Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Šlechtický rod | název = Trčkové z Lípy | erb = | heslo = | původ = Čechy | zakladatel = Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici († 1453) | zánik_rodu = 1634 (po meči) | stát = Království české | sídla = Lipnice nad Sázavou, Opočno, Světlá nad Sázavou, Smiřice | erb_popis = Trojdílný štít — nahoře černý, uprostřed stříbrný, dole červený; klenot: dva rohy (červený a stříb…“

2026-06-01T02:19:41Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Šlechtický rod | název = Trčkové z Lípy | erb = | heslo = | původ = Čechy | zakladatel = Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici († 1453) | zánik_rodu = 1634 (po meči) | stát = Království české | sídla = Lipnice nad Sázavou, Opočno, Světlá nad Sázavou, Smiřice | erb_popis = Trojdílný štít — nahoře černý, uprostřed stříbrný, dole červený; klenot: dva rohy (červený a stříb…“

Nová stránka

{{Infobox Šlechtický rod
| název = Trčkové z Lípy
| erb =
| heslo =
| původ = [[Čechy]]
| zakladatel = Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici († 1453)
| zánik_rodu = 1634 (po meči)
| stát = [[Království české]]
| sídla = [[Lipnice nad Sázavou]], [[Opočno]], [[Světlá nad Sázavou]], [[Smiřice]]
| erb_popis = Trojdílný štít — nahoře černý, uprostřed stříbrný, dole červený; klenot: dva rohy (červený a stříbrný) s praporky
| tituly = rytíři, páni (od 1567), říšští hrabata (1628), čeští hrabata (1629)
}}
'''Trčkové z Lípy''' (německy ''Trčka von Lípa'', ''Trčka von Leipa'', či ''Trczka von Leipa'') byli jedním z nejvýznamnějších [[šlechtický rod|šlechtických rodů]] v [[Království české|Českém království]]. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k vůbec nejbohatším a nejmocnějším českým rodům. Jejich državy zahrnovaly rozsáhlá panství ve středních a východních [[Čechy|Čechách]] — od [[Lipnice nad Sázavou|Lipnice]] a [[Světlá nad Sázavou|Světlé]] přes [[Opočno]] a [[Smiřice]] až po [[Vlašim]] a [[Chotěboř]].

Rod vzestoupil v období [[husitství|husitských válek]] ze středně zámožného rytířského stavu na přední pozice české šlechty a v průběhu 15. a 16. století nashromáždil neobyčejně rozsáhlý a hospodářsky výnosný pozemkový majetek. Roku 1628 byli povýšeni do stavu říšských hrabat. Jejich příběh skončil násilně a tragicky: v únoru roku 1634 byl [[Adam Erdman Trčka z Lípy]] spolu se svým švagrem [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] zavražděn v [[Cheb]]u. Záhy poté vymřel rod po meči a veškerý ohromný majetek Trčků byl konfiskován ve prospěch císaře.

Příbuzensky byli Trčkové z Lípy úzce spojeni s předními šlechtickými rody své doby — s [[Lobkovicové|Lobkovici]], [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Kinský (rod)|Kinskými]], [[Šelmberka (rod)|Šelmberky]], [[Šternberk (rod)|Šternberky]] a [[Žerotín (rod)|Žerotíny]].

== ⏳ Původ a raná historie ==

=== 🏰 Zakladatel rodu ===
Za zakladatele rodu Trčků a prvního, kdo tohoto jména je uveden v pramenech, je považován '''Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici''' († 1453). Svůj původ odvozoval rod od starého rytířského rodu, přičemž historická tradice rozeznávala tři větve téhož kmene: vlastní Trčkové, Salavové Trčkové a Hlavové Trčkové.

Mikuláš Trčka z Lípy byl osobností pohybující se na ostré hraně mezi legálním obchodem a násilím — typický obraz husitské doby. Půjčoval peníze králi [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]], čímž si budoval finanční a politické vazby. V roce 1428 koupil dům v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], který si zvolil za své sídlo. Postupně získal [[Světlá nad Sázavou|Světlou nad Sázavou]] (1429, spolu s hradem), [[Lipnice nad Sázavou|Lipnici]], [[Vožice]] a [[Vlašim|vlašimské panství]].

