<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Praze</id>
	<title>Tramvajová doprava v Praze - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Praze"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Praze&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T22:40:36Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Praze&amp;diff=17461&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Tramvajov%C3%A1_doprava_v_Praze&amp;diff=17461&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T11:10:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox tramvajová doprava&lt;br /&gt;
| město = [[Praha]]&lt;br /&gt;
| stát = {{Vlajka|Česko}} [[Česko]]&lt;br /&gt;
| obrázek = Tramvaj Škoda 15T ForCity Alfa v Praze.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Tramvaj typu [[Škoda 15T]] na lince 17 u zastávky Právnická fakulta&lt;br /&gt;
| provozovatel = [[Dopravní podnik hlavního města Prahy]], a.s.&lt;br /&gt;
| zahájení provozu = [[23. září]] [[1875]] (koňka)&amp;lt;br&amp;gt;[[18. květen|18. května]] [[1891]] (elektrická)&lt;br /&gt;
| ukončení provozu = v provozu&lt;br /&gt;
| rozchod = 1435 mm&lt;br /&gt;
| délka sítě = cca 143 km&lt;br /&gt;
| počet linek = 26 denních&amp;lt;br&amp;gt;9 nočních&amp;lt;br&amp;gt;2 nostalgické&lt;br /&gt;
| počet zastávek = cca 600&lt;br /&gt;
| počet vozů = cca 830&lt;br /&gt;
| napájecí napětí = 600 V DC&lt;br /&gt;
| nejvyšší bod = zastávka Pohořelec&lt;br /&gt;
| nejnižší bod = trať na Libeňském mostě&lt;br /&gt;
| vozovny = 7 (Motol, Pankrác, Kobylisy, Strašnice, Vokovice, Žižkov, Hloubětín)&lt;br /&gt;
| web = www.dpp.cz&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tramvajová doprava v Praze&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je největší tramvajová síť v [[Česko|Česku]]. Jejím provozovatelem je [[Dopravní podnik hlavního města Prahy]] (DPP) a je plně integrována do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] (PID). Pražské tramvaje tvoří páteř povrchové hromadné dopravy v hlavním městě a doplňují síť [[Metro v Praze|metra]]. K roku 2025 měří traťová síť přibližně 143 kilometrů, na kterých je provozováno 26 denních a 9 nočních linek. Rozchod kolejí je normální, tedy 1435 mm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pražská tramvajová síť má bohatou historii sahající až do roku 1875, kdy byla zprovozněna první linka koněspřežné tramvaje. Elektrické tramvaje začaly v [[Praha|Praze]] jezdit v roce 1891 díky iniciativě [[František Křižík|Františka Křižíka]]. Síť se postupně rozrůstala a stala se symbolem moderního velkoměsta. I přes období útlumu v 70. a 80. letech 20. století, kdy měla být nahrazena metrem a autobusy, zažívá od 90. let renesanci a dochází k jejímu dalšímu rozvoji a modernizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
=== 🐴 Éra koňky (1875–1905) ===&lt;br /&gt;
Historie pražských tramvají se začala psát [[23. září]] [[1875]], kdy byla zprovozněna první linka [[Koněspřežná tramvaj|koňky]]. Trasa vedla od [[Národní divadlo|Řetězového mostu]] (předchůdce [[most Legií|mostu Legií]]) přes [[Národní třída (Praha)|Národní třídu]] a [[Příkopy (Praha)|Na Příkopě]] do [[Karlín]]a. Provozovatelem byla belgická společnost Generální ředitelství Pražské tramwaye (&amp;#039;&amp;#039;Tramway anversoise&amp;#039;&amp;#039;) v čele s podnikatelem Eduardem Otletem. Síť se postupně rozšiřovala, například na [[Žižkov]], [[Královské Vinohrady]] nebo na [[Smíchov]]. Poslední vůz koňky projel Prahou v roce 1905, kdy byla celá síť již plně elektrifikována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚡ Nástup elektrické trakce (1891–1918) ===&lt;br /&gt;
