Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Vladimir Petrov | celé_jméno = Vladimir Vladimirovič Petrov | obrázek = | datum_narození = 30. června 1947 | místo_narození = Krasnogorsk, Moskevská oblast, Sovětský svaz | datum_úmrtí = 28. února 2017 | místo_úmrtí = Moskva, Rusko | státní_příslušnost = {{Vlajka|Sovětský svaz}}
{{Vlajka|Rusko}} | povolání = lední hokejista, hokejový funkcionář, trenér | aktivní_roky…“

2026-07-22T22:53:35Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Vladimir Petrov | celé_jméno = Vladimir Vladimirovič Petrov | obrázek = | datum_narození = 30. června 1947 | místo_narození = Krasnogorsk, Moskevská oblast, Sovětský svaz | datum_úmrtí = 28. února 2017 | místo_úmrtí = Moskva, Rusko | státní_příslušnost = {{Vlajka|Sovětský svaz}}<br>{{Vlajka|Rusko}} | povolání = lední hokejista, hokejový funkcionář, trenér | aktivní_roky…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Vladimir Petrov
| celé_jméno = Vladimir Vladimirovič Petrov
| obrázek =
| datum_narození = 30. června 1947
| místo_narození = [[Krasnogorsk]], [[Moskevská oblast]], [[Sovětský svaz]]
| datum_úmrtí = 28. února 2017
| místo_úmrtí = [[Moskva]], [[Rusko]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Sovětský svaz}}<br>{{Vlajka|Rusko}}
| povolání = lední hokejista, hokejový funkcionář, trenér
| aktivní_roky = 1965–1983
| pozice = střední útočník (centr)
| držení_hole = pravé
}}

'''Vladimir Vladimirovič Petrov''' (rusky Владимир Владимирович Петров; 30. června 1947 [[Krasnogorsk]] – 28. února 2017 [[Moskva]]) byl sovětský a ruský lední hokejista, reprezentant [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], dlouholetý hráč armádního klubu [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] a pozdější sportovní funkcionář. Nastupoval na pozici středního útočníka a byl charakteristický fyzickým stylem hry, úspěšností na vhazování a tvrdou střelou příklepem.

Většinu své profesionální kariéry strávil v nejvyšší sovětské soutěži, kde odehrál celkem 585 utkání a vstřelil 370 branek. Pětkrát se stal nejproduktivnějším hráčem ligy a třikrát ovládl tabulku střelců. Z pozice prvního centra formoval elitní útočnou řadu s levým křídlem [[Valerij Charlamov|Valerijem Charlamovem]] a pravým křídlem [[Boris Michajlov|Borisem Michajlovem]]. Tato trojice společně nastřílela přes tisíc ligových branek a dominovala mezinárodnímu hokeji po celá sedmdesátá léta 20. století.

Na mezinárodní scéně reprezentoval [[Sovětský svaz]] ve 281 oficiálních zápasech, ve kterých zaznamenal 189 gólů. Získal dvě zlaté medaile ze [[Zimní olympijské hry|Zimních olympijských her]] (1972, 1976) a jednu stříbrnou medaili (1980). Dále vybojoval devět titulů mistra světa. Drží absolutní a dosud nepřekonaný bodový rekord v historii světových šampionátů, když na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1973|Mistrovství světa 1973]] zaznamenal 34 kanadských bodů v pouhých 10 utkáních. Po ukončení hráčské kariéry zastával exekutivní pozice a v letech 1992 až 1994 působil jako prezident [[Ruská federace ledního hokeje|Ruské federace ledního hokeje]]. V roce 2006 byl uveden do [[Síň slávy IIHF|Síně slávy IIHF]].

== 👤 Životopis a mládí ==
Vladimir Petrov se narodil 30. června 1947 ve městě [[Krasnogorsk]], které leží v Moskevské oblasti přibližně dvacet kilometrů severozápadně od centra [[Moskva|Moskvy]]. Pocházel ze sportovně založené rodiny, jeho otec se na výkonnostní úrovni věnoval hře [[Bandy|bandy]] (tradiční ruský sport podobný pozemnímu hokeji, avšak hraný na ledové ploše s míčkem).