Mikuláš zároveň neváhal nabývat majetek násilím. V roce 1433 se spolu s [[Mikuláš Kolda ze Žampachu|Mikulášem Koldou ze Žampachu]] a Matějem Salavou z Lípy dopustil přepadení a vyplenění městečka [[Choceň]]. Nicméně právě jeho obratná politická lavírování — konexe jak s [[husité|husitskou]] tak s katolickou stranou, přátelství s [[Oldřich z Rožmberka|Oldřichem z Rožmberka]] — mu umožnily budovat základy budoucích rozsáhlých trčkovských držav.

Z prvního manželství s [[Smiřičtí ze Smiřic|Kateřinou ze Smiřic]] měl tři syny: Buriana I. (zakladatel tzv. '''lipnické větve'''), Mikuláše staršího (zakladatel tzv. '''vlašimské větve''') a Zdeňka. Mikuláš Trčka z Lípy a na Lipnici zemřel roku 1453 na hradě [[Lipnice nad Sázavou|Lipnici]].

=== 🌿 Dvě větve rodu ===
Rod se tak záhy rozdělil na dvě hlavní linie, které sdílely rodový erb a přídomek, avšak hospodářsky se vyvíjely do jisté míry samostatně.

'''Lipnická větev''' — odvozená od Buriana I. — měla svůj těžiště v oblasti kolem [[Lipnice nad Sázavou|Lipnice]] a posléze rozvinula državy ve východních Čechách. Právě z lipnické větve vzešli nejvýznamnější příslušníci rodu, kteří dovedly rod k jeho největší moci i k jeho konečné zkáze.

'''Vlašimská větev''' — odvozená od Mikuláše staršího — se etablovala v oblasti [[Vlašim]]i a středních Čech. Mikuláš starší se zasadil o rozšíření rodového majetku: získal načeradské panství a v roce 1488 odkoupil od města [[Jičín]]a velišské panství. Vlašimská větev vymřela po meči v roce 1601 smrtí Jaroslava Kryštofa Trčky, načež přešlo jeho dědictví na lipnickou větev.

== 📈 Vzestup k moci (15.–16. století) ==

=== 🏛 Mikuláš mladší a severovýchodní Čechy ===
Rozhodující krok v nabývání moci a majetku učinil '''Mikuláš mladší Trčka z Lípy''', příslušník lipnické větve. V roce 1489 získal od krále [[Vladislav II. Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] hrad [[Lichnice (hrad)|Lichnici]], po níž přijal i přídomek. Následně zahájil systematické scelování majetků v okolí Lichnice. Vedle toho se obrátil i do severovýchodních Čech: roku 1495 koupil [[Opočno|opočenské panství]], 1496 [[Třebechovice pod Orebem|Třebechovice]] s okolními statky a v letech 1497 až 1499 postupně skupoval jednotlivé části [[Smiřice|panství smiřického]]. Z území panství Smiřice odkoupil roku 1498 první část za 500 kop grošů a roku 1499 pak zbývající části od valečovských dědičů za souhrnnou částku 6 000 kop grošů.

V roce 1511 získal Mikuláš i panství [[Děčín]] s [[Česká Kamenice|Kamenicí]] a [[Benešov nad Ploučnicí|Benešovem nad Ploučnicí]] — avšak toto panství, jak sám záznamy dokládají, se mu pro ''„množství Němců a zlé cesty"'' nelíbilo. V závěti z roku 1510 odkázal hrad [[Opočno]] a tvrz [[Smiřice]] své tetě Johannce Kroměšínové z Březovic. Druhý kšaft z roku 1515 pak pamatoval na bratra Buriana a jeho syna Jana. Roku 1516, kdy se Mikuláš stal hejtmanem Českého království, předal správu polnického a přibyslavského panství svému bratru Burianovi.

=== 💼 Zemské úřady a panský stav ===
Trčkové záhy usilovali nejen o pozemkový majetek, ale i o politické postavení. Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v [[Uhersko|Uhrách]] proti [[Turci|Turkům]] a zastávali významné zemské úřady. V roce 1567 byli postupně povyšováni do [[panský stav|panského stavu]] a roku 1593 byl celý rod formálně do tohoto stavu přijat. Tím Trčkové překonali hranici mezi rytíři a pány — vyšší šlechtou — a stali se plnoprávnými členy předních vrstev české aristokracie.

