Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Tbilisi | původní_název = თბილისი | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Gruzie}} | region = Tbilisi | starosta = Kacha Kaladze | rozloha = 504.3 | nadmořská_výška = 380 - 770 | obyvatelstvo = 1 369 400 | rok_obyvatelstva = 2026 | hustota_zalidnění = 2496 | souřadnice = 41°43′21″N 44°47′33″E }} '''Tbilisi''' (gruzínsky თბილისი, v dobách Ruské imp…“

2026-08-25T00:29:08Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Tbilisi | původní_název = თბილისი | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Gruzie}} | region = Tbilisi | starosta = Kacha Kaladze | rozloha = 504.3 | nadmořská_výška = 380 - 770 | obyvatelstvo = 1 369 400 | rok_obyvatelstva = 2026 | hustota_zalidnění = 2496 | souřadnice = 41°43′21″N 44°47′33″E }} '''Tbilisi''' (gruzínsky თბილისი, v dobách Ruské imp…“

Nová stránka

{{Infobox Město
| název = Tbilisi
| původní_název = თბილისი
| obrázek =
| mapa = ano
| země = {{Vlajka|Gruzie}}
| region = Tbilisi
| starosta = [[Kacha Kaladze|Kacha Kaladze]]
| rozloha = 504.3
| nadmořská_výška = 380 - 770
| obyvatelstvo = 1 369 400
| rok_obyvatelstva = 2026
| hustota_zalidnění = 2496
| souřadnice = 41°43′21″N 44°47′33″E
}}

'''Tbilisi''' (gruzínsky თბილისი, v dobách [[Ruské impérium|Ruského impéria]] oficiálně označované též jako Tiflis) je hlavní a největší město [[Gruzie|Gruzie]], rozkládající se na březích řeky [[Kura (řeka)|Kura]] (v gruzínštině Mtkvari). S populací 1 369 400 obyvatel v roce 2026 tvoří domov pro více než 34 procent veškeré populace státu a představuje primární politické, ekonomické, administrativní a dopravní centrum regionu [[Kavkaz|jižního Kavkazu]].

Město bylo založeno ve druhé polovině pátého století našeho letopočtu panovníkem [[Vachtang I. Gorgasali|Vachtangem I. Gorgasalim]], králem [[Kavkazská Ibérie|Kavkazské Ibérie]], a od počátku šestého století plní funkci hlavního města. Geografická poloha v zúženém údolí, které fungovalo jako strategický přechod mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]] na jedné z větví historické [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]], z města učinila tranzitní bod globálního obchodu. V průběhu staletí bylo území postupně kontrolováno [[Perská říše|Peršany]], [[Arabský chalífát|Araby]], [[Mongolská říše|Mongoly]], [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], [[Ruské impérium|Ruským impériem]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].

== 🗓 Současnost ==
V roce 2026 je Tbilisi klíčovým centrem politického dění v [[Gruzie|Gruzii]]. Administrativu města vede starosta [[Kacha Kaladze|Kacha Kaladze]], bývalý profesionální fotbalista italského klubu [[AC Milán|AC Milán]] a reprezentant vládní politické formace [[Gruzínský sen|Gruzínský sen]], jenž obhájil svůj mandát v komunálních volbách v říjnu roku 2025.

Politická a společenská situace ve městě je v letech 2024 až 2026 úzce spojena s masovými občanskými protesty. Tyto demonstrace, které se koncentrují primárně na třídě [[Rustaveli (třída)|Rustaveli]] a před budovou [[Parlament Gruzie|gruzínského parlamentu]], tvoří reakci obyvatelstva na kontroverzní výsledky parlamentních voleb a na oficiální rozhodnutí vlády pozastavit proces integrace země do [[Evropská unie|Evropské unie]] do roku 2028. V důsledku těchto mezinárodně kritizovaných politických kroků došlo v květnu 2026 k jednostrannému přerušení oficiálních partnerských vztahů ze strany německého města [[Saarbrücken|Saarbrücken]], se kterým Tbilisi udržovalo institucionální partnerství nepřetržitě 51 let.

V letních měsících roku 2026 probíhaly ve městě nepřetržité infrastrukturní úpravy. Projekty zahrnovaly kompletní rekonstrukci klíčových dopravních tepen, včetně třídy Rustaveli a třídy [[Aghmašenebeli (třída)|Aghmašenebeli]]. Provoz na třídě Rustaveli byl po pokládce nových povrchů a sítí plně obnoven v září 2026.