K organizovanému sportu se Petrov připojil ve věku jedenácti let, kdy začal navštěvovat tréninky v místním klubu Zorkij Krasnogorsk. Zpočátku se věnoval hře bandy po vzoru svého otce, paralelně však začal trénovat i klasický [[Lední hokej|lední hokej]]. V mládežnických kategoriích vykazoval nadprůměrné fyzické parametry a silové předpoklady, díky čemuž byl nasazován na klíčovou pozici středního útočníka (centra).

V roce 1965, ve věku osmnácti let, jej na základě výkonů v mládežnických soutěžích draftoval prvoligový moskevský klub [[Křídla Sovětů Moskva|Křídla Sovětů]] (Krylja Sovětov). Zde se dostal pod vedení hlavního trenéra a bývalého vynikajícího hokejisty Alexeje Guryševa. Ve své debutové sezóně 1965/1966 v tehdejší lize [[Klass A (sovětská hokejová liga)|Klass A]] nastoupil do 14 utkání a připsal si první profesionální gól. V následující sezóně 1966/1967 se plně etabloval v základní sestavě a ve 44 zápasech zaznamenal 15 branek. Tento výkonnostní vzestup neunikl pozornosti zástupců ústředního armádního klubu, kteří tehdy systematicky stahovali nejlepší mladé hráče do svých řad v rámci branné povinnosti.

== 💼 Klubová kariéra v CSKA Moskva ==
V létě roku 1967 obdržel Petrov povolávací rozkaz a byl převelen do klubu [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]], který v té době fungoval jako základna pro sovětskou reprezentaci. Mužstvo vedl hlavní trenér a teoretik sovětské hokejové školy [[Anatolij Tarasov]].

Tarasov v Petrovovi viděl ideálního hráče pro svůj preferovaný systém nátlakové a fyzicky náročné hry. Petrov disponoval parametry (183 cm, 89 kg), které v tehdejším sovětském hokeji, orientovaném primárně na rychlost a kombinaci menších hráčů, představovaly taktickou výhodu. Byl mimořádně silný v osobních soubojích, stabilní na bruslích a vykazoval vysokou úspěšnost na vhazování. Jeho hlavním ofenzivním nástrojem byla velmi tvrdá a přesná střela příklepem z pravé strany.

V roce 1968 učinil Tarasov strategické rozhodnutí, které formovalo celou dekádu. Spojil Petrova s dalšími dvěma mladými křídly – defenzivně odpovědným a důrazným [[Boris Michajlov|Borisem Michajlovem]] napravo a technicky i bruslařsky disponovaným [[Valerij Charlamov|Valerijem Charlamovem]] nalevo. Tato formace se stala základním kamenem ofenzivy CSKA Moskva na dalších třináct let. Zatímco Charlamov zajišťoval průniky do útočného pásma a Michajlov operoval v předbrankovém prostoru, Petrov řídil hru ze středu kluziště, rozděloval přihrávky a zajišťoval defenzivní jištění obou křídel.

Petrovův ofenzivní vrchol v domácí soutěži přišel v sezóně 1969/1970. Během 43 utkání základní části nastřílel 51 branek a přidal 21 asistencí, čímž s celkovým ziskem 72 bodů ovládl tabulku produktivity i střelců nejvyšší sovětské ligy. Hranici padesáti vstřelených branek za sezónu se v historii sovětského hokeje podařilo překonat jen velmi úzké skupině hráčů.

S klubem [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] získal Petrov celkem jedenáct mistrovských titulů v letech 1968, 1970, 1971, 1972, 1973, 1975 (v tomto roce byl titul odebrán Spartaku), 1977, 1978, 1979, 1980 a 1981. Dále pomohl klubu k zisku jedenácti prvenství v [[Pohár mistrů evropských zemí v ledním hokeji|Poháru mistrů evropských zemí]] a pětinásobnému vítězství v Poháru SSSR. Z individuálního hlediska vyhrál kanadské bodování sovětské ligy celkem pětkrát (1970, 1973, 1975, 1978, 1979). Během 14 sezón v dresu armádního klubu nastoupil k 495 zápasům a nasbíral 671 bodů (346 gólů a 325 asistencí).

== 🏒 Závěr hráčské kariéry ==
Před začátkem sezóny 1981/1982 provedl tehdejší hlavní trenér CSKA a reprezentace [[Viktor Tichonov]] zásadní generační obměnu. S cílem integrovat novou elitní formaci (tzv. KLM útok ve složení Krutov, Larionov, Makarov) byli zkušení veteráni postupně uvolňováni z armádního klubu. Petrov tak ve věku 34 let CSKA opustil a přestoupil do jiného armádního celku, [[SKA Petrohrad|SKA Leningrad]] (dnešní SKA Petrohrad).

