (na jádře Gecko). Boj se přesunul do oblasti '''ochrany soukromí''' a integrace '''[[Umělá inteligence|umělé inteligence]]'''.

== ⚙️ Technická architektura ==

Moderní webový prohlížeč je jedním z nejsložitějších softwarových systémů, často složitější než samotný operační systém. Skládá se z několika klíčových komponent:

=== 1. Uživatelské rozhraní (User Interface) ===
To, co vidí uživatel: adresní řádek ([[Omnibox]]), tlačítka zpět/vpřed, nabídka záložek a nastavení. Toto rozhraní komunikuje s jádrem prohlížeče.

=== 2. Vykreslovací jádro (Browser Engine / Rendering Engine) ===
"Srdce" prohlížeče. Jeho úkolem je vzít kód HTML a CSS a vypočítat, jak má stránka vypadat (kde bude jaký text, jakou bude mít barvu, kde bude obrázek).
Hlavní existující jádra:
* '''[[Blink (vykreslovací jádro)|Blink]]:''' Vyvíjené Googlem. Používá ho [[Google Chrome]], [[Microsoft Edge]], [[Opera (webový prohlížeč)|Opera]], [[Brave (webový prohlížeč)|Brave]].
* '''[[WebKit]]:''' Vyvíjené [[Apple|Applem]]. Používá ho [[Safari (webový prohlížeč)|Safari]] a všechny prohlížeče na systému [[iOS]] (do roku 2024, kdy [[Evropská unie]] vynutila změnu pravidel).
* '''[[Gecko (vykreslovací jádro)|Gecko]]:''' Vyvíjené nadací Mozilla. Používá ho [[Mozilla Firefox]] a [[Tor Browser]].

=== 3. JavaScriptový interpret (JS Engine) ===
Samostatná komponenta, která zpracovává a spouští programový kód v jazyce [[JavaScript]]. Díky technikám jako [[JIT]] (Just-in-Time compilation) je dnešní JS engine extrémně rychlý.
* '''[[V8 (JavaScript engine)|V8]]:''' (Chrome, Edge, Node.js)
* '''[[SpiderMonkey]]:''' (Firefox)
* '''[[JavaScriptCore]] (Nitro):''' (Safari)

=== 4. Síťová vrstva (Networking) ===
Zajišťuje komunikaci po internetu. Řeší překlad domén na IP adresy ([[DNS]]), navazování šifrovaného spojení ([[TLS]]/[[SSL]]) a stahování dat přes protokoly [[HTTP]]/1.1, HTTP/2 a nově [[HTTP/3]] (QUIC).

=== 5. Správa dat a perzistence ===
Web je z podstaty bezstavový (stateless), což znamená, že server si nepamatuje předchozí požadavky uživatele. Aby bylo možné zůstat přihlášený do e-mailu nebo udržet zboží v košíku e-shopu, musí prohlížeč ukládat data lokálně.

* '''[[HTTP cookie|Cookies]]:''' Malé textové soubory, které server odešle prohlížeči a ten je při každém dalším požadavku pošle zpět. Slouží k identifikaci uživatele (session ID) a sledování.
** ''First-party cookies:'' Ukládá je navštívený web (např. nastavení jazyka).
** ''Third-party cookies:'' Ukládají je reklamní sítě a měřící skripty (např. [[Google Analytics]], [[Facebook Pixel]]) pro sledování uživatele napříč internetem. V roce [[2024]] začala většina prohlížečů tyto cookies blokovat nebo omezovat v zájmu ochrany soukromí.
* '''[[Web cache|Cache (Mezipaměť)]]:''' Prohlížeč ukládá kopie obrázků, CSS stylů a skriptů na pevný disk. Při opakované návštěvě stránky se tato data načtou z disku místo stahování ze serveru, což dramaticky zrychluje načítání a šetří data.
* '''[[Web Storage]] (LocalStorage / SessionStorage):''' Moderní náhrada za cookies pro ukládání větších objemů dat webových aplikací. Data zůstávají v prohlížeči a neposílají se s každým požadavkem na server.

== 🛠️ Funkce a rozšíření ==

Moderní prohlížeč není jen pasivním zobrazovačem, ale modulárním systémem.

=== Rozšíření (Extensions / Add-ons) ===
Malé softwarové moduly, které přidávají do prohlížeče nové funkce. Jsou psány pomocí webových technologií ([[HTML]], [[JavaScript]], [[CSS]]).
* '''Blokátory obsahu:''' Nejpopulárnější kategorie. Doplňky jako [[uBlock Origin]] nebo [[AdBlock Plus]] zabraňují načítání reklam a sledovacích skriptů.
* '''Správci hesel:''' Doplňky jako [[Bitwarden]] nebo [[1Password]] integrují externí databáze hesel přímo do přihlašovacích formulářů.
* '''Překladače:''' Automatický překlad celých stránek pomocí [[Strojový překlad|strojového učení]].