== ⏳ Historie ==
Archeologické vykopávky dokládají kontinuální osídlení na území dnešního Tbilisi od 4. tisíciletí před naším letopočtem. Písemné záznamy datují založení městské struktury do druhé poloviny 5. století, kdy král [[Vachtang I. Gorgasali|Vachtang I. Gorgasali]] inicioval zástavbu v blízkosti termálních sirných pramenů. Na počátku 6. století přenesl jeho nástupce, král [[Dači z Ibérie|Dači]], hlavní město říše z nedaleké [[Mccheta|Mcchety]] přímo do Tbilisi, a to kvůli výhodné obranné pozici při ústí soutěsky řeky [[Kura (řeka)|Kura]].

V průběhu 7. století oblast vojensky kontrolovala [[Byzantská říše|Byzantská říše]] a po ní [[Sásánovská říše|Sásánovská říše]]. Zlomovým rokem byl letopočet 736, kdy město dobyla arabská vojska vedená [[Marván II.|Marvánem II.]] a na dobytém území byl ustanoven islámský státní útvar známý jako [[Tbiliský emirát|Tbiliský emirát]], který přetrval v oblasti téměř čtyři sta let. Arabskou správu ukončil v roce 1122 gruzínský král [[David IV. Budovatel|David IV. Budovatel]], který po dobytí města do Tbilisi přesunul své panovnické sídlo, čímž zahájil epochu gruzínského zlatého věku, vrcholícího za vlády královny [[Tamara Gruzínská|Tamary]].

Ve 13. a 14. století čelilo město sérii zničujících asijských invazí. V roce 1226 město dobyl a vyplenil [[Džalál ad-Dín Mengüburní|Džalál ad-Dín Mengüburní]] z [[Chórezmská říše|Chórezmské říše]]. Ve třicátých letech 13. století území obsadila [[Mongolská říše|Mongolská říše]] a v roce 1386 obranu města prorazila vojska turkického vojevůdce [[Timur|Timura]]. Během 16. až 18. století sloužilo město jako bojiště v geopolitických konfliktech mezi [[Safíovská říše|Safíovskou říší]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. Fatálním se stal rok 1795, kdy bylo Tbilisi vypáleno do základů po bitvě u [[Krčanisi|Krčanisi]] jednotkami kádžárovského panovníka [[Agha Mohammad Chán|Agha Mohammad Chána]].

V roce 1783 podepsalo [[Kartlijsko-kachetské království|Kartlijsko-kachetské království]] s Ruskem [[Georgijevská smlouva|Georgijevskou smlouvu]], čímž se stalo protektorátem. Následně bylo v roce 1801 území jednostranně anektováno [[Ruské impérium|Ruským impériem]]. Město se pod modifikovaným názvem Tiflis stalo sídlem [[Kavkazské místodržitelství|Kavkazského místodržitelství]]. Během 19. století Tiflis prošel rychlou urbanizací, zavedením inženýrských sítí a výstavbou evropských čtvrtí.

Po kolapsu Ruského impéria v roce 1917 fungovalo Tbilisi nejprve jako centrum [[Zakavkazská demokratická federativní republika|Zakavkazské demokratické federativní republiky]] a od 26. května 1918 jako hlavní město mezinárodně uznané [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]]. Nezávislost byla ukončena v únoru 1921 invazí 11. armády [[Rudá armáda|Rudé armády]]. V éře [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] bylo Tbilisi hlavním městem [[Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika|Zakavkazské SFSR]] a po její správní reorganizaci v roce 1936 hlavním městem [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Mezi tragické události sovětského období patří takzvaná [[Tragédie 9. dubna|Tbiliská tragédie z 9. dubna 1989]], při níž sovětské mechanizované jednotky násilně potlačily demonstraci, což vedlo k 21 obětem na životech.

Nezávislost státu, obnovená v roce 1991, byla v zimě 1991–1992 provázena ozbrojeným konfliktem (Tbiliská válka), při němž došlo k dělostřeleckému ostřelování budovy parlamentu a zničení centrálních bloků třídy Rustaveli. V listopadu 2003 se v ulicích města odehrála [[Růžová revoluce|Růžová revoluce]], která nenásilně donutila k rezignaci prezidenta [[Eduard Ševardnadze|Eduarda Ševardnadzeho]].