Na sklonku 16. století vládli Trčkové těmito panstvími a statky: [[Opočno]], [[Lipnice nad Sázavou|Lipnice]], [[Rychnov nad Kněžnou|Rychnov]], [[Třebechovice pod Orebem|Třebechovice]], [[Vlašim]], [[Světlá nad Sázavou|Světlá]], [[Chotěboř]], [[Habry]], [[Jeníkov]], [[Nový Želiv|Želiv]], [[Veliš (hrad)|Veliš]], [[Smiřice]], [[Lichnice (hrad)|Lichtenburk]], [[Křivosoudov]] a [[Kamenice nad Lipou|Kamenice]], a dále vévodství [[Opava|opavské]].

=== 🏗 Stavební činnost ===
S narůstajícím bohatstvím šla ruku v ruce reprezentativní stavební činnost. '''Burian III. Trčka z Lípy''', příslušník třetí generace lipnické větve, po italské výpravě vlivem renesančního stylu nechal v roce 1567 vystavět v [[Světlá nad Sázavou|Světlé nad Sázavou]] reprezentativní renesanční zámek. Světlá se tak stala novým rezidenčním centrem rodu.

Jinak charakteristická je přestavba opočenského hradu: '''Vilém Trčka z Lípy''' dal přestavět původní středověký hrad [[Opočno|Opočno]] na velkolepý zámek v renesančním stylu — jeden z reprezentativních příkladů české renesanční architektury. V době trčkovského panování v Opočně vznikl také kostel Nejsvětější Trojice jako rodová pohřební kaple, byl postaven letohrádek a míčovna.

Zámek v [[Opočno|Opočně]] byl tedy přestavěn do podoby, která z velké části přetrvala do dnešních dnů. Pohřební kaple-kostel Nejsvětější Trojice dodnes uchovává v interiéru náhrobník Viléma Trčky.

== 👤 Nejvýznamnější příslušníci rodu ==

=== Jan Rudolf Trčka z Lípy (1557–1634) ===
'''Jan Rudolf Trčka z Lípy''' (1557–1634) byl synem Buriana III. a Kateřiny z Gutštejna. V roce 1601, po smrti svého bratrance Jaroslava Kryštofa Trčky, zdědil panství [[Opočno]] a stal se zároveň jediným plnoletým mužským zástupcem celého rodu. V roce 1602 obdržel úřad hejtmana [[Hradecký kraj|Hradeckého kraje]].

Jan Rudolf sympatizovatl s protestantskou opozicí, avšak do [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] 1618–1620 přímo nezasáhl. Pouze jako mnozí jiní podepsal stavovskou konfederaci — a právě to stačilo, aby se po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] ocitl na císařské černé listině. Záchrannou kotvou mu stala manželka [[Marie Magdalena Trčková z Lípy|Marie Magdalena]], rozená z Lobkovic, která dokázala svými konexemi a finančními nástroji zabránit confiscation jeho statků.

Ke konci svého života Jan Rudolf ve světle valdštejnské aféry pokusil zachránit rodinný majetek zřízením závěti ve prospěch dcer a vnučky — avšak marně. Zemřel 29. září 1634 v tehejším [[Havlíčkův Brod|Německém Brodě]] a byl pohřben ve [[Světlá nad Sázavou|Světlé nad Sázavou]].

=== Marie Magdalena Trčková z Lípy, roz. z Lobkovic (1569–1633) ===
'''Marie Magdalena Trčková z Lípy''' (1569 – 8. ledna 1633, [[Světlá nad Sázavou|Světlá]]) se provdala roku 1588 za Jana Rudolfa a záhy se ukázala jako mimořádně schopná hospodářka a podnikatelka. Manžel jí v raném 17. století svěřil správu veškerého rodinného majetku.