První elektrickou tramvaj v Praze a v celých [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] zprovoznil český vynálezce a průmyslník [[František Křižík]] u příležitosti [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy]]. Trať vedla z [[Letná|Letné]] na [[Výstaviště Praha|výstaviště]] ve [[Stromovka|Stromovce]]. Tento úspěch odstartoval éru elektrifikace. V roce 1896 byla otevřena další Křižíkova trať z [[Florenc|Florence]] do [[Libeň (Praha)|Libně]] a [[Vysočany (Praha)|Vysočan]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým momentem bylo založení [[Dopravní podnik hlavního města Prahy|Elektrických podniků královského hlavního města Prahy]] v roce 1897, které postupně převzaly a sjednotily všechny existující tratě. Došlo k masivní výstavbě nových tratí a k elektrifikaci původních tratí koňky. Do začátku [[první světová válka|první světové války]] byla již vytvořena hustá síť spojující centrum s rychle se rozvíjejícími předměstími.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🥇 První republika a poválečný rozvoj (1918–1945) ===&lt;br /&gt;
Období [[První republika|první republiky]] je považováno za zlatý věk pražských tramvají. Síť se dále rozšiřovala do okrajových částí, jako jsou [[Dejvice]], [[Nusle]], [[Vršovice]] nebo [[Střešovice]]. Byly zavedeny nové typy jednosměrných vozů s uzavřenými plošinami, které výrazně zvýšily komfort cestujících. V roce 1938 dosáhla síť délky přes 120 km. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla doprava omezena, ale tramvaje hrály klíčovou roli v udržení chodu města.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🚇 Útlum v éře metra (1945–1989) ===&lt;br /&gt;
Po válce došlo k rychlé obnově a dalšímu rozvoji. V 50. letech dosáhla síť svého historického maxima. Zlom nastal v 60. letech s nástupem koncepce, která upřednostňovala metro a individuální automobilovou dopravu. Tramvaje byly považovány za zastaralý dopravní prostředek. V roce 1966 byla zrušena trať na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] a v roce 1985 trať v ulici [[Na Příkopě]]. Plánovalo se postupné úplné zrušení tramvajové dopravy v centru města.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Paradoxně v této době byl do provozu uveden nejikoničtější typ pražské tramvaje – [[Tatra T3]]. Tyto vozy, vyráběné v [[ČKD]] Tatra Smíchov, se staly symbolem pražské MHD na desítky let a v modernizované podobě slouží dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔄 Renesance po roce 1989 ===&lt;br /&gt;
Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1989 došlo k přehodnocení dopravní politiky. Ukázalo se, že tramvaje jsou ekologickým a efektivním dopravním prostředkem, který má v moderním městě své nezastupitelné místo. Začalo se s modernizací vozového parku i tratí. Byly postaveny nové tratě, které propojily velká sídliště s centrem a metrem, například:&lt;br /&gt;
* Trať na [[Sídliště Řepy]] (1988)&lt;br /&gt;
* Trať do [[Modřany|Modřan]] (1995)&lt;br /&gt;
* Trať na [[Barrandov]] (2003)&lt;br /&gt;
* Prodloužení v [[Radlice|Radlicích]] (2008)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🛤️ Současnost a budoucnost ===&lt;br /&gt;
Ve 21. století pokračuje rozvoj a modernizace sítě. Do vozového parku byly zařazeny moderní nízkopodlažní tramvaje [[Škoda 14T]] a především [[Škoda 15T]]. Probíhá rekonstrukce klíčových tratí s využitím protihlukových prvků a zatravněných pásů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V posledních letech byly zprovozněny nové úseky:&lt;br /&gt;
* Sídliště Barrandov – Holyně (2022)&lt;br /&gt;
* Modřany – Libuš (2023)&lt;br /&gt;
* Divoká Šárka – Sídliště Dědina (2023)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi plánované projekty patří návrat tramvají na Václavské náměstí, výstavba tratí přes [[Dvorecký most]], spojení na [[Pankrác]] a další prodloužení do rozvíjejících se městských částí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Síť a linky ==&lt;br /&gt;
=== 🗺️ Charakter sítě ===&lt;br /&gt;
Pražská tramvajová síť je převážně radiálně-tangenciální. Linky spojují okrajové části města s centrem, kde se nachází několik klíčových přestupních uzlů. Mezi nejdůležitější patří [[Karlovo náměstí]], [[I. P. Pavlova]], [[Anděl (Praha)|Anděl]], [[Palmovka]] a [[Strossmayerovo náměstí]]. Tratě jsou vedeny jak v husté uliční zástavbě, tak na samostatných tělesech, což umožňuje rychlejší a plynulejší provoz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ☀️ Denní linky ===&lt;br /&gt;