== 🌍 Geografie a podnebí ==
Tbilisi je situováno ve střední části údolí řeky [[Kura (řeka)|Kury]] v nadmořské výšce, která se pohybuje od 380 do 770 metrů nad mořem. Rozloha ohraničeného administrativního území města činí 504,3 kilometrů čtverečních. Město má tvar protáhlého pásu dlouhého téměř 30 kilometrů. Ze severní strany je orograficky uzavřeno hřbetem [[Saguramo|Saguramo]], na východě a jihovýchodě přechází v rovinu [[Iori|Iori]] a západní okraj města naráží na strmé výběžky pohoří [[Trialeti|Trialeti]]. Terén tvoří systém terasových údolí a kopců, z nichž nejvyšším bodem v bezprostřední blízkosti zástavby je vrchol [[Mtacminda|Mtacminda]]. V severovýchodní části aglomerace leží antropogenní vodní nádrž vytvořená v roce 1953, oficiálně nazývaná [[Tbiliské moře|Tbiliské moře]].

Geologická a tektonická poloha Tbilisi vystavuje město zvýšeným seizmickým rizikům, neboť leží v aktivní subdukční zóně arabské desky. Poslední závažné zemětřesení s epicentrem přímo v městské zástavbě proběhlo 25. dubna 2002. Mělo sílu 4,8 stupně Richterovy škály, vyžádalo si 6 lidských životů a staticky narušilo zdivo tisíců budov v historických čtvrtích.

Podnebí metropole je definováno jako vlhké subtropické s prvky mírně kontinentálního klimatu (Köppenova klasifikace typ Cfa). Průměrná roční teplota v Tbilisi se pohybuje na úrovni 13,3 °C. Nejchladnějším obdobím je měsíc leden s průměrnou teplotou 2,3 °C, naopak v červenci průměrná teplota stoupá na 24,9 °C. Historicky absolutní zaznamenané teplotní minimum činí -24,4 °C a maximum 42,0 °C. Průměrný roční úhrn atmosférických srážek je relativně nízký a dosahuje objemu 495 až 560 milimetrů s maximem v květnu. Větrné podmínky jsou ovlivňovány korytem řeky Kury, jež tvoří přirozený aerodynamický koridor.

== 🏢 Demografie a správa ==
Na základě dat shromážděných [[Národní statistický úřad Gruzie|Národním statistickým úřadem Gruzie]] (GeoStat) a revidovaných po sčítání lidu z konce roku 2024 eviduje město Tbilisi k roku 2026 populaci v počtu 1 369 400 obyvatel. V rámci celostátní demografie tak obyvatelstvo Tbilisi představuje 34,7 % z celkových 3,94 milionu občanů [[Gruzie|Gruzie]]. Celková hustota zalidnění se ustálila na hodnotě 2 496 obyvatel na kilometr čtvereční.

Etnická struktura populace je po změnách v 90. letech 20. století značně homogenní. Etnici Gruzíni představují 89,9 % z celkového počtu obyvatel. K početnějším menšinám trvale sídlícím ve městě patří [[Arméni|Arméni]] (4,8 %), [[Azerové|Ázerbájdžánci]] (1,4 %) a skupiny [[Rusové|Rusů]], [[Oseti|Osetů]] a [[Řekové|Řeků]]. Z hlediska věrouky se více než 95 % občanů identifikuje jako stoupenci [[Gruzínská pravoslavná církev|Gruzínské pravoslavné církve]]. Demografické údaje z roku 2026 rovněž potvrzují strukturální přebytek žen v městské populaci oproti mužům, který se zvyšuje ve starších věkových kohortách.

Systém samosprávy města sestává z voleného padesátičlenného zákonodárného sboru s názvem [[Tbiliské shromáždění|Tbiliské shromáždění]] (Sakrebulo) a exekutivního orgánu ([[Magistrát města Tbilisi|magistrátu]]), v jehož čele stojí v přímé volbě volený starosta. Pro administrativní a komunální účely je území rozděleno do 10 obvodů. Patří mezi ně centrální [[Mtacminda|Mtacminda]], rezidenční [[Vake|Vake]], rozlehlé [[Saburtalo|Saburtalo]] a dále [[Krčanisi|Krčanisi]], [[Isani|Isani]], [[Samgori|Samgori]], [[Čugureti|Čugureti]], [[Didube|Didube]], [[Nadzaladevi|Nadzaladevi]] a na severu ležící [[Gldani|Gldani]].

