<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tranzistor</id>
	<title>Tranzistor - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tranzistor"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-16T17:03:53Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=11074&amp;oldid=prev</id>
		<title>SportovníBot: Bot: AI generace (Tranzistor)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Tranzistor&amp;diff=11074&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-22T05:31:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Tranzistor)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox&lt;br /&gt;
| nadpis = Tranzistor&lt;br /&gt;
| obrázek = Transistors-in-tth-packages.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Různé typy tranzistorů v pouzdrech pro vývodovou montáž.&lt;br /&gt;
| typ = [[Polovodičová součástka]]&lt;br /&gt;
| vynálezce = [[John Bardeen]], [[Walter Houser Brattain]], [[William Bradford Shockley]]&lt;br /&gt;
| datum_vynálezu = 16. prosince 1947&lt;br /&gt;
| symbol = [[Soubor:Transistor schematic symbols.svg|150px]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tranzistor&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je [[polovodičová součástka]], která slouží jako zesilovač, spínač, stabilizátor nebo modulátor elektrického proudu a napětí. Jedná se o klíčový prvek moderní [[elektronika|elektroniky]], který umožnil [[miniaturizace|miniaturizaci]] a odstartoval digitální revoluci. Název vznikl z anglických slov &amp;#039;&amp;#039;transfer resistor&amp;#039;&amp;#039; (přenášející odpor).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní funkcí tranzistoru je schopnost malým signálem (proudem nebo napětím) na jedné elektrodě řídit mnohonásobně větší proud tekoucí mezi zbývajícími dvěma elektrodami. Tato vlastnost, známá jako [[tranzistorový jev]], umožňuje jeho použití ve dvou základních režimech: jako [[zesilovač]] slabých signálů nebo jako elektronický [[spínač]]. Tranzistory jsou základním stavebním kamenem [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]], jako jsou [[mikroprocesor]]y a [[paměť (počítač)|paměti]], které mohou obsahovat miliardy až desítky miliard tranzistorů na jediném [[čip]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První teoretické koncepty tranzistoru řízeného polem se objevily již ve 20. a 30. letech 20. století, kdy si je patentovali Julius Edgar Lilienfeld (1925) a Oskar Heil (1934). K praktické realizaci však došlo až po druhé světové válce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První funkční hrotový tranzistor byl úspěšně demonstrován 16. prosince 1947 v [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratořích]] v USA. Na tomto objevu pracoval tým ve složení [[John Bardeen]], [[Walter Houser Brattain]] a [[William Bradford Shockley]]. Bardeen a Brattain sestrojili první funkční model, zatímco Shockley, který vedl výzkum polovodičů, později navrhl vylepšený a robustnější plošný bipolární tranzistor, který se stal základem pro masovou výrobu. Všem třem byla za tento objev, konkrétně &amp;quot;za výzkumy o polovodičích a za objev tranzistorového jevu&amp;quot;, udělena v roce 1956 [[Nobelova cena za fyziku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vynález tranzistoru znamenal revoluci v elektronice. Tranzistory postupně nahradily [[elektronka|elektronky]], které byly velké, energeticky náročné a měly kratší životnost. Díky menším rozměrům, nižší spotřebě energie a vyšší spolehlivosti umožnily tranzistory obrovský rozvoj elektroniky, zejména výpočetní techniky, a vedly k výrobě zařízení jako [[tranzistorové rádio|tranzistorových rádií]], [[počítač]]ů a mobilních telefonů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším klíčovým milníkem byl vynález [[MOSFET|tranzistoru MOSFET]] (Metal-Oxide-Semiconductor Field-Effect Transistor) v Bellových laboratořích v letech 1955–1960 a následně technologie [[CMOS]] (Complementary MOS) v roce 1963, která umožnila ještě vyšší hustotu integrace a nižší spotřebu, což je základem dnešních digitálních integrovaných obvodů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princip činnosti (Tranzistorový jev) ==&lt;br /&gt;
Funkce tranzistoru je založena na takzvaném &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;tranzistorovém jevu&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Ten spočívá v možnosti ovládat proud procházející mezi dvěma elektrodami (např. kolektorem a emitorem) pomocí malého proudu nebo napětí přivedeného na třetí, řídicí elektrodu (bázi nebo gate).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V bipolárním tranzistoru (BJT) malý proud přivedený do báze &amp;quot;otevře&amp;quot; přechod a umožní tak průchod mnohem většího proudu z kolektoru do emitoru. U unipolárního tranzistoru (FET) napětí na řídicí elektrodě (gate) vytváří elektrické pole, které ovlivňuje vodivost kanálu mezi zbývajícími elektrodami (source a drain) a tím reguluje protékající proud.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tranzistor může pracovat v několika režimech:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Režim zesílení (aktivní režim):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Malé změny vstupního signálu (proudu nebo napětí) vyvolávají velké, ale proporcionální změny výstupního proudu. V tomto režimu se tranzistor používá v [[zesilovač]]ích.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Režim saturace (sepnutý stav):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tranzistor je plně &amp;quot;otevřený&amp;quot; a klade minimální odpor průchodu proudu, chová se jako sepnutý [[spínač]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Režim odpojení (uzavřený stav):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tranzistor je plně &amp;quot;uzavřený&amp;quot;, klade maximální odpor a proud jím téměř neprotéká. Chová se jako rozepnutý spínač.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Struktura a materiály ==&lt;br /&gt;
Tranzistor je tvořen třemi vrstvami [[polovodič]]ového materiálu s různým typem vodivosti (P nebo N). Původně se pro výrobu používalo [[germanium]], ale brzy bylo nahrazeno [[křemík]]em, který má lepší tepelné vlastnosti a umožňuje vytvoření stabilní izolační vrstvy oxidu křemičitého (SiO₂), což je klíčové pro technologii MOSFET.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý tranzistor má minimálně tři elektrody:&lt;br /&gt;