Denní provoz je zajišťován linkami s čísly 1–26. Intervaly se liší podle linky a denní doby, ve špičce se pohybují od 4 do 10 minut, v sedle a o víkendech jsou delší.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Páteřní linky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Linky 9, 17 a 22 jsou označovány jako páteřní. Mají nejkratší intervaly (ve špičce 4 minuty) a jsou provozovány 24 hodin denně (v noci pod čísly 9x). Spojují nejdůležitější části města.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Běžné linky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ostatní linky doplňují páteřní síť a zajišťují obsluhu ostatních oblastí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Speciální linky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** Linka 41 (dříve 91): Nostalgická linka provozovaná historickými vozy. Jezdí o víkendech a svátcích v letní sezóně.&lt;br /&gt;
** Linka 42: Turistická okružní linka provozovaná historickými vozy, která spojuje hlavní pražské památky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌙 Noční linky ===&lt;br /&gt;
Noční provoz je zajišťován 9 linkami s čísly 91–99. Všechny linky se sjíždějí v centrálním přestupním uzlu v zastávce [[Lazarská (zastávka)|Lazarská]], kde je zajištěn garantovaný přestup mezi všemi spoji. Interval je jednotný 30 minut (o víkendových nocích 20 minut).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🚃 Vozový park ==&lt;br /&gt;
Vozový park pražských tramvají je pestrý a kombinuje osvědčené modernizované vozy s nejmodernějšími nízkopodlažními vozidly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇨🇿 Legendární Tatra T3 ===&lt;br /&gt;
[[Tatra T3|Tatra T3]] a její modifikace (T3SUCS, T3R.P, T3R.PLF) tvořily po desetiletí základ vozového parku. Tyto vozy jsou známé svou spolehlivostí a jednoduchou údržbou. Ačkoliv jsou postupně vyřazovány a nahrazovány moderními typy, stále se s nimi lze v provozu setkat, zejména ve spřažených soupravách. Vznikla i částečně nízkopodlažní verze T3R.PLF, přezdívaná &amp;quot;wana&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔧 Moderní vozidla ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Škoda 14T]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: První série moderních nízkopodlažních tramvají dodaných do Prahy v letech 2006–2009. Pětičlánková jednosměrná tramvaj s designem od studia [[Porsche Design Group]]. Vzhledem ke koncepci s pevnými podvozky je kritizována za nadměrné opotřebení kolejnic v obloucích.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Škoda 15T ForCity Alfa]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V současnosti nejmodernější a nejpočetnější typ ve vozovém parku. Tříčlánková, 100% nízkopodlažní tramvaj s otočnými podvozky, které jsou šetrnější ke kolejovému svršku. Je dodávána od roku 2010.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Tatra KT8D5.RN2P]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Modernizovaná verze obousměrné tříčlánkové tramvaje [[Tatra KT8D5]], která byla doplněna o střední nízkopodlažní článek. Tyto vozy jsou nasazovány především na linky, kde není možné otáčení na smyčce, a při výlukách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎨 Nátěry a design ===&lt;br /&gt;
Tradičním nátěrem pražských tramvají byla kombinace červené a krémové barvy. Od roku 2018 je postupně zaváděn nový jednotný design [[Pražská integrovaná doprava|PID]], který kombinuje odstíny červené, tmavě šedé a bílé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Infrastruktura ==&lt;br /&gt;
=== 🏢 Vozovny ===&lt;br /&gt;
DPP provozuje celkem 7 tramvajových vozoven, které slouží k deponování, údržbě a opravám vozidel:&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Hloubětín]]&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Kobylisy]]&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Motol]]&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Pankrác]]&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Strašnice]]&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Vokovice]]&lt;br /&gt;
* [[Vozovna Žižkov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚡ Napájení a koleje ===&lt;br /&gt;
