Vzácné plyny - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T05:28:21Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-21T06:13:11Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - chemická skupina
| název = Vzácné plyny
| obrázek = Noble_gases_in_discharge_tubes.jpg
| popisek = Vzácné plyny (zleva doprava: helium, neon, argon, krypton, xenon) ve výbojkách
| skupina = 18. skupina
| triviální název = Vzácné plyny, inertní plyny, aerogeny
| prvky = [[Helium]] (He) [[Neon]] (Ne) [[Argon]] (Ar) [[Krypton]] (Kr) [[Xenon]] (Xe) [[Radon]] (Rn) [[Oganesson]] (Og)
| elektronová konfigurace = ''n''s2 ''n''p6 (pro He: 1s2)
| fyzikální stav = plyn (při standardních podmínkách)
| barva = bezbarvé
| kovovost = nekovy
| objevitel = [[William Ramsay]], [[Lord Rayleigh]], [[Morris Travers]] a další
| rok objevu = 1894 (Argon)
}}

'''Vzácné plyny''' (také '''inertní plyny''' nebo '''aerogeny''') je název pro prvky [[18. skupina periodické tabulky|18. skupiny]] [[periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. Do této skupiny patří [[helium]] (He), [[neon]] (Ne), [[argon]] (Ar), [[krypton]] (Kr), [[xenon]] (Xe), radioaktivní [[radon]] (Rn) a synteticky připravený, supertěžký [[oganesson]] (Og).

Jejich hlavní charakteristikou je velmi nízká [[chemická reaktivita]], která je způsobena tím, že mají zcela zaplněnou [[elektronový obal|vnější elektronovou slupku]] ([[valenční sféra|valenční sféru]]). Tato stabilní [[elektronová konfigurace]] jim dává jen malou tendenci tvořit [[chemická vazba|chemické vazby]] s jinými [[atom]]y. Za standardních podmínek jsou to bezbarvé [[plyn]]y bez chuti a zápachu, tvořené pouze jednotlivými [[atom]]y ([[monoatomární plyn]]).

== 📜 Historie ==
Objev vzácných plynů je úzce spjat s výzkumem složení [[atmosféra Země|zemské atmosféry]] na konci 19. století.

=== 🏛️ Objev argonu ===
V roce [[1894]] si britský fyzik [[Lord Rayleigh]] všiml, že [[dusík]] získaný ze vzduchu má nepatrně vyšší [[hustota|hustotu]] než dusík připravený chemickou cestou z [[amoniak|amoniaku]]. To ho vedlo k hypotéze, že vzdušný dusík musí obsahovat další, dosud neznámou a těžší složku. Společně s chemikem [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] provedl experiment, při kterém odstranili ze vzorku vzduchu veškerý [[kyslík]], [[oxid uhličitý]] a dusík. Zůstal jim plyn, který byl chemicky naprosto netečný (nereaktivní). Tento nový prvek pojmenovali '''[[argon]]''' z řeckého slova "argos", což znamená "líný" nebo "nečinný". Za tento objev obdrželi oba vědci [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] – Rayleigh za fyziku a Ramsay za chemii.

=== ⚛️ Objev ostatních plynů ===
Úspěch s argonem motivoval Ramsaye a jeho spolupracovníka [[Morris Travers|Morrise Traverse]] k dalšímu pátrání. Pomocí [[frakční destilace]] zkapalněného vzduchu postupně izolovali další neznámé plyny:
* '''[[Krypton]]''' (1898) – z řeckého "kryptos" (skrytý).
* '''[[Neon]]''' (1898) – z řeckého "neos" (nový).
* '''[[Xenon]]''' (1898) – z řeckého "xenos" (cizí).

'''[[Helium]]''' bylo spektroskopicky detekováno již v roce [[1868]] ve [[slunce|slunečním]] [[spektrum|spektru]] během zatmění Slunce francouzským astronomem [[Pierre Janssen|Pierrem Janssenem]]. Později bylo potvrzeno na Zemi Ramsayem v roce [[1895]], když analyzoval plyn uvolňující se z [[uran]]ové rudy [[cleveit]].

