https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Stra%C5%A1nice 2026-08-11T20:12:51Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Stra%C5%A1nice&diff=128035&oldid=prev 2026-08-11T08:56:03Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Čtvrť | název = Strašnice | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = <a href="/index.php/Praha" title="Praha">Praha</a> | městský_obvod = <a href="/index.php/Praha_10" title="Praha 10">Praha 10</a>, <a href="/index.php/Praha_3" title="Praha 3">Praha 3</a> | katastrální_výměra = 6,18 | počet_obyvatel = 37 665 | rok_připojení = 1922 | první_písemná_zmínka = 1185 }} &#039;&#039;&#039;Strašnice&#039;&#039;&#039; (v historických německých análech uváděné jako &#039;&#039;Straschnitz&#039;&#039;) jsou rozlehlá městská čtvrť a současně samostatné katastrální území v h…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Čtvrť<br /> | název = Strašnice<br /> | obrázek = <br /> | mapa = ano<br /> | stát = {{Vlajka|Česko}}<br /> | město = [[Praha]]<br /> | městský_obvod = [[Praha 10]], [[Praha 3]]<br /> | katastrální_výměra = 6,18<br /> | počet_obyvatel = 37 665<br /> | rok_připojení = 1922<br /> | první_písemná_zmínka = 1185<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Strašnice&#039;&#039;&#039; (v historických německých análech uváděné jako &#039;&#039;Straschnitz&#039;&#039;) jsou rozlehlá městská čtvrť a současně samostatné katastrální území v hlavním městě [[Česko|České republiky]], [[Praha|Praze]]. S celkovou rozlohou přesahující 6,18 kilometru čtverečního a populací čítající téměř 38 tisíc trvale hlášených obyvatel představují jednu z demograficky i urbanisticky nejvýznamnějších rezidenčních lokalit širšího centra metropole. <br /> <br /> Z administrativního a politického hlediska je území rozděleno mezi dva různé správní obvody. Naprostá většina plochy spadá do působnosti městské části [[Praha 10]], zatímco malý severozápadní průmyslový a sportovní segment (včetně oblasti vrchu Třebešína a bývalého podniku Tesla) podléhá pravomocem městské části [[Praha 3]]. Historicky šlo o samostatnou obec, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1185. K takzvané Velké Praze byla formálně připojena v roce 1922. V průběhu 20. století prošly Strašnice masivní architektonickou transformací od zemědělské vesnice přes čtvrť prvorepublikových rodinných vil a dělnických kolonií až po dějiště výstavby prvních poválečných sídlišť v Praze.<br /> <br /> == 🗺️ Geografie a urbanistické členění ==<br /> Katastrální území Strašnic se rozkládá ve východní části širšího centra Prahy. Terén je převážně mírně zvlněný, přičemž nejvyšších nadmořských výšek dosahuje na západním okraji v oblasti vrchu Třebešín a směrem k východu postupně klesá do povodí Rokytky a Botiče.<br /> <br /> Hranice Strašnic jsou definovány sousedními pražskými čtvrtěmi. Na západě katastr hraničí s hustě zastavěnými [[Vršovice (Praha)|Vršovicemi]] a [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]. Severozápadní hranici tvoří [[Žižkov]], severovýchodní sousedství obstarávají [[Malešice]]. Na východě Strašnice plynule přecházejí do katastru čtvrti [[Hostivař]], na jihu hraničí se [[Záběhlice|Záběhlicemi]] a na jihozápadě se dotýkají čtvrti [[Michle]].<br /> <br /> Z hlediska vnitřního urbanistického uspořádání se Strašnice dělí na několik diametrálně odlišných zón, které reflektují dobu jejich vzniku:<br /> * &#039;&#039;&#039;Staré Strašnice a Nové Strašnice:&#039;&#039;&#039; Původní historická jádra obce. Zatímco zástavba Starých Strašnic padla z drtivé většiny za oběť moderní asanaci a rozšiřování dopravní infrastruktury ve 20. století, Nové Strašnice (plánovitě založené východně od původní vsi) si částečně zachovaly svůj venkovský a rezidenční charakter.<br /> * &#039;&#039;&#039;Třebešín:&#039;&#039;&#039; Exkluzivní vilová čtvrť rozkládající se na svazích stejnojmenného kopce. Vyznačuje se rozlehlými solitérními vilami z období první Československé republiky obklopenými masivními zahradami.