InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-17T05:43:11Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - volby
| název = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
| obrázek = Chamber of Deputies of the Czech Republic 2017.svg
| popisek = Rozložení mandátů v Poslanecké sněmovně po volbách v roce 2017
| stát = {{Vlajka|Česko}} [[Česko]]
| datum = [[20. říjen|20.]] a [[21. říjen|21. října]] [[2017]]
| typ = parlamentní
| orgán = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| počet_křesel = 200
| volební_systém = [[Poměrný volební systém]] s [[D'Hondtova metoda|D'Hondtovou metodou]]
| volební_účast = 60,84 %
| předchozí_volby = [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]]
| následující_volby = [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]]
| vítězná_strana = [[ANO 2011]]
| lídr_vítěze = [[Andrej Babiš]]
| zisk_hlasů_vítěze = 1 500 113
| procento_hlasů_vítěze = 29,64 %
| zisk_křesel_vítěze = 78
| premiér_před = [[Bohuslav Sobotka]]
| strana_premiéra_před = [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
| premiér_po = [[Andrej Babiš]]
| strana_premiéra_po = [[ANO 2011]]
}}

'''Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017''' se konaly v pátek [[20. říjen|20. října]] a v sobotu [[21. říjen|21. října]] [[2017]]. Jednalo se o sedmé volby do dolní komory [[Parlament České republiky|českého parlamentu]] od vzniku samostatné [[Česká republika|České republiky]]. Volby přinesly drtivé vítězství hnutí [[ANO 2011]] v čele s [[Andrej Babiš|Andrejem Babišem]], výrazný vzestup protestních a nových stran jako [[Česká pirátská strana|Piráti]] a [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a naopak historický propad tradičních stran, zejména [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]. Do sněmovny se dostal rekordní počet devíti politických subjektů.

Volební účast dosáhla 60,84 % oprávněných voličů. Na základě výsledků voleb jmenoval prezident [[Miloš Zeman]] premiérem Andreje Babiše, jehož vláda po dlouhých a složitých jednáních získala důvěru až v červenci 2018.

== 📜 Politické pozadí a kontext ==
Volbám předcházelo funkční období vlády [[Bohuslav Sobotka|Bohuslava Sobotky]], kterou tvořila koalice [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[ANO 2011]] a [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]. Toto období bylo charakterizováno relativní ekonomickou stabilitou a růstem, ale také neustálým napětím mezi premiérem Sobotkou a ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Klíčovými tématy, která rezonovala ve společnosti před volbami, byly:
* '''Vládní krize na jaře 2017:''' Vyvrcholení sporů mezi Sobotkou a Babišem kvůli nejasnostem ohledně Babišova podnikání a tzv. [[kauza korunových dluhopisů|korunových dluhopisů]]. Krize vedla k odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí.
* '''Evropská migrační krize:''' Ačkoliv se [[Česko|České republice]] hlavní migrační vlna vyhnula, téma migrace, bezpečnosti a uprchlických kvót se stalo jedním z hlavních mobilizačních prvků kampaně, zejména pro hnutí [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]].
* '''Boj proti korupci a tradičním stranám:''' Hnutí ANO postavilo svou kampaň na kritice "tradičních zkorumpovaných politiků" a slibovalo efektivnější řízení státu "jako firmy".
* '''Digitalizace a modernizace státu:''' Téma, které silně akcentovala [[Česká pirátská strana]].

Volební lídrem ČSSD se po vnitrostranických sporech stal ministr zahraničí [[Lubomír Zaorálek]], který nahradil nepopulárního Bohuslava Sobotku. Ostatní strany vedli jejich dlouhodobí předsedové.

== 🗳️ Volební systém ==
Volby probíhaly podle [[poměrný volební systém|poměrného volebního systému]] ve 14 [[Volební obvody v Česku|volebních krajích]], které kopírují [[Kraje v Česku|územní uspořádání krajů]]. Pro přidělení 200 mandátů se používala [[D'Hondtova metoda|D'Hondtova metoda]]. Pro vstup do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] musela politická strana nebo hnutí překročit [[uzavírací klauzule|uzavírací klauzuli]] stanovenou na 5 % z celkového počtu platných hlasů. Pro koalice platily vyšší kvóra (8 % pro dvoučlenné, 11 % pro tříčlenné koalice). Voliči mohli na hlasovacím lístku udělit až čtyři [[preferenční hlas|preferenční hlasy]] kandidátům, čímž mohli ovlivnit jejich pořadí.