== 💼 Ekonomika ==
Ekonomika města Tbilisi tvoří naprostý základ národního hospodářství státu. Podle statistických dat za rok 2024 činil celkový [[Hrubý domácí produkt|hrubý domácí produkt]] Gruzie 93,022 miliard [[Gruzínské lari|lari]] (GEL). Město Tbilisi se na této částce podílelo z 53,1 %. Průměrná měsíční nominální mzda v hlavním městě zaznamenala v prvním čtvrtletí roku 2026 meziroční nárůst o 8,9 %.

Struktura tbiliské hrubé přidané hodnoty je silně orientována na služby a obchodní sféru. Největším ekonomickým hybatelem města je sektor velkoobchodu a maloobchodu (včetně distribuce a oprav motorových vozidel), který tvoří 23,7 % veškeré městské produkce. Druhým nejsilnějším segmentem jsou aktivity v oblasti trhu s nemovitostmi s podílem 10,9 %. Třetím pilířem je obor stavebnictví tvořící 10,4 %, následovaný technologickým sektorem, financemi a veřejnou správou. Zatímco podíl zemědělství na ekonomice města se blíží k nule, zpracovatelský a potravinářský průmysl si v průmyslových zónách na předměstích nadále udržuje svůj objem produkce.

== 🚇 Doprava ==
Páteřním systémem přepravy obyvatel je [[Metro v Tbilisi|Tbiliské metro]], zprovozněné 11. ledna 1966. Síť využívá kolejový rozchod 1 520 milimetrů a je tvořena dvěma podzemními linkami: dlouhou červenou trasou Achmeteli-Varketili a kratší zelenou trasou Saburtalo. Křížení linek je situováno ve stanici Station Square u hlavního železničního uzlu. Metro disponuje 23 stanicemi a délkou kolejí 27,3 kilometrů.

Nadzemní veřejná doprava se opírá výlučně o autobusy a síť dodávek (maršrutek), neboť tramvajová a trolejbusová doprava byla ve městě zrušena v roce 2006. Městský dopravní podnik v posledním desetiletí flotilu plně obměnil, přičemž nasadil modely autobusů s pohonem na zemní plyn (CNG) a zavedl osmnáctimetrová kloubová vozidla do nejvytíženějších radiál.

Meziměstský a mezinárodní transport zboží i osob zastřešuje společnost [[Gruzínská železnice|Georgian Railway]]. Hlavní vlakové nádraží poskytuje přímé spoje k černomořským přístavům [[Batumi|Batumi]] a [[Poti|Poti]], a garantuje spojení se sítěmi sousední [[Arménie|Arménie]] a [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánu]]. Ke složité terénní geografii města přispívá [[Pozemní lanovka v Tbilisi|pozemní lanovka]], vybudovaná v roce 1905 s konečnou stanicí na hoře Mtacminda, a novější kabinová lanovka z roku 2012 pendlující nad řekou mezi parkem Rike a vrcholem u sochy Matky Gruzie. Ve vzdálenosti 17 kilometrů od centra operuje [[Mezinárodní letiště Tbilisi|Mezinárodní letiště Tbilisi]] (kód IATA: TBS), které funguje jako hlavní letecký uzel země.

== 🏛 Architektura a památky ==
Fyzická struktura zástavby je záznamem jednotlivých dějinných etap a architektonických slohů. Z historického hlediska představuje dominantu města pevnostní komplex [[Narikala|Narikala]], pocházející z 4. století, jež po následných přestavbách z 16. a 17. století sloužil jako obranný prvek. Historická část známá jako Staré Tbilisi se vyznačuje stísněnou uliční sítí, strmými schodišti a rezidenčními stavbami vybavenými specifickými dřevěnými balkony s florálními vyřezávanými ornamenty. K tomuto sektoru přiléhá oblast [[Abanotubani|Abanotubani]], obsahující podzemní termální sirné lázně charakteristické cihlovými kopulemi v perském stylu.

Z raně křesťanské a středověké architektury se zachovala [[Ančischatská bazilika|Ančischatská bazilika]], vystavěná v 6. století, a ústřední chrám Starého města, [[Katedrála Sioni|Katedrála Sioni]], jejíž základy vznikaly mezi 6. a 7. stoletím. Ruský imperiální vliv 19. století je zhmotněn ve vytvoření třídy [[Rustaveli (třída)|Rustaveli]], vytyčené baronem Grigorijem Rozenem. Ulice je lemována masivními veřejnými budovami, jako je dnešní Palác mládeže, [[Tbiliské divadlo opery a baletu|Tbiliské divadlo opery a baletu]] postavené v pseudomaurském stylu, budova parlamentu s prvky klasicismu a prostory prvního městského gymnázia.