Celá síť je napájena stejnosměrným napětím 600 V z trolejového vedení. Elektrický proud je do sítě dodáván prostřednictvím sítě měníren. Rozchod kolejí je normální (1435 mm), což odpovídá i rozchodu železnice. Konstrukce tratí je různá – od klasického otevřeného svršku na samostatných tělesech, přes tratě v panelech BKV v ulicích, až po moderní zatravněné úseky, které snižují hluk a zlepšují mikroklima.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🚦 Preference na křižovatkách ===&lt;br /&gt;
Pro zrychlení a zvýšení spolehlivosti tramvajové dopravy je v Praze systematicky budována preference na světelně řízených křižovatkách. Tramvaj se blížící ke křižovatce automaticky přihlásí do řadiče a ten jí v co nejkratším čase nastaví signál &amp;quot;Volno&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎟️ Jízdné a tarif ==&lt;br /&gt;
Tramvajová doprava je plně integrována do tarifního systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]] (PID). Cestující mohou využívat stejné jízdenky jako v metru, autobusech, na přívozech a ve vlacích na území Prahy. K dispozici jsou krátkodobé jízdenky (na 30 a 90 minut), celodenní jízdenky a dlouhodobé časové kupóny (měsíční, čtvrtletní, roční) nahrávané na kartu [[Lítačka]] nebo do mobilní aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mazačka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Speciálně upravená tramvaj T3, která slouží k promazávání kolejnic v obloucích, aby se snížilo opotřebení a hluk. Je mezi Pražany velmi populární.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Muzeum MHD:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ve [[Vozovna Střešovice|vozovně Střešovice]] se nachází [[Muzeum městské hromadné dopravy v Praze]], kde je vystavena rozsáhlá sbírka historických vozidel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nejprudší sklon:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší sklon v pražské tramvajové síti se nachází na trati vedoucí ulicí Ke Hradu, kde dosahuje hodnoty až 80 ‰.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dvorecký most:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nový most pro tramvaje, autobusy a pěší, který spojí [[Podolí (Praha)|Podolí]] a [[Zlíchov]]. Jeho zprovoznění je plánováno kolem roku 2025 a výrazně zlepší tangenciální spojení ve městě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Páteřní linka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hlavní, velmi frekventovaná linka, která jezdí v krátkých intervalech a spojuje nejdůležitější části města. V Praze jsou to linky 9, 17 a 22.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozchod kolejí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzdálenost mezi vnitřními hranami kolejnic. V Praze se používá &amp;quot;normální rozchod&amp;quot; 1435 mm, stejný jako u většiny železnic v Evropě.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Měnírna:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Technická budova (transformační stanice), která mění střídavé napětí z elektrické sítě na stejnosměrné napětí 600 V, které je potřeba pro pohon tramvají.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;BKV panel:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Velký prefabrikovaný betonový panel, do kterého jsou zality kolejnice. Používá se pro stavbu tramvajových tratí v ulicích, protože umožňuje přejezd automobilů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smyčka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Místo, kde se tramvajová trať otáčí o 180 stupňů, aby se jednosměrné tramvaje mohly otočit a jet zpět. Většina pražských linek je zakončena smyčkou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Tramvajova doprava v Praze}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tramvajová doprava v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Doprava v Praze]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pražská integrovaná doprava]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Drážní doprava v Praze]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>