* U &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;bipolárních tranzistorů (BJT)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;:&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Emitor (E)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Silně dotovaná oblast, která emituje (dodává) nosiče náboje.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Báze (B)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Velmi tenká střední vrstva, která řídí tok nosičů.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kolektor (C)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Oblast, která sbírá (kolektuje) nosiče náboje.&lt;br /&gt;
* U &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;unipolárních tranzistorů (FET)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;:&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Source (S)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zdroj nosičů náboje.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gate (G)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Řídicí elektroda, jejíž napětí ovládá vodivost kanálu.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Drain (D)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Odvádí nosiče náboje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejrozšířenější technologií výroby je tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;planární technologie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, při které se struktury tranzistoru vytvářejí na povrchu tenké křemíkové destičky (waferu) postupy jako [[oxidace]], [[leptání]] a [[difuze]] příměsí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Základní typy tranzistorů ==&lt;br /&gt;
Tranzistory se dělí do dvou hlavních kategorií podle principu jejich funkce:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bipolární tranzistory (BJT) ===&lt;br /&gt;
[[Bipolární tranzistor|Bipolární tranzistory]] jsou řízeny &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;proudem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; tekoucím do báze. Na vedení proudu se podílejí oba typy nosičů náboje (elektrony i díry), proto se nazývají &amp;quot;bipolární&amp;quot;. Jsou vhodné pro použití v zesilovačích.&lt;br /&gt;
Dělí se podle uspořádání vrstev na:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;NPN&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Skládá se z vrstev Polovodič typu N-Polovodič typu P-Polovodič typu N. Řídicí proud teče do báze.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;PNP&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Skládá se z vrstev Polovodič typu P-Polovodič typu N-Polovodič typu P. Funkce je analogická NPN, ale s opačnou polaritou napětí a proudů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Unipolární tranzistory (FET) ===&lt;br /&gt;
[[Unipolární tranzistor|Unipolární tranzistory]] (Field-Effect Transistor, tranzistor řízený polem) jsou řízeny &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;napětím&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na řídicí elektrodě (Gate). Proud vede pouze jeden typ nosičů náboje (&amp;quot;unipolární&amp;quot;). Mají velmi vysoký vstupní odpor, což je výhodné v mnoha aplikacích. Jsou dominantní v digitální elektronice a integrovaných obvodech.&lt;br /&gt;
Dělí se na:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;JFET&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Junction FET): Hradlo je tvořeno závěrně polarizovaným [[PN přechod]]em.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;MOSFET&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Metal-Oxide-Semiconductor FET): Hradlo je od kanálu izolováno tenkou vrstvou [[oxid křemičitý|oxidu]] (dielektrika). Jsou základem moderních [[mikroprocesor]]ů a [[paměť (počítač)|pamětí]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IGBT&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Insulated-Gate Bipolar Transistor): Kombinuje výhody BJT (vysoký proud) a MOSFET (jednoduché řízení napětím), používá se ve výkonové elektronice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použití a význam ==&lt;br /&gt;
Tranzistory jsou základem téměř všech moderních elektronických zařízení. Jejich vynález je považován za jeden z nejdůležitějších objevů 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zesilovače:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zesilují slabé signály, například v audio technice, rádiových přijímačích nebo měřicích přístrojích.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spínače:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky schopnosti rychle se přepínat mezi vodivým a nevodivým stavem tvoří základ digitální logiky, [[procesor]]ů, pamětí a veškeré výpočetní techniky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Integrované obvody:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Miliardy tranzistorů integrovaných na jednom čipu tvoří složité obvody, které jsou srdcem počítačů, chytrých telefonů a dalších digitálních zařízení. Tento trend neustálého zmenšování a zvyšování počtu tranzistorů na čipu je popsán [[Mooreův zákon|Moorovým zákonem]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výkonová elektronika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Speciální typy tranzistorů (např. IGBT) se používají pro spínání velkých proudů a napětí, například ve [[frekvenční měnič|frekvenčních měničích]], napájecích zdrojích nebo v řízení [[elektromotor]]ů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dopad tranzistoru na společnost je obrovský. Umožnil vznik informačního věku, rozvoj [[komunikace]], [[automatizace]], [[lékařství]] a mnoha dalších odvětví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Polovodič]]&lt;br /&gt;
* [[Bipolární tranzistor]]&lt;br /&gt;
* [[Unipolární tranzistor]]&lt;br /&gt;
* [[MOSFET]]&lt;br /&gt;
* [[Integrovaný obvod]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronka]]&lt;br /&gt;
* [[Dioda]]&lt;br /&gt;
* [[John Bardeen]]&lt;br /&gt;
* [[Bellovy laboratoře]]&lt;br /&gt;
* [[Mooreův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* {{Commonscat|Transistors}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Tranzistor}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Polovodičové součástky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vynálezy 20. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elektronické součástky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SportovníBot</name></author>
	</entry>
</feed>