== 📢 Předvolební kampaň ==
Kampaň byla velmi intenzivní a do značné míry se soustředila na osobu Andreje Babiše, který byl svými oponenty kritizován za kumulaci politické, ekonomické a mediální moci a za kauzu [[kauza Čapí hnízdo|Čapí hnízdo]]. Hnutí ANO naopak prezentovalo úspěchy na Ministerstvu financí, jako bylo zavedení [[Elektronická evidence tržeb|EET]] a výběr daní.

* '''[[ANO 2011]]''': Kampaň vedlo pod heslem "Makáme" a "Prostě to zařídíme". Soustředila se na osobu Andreje Babiše a prezentovala se jako protikorupční hnutí, které efektivně spravuje stát.
* '''[[Občanská demokratická strana|ODS]]''': Pod vedením [[Petr Fiala|Petra Fialy]] se strana profilovala jako hlavní pravicová alternativa k ANO, s důrazem na nízké daně, svobodu a prozápadní orientaci.
* '''[[Česká pirátská strana]]''': Piráti cílili především na mladé a městské voliče. Jejich hlavními tématy byla transparentnost, digitalizace, svoboda na internetu a reforma státní správy. Jejich lídr [[Ivan Bartoš]] se stal jednou z nejvýraznějších tváří voleb.
* '''[[Svoboda a přímá demokracie]] (SPD)''': Hnutí [[Tomio Okamura|Tomia Okamury]] vedlo silně protiimigrační a protievropskou kampaň. Požadovalo referendum o vystoupení z [[Evropská unie|Evropské unie]] a slibovalo nulovou toleranci k migraci.
* '''[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]''': Tradiční levicová strana se snažila voliče oslovit sliby zvýšení minimální mzdy a důchodů, ale její kampaň byla nevýrazná a strana trpěla vnitřními spory a nízkou popularitou končící vlády.
* '''[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]''': Komunisté vedli tradiční kampaň zaměřenou na sociální jistoty a kritiku [[NATO]].
* '''Ostatní strany''': [[KDU-ČSL]], [[TOP 09]] a [[Starostové a nezávislí|STAN]] cílily na své tradiční voličské základny a prezentovaly se jako proevropské a demokratické alternativy.

== 📊 Výsledky voleb ==
Volby skončily jednoznačným vítězstvím hnutí ANO 2011, které získalo téměř 30 % hlasů a 78 mandátů, což byl nejlepší výsledek jakékoliv strany od roku 2006. Na druhém místě skončila ODS s více než 11 %. Velkým překvapením byl úspěch Pirátů a SPD, kteří se oba dostali přes 10 % a stali se třetí, resp. čtvrtou nejsilnější stranou.

Naopak drtivou porážku utrpěla ČSSD, která získala jen 7,27 % hlasů a 15 mandátů, což byl její nejhorší výsledek v historii samostatné ČR. Výrazně ztratila i KSČM. Do sněmovny se těsně dostaly také KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

{| class="wikitable sortable"
|+ '''Celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2017'''
! Strana
! Lídr
! Hlasy
! %
! +/- % (2013)
! Mandáty
! +/- mandátů (2013)
|-
| [[ANO 2011]]
| [[Andrej Babiš]]
| 1 500 113
| 29,64
| +10,98
| 78
| +31
|-
| [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| [[Petr Fiala]]
| 572 962
| 11,32
| +3,59
| 25
| +9
|-
| [[Česká pirátská strana]]
| [[Ivan Bartoš]]
| 546 393
| 10,79
| +8,13
| 22
| +22
|-
| [[Svoboda a přímá demokracie]] (SPD)
| [[Tomio Okamura]]
| 538 574
| 10,64
| -
| 22
| +22
|-
| [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]
| [[Vojtěch Filip]]
| 393 100
| 7,76
| -7,15
| 15
| -18
|-
| [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]
| [[Lubomír Zaorálek]]
| 368 347
| 7,27
| -13,09
| 15
| -35
|-
| [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]]
| [[Pavel Bělobrádek]]
| 293 643
| 5,80
| -0,98
| 10
| -4
|-
| [[TOP 09]]
| [[Miroslav Kalousek]]
| 268 811
| 5,31
| -6,69
| 7
| -19
|-
| [[Starostové a nezávislí|STAN]]
| [[Jan Farský]]
| 262 157
| 5,18
| -
| 6
| +6
|-
| colspan="7" | '''Volební účast: 60,84 %'''
|}