Architektura 21. století obohatila profil města o několik moderních, konstrukčně složitých projektů s použitím skla a kovu. Z nich vyniká 156 metrů dlouhý [[Most míru|Most míru]], otevřený v roce 2010 a navržený italským architektem [[Michele De Lucchi|Michelem De Lucchim]]. Nejmasivnější dominantou novodobého Tbilisi je [[Katedrála Nejsvětější Trojice (Tbilisi)|Katedrála Nejsvětější Trojice]] (Sameba), vystavěná mezi lety 1995 a 2004. Výška její centrální kopule činí 87,1 metru, čímž se stavba řadí k nejvyšším ortodoxním chrámům na světě. Dalším zásadním monumentem je socha [[Kartlis Deda|Kartlis Deda]] (Matka Gruzie), dvacetimetrová plastika z hliníku držící meč a misku vína, umístěná v roce 1958 na kopci Sololaki na oslavu výročí založení města.

== 🎭 Kultura a vzdělání ==
Na území Tbilisi je koncentrován největší počet celostátních kulturních a vzdělávacích institucí v zemi. Sbírkový fond Gruzie je alokován do sdruženého [[Gruzínská národní muzeum|Gruzínského národního muzea]], které se skládá z řady specializovaných muzeí, včetně Muzea umění Gruzie spravujícího klíčová středověká kovotepecká a zlatnická díla i tvorbu lokálního malíře [[Niko Pirosmani|Nika Pirosmaniho]]. Divadelní produkci zajišťuje [[Národní divadlo Šoty Rustaveliho|Národní divadlo Šoty Rustaveliho]] a [[Státní dramatické divadlo Kote Mardžanišviliho|Státní dramatické divadlo Kote Mardžanišviliho]].

Systém vysokoškolského vzdělávání v regionu zastupuje historicky nejstarší univerzita Kavkazu, [[Tbiliská státní univerzita|Tbiliská státní univerzita Ivane Džavachišviliho]] (TSU), založená formálně 8. února 1918. K roku 2026 disponuje univerzita sedmi fakultami a poskytuje vzdělání zhruba dvaceti tisícům studentů. K dalším předním vysokoškolským ústavům patří [[Gruzínská technická univerzita|Gruzínská technická univerzita]], [[Iliova státní univerzita|Iliova státní univerzita]] a [[Tbiliská státní lékařská univerzita|Tbiliská státní lékařská univerzita]]. Základní akademický a výzkumný rámec formuje [[Gruzínská národní akademie věd|Gruzínská národní akademie věd]], sjednocující specializované přírodovědné a společenskovědní výzkumné instituty.

== 🌳 Parky a rekreace ==
Environmentální plíce města utvářejí rozsáhlé parkové úpravy a chráněná přírodní území uvnitř administrativních hranic. Plošně nejrozsáhlejší je [[Národní botanická zahrada Gruzie|Národní botanická zahrada Gruzie]], pokrývající 161 hektarů v korytě řeky [[Cavkisisckali|Cavkisisckali]] jižně od vrchu Sololaki. Byla založena v roce 1845 a archivuje kolekci 4 500 druhů a odrůd flóry. Z období po druhé světové válce pochází park [[Vake (park)|Vake]], navržený v roce 1946 v přímé vazbě na [[Stadion Micheila Meschiho|stadion Micheila Meschiho]]. K rekreaci a sportu slouží též vysokohorská přirozená jezera ležící na okraji městské zástavby, z nichž nejvyužívanějšími jsou [[Želví jezero (Tbilisi)|Želví jezero]] (Kus Tba) ležící v nadmořské výšce 686 metrů a plošně větší [[Lisi (jezero)|jezero Lisi]] s nadmořskou výškou 624 metrů.

