Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Moře | název = Tyrhénské moře | originální_název = Mar Tirreno / Mer Tyrrhénienne | obrázek = | mapa = ano | typ = okrajové moře | oceán = Středozemní moře / Atlantský oceán | rozloha = 275 000 | maximální_hloubka = 3 785 | průměrná_hloubka = 2 000 | státy = {{Vlajka|Itálie}}, {{Vlajka|Francie}} | ostrovy = Sicílie, Sardinie, Korsika, Elba, Ischia, Capri | přítoky = Tevere|Tibera…“

2026-08-09T11:12:40Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Moře | název = Tyrhénské moře | originální_název = Mar Tirreno / Mer Tyrrhénienne | obrázek = | mapa = ano | typ = okrajové moře | oceán = Středozemní moře / Atlantský oceán | rozloha = 275 000 | maximální_hloubka = 3 785 | průměrná_hloubka = 2 000 | státy = {{Vlajka|Itálie}}, {{Vlajka|Francie}} | ostrovy = Sicílie, Sardinie, Korsika, Elba, Ischia, Capri | přítoky = Tevere|Tibera…“

Nová stránka

{{Infobox Moře
| název = Tyrhénské moře
| originální_název = Mar Tirreno / Mer Tyrrhénienne
| obrázek =
| mapa = ano
| typ = okrajové moře
| oceán = [[Středozemní moře]] / [[Atlantský oceán]]
| rozloha = 275 000
| maximální_hloubka = 3 785
| průměrná_hloubka = 2 000
| státy = {{Vlajka|Itálie}}, {{Vlajka|Francie}}
| ostrovy = [[Sicílie]], [[Sardinie]], [[Korsika]], [[Elba]], [[Ischia]], [[Capri]]
| přítoky = [[Tevere|Tibera]], [[Volturno]], [[Ombrone]], [[Garigliano]]
}}

'''Tyrhénské moře''' (italsky ''Mar Tirreno'', francouzsky ''Mer Tyrrhénienne'', korsicky ''Mari Tirrenu'', sicilsky ''Mari Tirrenu'') je rozlehlé okrajové moře, které tvoří nedílnou součást [[Středozemní moře|Středozemního moře]]. Nachází se u západního pobřeží Apeninského poloostrova a je ohraničeno pevninou [[Itálie]] na východě a velkými ostrovy [[Korsika]] a [[Sardinie]] na západě a [[Sicílie]] na jihu. S celkovou plošnou rozlohou přibližně 275 000 kilometrů čtverečních se jedná o třetí největší okrajovou pánev ve Středozemním moři.

Název moře je etymologicky odvozen od starověkého etnika Tyrhénů (řecky ''Tyrrhenoi''), což bylo řecké označení pro [[Etruskové|Etrusky]], kteří v průběhu 1. tisíciletí před naším letopočtem ovládali severní pobřeží této mořské pánve. Z geologického hlediska představuje Tyrhénské moře velmi mladou a extrémně aktivní zónu, v níž se nachází největší podmořská sopka [[Evropa|Evropy]] (Marsili) i světově proslulé aktivní vulkány nad hladinou, jakými jsou [[Stromboli]] či [[Vesuv]]. V současnosti je oblast klíčovým koridorem pro globální námořní dopravu směřující k Suezskému průplavu a jedním z nejexponovanějších regionů pobřežního turismu na světě, generujícím ročně miliardy eur.

== 🗓 Současnost ==
V letech 2025 a 2026 čelí Tyrhénské moře kritickým ekologickým i ekonomickým výzvám. Z hlediska ekologie je moře vystaveno nadprůměrnému oteplování v důsledku globálních klimatických změn, což vede k takzvaným mořským vlnám veder (marine heatwaves). Tento fenomén zásadně poškozuje endemické ekosystémy, především louky mořské trávy (''Posidonia oceanica'') a kolonie vzácného červeného korálu (''Corallium rubrum''). K monitorování těchto změn slouží v roce 2026 rozsáhlý vědecký projekt M.A.R.E. (Marine Adventure for Research and Education), koordinovaný mezinárodní organizací One Ocean Foundation. Tento projekt využívá plovoucí výzkumné platformy k odběru vzorků znečištění (včetně mikroplastů a chemických látek typu PFAS) přímo z pelagických zón Tyrhénského moře. Na ochranu a obnovu mořského prostředí reaguje také 15. Evropská konference o ekologické obnově (SERE2026), jež definuje nové standardy pro ochranu středomořských habitatů.