V Leningradu odehrál dvě soutěžní sezóny. V ročníku 1981/1982 nastoupil k 38 utkáním, ve kterých zaznamenal 7 bodů. V následující sezóně 1982/1983 se jeho role transformovala do pozice hrajícího asistenta trenéra. Zasáhl do 12 utkání s bilancí 4 branek a 4 asistencí. Po skončení této sezóny ve věku necelých 36 let oficiálně ukončil aktivní hráčskou kariéru a přešel do struktur sportovního managementu. V historických tabulkách sovětské ligy figuruje s celkovou bilancí 585 odehraných zápasů a 370 vstřelených gólů na druhém místě historického pořadí za svým dlouholetým spoluhráčem Borisem Michajlovem (428 gólů).

== ⚔️ Reprezentační kariéra ==
Statistiky Vladimira Petrova na mezinárodním poli čítají 281 oficiálních zápasů v dresu národního týmu a 189 vstřelených branek. K prvnímu reprezentačnímu utkání nastoupil v roce 1968.

=== 🥇 Dominance na světových šampionátech ===
Petrov se zúčastnil jedenácti turnajů [[Mistrovství světa v ledním hokeji|mistrovství světa v ledním hokeji]]. Sovětský tým pod jeho ofenzivním vedením získal devět zlatých (1969, 1970, 1971, 1973, 1974, 1975, 1978, 1979, 1981), jednu stříbrnou (1972) a jednu bronzovou medaili (1977). V historických tabulkách mistrovství světa mu patří čtvrté místo v celkové produktivitě se ziskem 154 bodů (74 gólů a 80 asistencí) ve 102 zápasech.

Zcela bezprecedentní výkon podal na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1973|Mistrovství světa 1973]], které se konalo v domácím prostředí v Moskvě. Během 10 turnajových utkání nastřílel 18 branek a přidal 16 asistencí. Celkový zisk 34 kanadských bodů na jediném turnaji představuje historický rekord šampionátů pod hlavičkou IIHF, ke kterému se v následujících dekádách žádný jiný hráč nepřiblížil. Tabulku produktivity mistrovství světa ovládl i v letech 1975, 1977 a 1979.

=== 🎖️ Olympijské hry a mezinárodní konfrontace ===
Pod hlavičkou pěti kruhů se zúčastnil tří olympijských turnajů. Na [[Zimní olympijské hry 1972|ZOH 1972]] v Sapporu a na [[Zimní olympijské hry 1976|ZOH 1976]] v Innsbrucku pomohl Sovětskému svazu k zisku zlatých medailí. Na olympijských hrách v americkém Lake Placid v roce 1980 se podílel na zisku stříbrné medaile, když sovětský tým ve finálové skupině nečekaně podlehl amatérskému výběru USA v utkání známém jako [[Zázrak na ledě]] (Miracle on Ice).

Zásadní roli sehrál během [[Série století 1972|Série století]] (Summit Series), vůbec první konfrontace sovětských hokejistů proti kanadským profesionálům z [[National Hockey League|NHL]]. Petrov nastoupil do všech osmi utkání a zaznamenal 7 bodů (3 góly a 4 asistence). Na rozdíl od většiny svých spoluhráčů se dokázal bez potíží adaptovat na fyzicky agresivní styl zámořských centrů jako byli [[Phil Esposito]] či [[Bobby Clarke]], a pravidelně vyhrával osobní souboje u mantinelů. V roce 1974 se účastnil obdobné konfrontace proti výběru konkurenční ligy [[World Hockey Association|WHA]], kde v 7 zápasech získal 7 bodů (1 gól a 6 asistencí). Dále figuroval v kádru pro Challenge Cup 1979, kde Sovětský svaz porazil výběr hvězd NHL v sérii na dva vítězné zápasy.

== 👔 Funkcionářská dráha ==
Po odchodu z ledu v roce 1983 se Petrov rozhodl pro dráhu sportovního funkcionáře a manažera. Vedle hokeje měl blízko i k fotbalu; sportovní databáze uvádějí, že v letech 1986 až 1988 krátce působil dokonce ve funkci hlavního trenéra fotbalového klubu VS Moskevská oblast. Následně se plně vrátil k lednímu hokeji.