== 📈 Statistiky ==
Vývoj počtu obyvatel města Tbilisi v letech, ve kterých proběhlo oficiální sčítání lidu, a v letech, pro něž [[Národní statistický úřad Gruzie|Národní statistický úřad Gruzie]] zveřejnil kvalifikované roční odhady na základě dat z matrik a migračních výkazů:

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Počet obyvatel !! Zdroj / Metodika
|-
| 1897 || 159 590 || Sčítání Ruského impéria
|-
| 1926 || 294 000 || Sčítání SSSR
|-
| 1939 || 519 220 || Sčítání SSSR
|-
| 1959 || 694 664 || Sčítání SSSR
|-
| 1970 || 889 020 || Sčítání SSSR
|-
| 1979 || 1 066 022 || Sčítání SSSR
|-
| 1989 || 1 259 692 || Sčítání SSSR
|-
| 2002 || 1 081 679 || Národní sčítání lidu
|-
| 2014 || 1 108 717 || Národní sčítání lidu
|-
| 2024 || 1 258 526 || Předběžná data sčítání
|-
| 2025 || 1 306 000 || Revidovaný roční odhad
|-
| 2026 || 1 369 400 || Oficiální odhad GeoStat
|}

Oficiální podíl jednotlivých regionů a autonomních republik na Hrubém domácím produktu (HDP) státu v roce 2024. Celkový vygenerovaný objem HDP v Gruzii představoval částku 93,022 miliard [[Gruzínské lari|GEL]]:

{| class="wikitable"
|-
! Region / Území !! Podíl na HDP (%)
|-
| [[Tbilisi]] || 53,1
|-
| [[Adžárie|Autonomní republika Adžárie]] || 9,3
|-
| [[Imeretie]] || 7,7
|-
| [[Kvemo Kartli]] || 7,1
|-
| [[Samegrelo - Horní Svanetie|Samegrelo-Zemo Svaneti]] || 5,5
|-
| [[Kachetie]] || data nejsou dostupná
|-
| [[Šida Kartli]] || data nejsou dostupná
|-
| [[Samcche-Džavachetie]] || data nejsou dostupná
|-
| [[Mccheta-Mtianetie]] || data nejsou dostupná
|-
| [[Gurie]] || data nejsou dostupná
|-
| [[Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie|Rača-Lečchumi a Kvemo Svaneti]] || data nejsou dostupná
|-
| [[Abcházie|Autonomní republika Abcházie]] || data nejsou dostupná
|}

== 💡 Pro laiky ==
K pochopení historické i současné role Tbilisi je nutné se podívat na topografickou mapu Kavkazu. Zkuste si představit obrovskou horskou bariéru: na severu těžko prostupný hřeben Velkého Kavkazu a na jihu hřeben Malého Kavkazu. Mezi nimi leží hluboké údolí, kterým protéká řeka Kura. Toto údolí, ve kterém je Tbilisi sevřené, představuje nejpraktičtější pozemní cestu pro cestující, zboží i armády postupující z oblasti Evropy, Středozemí či Černého moře hluboko do Asie a k ropným nalezištím Kaspického moře. Jakákoliv velmoc, ať už to byli Peršané, Arabové, Turci nebo Rusové, musela obsadit tento pomyslný trychtýř, aby získala fyzickou kontrolu nad obchodní Hedvábnou stezkou.

Název města pochází ze starého gruzínského slova „tbili“, což v překladu znamená „teplý“. Váže se to k přítomnosti termálních a sirných pramenů vyvěrajících přímo v centru dnešního města. Díky této geologické anomálii nemuseli první obyvatelé vodu k ošetřování ohřívat, neboť vyvěrala z podzemí horká a se specifickým zápachem síry, což je důvodem existence známých lázeňských komplexů v nejstarších čtvrtích města.

== Zdroje ==
* [https://geostat.ge National Statistics Office of Georgia]
* [https://gov.ge Government of Georgia]
* [https://worldpopulationreview.com World Population Review]
* [https://1tv.ge First Channel of Georgia]
* [https://oc-media.org OC Media]
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica]

[[Kategorie:Města]]
[[Kategorie:Města v Gruzii]]
[[Kategorie:Hlavní města]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]
[[Kategorie:Sídla na řece Kura]]
[[Kategorie:Geografie Gruzie]]
[[Kategorie:Založeno v 5. století]]
[[Kategorie:Založeno v roce 455]]
[[Kategorie:Kavkaz]]
[[Kategorie:Sídla s populací nad 1 milion obyvatel]]
[[Kategorie:Kulturní centra Gruzie]]
[[Kategorie:Ekonomická centra Kavkazu]]
[[Kategorie:Tbilisi]]
[[Kategorie:Obce v Gruzii]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Tbilisi - Historie editací