Ekonomicky a logisticky zaznamenává Tyrhénské moře po post-pandemické recesi silný nárůst komerční dopravy. Podle analytických dat organizace Ship2Shore za období 2024/2025 přesáhl celkový objem kontejnerové dopravy v italských přístavech hranici 12 milionů TEU (ekvivalent dvacetistopého kontejneru), přičemž absolutní primát drží tyrhénský přístav [[Gioia Tauro]] v Kalábrii, který v tomto období sám zpracoval téměř 4 miliony TEU. Stabilní růst zaznamenala také severní část moře spravovaná úřadem North Tyrrhenian Port Network Authority (přístavy [[Livorno]], [[Piombino]] a další).

V sektoru cestovního ruchu přinášejí investice do destinačního marketingu enormní zisky. Například analýzy institutu Teha Group z roku 2026 prokazují, že jen v regionu [[Kalábrie]] vygeneroval turistický ruch na pobřeží Tyrhénského moře mezi lety 2023 a 2025 ekonomický dopad ve výši 5,8 miliardy [[Euro|eur]], což představuje více než 14 procent ekonomického výkonu tohoto regionu.

== 🌍 Geografie a hydrografie ==
Tyrhénské moře má tvar nepravidelného trojúhelníku. Jeho přesné hranice jsou definovány Mezinárodní hydrografickou organizací (IHO).

* '''Severozápadní hranice:''' Tvoří ji spojnice mezi mysem Capo Corso na Korsice a ostrovem [[Tinetto]] a pobřežím italského regionu [[Ligurie]]. Tímto pomyslným bodem sousedí Tyrhénské moře s Ligurským mořem. Propojení je zajištěno přes Korsický průliv a vody Toskánského souostroví.
* '''Západní hranice:''' Je vymezena východním pobřežím francouzského ostrova [[Korsika]] a italského ostrova [[Sardinie]]. Mezi těmito dvěma ostrovy se nachází Bonifacký průliv, jenž spojuje Tyrhénské moře s otevřeným západním Středozemním mořem.
* '''Jižní hranice:''' Prochází severním pobřežím ostrova [[Sicílie]] a pokračuje pomyslnou linií od západního cípu Sicílie k jižnímu cípu Sardinie.
* '''Jihovýchodní hranice:''' Tyrhénské moře se zde spojuje s Jónským mořem prostřednictvím strategicky klíčového Messinského průlivu (Stretto di Messina), jenž je v nejužším bodě široký pouhé 3 kilometry.
* '''Východní hranice:''' Celou východní linii tvoří pevninské pobřeží [[Itálie]], konkrétně regiony [[Toskánsko]], [[Lazio]], [[Kampánie]], [[Basilicata]] a [[Kalábrie]].

Z hlediska batymetrie (hloubky) se pánev dělí na dvě odlišné části oddělené přibližně 41. rovnoběžkou severní šířky. Severní Tyrhénské moře je poměrně mělké, s průměrnými hloubkami nepřesahujícími 2 000 metrů. Oproti tomu jižní Tyrhénské moře spadá do extrémních hloubek takzvaných abysálních plání. Maximální hloubky dosahuje v Marsiliho pánvi, kde dno klesá až na kótu 3 785 metrů pod hladinou moře.