== 🤝 Pověření a sestavování vlády ==
Sestavování vlády po volbách bylo mimořádně složité a zdlouhavé. Prezident [[Miloš Zeman]] pověřil sestavením vlády vítěze voleb, Andreje Babiše. Vzhledem k tomu, že většina ostatních stran vyloučila spolupráci s hnutím ANO kvůli trestnímu stíhání jeho předsedy v kauze Čapí hnízdo, vznikl politický pat.

=== První vláda Andreje Babiše ===
V prosinci 2017 jmenoval prezident Zeman jednobarevnou menšinovou vládu hnutí ANO. Tato vláda však [[16. leden|16. ledna]] [[2018]] nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Pro vládu hlasovalo pouze 78 poslanců ANO, proti bylo 117 poslanců ostatních stran. Vláda tak podala demisi.

=== Druhá vláda Andreje Babiše ===
Po neúspěchu prvního pokusu následovala několikaměsíční jednání. Nakonec se Andreji Babišovi podařilo dohodnout na koaliční vládě s [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], která si svou účast nechala schválit ve vnitrostranickém referendu. Tato menšinová vláda (celkem 93 poslanců) získala důvěru [[12. červenec|12. července]] [[2018]] díky hlasům poslanců [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], kteří vládu tolerovali. Bylo to poprvé od roku [[1989]], kdy komunistická strana získala podíl na moci na celostátní úrovni. Tato vláda pak vládla až do dalších voleb v roce [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]].

== 🤔 Analýza a dopady ==
Volby v roce 2017 představovaly zásadní přelom v politickém vývoji České republiky.
* '''Fragmentace a konec tradičního dělení:''' Do sněmovny se dostalo devět subjektů, což výrazně zkomplikovalo sestavování vlády. Volby potvrdily úpadek tradičního levo-pravého politického spektra.
* '''Vzestup protestních a antisystémových stran:''' Úspěch ANO, Pirátů a SPD ukázal na silnou poptávku voličů po změně a kritice zavedených politických elit.
* '''Dominance Andreje Babiše:''' Volby upevnily dominantní postavení Andreje Babiše a jeho hnutí ANO na české politické scéně na další čtyři roky.
* '''Historický propad levice:''' ČSSD a KSČM zaznamenaly nejhorší výsledky ve své polistopadové historii, což signalizovalo hlubokou krizi české levice.
* '''Generační obměna:''' Úspěch Pirátů přivedl do politiky novou generaci politiků a nová témata, jako je digitalizace a transparentnost.

== 💡 Pro laiky ==
* '''Poslanecká sněmovna:''' Je to dolní komora Parlamentu České republiky. Má 200 poslanců volených na 4 roky. Jejím hlavním úkolem je schvalovat zákony a kontrolovat vládu. Vláda musí získat její důvěru, aby mohla vládnout.
* '''Volební práh (uzavírací klauzule):''' Je to minimální procento hlasů (v ČR 5 %), které musí strana získat, aby se vůbec dostala do sněmovny a získala poslanecké mandáty. Cílem je zabránit přílišnému roztříštění sněmovny na mnoho malých stran.
* '''D'Hondtova metoda:''' Matematický postup, který se používá po sečtení hlasů k rozdělení poslaneckých křesel mezi strany, které překročily 5% hranici. Zjednodušeně řečeno, tato metoda mírně zvýhodňuje vítězné a větší strany.
* '''Preferenční hlasy (kroužkování):''' Na volebním lístku si volič vybere jednu stranu. Na lístku této strany pak může zakroužkovat až čtyři konkrétní kandidáty, kterým dává přednost. Pokud kandidát získá dostatek kroužků, posune se na kandidátce nahoru a má větší šanci být zvolen.

{{DEFAULTSORT:Volby do Poslanecke snemovny Parlamentu Ceske republiky 2017}}
{{Aktualizováno|datum=17.12.2025}}
[[Kategorie:Volby v Česku]]
[[Kategorie:Volby v roce 2017]]
[[Kategorie:Politika v Česku]]
[[Kategorie:Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
[[Kategorie:Události roku 2017 v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)