'''[[Radon]]''', radioaktivní plyn, byl objeven v roce [[1900]] [[Friedrich Ernst Dorn|Friedrichem Dornem]] jako produkt [[radioaktivní přeměna|radioaktivní přeměny]] [[radium|radia]].

Poslední člen skupiny, '''[[oganesson]]''', je [[transuran|transuranem]] a byl poprvé syntetizován v roce [[2006]] ve [[Spojený ústav jaderných výzkumů|Spojeném ústavu jaderných výzkumů]] v [[Dubna|Dubně]] v [[Rusko|Rusku]].

== 🧪 Chemické a fyzikální vlastnosti ==
Vzácné plyny sdílejí řadu charakteristických vlastností vyplývajících z jejich elektronové konfigurace.

=== 🔬 Chemická reaktivita ===
Dlouho byly vzácné plyny považovány za absolutně nereaktivní (inertní). Tento pohled se změnil v roce [[1962]], kdy kanadský chemik [[Neil Bartlett]] připravil první skutečnou sloučeninu vzácného plynu – [[fluorid platino-xenonový|hexafluoroplatičnan xenonný]] (Xe+[PtF6]−).

Obecně platí, že reaktivita vzácných plynů stoupá s rostoucím [[protonové číslo|protonovým číslem]]. Je to proto, že valenční [[elektron]]y jsou dále od [[atomové jádro|jádra]] a jsou slaběji vázány, což usnadňuje jejich účast ve vazbách.
* '''Helium a Neon:''' Jsou prakticky inertní. Sloučeniny byly připraveny jen za extrémních podmínek v laboratoři a nejsou stabilní.
* '''Argon:''' Tvoří velmi nestabilní sloučeniny, například [[fluorohydrid argonu]] (HArF), který je stabilní jen při velmi nízkých teplotách (pod -256 °C).
* '''Krypton:''' Je reaktivnější než argon, tvoří sloučeniny především s [[fluor]]em, například [[fluorid kryptonatý]] (KrF2).
* '''Xenon:''' Má nejrozvinutější chemii z celé skupiny. Tvoří řadu sloučenin s vysoce [[elektronegativita|elektronegativními]] prvky jako fluor a [[kyslík]], například [[fluorid xenonatý]] (XeF2), [[fluorid xenoničitý]] (XeF4), [[fluorid xenonový]] (XeF6) nebo výbušný [[oxid xenonový]] (XeO3).
* '''Radon:''' Předpokládá se, že je ještě reaktivnější než xenon, ale jeho studium je komplikováno jeho vysokou [[radioaktivita|radioaktivitou]].
* '''Oganesson:''' Teoretické výpočty naznačují, že by mohl být nejreaktivnějším prvkem skupiny a za standardních podmínek by nemusel být plynem, ale [[pevná látka|pevnou látkou]].

=== 🌡️ Fyzikální vlastnosti ===
* Jsou to jednoatomové plyny.
* Jsou bezbarvé, bez chuti a bez zápachu.
* Mají velmi nízké [[teplota tání|teploty tání]] a [[teplota varu|teploty varu]], které se zvyšují s rostoucí atomovou hmotností. Například helium vře při −268,93 °C (4,22 K), zatímco radon při −61,7 °C (211,5 K).
* Mají nízkou hustotu.
* Jsou nehořlavé.
* Mají vysoké [[ionizační energie]].
* Při průchodu [[elektrický proud|elektrického proudu]] v [[výbojka|výbojkách]] emitují charakteristicky zbarvené [[světlo]].