Hydrografické podmínky jsou specifické. Salinita (slanost) dosahuje 37,5 až 38 promile, což je hodnota mírně vyšší než průměr [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Povrchové proudy se v pánvi pohybují převážně proti směru hodinových ručiček (cyklonální proudění). Cirkulace vodních mas je vertikálně stratifikována: na povrchu proudí modifikovaná atlantická voda (MAW), ve středních hloubkách (200 až 600 metrů) proudí slanější levantská mezipovrchová voda (LIW) přicházející z východního Středomoří, a v největších hloubkách leží těžká tyrhénská hluboká voda (TDW).

== 🌋 Geologie a vulkanismus ==
Z geologického hlediska je Tyrhénské moře učebnicovým příkladem takzvané zaobloukové pánve (back-arc basin). Pánev začala vznikat relativně nedávno, v období mladšího oligocénu až miocénu (přibližně před 10 až 15 miliony let), a to v důsledku tahových sil vyvolaných takzvaným ústupem (rollbackem) apeninsko-kalábrijské subdukční zóny směrem k jihovýchodu. V důsledku těchto tektonických tahů došlo ke ztenčení kontinentální kůry a v jižní části pánve dokonce k jejímu úplnému protržení, čímž zde vznikla nová, těžká oceánská kůra.

Tento proces masivního ztenčování litosféry vedl k extrémní vulkanické aktivitě, jež definuje ráz celé oblasti dodnes. Na dně Tyrhénského moře se nachází několik gigantických podmořských vulkánů. Největším z nich je stratovulkán Marsili. Marsili je vůbec největším podmořským vulkánem v Evropě; jeho základna měří 70 kilometrů na délku a 30 kilometrů na šířku. Ode dna se tyčí do výšky přibližně 3 000 metrů, přičemž jeho vrchol se nachází zhruba 500 metrů pod hladinou moře. Vulkán je seizmicky aktivní a geologové upozorňují na hypotetické riziko vzniku vlny tsunami v případě masivního svahového sesuvu jeho stěn. Dalšími významnými podmořskými strukturami jsou sopky Vavilov a Palinuro.

Vulkanismus přesahuje i nad hladinu moře, kde formuje takzvaný Kampánský vulkanický oblouk. Ten zahrnuje proslulý stratovulkán [[Vesuv]], vysoce nebezpečnou kalderu Flegrejská pole (Campi Flegrei) a sopečný ostrov [[Ischia]]. V jižní části moře z oceánské kůry vystupují Liparské ostrovy (též Eolské), mezi něž patří neustále činná sopka [[Stromboli]] (označovaná jako „maják Středomoří“) a ostrov [[Vulcano]].

Geologická aktivita je doprovázena silnou seizmicitou. Zemětřesení v této oblasti (zejména při pobřeží Kalábrie a Kampánie) měla v minulosti katastrofální důsledky, jako například zemětřesení v Messině roku 1908 nebo v Irpinii roku 1980.

== ⏳ Historie a námořní vliv ==

=== Starověk ===
Historie Tyrhénského moře je klíčová pro pochopení vývoje evropské civilizace. V 1. tisíciletí před naším letopočtem sloužilo moře jako primární prostor pro kulturní a obchodní výměnu mezi třemi hlavními etniky. Na severu (dnešní Toskánsko a severní Lazio) se usídlili [[Etruskové]], kteří vynikali v námořním obchodu, pirátství a zpracování kovů. Právě po nich pojmenovali starověcí Řekové toto moře (Tyrrhenoi byl řecký výraz pro Etrusky).

Východní a jižní pobřeží bylo osídleno starověkými Řeky v rámci fenoménu takzvaného Velkého Řecka (Magna Graecia). Řekové zde založili prosperující kolonijní města jako Kýmé (Cumae), Neapolis (dnešní [[Neapol]]), Poseidonia (Paestum) nebo Zankle (Messina). V roce 474 před naším letopočtem se v bitvě u Kýmé střetlo etruské loďstvo se syrakuskou řeckou flotilou, což vedlo k drtivé porážce Etrusků a ztrátě jejich námořní hegemonie.