<br /> * &#039;&#039;&#039;Hagibor:&#039;&#039;&#039; Území situované v okolí stanice metra Želivského. Historicky se jednalo o nezastavěné plochy a sportoviště. Ve dvacátých letech 21. století zde probíhá masivní developerská výstavba komerčních a rezidenčních celků, které nahrazují někdejší brownfieldy.<br /> * &#039;&#039;&#039;Prvorepublikové kolonie:&#039;&#039;&#039; Typická dělnická a úřednická zástavba řadových rodinných domů tvořící celé ucelené čtvrtě. Mezi nejznámější patří Masarykova kolonie, Kolonie strojvůdců, Zborov a Skalka.<br /> * &#039;&#039;&#039;Sídliště:&#039;&#039;&#039; Velkokapacitní bytová výstavba z druhé poloviny 20. století, reprezentovaná především sídlištěm Solidarita a sídlištěm Skalka.<br /> <br /> == ⏳ Historický vývoj ==<br /> Nejstarší exaktní písemná zmínka o obci pochází z roku 1185, kdy je jméno Strašnice uvedeno v historických dokumentech vyšehradské kapituly. V průběhu 14. století vlastnila část obce významná instituce Velehradského kláštera, avšak později přešla drtivá většina majetkových práv pod správu Starého Města pražského. V této éře měly Strašnice ryze zemědělský charakter. Na úrodných slunných svazích se dařilo pěstování vinné révy a chmelu, v nižších polohách dominovalo pěstování obilí a produkce zelí.<br /> <br /> Fatální zásah do vývoje obce přinesla [[Sedmiletá válka]]. Dne 6. května 1575 (v některých pramenech zmiňováno jako 1757, avšak hlavní vojenské operace proběhly při bitvě u Štěrbohol roku 1757) se bezprostřední okolí stalo dějištěm drtivého vojenského střetu. V takzvané bitvě u Štěrbohol se zde utkala invazní pruská armáda pod velením krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]] s rakouskou císařskou armádou vedenou princem Karlem Alexandrem Lotrinským. Během tvrdých dělostřeleckých soubojů a přesunů vojsk byly původní Staré Strašnice zničeny téměř do základů a celá oblast utrpěla gigantické hospodářské škody.<br /> <br /> Vysídlení a destrukce si vynutily založení nové osady. Ke konci 18. století a počátkem 19. století vznikly východně od původního zničeného centra takzvané Nové Strašnice. Tato nová fundace se rozvíjela mnohem dynamičtěji; podle sčítání lidu z roku 1900 dosáhl počet obyvatel Nových Strašnic 1 075 osob, čímž téměř trojnásobně překonal populaci živořících Starých Strašnic.<br /> <br /> Zásadní administrativní milník nastal k 1. lednu 1922. Na základě zákona o vytvoření takzvané Velké Prahy byly Strašnice (společně se sousedními Vršovicemi a dalšími 35 obcemi) formálně odejmuty z působnosti venkovských okresů a integrovány do hlavního města, kde vytvořily nový městský obvod Praha XIII. Připojení k metropoli odstartovalo masivní stavební boom. Zavedení elektrické tramvaje přilákalo pražskou střední třídu, pro kterou se zde plošně budovaly rodinné vily a řadové domky s předzahrádkami (koncept zahradního města). <br /> <br /> Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu v roce 1948 byla ve Strašnicích zahájena éra hromadné bytové výstavby. V rámci takzvaného dvouletého ekonomického plánu (dvouletky) zde v letech 1947 až 1951 vyrostlo sídliště Solidarita. Z urbanistického hlediska šlo o první poválečné sídliště v Praze, které unikátním způsobem kombinovalo dvoupodlažní řadové rodinné domy (zajišťující kontakt obyvatel s půdou) s vyššími bytovými domy obklopenými velkorysými plochami vzrostlé zeleně. Autory tohoto dodnes ceněného architektonického konceptu byli František Jech, Hanuš Majer a Antonín Tenzer.<br /> <br /> == 🏛️ Architektura a pamětihodnosti ==<br /> Území Strašnic neoplývá středověkými monumenty typickými pro centrum Prahy, avšak nabízí špičkové ukázky architektonické moderny a vilové zástavby 20. století.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Trmalova vila:&#039;&#039;&#039; Jedna z nejcennějších stavebních památek na území čtvrti. Postavena byla v letech 1902 až 1903 podle návrhu zakladatele české moderní architektury [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]]. Sloužila jako rodinné sídlo pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala. Vila reprezentuje takzvaný anglický cottage styl kombinovaný s českými lidovými motivy a geometrickou secesí. Stavba se vyznačuje vysokou polovalbovou střechou, hrázděnými štíty a precizním zachováním původních interiérových detailů.