Její éra přišla po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]]. Zatímco ostatní šlechtici přicházeli o statky, Marie Magdalena je kupovala. Na základě svého vlivu u katolické strany — zejm. díky příbuzenskému vztahu k [[Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic|Zdeňku Vojtěchu Popelovi z Lobkovic]] a jeho manželce [[Polyxena z Lobkovic|Polyxeně]] — si vyjednala výjimečné privilegium: jako protestantka si mohla zachovat víru i po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] v roce 1628. Mezitím aktivně skupovala levně konfiskované statky svých zkrachovaných sousedů — Želiv, statky měst Čáslavi, Hradce Králové, Trutnova a mnohé další.

Odhaduje se, že celkové nákupy Marie Magdaleny Trčkové přesáhly půl milionu zlatých, v kořistnictví ji předčili jen [[Albrecht z Valdštejna]] a [[Lichtenštejnové]]. Poddaní ji ovšem z duše nenáviděli: přezdívali jí ''„zlá Manda"'' nebo ''„tlustá Manda"'' pro přísnost a lakotu. Na opočenském panství se v roce 1628 poddaní dokonce otevřeně vzbouřili. Zároveň tajně podporovala protihabsburskou emigraci — posílala peníze hraběti [[Heinrich Matyáš Thurn|Thurnovi]] do zahraničí.

Marie Magdalena zemřela v lednu 1633 ve Světlé nad Sázavou, tedy rok před chebskou tragédií.

=== Adam Erdman Trčka z Lípy (1599–1634) ===
'''Adam Erdman Trčka z Lípy''' (* 1599, † 25. února 1634 v [[Cheb]]u) byl synem Jana Rudolfa a Marie Magdaleny, císařský generál za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] a nejbližší spolupracovník [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]].

Adam Erdman vstoupil do Valdštejnových služeb a postupně se stal jedním z jeho klíčových rádců. K jejich sblížení napomohl i rodinný sňatek: Adam se roku 1627 oženil s [[Maxmiliána z Harrachu|Maxmiliánou z Harrachu]], jejíž sestra byla Valdštejnovou manželkou — byli tedy švagři. Spolu s otcem konvertoval roku 1628 ke katolictví a byl mu udělen titul říšského hraběte.

Z iniciativy Trčků došlo v roce 1631 k prvním tajným jednáním mezi Valdštejnem a [[Švédsko|Švédy]] prostřednictvím českých emigrantů. Adam Erdman se většiny těchto jednání osobně účastnil a do poslední chvíle věřil, že Valdštejn nakonec vystoupí vojensky proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valdštejnovo zdráhání omlouval tím, že příliš důvěřoval horoskopům, podle nichž k tomu dosud nenastala vhodná doba.

Dne 25. února 1634 byl Adam Erdman na chebském hradě zavražděn spolu s dalšími Valdštejnovými důvěrníky: [[Vilém Kinský|Vilémem Kinským]] (manželem Adamovy sestry Alžběty), Kristiánem Ilovem a Jindřichem Niemannem. Nedlouho poté byl v Pachelbelově domě zabit i sám Valdštejn.

== ⚔️ Bílá hora, třicetiletá válka a zánik rodu ==

=== 🏳 Stavovské povstání a jeho následky ===
Trčkové patřili k předním protestantským rodinám a udržovali intenzivní styky s protihabsburskou šlechtou. Jan Rudolf Trčka sice do [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] 1618–1620 přímo nezasáhl, ale stavovskou konfederaci podepsal. Po porážce povstání v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] (1620) se rodině podařilo — díky obratné přímluvy Marie Magdaleny a jejích lobkovických konexí — vyhnout okamžitým konfiskacím.

Naopak: v pobělohorské době se Trčkové jako jeden z mála původně protestantských rodů obohatili. Jak Jan Rudolf (který nepotřeboval ke svému zachování konvertovat), tak zvláště Marie Magdalena dokázali ze situace osobně profitovat. Rod navíc díky sňatkovým vazbám stanul v blízkosti samotného vrchního velitele císařské armády Albrechta z Valdštejna — a tím se ocitl ve středu vší moci. Po Valdštejnovi se stali nejzámožnější rodinou v Čechách. V roce 1628 byli Trčkové povýšeni do stavu říšských hrabat a o rok později i do stavu českých hrabat.

=== 🗡 Chebská tragédie (1634) ===
Valdštejnova aféra přinesla zkázu celého rodu. Adam Erdman se do posledního okamžiku angažoval v tajných jednáních s nepřáteli císaře. Koncem února 1634 se situace vyostřila natolik, že císař vydal rozkaz k Valdštejnově zatčení.