Během 3. století před naším letopočtem o ovládnutí moře usilovala expandující [[Římská republika]] a kartaginská říše. Po vítězství Říma v první punské válce (264–241 př. n. l.) se z Tyrhénského moře stalo nezpochybnitelné římské teritorium („Mare Nostrum“). Římané vybudovali na pobřeží zásadní inženýrská díla. Město [[Ostia]] sloužilo jako hlavní námořní brána pro zásobování samotného [[Řím|Říma]], zatímco Puteoli (dnešní Pozzuoli) bylo nejdůležitějším římským komerčním přístavem pro import obilí a luxusního zboží z Egypta a Východu. Pobřeží v okolí Neapolského zálivu (Baiae, Capri) sloužilo jako exkluzivní rekreační oblast římských císařů (například císaře [[Tiberius|Tiberia]]).

=== Středověk ===
Po pádu Západořímské říše (476 n. l.) bylo pobřeží vystaveno nájezdům barbarských kmenů. Během 5. století zde operovaly flotily Vandalů ze severní Afriky. V raném středověku se bezpečnost v oblasti dramaticky zhoršila v důsledku neustálých invazí saracénských (arabských) pirátů. V roce 849 došlo k námořní bitvě u Ostie, kde spojená flotila italských měst (Neapole, Amalfi, Gaety a papežských lodí) rozprášila saracénskou flotilu. Kvůli přetrvávající pirátské hrozbě se původní osídlení stahovalo do vnitrozemí a na pobřeží byl vybudován systém masivních strážních věží (Torri costiere), které dodnes definují charakter italského pobřeží.

Během vrcholného středověku se kontrola nad mořem stala předmětem bojů mezi italskými námořními republikami. První z nich byla republika Amalfi, jež ovládala obchod ve Středomoří v 10. a 11. století a jako první definovala soubor psaných námořních zákonů (Tavole Amalfitane). Později se dominantními hráči staly republiky [[Pisa]] a [[Janov]], které sváděly vyčerpávající války o kontrolu nad ostrovem [[Korsika]] a severními úseky Tyrhénského moře. Jih moře a ostrov Sicílii ovládli v 11. století Normani, čímž vzniklo mocné Sicilské království.

=== Novověk a moderní dějiny ===
V období novověku dominovaly jižní části Tyrhénského moře španělské dynastie a později rod Bourbonů (Království obojí Sicílie). V severní části byl ostrov [[Elba]] v roce 1814 místem prvního vynuceného exilu francouzského císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]]. V roce 1860 přeplul Tyrhénské moře s tisícovkou dobrovolníků italský revolucionář [[Giuseppe Garibaldi]], jehož vylodění na Sicílii odstartovalo proces sjednocení [[Itálie]].

Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se moře stalo dějištěm zásadních spojeneckých obojživelných operací. V září 1943 proběhla v Salernském zálivu operace Avalanche (vylodění spojeneckých vojsk pod palbou německého Wehrmachtu) a v lednu 1944 následovalo vylodění u Anzia (operace Shingle) na pobřeží regionu [[Lazio]]. V poválečném období prošlo pobřeží fází masivní industrializace, demografického růstu a od konce 20. století intenzivním rozvojem turistické infrastruktury. Z historického hlediska nelze opomenout ani havárii výletní lodi Costa Concordia, která v lednu 2012 najela na útes a částečně se potopila přímo u tyrhénského ostrova Giglio, což si vyžádalo 32 obětí a nejnákladnější záchrannou operaci vraku v námořní historii.

== 🏝️ Ostrovy a souostroví ==
Geologická diverzita pánve dala vzniknout mnoha archipelagům, které slouží jako centra turismu a ekologické rezervace.