== 🌍 Výskyt v přírodě ==
S výjimkou oganessonu se všechny vzácné plyny nacházejí v [[atmosféra Země|zemské atmosféře]]. Jejich zastoupení (v suchém vzduchu) je následující:
* **Argon (Ar):** 0,934 % (nejrozšířenější vzácný plyn v atmosféře)
* **Neon (Ne):** 0,0018 % (18 ppm)
* **Helium (He):** 0,00052 % (5,2 ppm)
* **Krypton (Kr):** 0,00011 % (1,1 ppm)
* **Xenon (Xe):** 0,000009 % (0,09 ppm)

Helium se také ve významném množství nachází v ložiscích [[zemní plyn|zemního plynu]] (až 7 % objemu), kde vzniká [[přeměna alfa|alfa rozpadem]] těžkých radioaktivních prvků v zemské kůře. Radon je radioaktivní a neustále vzniká rozpadem [[radium|radia]] v horninách a půdě. Jeho koncentrace v atmosféře je proto velmi nízká a proměnlivá.

Vesmírně je nejhojnější helium, které je po [[vodík]]u druhým nejrozšířenějším prvkem ve [[vesmír]]u. Vzniklo převážně během [[Velký třesk|Velkého třesku]].

== ⚙️ Výroba a získávání ==
Hlavním zdrojem pro výrobu neonu, argonu, kryptonu a xenonu je [[vzduch]]. Získávají se průmyslově pomocí **frakční destilace zkapalněného vzduchu**. Tento proces využívá rozdílných teplot varu jednotlivých složek vzduchu.

1. Vzduch je nejprve zbaven nečistot (prach, [[oxid uhličitý]], [[vodní pára|vodní pára]]).
2. Následně je stlačen a ochlazen na velmi nízkou teplotu (cca −200 °C), čímž zkapalní.
3. Kapalný vzduch je veden do destilační kolony, kde se postupně zahřívá.
4. Jednotlivé plyny se oddělují podle svých bodů varu – nejprve se odpaří dusík, poté argon a nakonec kyslík. Vzácné plyny se získávají z různých frakcí tohoto procesu.

Helium se získává především ze zemního plynu s vysokou koncentrací helia, a to procesem [[kryogenní]] separace. Radon se obvykle nezískává průmyslově, ale pro vědecké účely se připravuje z roztoků solí radia.

== 💡 Využití ==
Ačkoliv jsou vzácné plyny chemicky netečné, jejich unikátní fyzikální vlastnosti je předurčují k širokému spektru využití.

=== {{Vlajka|Švýcarsko}} Helium (He) ===
* **Kryogenika:** Kapalné helium je nejchladnější známou látkou a používá se k chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance]] (MRI) a [[nukleární magnetická rezonance]] (NMR).
* **Plnění balónů a vzducholodí:** Díky své nízké hustotě (je lehčí než vzduch) a nehořlavosti je bezpečnější alternativou k vodíku.
* **Ochranná atmosféra:** Používá se při [[svařování]] a v průmyslu [[polovodič]]ů k vytvoření inertního prostředí.
* **Dýchací směsi:** Směs helia a kyslíku ([[Heliox]]) se používá pro hlubinné potápění, protože helium zabraňuje [[dusíková narkóza|dusíkové narkóze]].

=== {{Vlajka|USA}} Neon (Ne) ===
* **Osvětlovací technika:** Nejznámější je jeho použití v reklamních [[výbojka|výbojkách]] (tzv. neony), kde vydává charakteristické červeno-oranžové světlo.
* **Indikátory vysokého napětí:** Používá se v doutnavkách a jiných kontrolkách.
* **Kryogenní chladivo:** V některých aplikacích slouží jako chladicí médium.

=== {{Vlajka|Německo}} Argon (Ar) ===
* **Svařování:** Je nejběžněji používaným plynem pro vytvoření ochranné atmosféry při svařování metodami [[MIG/MAG|MIG]] a [[TIG]].
* **Žárovky:** Plní se jím klasické [[žárovka|žárovky]], kde zabraňuje oxidaci a odpařování wolframového vlákna, čímž prodlužuje jeho životnost.
* **Izolace:** Používá se jako izolační plyn v meziprostoru izolačních dvojskel a trojskel.
* **Ochrana historických dokumentů:** V inertní atmosféře argonu se uchovávají cenné rukopisy (např. americká [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklarace nezávislosti]]).