=== Anonymní režim (Private Browsing) ===
Režim, který slibuje "soukromí", je často uživateli špatně chápán.
* '''Co dělá:''' Po zavření okna prohlížeč smaže historii návštěv, cookies a cache vytvořené během této relace. Ostatní uživatelé téhož počítače tak neuvidí, kde jste byli.
* '''Co NEDĚLÁ:''' Neanonymizuje vaši [[IP adresa|IP adresu]], nešifruje provoz před poskytovatelem internetu ([[ISP]]) a nezabraňuje webům, aby vás sledovaly pomocí jiných metod (např. [[Browser fingerprinting|fingerprintingu]]).

=== Synchronizace ===
Prohlížeče dnes fungují jako cloudové služby. Uživatel přihlášený účtem (Google, Firefox Account, Apple ID) má svá data (záložky, hesla, otevřené panely) okamžitě dostupná na všech svých zařízeních.

== 🛡️ Bezpečnost a hrozby ==

Prohlížeč je první linií obrany proti útokům z internetu.

=== HTTPS a šifrování ===
Základním kamenem bezpečnosti je protokol [[HTTPS]] (Hypertext Transfer Protocol Secure).
* Zajišťuje šifrování komunikace mezi prohlížečem a serverem pomocí protokolu [[TLS]] (Transport Layer Security).
* Zabraňuje odposlechu (např. hesel nebo čísel kreditek) na veřejných [[Wi-Fi]] sítích.
* Prohlížeče dnes označují nešifrované weby (HTTP) jako "Nezabezpečené" a varují uživatele před zadáváním dat.

=== Sandboxing (Pískoviště) ===
Bezpečnostní architektura, která izoluje procesy prohlížeče od operačního systému.
* Pokud uživatel navštíví zavirovanou stránku, která využije bezpečnostní díru v prohlížeči, škodlivý kód zůstane uvězněn v "sandboxu". Nemůže se dostat k souborům na disku, instalovat keyloggery nebo číst data z jiných oken prohlížeče.

=== Ochrana proti Phishingu ===
Prohlížeče využívají databáze známých podvodných stránek (např. [[Google Safe Browsing]] nebo Microsoft SmartScreen).
* Pokud se uživatel pokusí vstoupit na web, který se vydává za banku nebo přihlašovací stránku služby, prohlížeč zablokuje přístup a zobrazí celoobrazovkové varování (obvykle červené).

=== Browser Fingerprinting (Otisk prohlížeče) ===
Pokročilá technika sledování, která nepotřebuje cookies. Webová stránka posbírá stovky drobných informací o konfiguraci uživatele:
* Verze prohlížeče a operačního systému.
* Seznam nainstalovaných fontů.
* Rozlišení obrazovky a barevná hloubka.
* Hardwarové parametry (typ grafické karty, počet jader CPU).
Kombinace těchto údajů vytvoří unikátní "otisk" (fingerprint), který dokáže identifikovat konkrétního uživatele s přesností přes 99 %, i když smaže cookies nebo použije anonymní režim. Prohlížeče jako [[Brave (webový prohlížeč)|Brave]] nebo [[Tor Browser]] se proti tomuto aktivně brání metodou "randomizace" (podvrhování náhodných dat).

== 💰 Ekonomika a trh ==

Ačkoliv je většina webových prohlížečů pro koncového uživatele '''zdarma''' ([[Freeware]]), jedná se o multi-miliardový byznys. Vývoj moderního prohlížeče je extrémně nákladný (vyžaduje stovky specializovaných programátorů), proto musí mít jasný ekonomický model.

=== Platby za výchozí vyhledávač ===
Hlavním zdrojem příjmů pro tvůrce prohlížečů jsou '''licenční poplatky za vyhledávání''' (Search Royalties).
* Společnosti jako [[Google]] nebo [[Microsoft]] (Bing) platí tvůrcům prohlížečů obrovské sumy za to, že jejich vyhledávač bude nastaven jako '''výchozí'''.
* '''Příklad [[Mozilla Firefox]]:''' Drtivá většina (cca 80–90 %) příjmů neziskové organizace [[Mozilla Foundation]] pochází z jediné smlouvy se společností Google. Google platí stovky milionů dolarů ročně za to, aby byl v Firefoxu výchozím vyhledávačem.
* '''Příklad [[Apple]] [[Safari (webový prohlížeč)|Safari]]:''' Odhaduje se, že Google platí Applu přibližně 20 miliard dolarů ročně (data z roku [[2024]]), aby zůstal výchozím vyhledávačem na [[iPhone|iPhonu]] a [[iPad|iPadu]].