* '''Toskánské souostroví:''' Rozkládá se na pomezí s Ligurským mořem. Největším a nejznámějším ostrovem je [[Elba]] (proslulá nalezišti železné rudy a exilem Napoleona). K dalším významným ostrovům patří hornaté [[Giglio]], [[Capraia]], izolovaný ostrov [[Montecristo]] (známý díky románu Alexandra Dumase), zcela plochá [[Pianosa]], [[Giannutri]] a [[Gorgona]].
* '''Pontinské ostrovy:''' Sopečné souostroví u pobřeží regionu Lazio. Zahrnuje ostrovy [[Ponza]], [[Palmarola]], [[Zannone]] (součást národního parku Circeo), [[Ventotene]] a zbytek bývalé věznice na ostrůvku [[Santo Stefano]].
* '''Kampánské souostroví:''' Nachází se u vstupu do Neapolského zálivu. Na jihu leží proslulý vápencový ostrov [[Capri]] (s útesy Faraglioni a Modrou jeskyní). Na severu leží sopečné ostrovy [[Ischia]] (známá masivním výskytem termálních lázní), malebná [[Procida]] (s barevnými domy v zátoce Corricella) a menší ostrovy [[Vivara]] a [[Nisida]].
* '''Liparské ostrovy (Eolské):''' Světově unikátní vulkanické souostroví zapsané na seznam Světového dědictví [[UNESCO]], nacházející se severně od Sicílie. Skládá se ze sedmi hlavních obydlených ostrovů: administrativně centrální [[Lipari]], úrodná [[Salina]], sirnými výpary pokryté [[Vulcano]], trvale eruptivní [[Stromboli]], odlehlé ostrovy [[Filicudi]] a [[Alicudi]] a luxusní destinace [[Panarea]].
* '''Egádské ostrovy:''' Nacházejí se na pomezí Tyrhénského a Středozemního moře na západ od Sicílie. Jsou tvořeny ostrovy [[Favignana]], [[Levanzo]] a [[Marettimo]]. Mají stěžejní význam pro historický lov tuňáků (la mattanza).
* '''Samostatné ostrovy:''' V hlubokých vodách na sever od [[Palermo|Palerma]] se osamoceně nachází sopečný ostrov [[Ustica]], který byl historicky využíván jako trestanecká kolonie a dnes je chráněnou mořskou rezervací vyhledávanou potápěči.

== 🏢 Ekonomika a námořní doprava ==

=== Námořní doprava a logistika ===
Tyrhénské moře představuje jeden z klíčových transportních uzlů na trase mezi Suezským průplavem a západní Evropou, popřípadě Gibraltarem. Páteří námořní logistiky je síť hlubokovodních a trajektových přístavů.

Absolutně dominantní roli z hlediska překládky kontejnerů na trase Asie-Evropa (transshipment) plní přístav [[Gioia Tauro]] na jihu Kalábrie, jenž sám zpracovává přibližně třetinu celkové italské kontejnerové kapacity. V severní části regionu je komerčně nejvýznamnější přístav [[Livorno]], který je lídrem v transportu celulózy, lesnických produktů a automobilů, těsně následovaný přístavem [[Piombino]]. Osobní a trajektové dopravě (zejména spojení s ostrovy Korsika, Sardinie a Sicílie) dominují přístavy [[Neapol]] (Napoli) a [[Salerno]]. Speciální postavení má přístav [[Civitavecchia]] nedaleko Říma, který je evropským lídrem v přijímání obřích výletních lodí (cruise ships) a slouží jako primární námořní brána do italského hlavního města.

=== Cestovní ruch a rybolov ===
Pobřeží Tyrhénského moře je globálním epicentrem cestovního ruchu. Mezi světově proslulé lokality s obrovským ekonomickým přínosem patří Amalfské pobřeží (Costiera Amalfitana) s městy jako [[Positano]] a [[Amalfi]], dále pobřeží Cinque Terre na ligursko-tyrhénském pomezí, Etruská riviéra v Toskánsku a takzvané Pobřeží bohů (Costa degli Dei) v Kalábrii, soustředěné kolem městečka [[Tropea]]. Turismus zde generuje nejen příjmy z ubytování, ale i ze sektoru gastronomie, luxusní lodní přepravy a služeb spojených s potápěním (diving).