=== {{Vlajka|Spojené království}} Krypton (Kr) ===
* **Osvětlení:** Používá se v energeticky úsporných a vysoce výkonných žárovkách (tzv. kryptonky) a v některých [[halogenová žárovka|halogenových žárovkách]].
* **Lasery:** [[Fluorid kryptonový]] se používá v excimerových laserech.
* **Definice metru:** V letech 1960 až 1983 byla délková jednotka [[metr]] definována pomocí vlnové délky oranžovo-červené emisní čáry izotopu kryptonu-86.

=== {{Vlajka|Francie}} Xenon (Xe) ===
* **Osvětlení:** Používá se ve vysoce intenzivních výbojkách ([[xenonová výbojka|xenonové světlomety]] v automobilech), v blescích pro [[fotografie|fotografování]] a v lampách pro filmové projektory.
* **Anestetikum:** Má anestetické účinky a v některých případech se používá jako [[inhalační anestetikum]].
* **Iontové motory:** Xenon se používá jako palivo (hnací médium) v [[iontový motor|iontových motorech]] pro [[kosmická sonda|kosmické sondy]] a [[satelit]]y.

=== {{Vlajka|Kanada}} Radon (Rn) ===
* **Radioterapie:** V minulosti se malé uzavřené kapsle s radonem používaly k léčbě [[rakovina|rakoviny]]. Dnes je tato metoda z velké části nahrazena bezpečnějšími zdroji záření.
* **Vědecký výzkum:** Používá se při studiu geologických procesů a v hydrologii.

== ☣️ Biologický význam a bezpečnost ==
Vzácné plyny nemají žádný známý biologický význam. Nejsou toxické, ale představují riziko jako **jednoduché dusivé plyny**. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru mohou vytěsnit kyslík a způsobit [[udušení]] ([[asfyxie]]).

Zvláštní nebezpečí představuje **radon**. Jakožto radioaktivní plyn se může hromadit v nevětraných prostorách, zejména ve sklepích budov postavených na podloží s vyšším obsahem uranu a radia. Vdechování radonu a jeho rozpadových produktů je významným rizikovým faktorem pro vznik [[rakovina plic|rakoviny plic]] a je považováno za druhou nejčastější příčinu tohoto onemocnění po [[kouření]].

== 🤓 Pro laiky ==
Představte si vzácné plyny jako "asociály" nebo "šlechtice" mezi chemickými prvky. Zatímco většina ostatních prvků (jako kyslík, uhlík nebo železo) se neustále snaží spojit s jinými a vytvořit [[molekula|molekuly]] (podobně jako lidé, kteří si hledají přátele nebo partnery), vzácné plyny jsou naprosto spokojené samy o sobě.

Důvodem je, že mají "plný počet přátel" – jejich vnější elektronová slupka je kompletně zaplněná. Nemají tedy žádnou potřebu elektrony sdílet, přijímat ani odevzdávat. Proto jsou tak stabilní, netečné a nereagují s okolím. Tato jejich "nezúčastněnost" je ale velmi užitečná. Můžeme je použít například ve svařování k tomu, aby horký kov chránily před reakcí s kyslíkem ze vzduchu, nebo v žárovkách, kde brání přepálení tenkého vlákna. Každý z nich navíc pod elektrickým proudem svítí jinou krásnou barvou, čehož se využívá v reklamních nápisech.