Dne 25. února 1634 byl na chebském hradě za přítomnosti irského plukovníka [[Walter Butler|Waltera Butlera]] spáchán atentát, při němž zahynuli Valdštejnovi důvěrníci Illov, Niemann, Kinský a Adam Erdman Trčka. Valdštejn sám byl poté zabit v Pachelbelově domě. Rozkaz nového vrchního velitele armády [[Matyáš Gallas|Matyáše Gallase]], aby byla těla zrádců odvezena do [[Praha|Prahy]] a hanobně vystavena, byl na přímluvu císaře zrušen, neboť Habsburkové se obávali veřejné nevole.

=== ⚖️ Konfiskace a konec rodu ===
Po chebské vraždě zůstal z celého rodu Trčků naživu jediný muž — bezmála sedmasedmdesátiletý Jan Rudolf Trčka z Lípy. Přišel o syna, o oba vnuky, o manželku. Pokusil se zachránit rodinný majetek závětí ve prospěch dcer a vnučky, avšak neuspěl.

Jan Rudolf zemřel 29. září 1634 — pouhých sedm měsíců po chebské vraždě. O dva roky později, roku 1636, byli Jan Rudolf i Marie Magdalena Trčkovi — oba již mrtví — posmrtně odsouzeni za spiknutí a velezradu. Hlavní příčinou obvinění bylo pragmatické zjištění konfiskačních komisařů: majetky starého a mladého Trčky byly tak provázané, že nešlo rozlišit, co patřilo komu — proto byl zkonfiskován veškerý majetek obou.

Veškeré obrovské jmění Trčků — panství v desítkách měst a vesnic — přešlo ve prospěch císaře. Opočno pak získali [[Colloredo-Mansfeld|Colloredové]], Smiřice [[Gallas (rod)|Gallasové]]. Po ženské linii pokračoval rod prostřednictvím Marie Isabelly — dcery Adama Erdmana — která se provdala za Sigmunda Fridricha hraběte z Götzenu. Jejich tři synové ale rodové jméno Trčka nenesli.

== 📝 Erb a heraldika ==
Erbem Trčků z Lípy byl '''trojdílný štít''': nahoře černý, uprostřed stříbrný a dole červený. Klenotem byly '''dva rohy''' — červený a stříbrný — posázené střídavě stříbrnými a červenými praporky. Tento znak byl pozoruhodně stálý: nebyl změněn ani při povýšení do panského stavu roku 1567, ani při udělení hraběcího říšského stavu roku 1628 ani českého hraběcího stavu roku 1629. Trčkové tak uchovali rodovou heraldickou tradici beze změny po celou dobu svého vzestupu.

== 🏰 Hlavní sídla a panství ==
Trčkové v průběhu generací ovládali desítky panství a sídel. K nejvýznamnějším patřily:

* '''[[Lipnice nad Sázavou]]''' — prastaré rodové sídlo, hrad u něhož rod získal přídomek; zakladatel rodu zde zemřel roku 1453
* '''[[Opočno]]''' — opočenské panství koupeno 1495, Vilém Trčka hrad přestavěl na reprezentativní renesanční zámek; rodová pohřební kaple (kostel Nejsvětější Trojice)
* '''[[Světlá nad Sázavou]]''' — rezidence Buriana III., přestavěna na renesanční zámek roku 1567; místo pohřbu Jana Rudolfa Trčky
* '''[[Smiřice]]''' — rozsáhlé panství na [[Královéhradecko|Královéhradecku]], skupováno od roku 1497; po konfiskaci přešlo na Gallasy
* '''[[Veliš (hrad)|Veliš]]''' — hrad a panství ve východních Čechách
* '''[[Vlašim]]''' — centum vlašimské větve rodu, s níž se lipnická větev sloučila roku 1601
* '''[[Chotěboř]]''' — koupena koncem 15. století Mikulášem mladším
* '''[[Nový Želiv|Želiv]]''' — panství ve středních Čechách
* '''[[Lichnice (hrad)|Lichnice]]''' — hrad, od něhož přijal Mikuláš mladší přídomek na Lichnici

== ✨ Odkaz a historický význam ==
Trčkové z Lípy tvoří jeden z pozoruhodných příběhů české šlechtické historiografie. Jejich vzestup je příkladem typické husitské doby, kdy se obratní jedinci dokázali z středních šlechtických vrstev propracovat do absolutní elity mocenského systému Českého království. Jejich pád je naopak dokladem toho, jak extrémně riskantní bylo v první polovině 17. století pohybovat se na tenké hranici mezi loajalitou k císaři a udržováním styků s jeho nepřáteli.