Tradiční hospodářské odvětví rybolovu se v 21. století potýká se strukturálními problémy. V důsledku nadměrného lovu (overfishing) a zhoršujících se klimatických podmínek klesá množství ulovených ryb a Evropská komise každoročně (včetně roku 2026) zpřísňuje kvóty pro výlov u dna žijících (demersálních) ryb, žraloků a tuňáků. Komerčně lukrativním podvodním artiklem historicky zůstává sběr červeného korálu (''Corallium rubrum''), který byl využíván ve šperkařství. Vzhledem k plošnému zdecimování korálových útesů v mělkých vodách je v současnosti tento sběr přísně legislativně omezen a provozován pouze certifikovanými hloubkovými potápěči.

== 📈 Statistiky a data ==

Následující tabulka dokumentuje základní geografické a hydrografické parametry popisované mořské pánve bez vynechání klíčových metrik.

{| class="wikitable"
|-
! Parametr !! Hodnota !! Geografický kontext
|-
| Celková rozloha hladiny || Přibližně 275 000 km² || Třetí největší pánev Středozemního moře.
|-
| Maximální hloubka || 3 785 metrů || Zaznamenána v centrální Marsiliho pánvi.
|-
| Průměrná hloubka || Přibližně 2 000 metrů || Polovina plochy leží v abysálních (hlubokooceánských) hloubkách.
|-
| Salinita (Slanost) povrchových vod || 37,5 – 38,0 ‰ || Vyšší slanost ve srovnání s Atlantským oceánem, v důsledku silného výparu.
|-
| Salinita hlubinných vod || Až 38,4 ‰ || Těžší a slanější Levantská voda na dně pánve.
|}

Následující tabulka předkládá seznam absolutně nejvýznamnějších námořních a logistických přístavů rozkládajících se na březích Tyrhénského moře, se zaměřením na jejich dominantní komerční využití. U statistických objemů pro roky 2025/2026 je v případě chybějících specifických dat explicitně uvedeno jejich nedodání úřady.

{| class="wikitable"
|-
! Přístav !! Region / Stát !! Dominantní využití !! Objem TEU (Kontejnerů) za období 2024/2025
|-
| [[Gioia Tauro]] || Kalábrie, Itálie || Globální kontejnerový uzel (Transshipment) || Přibližně 4 000 000 TEU
|-
| [[Neapol]] (Napoli) || Kampánie, Itálie || Smíšený provoz (Kontejnery, Ro-Ro, Osobní doprava) || Data pro toto období nejsou přesně separována od celostátní bilance
|-
| [[Livorno]] || Toskánsko, Itálie || Ro-Ro, lesnické produkty, nové automobily, trajekty || Přes 360 000 TEU (Data platná k pololetí 2020/2024)
|-
| [[Civitavecchia]] || Lazio, Itálie || Evropský lídr ve výletních lodích (Cruise ships) || Data pro toto období nejsou dostupná
|-
| [[Salerno]] || Kampánie, Itálie || Kontejnery a osobní trajekty || Data pro toto období nejsou dostupná
|-
| [[Palermo]] || Sicílie, Itálie || Osobní doprava a ostrovní logistika || Data pro toto období nejsou dostupná
|-
| [[Bastia]] || Korsika, Francie || Trajektová a osobní námořní doprava || Data pro toto období nejsou dostupná
|}

Následující tabulka poskytuje kompletní přehled nejvýznamnějších vulkanických center souvisejících s tektonikou Tyrhénského moře (jak podmořských, tak nadmořských).