{{DEFAULTSORT:Vzacne plyny}}
{{Aktualizováno|datum=21.12.2025}}
[[Kategorie:Chemické skupiny]]
[[Kategorie:Plynné prvky]]
[[Kategorie:Vzácné plyny]]
[[Kategorie:Nekovy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 07:28
Řádek 62:		Řádek 62:
	== 🌍 Výskyt v přírodě ==		== 🌍 Výskyt v přírodě ==
	S výjimkou oganessonu se všechny vzácné plyny nacházejí v [[atmosféra Země\|zemské atmosféře]]. Jejich zastoupení (v suchém vzduchu) je následující:		S výjimkou oganessonu se všechny vzácné plyny nacházejí v [[atmosféra Země\|zemské atmosféře]]. Jejich zastoupení (v suchém vzduchu) je následující:
	* Argon (Ar): 0,934 % (nejrozšířenější vzácný plyn v atmosféře)		* '''Argon (Ar):''' 0,934 % (nejrozšířenější vzácný plyn v atmosféře)
	* Neon (Ne): 0,0018 % (18 ppm)		* '''Neon (Ne):''' 0,0018 % (18 ppm)
	* Helium (He): 0,00052 % (5,2 ppm)		* '''Helium (He):''' 0,00052 % (5,2 ppm)
	* Krypton (Kr): 0,00011 % (1,1 ppm)		* '''Krypton (Kr):''' 0,00011 % (1,1 ppm)
	* Xenon (Xe): 0,000009 % (0,09 ppm)		* '''Xenon (Xe):''' 0,000009 % (0,09 ppm)

	Helium se také ve významném množství nachází v ložiscích [[zemní plyn\|zemního plynu]] (až 7 % objemu), kde vzniká [[přeměna alfa\|alfa rozpadem]] těžkých radioaktivních prvků v zemské kůře. Radon je radioaktivní a neustále vzniká rozpadem [[radium\|radia]] v horninách a půdě. Jeho koncentrace v atmosféře je proto velmi nízká a proměnlivá.		Helium se také ve významném množství nachází v ložiscích [[zemní plyn\|zemního plynu]] (až 7 % objemu), kde vzniká [[přeměna alfa\|alfa rozpadem]] těžkých radioaktivních prvků v zemské kůře. Radon je radioaktivní a neustále vzniká rozpadem [[radium\|radia]] v horninách a půdě. Jeho koncentrace v atmosféře je proto velmi nízká a proměnlivá.
Řádek 73:		Řádek 73:

	== ⚙️ Výroba a získávání ==		== ⚙️ Výroba a získávání ==
	Hlavním zdrojem pro výrobu neonu, argonu, kryptonu a xenonu je [[vzduch]]. Získávají se průmyslově pomocí frakční destilace zkapalněného vzduchu. Tento proces využívá rozdílných teplot varu jednotlivých složek vzduchu.		Hlavním zdrojem pro výrobu neonu, argonu, kryptonu a xenonu je [[vzduch]]. Získávají se průmyslově pomocí '''frakční destilace zkapalněného vzduchu'''. Tento proces využívá rozdílných teplot varu jednotlivých složek vzduchu.

	1. Vzduch je nejprve zbaven nečistot (prach, [[oxid uhličitý]], [[vodní pára\|vodní pára]]).		1. Vzduch je nejprve zbaven nečistot (prach, [[oxid uhličitý]], [[vodní pára\|vodní pára]]).
Řádek 86:		Řádek 86:

	=== {{Vlajka\|Švýcarsko}} Helium (He) ===		=== {{Vlajka\|Švýcarsko}} Helium (He) ===
	* Kryogenika: Kapalné helium je nejchladnější známou látkou a používá se k chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance]] (MRI) a [[nukleární magnetická rezonance]] (NMR).		* '''Kryogenika:''' Kapalné helium je nejchladnější známou látkou a používá se k chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance]] (MRI) a [[nukleární magnetická rezonance]] (NMR).
	* Plnění balónů a vzducholodí: Díky své nízké hustotě (je lehčí než vzduch) a nehořlavosti je bezpečnější alternativou k vodíku.		* '''Plnění balónů a vzducholodí:''' Díky své nízké hustotě (je lehčí než vzduch) a nehořlavosti je bezpečnější alternativou k vodíku.
	* Ochranná atmosféra: Používá se při [[svařování]] a v průmyslu [[polovodič]]ů k vytvoření inertního prostředí.		* '''Ochranná atmosféra:''' Používá se při [[svařování]] a v průmyslu [[polovodič]]ů k vytvoření inertního prostředí.
	* Dýchací směsi: Směs helia a kyslíku ([[Heliox]]) se používá pro hlubinné potápění, protože helium zabraňuje [[dusíková narkóza\|dusíkové narkóze]].		* '''Dýchací směsi:''' Směs helia a kyslíku ([[Heliox]]) se používá pro hlubinné potápění, protože helium zabraňuje [[dusíková narkóza\|dusíkové narkóze]].

	=== {{Vlajka\|USA}} Neon (Ne) ===		=== {{Vlajka\|USA}} Neon (Ne) ===
	* Osvětlovací technika: Nejznámější je jeho použití v reklamních [[výbojka\|výbojkách]] (tzv. neony), kde vydává charakteristické červeno-oranžové světlo.		* '''Osvětlovací technika:''' Nejznámější je jeho použití v reklamních [[výbojka\|výbojkách]] (tzv. neony), kde vydává charakteristické červeno-oranžové světlo.
	* Indikátory vysokého napětí: Používá se v doutnavkách a jiných kontrolkách.		* '''Indikátory vysokého napětí:''' Používá se v doutnavkách a jiných kontrolkách.
	* Kryogenní chladivo: V některých aplikacích slouží jako chladicí médium.		* '''Kryogenní chladivo:''' V některých aplikacích slouží jako chladicí médium.

	=== {{Vlajka\|Německo}} Argon (Ar) ===		=== {{Vlajka\|Německo}} Argon (Ar) ===
	* Svařování: Je nejběžněji používaným plynem pro vytvoření ochranné atmosféry při svařování metodami [[MIG/MAG\|MIG]] a [[TIG]].		* '''Svařování:''' Je nejběžněji používaným plynem pro vytvoření ochranné atmosféry při svařování metodami [[MIG/MAG\|MIG]] a [[TIG]].
	* Žárovky: Plní se jím klasické [[žárovka\|žárovky]], kde zabraňuje oxidaci a odpařování wolframového vlákna, čímž prodlužuje jeho životnost.		* '''Žárovky:''' Plní se jím klasické [[žárovka\|žárovky]], kde zabraňuje oxidaci a odpařování wolframového vlákna, čímž prodlužuje jeho životnost.
	* Izolace: Používá se jako izolační plyn v meziprostoru izolačních dvojskel a trojskel.		* '''Izolace:''' Používá se jako izolační plyn v meziprostoru izolačních dvojskel a trojskel.
	* Ochrana historických dokumentů: V inertní atmosféře argonu se uchovávají cenné rukopisy (např. americká [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických\|Deklarace nezávislosti]]).		* '''Ochrana historických dokumentů:''' V inertní atmosféře argonu se uchovávají cenné rukopisy (např. americká [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických\|Deklarace nezávislosti]]).

	=== {{Vlajka\|Spojené království}} Krypton (Kr) ===		=== {{Vlajka\|Spojené království}} Krypton (Kr) ===
	* Osvětlení: Používá se v energeticky úsporných a vysoce výkonných žárovkách (tzv. kryptonky) a v některých [[halogenová žárovka\|halogenových žárovkách]].		* '''Osvětlení:''' Používá se v energeticky úsporných a vysoce výkonných žárovkách (tzv. kryptonky) a v některých [[halogenová žárovka\|halogenových žárovkách]].
	* Lasery: [[Fluorid kryptonový]] se používá v excimerových laserech.		* '''Lasery:''' [[Fluorid kryptonový]] se používá v excimerových laserech.
	* Definice metru: V letech 1960 až 1983 byla délková jednotka [[metr]] definována pomocí vlnové délky oranžovo-červené emisní čáry izotopu kryptonu-86.		* '''Definice metru:''' V letech 1960 až 1983 byla délková jednotka [[metr]] definována pomocí vlnové délky oranžovo-červené emisní čáry izotopu kryptonu-86.