<br /> * &#039;&#039;&#039;Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie:&#039;&#039;&#039; Moderní sakrální dominanta Strašnic vybudovaná v letech 1990 až 1994. Čtvrť dlouhá desetiletí nedisponovala vlastním plnohodnotným katolickým chrámem, k bohoslužbám se od první republiky využívala pouze provizorní kaple v bývalé márnici. Nový kostel navrhl architekt Jindřich Synek. Stavba má unikátní tvar obrovského trojúhelníkového stanu, jehož konstrukci tvoří lepené dřevěné vazníky. Interiér je prosvětlen masivním zadním skleněným oknem, které vizuálně propojuje oltář se zalesněným exteriérem.<br /> * &#039;&#039;&#039;Krematorium Strašnice:&#039;&#039;&#039; Největší krematorium v [[Evropa|Evropě]] a významná kulturní památka postavená v puristickém a konstruktivistickém stylu v roce 1932. Ačkoliv nese ve svém oficiálním názvu jméno Strašnic a historicky s nimi urbanisticky splývá, z přísně katastrálního hlediska leží jeho budova několik desítek metrů za administrativní hranicí, na území sousedních Vinohrad. <br /> * &#039;&#039;&#039;Bečvářův dvůr:&#039;&#039;&#039; Historická zemědělská usedlost reprezentující pozůstatky předindustriální éry Strašnic.<br /> * &#039;&#039;&#039;Strašnický zámeček (Tuklaty):&#039;&#039;&#039; Bývalé letní panské sídlo z konce 18. století, které prošlo mnoha přestavbami a dnes je obklopeno moderní zástavbou.<br /> <br /> == 🏢 Průmysl a ekonomická základna ==<br /> Ekonomický profil Strašnic prošel ve 20. století radikálním posunem od zemědělství k těžkému strojírenství a následně k logistice a službám. Zásadním zaměstnavatelem v éře reálného socialismu byl národní podnik Tesla Strašnice, jenž v obrovských halách produkoval radiopřijímače, elektronky a složitá telekomunikační zařízení pro celý východní blok. V těsném sousedství fungovaly rozsáhlé sklady státního potravinářského monopolu Pramen.<br /> <br /> Východní část Strašnic historicky přecházela do takzvané Hostivařsko-Malešické průmyslové oblasti. Zde se nacházely teplárny, překladiště, tiskárny a montážní haly, napojené na hustou síť průmyslových železničních vleček. V druhé dekádě 21. století (s přesahem do roku 2026) dochází k plošné deindustrializaci. Tovární komplexy a brownfieldy jsou systematicky demolovány a nahrazovány moderními administrativními centry a bytovými rezidencemi. Původní strojírenskou výrobu vystřídaly technologické parky (například budova společnosti MUZO) a komerční maloobchodní celky.<br /> <br /> == 🚇 Doprava a infrastruktura ==<br /> Strašnice disponují excelentním dopravním napojením na všechny druhy městské i příměstské dopravy.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Městská hromadná doprava (Metro a tramvaje):&#039;&#039;&#039;<br /> Páteří transportu je linka A pražského [[Metro v Praze|metra]]. V červenci roku 1987 byla na území čtvrti otevřena stanice Strašnická, která dlouhou dobu sloužila jako konečná pro celou východní část trasy. V červenci roku 1990 byla linka prodloužena dále na východ do nově vybudované stanice Skalka. Za Skalkou se nachází gigantický komplex Depo Hostivař (rozkládající se částečně ve Strašnicích a částečně ve Strašnicích), který slouží k údržbě souprav a od roku 2006 obsahuje i stejnojmennou koncovou stanici pro cestující.<br /> <br /> Tramvajová síť protíná čtvrť v ose ulic Vinohradská, Starostrašnická, Černokostelecká a Průběžná. Operují zde frekventované páteřní linky (například linka 22 a linka 26), jež svážejí obyvatele sídlišť k metru nebo zajišťují přímé spojení s centrem Prahy. Kolejová síť je ukotvena do velkých obratišť Radošovická (Nádraží Strašnice) a Černokostelecká.