Politika rodu po Bílé hoře — lavírování Trčků mezi oběma tábory, pobělohorské obohacení i současná podpora emigrace — symbolizuje situaci velké části české protestantské šlechty, která zůstala v zemi. Marie Magdalena Trčková zaujímá v tomto příběhu jedinečné místo: její neobyčejná obchodní zdatnost a schopnost orientovat se v pobělohorské džungli konfiskací ji řadí mezi nejzajímavější postavy české šlechtičny 17. století.

Konfiskace trčkovského majetku roku 1634–1636 představovala jednu z největších jednotlivých majetkových přeměn v dějinách Českého království — svým rozsahem překonávala mnohé pobělohorské konfiskace a ve svých důsledcích završila proměnu národnostního a majetkového profilu české šlechty, jíž předcházel rok 1620.

== 💡 Pro laiky ==
Příběh Trčků z Lípy lze číst jako dramatický vzestup a prudký pád v průběhu pouhých dvou set let. Začali jako bojovní rytíři, kteří v chaotické době husitských válek šikovně kupovali, půjčovali i loupili — a z každé příležitosti si urvali část. Postupně nashromáždili tak obrovský majetek, že v době svého vrcholu ovládali přibližně tucet velkostatků rozesetých napříč Čechami.

Jejich největším nebezpečím se nakonec nestalo ani jedno z mnoha nepřátelství, které si za ta staletí nadělali — ale rozhodnutí přidat se na stranu Albrechta z Valdštejna ve chvíli, kdy Valdštejn začal hrát příliš riskantní hru s císařem. Když v únoru 1634 vrazi v Chebu zasáhli, padl Adam Erdman Trčka jako jeden z prvních. A za sedm měsíců rod vymřel — zemřel poslední Trčka, starý Jan Rudolf, připraven o syna, o vnuky, o majetek i o rodné jméno, které by někdo nosil dál.

== Zdroje ==
* [https://cs.wikipedia.org Wikipedie — Trčkové z Lípy]
* [https://archiv.cz Národní archiv]
* [https://czwiki.cz CzWiki — Trčkové z Lípy]
* [https://medium.seznam.cz Médium.cz — Zkáza mocného rodu Trčků]
* [https://opocno.cz Město Opočno — Trčkové z Lípy]
* [https://theses.cz Theses.cz — Reprezentace rodu Trčků z Lípy (bakalářská práce)]
* [https://semikovi.blogspot.com Šemíkovi — Trčkové z Lípy: vzestup a pád]
* [https://odkladskychhranic.wordpress.com Od kladských hranic — Josef Duška, 1887]

{{DEFAULTSORT:Trčkové z Lípy}}
[[Kategorie:Šlechtické rody v Čechách]]
[[Kategorie:České šlechtické rody]]
[[Kategorie:Zaniklé šlechtické rody]]
[[Kategorie:Šlechtické rody 15. století]]
[[Kategorie:Šlechtické rody 16. století]]
[[Kategorie:Šlechtické rody 17. století]]
[[Kategorie:Rodové panské stavu]]
[[Kategorie:Rodové hraběcího stavu]]
[[Kategorie:Dějiny Opočna]]
[[Kategorie:Dějiny Smiřic]]
[[Kategorie:Dějiny Světlé nad Sázavou]]
[[Kategorie:Dějiny Lipnice nad Sázavou]]
[[Kategorie:Třicetiletá válka]]
[[Kategorie:Pobělohorské konfiskace]]
[[Kategorie:Husitská šlechta]]
[[Kategorie:Dějiny Královéhradeckého kraje]]
[[Kategorie:Dějiny Vysočiny]]
[[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.6]]

Trčkové z Lípy - Historie editací