Nejvyšší exekutivní funkci ve své kariéře zastával v letech 1992 až 1994, kdy byl zvolen prezidentem nově transformované [[Ruská federace ledního hokeje|Ruské federace ledního hokeje]]. V této turbulentní postsovětské éře se snažil stabilizovat domácí soutěže a zabránit masovému odlivu hráčů i finančních prostředků z ruských klubů. Během jeho mandátu získala reprezentace Ruska první zlatou medaili ze světového šampionátu v samostatné historii (1993).

Koncem 90. let přešel do struktury klubového managementu. Mezi lety 1998 a 2000 pracoval jako generální manažer svého domovského klubu [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]]. Následně zastával vedoucí pozice a manažerské funkce také u konkurenčních klubů [[HK Spartak Moskva|Spartak Moskva]] a krátce i ve struktuře [[SKA Petrohrad|SKA Petrohrad]].

Během poslední dekády svého života figuroval jako člen rady veteránů ruského hokeje a podílel se na podpoře mládežnických turnajů. V únoru 2017 podlehl ve věku 69 let dlouhé onkologické nemoci. Poslední rozloučení s hráčem, který definoval éru sovětské sportovní dominance, proběhlo za účasti zástupců vlády i Ruské hokejové federace. Pochován byl na federálním vojenském pamětním hřbitově v Mytišči poblíž Moskvy.

== 📈 Statistiky ==

Kompletní přehled individuálních statistik Vladimira Petrova v průběhu celé jeho kariéry v nejvyšší sovětské lize a na velkých mezinárodních reprezentačních turnajích.

=== Klubové statistiky ===
{| class="wikitable"
|-
! Sezóna !! Tým !! Liga !! Zápasy !! Góly !! Asistence !! Body !! Trestné minuty
|-
| 1965/66 || [[Křídla Sovětů Moskva|Křídla Sovětů]] || Klass A || 14 || 1 || 1 || 2 || 2
|-
| 1966/67 || [[Křídla Sovětů Moskva|Křídla Sovětů]] || Klass A || 44 || 15 || 5 || 20 || 54
|-
| 1967/68 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Klass A || 37 || 21 || 19 || 40 || 26
|-
| 1968/69 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Klass A || 39 || 27 || 18 || 45 || data nejsou dostupná
|-
| 1969/70 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Klass A || 43 || 51 || 21 || 72 || data nejsou dostupná
|-
| 1970/71 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 37 || 16 || 16 || 32 || data nejsou dostupná
|-
| 1971/72 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 32 || 21 || 16 || 37 || 34
|-
| 1972/73 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 30 || 27 || 30 || 57 || 27
|-
| 1973/74 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 28 || 14 || 14 || 28 || 34
|-
| 1974/75 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 34 || 27 || 26 || 53 || 58
|-
| 1975/76 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 34 || 22 || 22 || 44 || 46
|-
| 1976/77 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 35 || 26 || 32 || 58 || 49
|-
| 1977/78 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 31 || 28 || 28 || 56 || 41
|-
| 1978/79 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 43 || 26 || 37 || 63 || 54
|-
| 1979/80 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 32 || 21 || 20 || 41 || 28
|-
| 1980/81 || [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 31 || 19 || 24 || 43 || 42
|-
| 1981/82 || [[SKA Petrohrad|SKA Leningrad]] || Vysšaja liga || 38 || 4 || 3 || 7 || 39
|-
| 1982/83 || [[SKA Petrohrad|SKA Leningrad]] || Vysšaja liga || 12 || 4 || 4 || 8 || 18
|-
! Celkem || || || 585 || 370 || 338 || 708 || 552
|}