	=== {{Vlajka\|Francie}} Xenon (Xe) ===		=== {{Vlajka\|Francie}} Xenon (Xe) ===
	* Osvětlení: Používá se ve vysoce intenzivních výbojkách ([[xenonová výbojka\|xenonové světlomety]] v automobilech), v blescích pro [[fotografie\|fotografování]] a v lampách pro filmové projektory.		* '''Osvětlení:''' Používá se ve vysoce intenzivních výbojkách ([[xenonová výbojka\|xenonové světlomety]] v automobilech), v blescích pro [[fotografie\|fotografování]] a v lampách pro filmové projektory.
	* Anestetikum: Má anestetické účinky a v některých případech se používá jako [[inhalační anestetikum]].		* '''Anestetikum:''' Má anestetické účinky a v některých případech se používá jako [[inhalační anestetikum]].
	* Iontové motory: Xenon se používá jako palivo (hnací médium) v [[iontový motor\|iontových motorech]] pro [[kosmická sonda\|kosmické sondy]] a [[satelit]]y.		* '''Iontové motory:''' Xenon se používá jako palivo (hnací médium) v [[iontový motor\|iontových motorech]] pro [[kosmická sonda\|kosmické sondy]] a [[satelit]]y.

	=== {{Vlajka\|Kanada}} Radon (Rn) ===		=== {{Vlajka\|Kanada}} Radon (Rn) ===
	* Radioterapie: V minulosti se malé uzavřené kapsle s radonem používaly k léčbě [[rakovina\|rakoviny]]. Dnes je tato metoda z velké části nahrazena bezpečnějšími zdroji záření.		* '''Radioterapie:''' V minulosti se malé uzavřené kapsle s radonem používaly k léčbě [[rakovina\|rakoviny]]. Dnes je tato metoda z velké části nahrazena bezpečnějšími zdroji záření.
	* Vědecký výzkum: Používá se při studiu geologických procesů a v hydrologii.		* '''Vědecký výzkum:''' Používá se při studiu geologických procesů a v hydrologii.

	== ☣️ Biologický význam a bezpečnost ==		== ☣️ Biologický význam a bezpečnost ==
	Vzácné plyny nemají žádný známý biologický význam. Nejsou toxické, ale představují riziko jako jednoduché dusivé plyny. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru mohou vytěsnit kyslík a způsobit [[udušení]] ([[asfyxie]]).		Vzácné plyny nemají žádný známý biologický význam. Nejsou toxické, ale představují riziko jako '''jednoduché dusivé plyny'''. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru mohou vytěsnit kyslík a způsobit [[udušení]] ([[asfyxie]]).

	Zvláštní nebezpečí představuje radon. Jakožto radioaktivní plyn se může hromadit v nevětraných prostorách, zejména ve sklepích budov postavených na podloží s vyšším obsahem uranu a radia. Vdechování radonu a jeho rozpadových produktů je významným rizikovým faktorem pro vznik [[rakovina plic\|rakoviny plic]] a je považováno za druhou nejčastější příčinu tohoto onemocnění po [[kouření]].		Zvláštní nebezpečí představuje '''radon'''. Jakožto radioaktivní plyn se může hromadit v nevětraných prostorách, zejména ve sklepích budov postavených na podloží s vyšším obsahem uranu a radia. Vdechování radonu a jeho rozpadových produktů je významným rizikovým faktorem pro vznik [[rakovina plic\|rakoviny plic]] a je považováno za druhou nejčastější příčinu tohoto onemocnění po [[kouření]].

	== 🤓 Pro laiky ==		== 🤓 Pro laiky ==

Vzácné plyny - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“