{| class="wikitable"
|-
! Název sopky !! Typ vulkánu !! Geografická poloha !! Stav aktivity
|-
| Marsili || Podmořský stratovulkán || Centrální jižní pánev (abysální pláň) || Aktivní (nepřetržitá termální činnost)
|-
| Vavilov || Podmořská sopka || Střed Tyrhénského moře || Extinktní / Dřímající
|-
| Palinuro || Podmořský komplexní vulkán || Jih Tyrhénského moře, severně od Liparských ostrovů || Aktivní
|-
| [[Stromboli]] || Ostrovní stratovulkán || Liparské ostrovy || Vysoce aktivní (neustálé drobné erupce)
|-
| [[Vulcano]] || Ostrovní komplexní vulkán || Liparské ostrovy || Dřímající (silná fumarolová činnost)
|-
| [[Vesuv]] || Pevninský stratovulkán || Neapolský záliv, Kampánie || Dřímající (poslední erupce 1944)
|-
| Flegrejská pole (Campi Flegrei) || Supervulkán (kaldera) || Severozápadně od Neapole || Vysoce seizmicky aktivní (fenomén bradyseismu)
|}

== 💡 Pro laiky ==
Představte si Itálii jako botu. Tyrhénské moře je obrovská vodní plocha, která vyplňuje prostor přesně před holeněmi a nártem této boty. Ze západu je tato plocha uzavřena ostrovy Korsika a Sardinie, které tvoří takovou pomyslnou zátku, a na jihu ji uzavírá ostrov Sicílie, který leží těsně u špičky italské boty.

Geologicky si toto moře můžeme představit jako těsto na pizzu, které je taženo do všech stran. Jak se Evropa a Afrika do sebe v průběhu milionů let tlačí, zemská kůra pod Tyrhénským mořem se napíná, tenčí a praská. Protože je tato "kůrka" pod vodou velmi tenká, proráží přes ni žhavé magma ze zemského pláště. Výsledkem je, že dno tohoto moře připomíná obří bublající hrnec – nachází se zde největší podvodní sopka celé Evropy (Marsili) a nad hladinou ční proslulé dýmající vulkány jako Vesuv nebo Stromboli.

Z hlediska historie toto moře fungovalo pro starověké [[Římané|Římany]] jako nejlepší a nejrychlejší dálnice na světě. Přenášet těžké zásoby obilí, mramoru a zbraní přes vysoké hory (Apeniny), které se táhnou celou Itálií, bylo neuvěřitelně pomalé a drahé. Namísto toho naložili Římané zboží na lodě a plavili se z jednoho konce Itálie na druhý po Tyrhénském moři. Díky tomuto moři mohl starověký Řím vyrůst v milionovou metropoli, protože veškeré obilí potřebné k nakrmení jeho obyvatel připlouvalo z Egypta právě přes přístavy u Tyrhénského moře. Dnes je moře lemováno plážemi a strmými útesy, kam se sjíždějí lidé z celého světa, aby obdivovali krásu míst, jako je ostrov Capri nebo města na Amalfském pobřeží.

== Zdroje ==
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]
* [https://worldatlas.com World Atlas]
* [https://1ocean.org One Ocean Foundation (M.A.R.E. Project)]
* [https://ec.europa.eu Evropská komise (European Commission)]
* [https://istat.it ISTAT - Národní statistický institut Itálie]
* [https://portauthority.li.it The North Tyrrhenian Port Network Authority]
* [https://wseas.com WSEAS (Výzkum námořních tras a dopravy)]

{{DEFAULTSORT:Tyrhenske more}}
[[Kategorie:Moře]]
[[Kategorie:Středozemní moře]]
[[Kategorie:Geografie Itálie]]
[[Kategorie:Geografie Francie]]
[[Kategorie:Vodní plochy v Evropě]]
[[Kategorie:Úmoří Atlantského oceánu]]
[[Kategorie:Sopky]]
[[Kategorie:Ostrovy Itálie]]
[[Kategorie:Pobřeží Itálie]]
[[Kategorie:Dopravní cesty]]
[[Kategorie:Námořní doprava]]
[[Kategorie:Přírodní geografie]]
[[Kategorie:Evropa]]
[[Kategorie:Geologie]]
[[Kategorie:Zálivy]]
[[Kategorie:Oceánografie]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Tyrhénské moře - Historie editací