=== Sběr dat a reklama ===
Pro společnosti, které zároveň vlastní reklamní sítě ([[Google]] s [[Google Chrome]], [[Microsoft]] s [[Microsoft Edge]]), slouží prohlížeč jako nástroj pro sběr dat o chování uživatelů. Tato data umožňují přesnější cílení reklamy ([[Targeting]]), což zvyšuje její cenu.

=== Ekosystémová strategie ===
Prohlížeč slouží jako "brána" do ekosystému služeb dané firmy.
* Uživatel [[Google Chrome]] pravděpodobněji využije [[Gmail]], [[Google Drive]] a [[Google Docs]].
* Uživatel [[Microsoft Edge]] je integrován s [[Microsoft 365]] a vyhledávačem [[Bing]].
* Uživatel [[Safari (webový prohlížeč)|Safari]] je držen v "uzavřené zahradě" (Walled Garden) produktů [[Apple]].

== 🔮 Budoucnost prohlížečů ==

Vývoj prohlížečů směřuje k tomu, aby se staly univerzálním operačním systémem budoucnosti.

=== WebAssembly (Wasm) ===
Technologie [[WebAssembly]] umožňuje spouštět v prohlížeči kód napsaný v jazycích jako [[C++]], [[Rust (programovací jazyk)|Rust]] nebo [[C Sharp|C#]] s výkonem blížícím se nativním aplikacím.
* Díky tomu lze dnes v prohlížeči spustit plnohodnotný [[Adobe Photoshop]], střihové programy videa nebo 3D herní enginy ([[Unity (herní engine)|Unity]], [[Unreal Engine]]), aniž by uživatel musel cokoliv instalovat na pevný disk.

=== Integrace AI (AI Browsing) ===
Od roku [[2023]] se prohlížeče stávají rozhraním pro generativní [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]].
* '''Microsoft Edge''' integroval asistenta [[Microsoft Copilot]] přímo do postranního panelu, který dokáže shrnout obsah čteného článku nebo navrhnout e-mail.
* '''Google Chrome''' zavádí funkce pro automatickou organizaci karet a psaní textů pomocí modelu [[Google Gemini]].
* '''[[Arc (webový prohlížeč)|Arc Browser]]:''' Nový hráč na trhu, který experimentuje s "prohlížením za vás" – AI přečte několik stránek s výsledky vyhledávání a uživateli předloží rovnou hotovou odpověď, nikoliv seznam odkazů.

== Sekce "Pro laiky" ==

Představte si '''[[Internet]]''' jako obrovskou knihovnu, která obsahuje miliardy knih (webových stránek). Tyto knihy jsou ale napsané v jazyce, kterému lidé nerozumí (kód [[HTML]]).

'''Webový prohlížeč''' (např. [[Google Chrome]] nebo [[Safari (webový prohlížeč)|Safari]]) funguje jako '''kouzelný překladatel a teleport'''.
# Když zadáte adresu (např. `seznam.cz`), pošlete prohlížeče ("běžce") do této knihovny.
# On najde správnou knihu a přinese ji k vám domů (stáhne data).
# Protože je kniha napsaná v kódu, prohlížeč ji okamžitě '''přeloží''' do srozumitelné podoby – zobrazí obrázky tam, kde mají být, obarví nadpisy a pustí videa.

Důležité je rozlišovat:
* '''Internet''' = Silnice a kabely.
* '''Web (WWW)''' = Obsah (stránky a obchody) na této silnici.
* '''Prohlížeč''' = Vaše auto, kterým se po silnici pohybujete a přes jehož okna se díváte.
* '''Vyhledávač''' (např. [[Google]]) = Mapa nebo navigace, která vám řekne, kam máte jet, když neznáte přesnou adresu.

== Zdroje ==

* [https://gs.statcounter.com/ StatCounter Global Stats]
* [https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/History_of_the_Web MDN Web Docs - History of the Web]
* [https://www.w3.org/ World Wide Web Consortium (W3C) Standards]
* [https://www.investopedia.com/articles/investing/041315/how-mozilla-firefox-and-google-chrome-make-money.asp Investopedia: How Browsers Make Money]
* [https://www.evolutionoftheweb.com/ Google: Evolution of the Web]

{{DEFAULTSORT:Webovy prohlizec}}
[[Kategorie:Webové prohlížeče]]
[[Kategorie:Internet]]
[[Kategorie:Aplikační software]]
[[Kategorie:Software vyvinutý v CERNu]]
[[Kategorie:HTML]]
[[Kategorie:Webové standardy]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]

Webový prohlížeč - Historie editací