=== Reprezentační statistiky na hlavních turnajích ===
{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Turnaj !! Zápasy !! Góly !! Asistence !! Body !! Trestné minuty
|-
| 1969 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1969|Mistrovství světa]] || 10 || 6 || 2 || 8 || 16
|-
| 1970 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1970|Mistrovství světa]] || 10 || 5 || 3 || 8 || 8
|-
| 1971 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1971|Mistrovství světa]] || 9 || 8 || 3 || 11 || 2
|-
| 1972 || [[Zimní olympijské hry 1972|ZOH Sapporo]] || 4 || 0 || 2 || 2 || 0
|-
| 1972 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1972|Mistrovství světa]] || 10 || 6 || 6 || 12 || 6
|-
| 1972 || [[Série století 1972|Série století]] (Summit Series) || 8 || 3 || 4 || 7 || 0
|-
| 1973 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1973|Mistrovství světa]] || 10 || 18 || 16 || 34 || 12
|-
| 1974 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1974|Mistrovství světa]] || 8 || 4 || 7 || 11 || 0
|-
| 1974 || Série století (proti WHA) || 7 || 1 || 6 || 7 || 4
|-
| 1975 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1975|Mistrovství světa]] || 10 || 6 || 12 || 18 || 2
|-
| 1976 || [[Zimní olympijské hry 1976|ZOH Innsbruck]] || 6 || 6 || 3 || 9 || 6
|-
| 1976 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1976|Mistrovství světa]] || 10 || 7 || 1 || 8 || 8
|-
| 1977 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1977|Mistrovství světa]] || 10 || 7 || 14 || 21 || 8
|-
| 1978 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1978|Mistrovství světa]] || 8 || 3 || 0 || 3 || 8
|-
| 1979 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1979|Mistrovství světa]] || 8 || 7 || 8 || 15 || 18
|-
| 1980 || [[Zimní olympijské hry 1980|ZOH Lake Placid]] || 7 || 4 || 2 || 6 || 6
|-
| 1981 || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1981|Mistrovství světa]] || 8 || 4 || 6 || 10 || 6
|}

== 🏆 Úspěchy a ocenění ==
Výčet hlavních sportovních úspěchů a státních vyznamenání Vladimira Petrova.

* **Klubové úspěchy:**
* 11× vítěz domácí sovětské ligy s [[HC CSKA Moskva|CSKA Moskva]] (1968, 1970–1973, 1975, 1977–1981)
* 11× vítěz [[Pohár mistrů evropských zemí v ledním hokeji|Poháru mistrů evropských zemí]] (1969–1974, 1976, 1978–1981)
* 5× vítěz Poháru SSSR
* 5× nejproduktivnější hráč sovětské ligy (1970, 1973, 1975, 1978, 1979)
* 3× nejlepší střelec sovětské ligy (1970, 1973, 1979)

* **Reprezentační úspěchy:**
* 2× olympijský vítěz (1972, 1976), 1× stříbro z olympijských her (1980)
* 9× mistr světa (1969–1971, 1973–1975, 1978, 1979, 1981)
* 4× vítěz kanadského bodování na Mistrovství světa (1973, 1975, 1977, 1979)
* 4× zařazen do All-Star týmu Mistrovství světa (1973, 1975, 1977, 1979)
* Držitel rekordu v počtu kanadských bodů získaných na jednom Mistrovství světa (34 bodů v roce 1973)

* **Státní vyznamenání a pocty:**
* Zasloužilý mistr sportu SSSR (1969)
* Dvojnásobný nositel Řádu "Znak cti" (1975, 1978)
* Nositel Řádu Za službu vlasti (1981)
* Nositel ruského Řádu přátelství (1996)
* Člen [[Síň slávy IIHF|Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF)]] (uveden v roce 2006)

== Zdroje ==
* [https://eliteprospects.com Elite Prospects]
* [https://quanthockey.com QuantHockey]
* [https://hockeydb.com Hockey Database]
* [https://iihf.com International Ice Hockey Federation]
* [https://olympics.com International Olympic Committee]

{{DEFAULTSORT:Petrov, Vladimir}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Sověti]]
[[Kategorie:Rusové]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 30. června]]
[[Kategorie:Narození 1947]]
[[Kategorie:Narození v Krasnogorsku]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. února]]
[[Kategorie:Úmrtí 2017]]
[[Kategorie:Úmrtí v Moskvě]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Sportovci]]
[[Kategorie:Lední hokejisté]]
[[Kategorie:Sovětští lední hokejisté]]
[[Kategorie:Hráči Křídla Sovětů Moskva]]
[[Kategorie:Hráči HC CSKA Moskva]]
[[Kategorie:Hráči SKA Petrohrad]]
[[Kategorie:Olympijští vítězové v ledním hokeji]]
[[Kategorie:Mistři světa v ledním hokeji]]
[[Kategorie:Účastníci Série století 1972]]
[[Kategorie:Hokejoví trenéři]]
[[Kategorie:Hokejoví funkcionáři]]
[[Kategorie:Hokejisté hrající na pozici středního útočníka]]
[[Kategorie:Raci]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Vladimir Petrov - Historie editací