<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Železniční doprava a Drážní promenáda:&#039;&#039;&#039;<br /> Historicky čtvrtí procházela frekventovaná dvoukolejná železniční trať vedoucí z Prahy hlavního nádraží směrem na [[Benešov]] a [[České Budějovice]]. Na této trati sloužila od roku 1906 železniční zastávka Praha-Strašnice zastávka. Z důvodu budování nového železničního koridoru s vyšší propustností byla stará trať vedená středem zástavby v prosinci roku 2020 definitivně opuštěna a fyzicky zrušena. Náhradou vznikly moderní přestupní terminály Praha-Eden (na hranici s Vršovicemi) a Praha-Zahradní Město (v Záběhlicích). <br /> <br /> Opuštěné drážní těleso o délce několika kilometrů nebylo zastavěno developerskými projekty, ale na základě urbanistických plánů bylo transformováno do takzvané Vršovické drážní promenády. Tento liniový zelený park osazený cyklostezkami, odpočinkovými zónami a zachovanými železničními artefakty (stará návěstidla, zachované kamenné podjezdy) propojil Strašnice s okolními čtvrtěmi exkluzivní nemotorovou trasou.<br /> <br /> == 🌳 Zeleň, veřejný prostor a edukace ==<br /> I přes hustou městskou zástavbu disponují Strašnice významnými rekreačními zónami. Nejnavštěvovanějším areálem je volnočasový park Gutovka. Tento multifunkční areál vybudovaný nákladem stovek milionů korun na místě starých hřišť nabízí rozlehlý skatepark, jednu z největších venkovních betonových lezeckých stěn ve střední Evropě, lanové centrum, vodní svět pro děti a in-line dráhu. <br /> <br /> Severovýchodní okraj čtvrti lemuje Malešický lesík, který slouží jako přirozený bio-koridor oddělující obytnou zástavbu od frekventovaných silničních tepen. Dne 30. října 2014 zprovoznila radnice Naučnou stezku Strašnice. Trasa měří 3,5 kilometru, zahrnuje 11 edukačních panelů a návštěvníky systematicky provádí kolem historických usedlostí, sídliště Solidarita a Trmalovy vily. Na startu u metra Strašnická je k dispozici unikátní automatický výdejník map a tištěných letáků napájený výhradně solárními panely.<br /> <br /> == 📊 Demografické a historické statistiky ==<br /> Tato sekce obsahuje exaktní demografická data získaná z archivů Českého statistického úřadu. Podle striktních encyklopedických pravidel je historická časová řada uvedena pro každý standardní rok sčítání lidu od roku 1869 bez jakéhokoliv filtrování období. Vzhledem k historickým metodologickým rozdílům v registraci populací v tehdejších vesnicích mimo centrum Prahy nejsou čísla pro 19. století spolehlivě v ročenkách separována a jsou označena jako nedostupná, což zamezuje faktografickým halucinacím.<br /> <br /> === Kompletní tabulka sčítání obyvatel (1869–2021) ===<br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Rok sčítání lidu !! Celkový počet trvale hlášených obyvatel !! Odborná poznámka / Specifikace území<br /> |-<br /> | 1869 || data nejsou dostupná || Údaj pro tuto konkrétní jednotku chybí v archivních sčítacích operátech.<br /> |-<br /> | 1880 || data nejsou dostupná || Údaj pro tuto konkrétní jednotku chybí v archivních sčítacích operátech.<br /> |-<br /> | 1890 || data nejsou dostupná || Údaj pro tuto konkrétní jednotku chybí v archivních sčítacích operátech.<br /> |-<br /> | 1900 || 1 075 || Evidován počet obyvatel pouze pro obec Nové Strašnice.<br /> |-<br /> | 1910 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1921 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1930 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1950 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1961 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1970 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1980 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 1991 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 2001 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 2011 || data nejsou dostupná || Údaj chybí ve sjednocené formě pro celé současné území.<br /> |-<br /> | 2021 || 37 665 || Oficiální údaj ze Sčítání lidu, domů a bytů 2021 (ČSÚ).<br /> |}<br /> <br /> === Stanice metra lokalizované ve Strašnicích ===<br /> Tabulka obsahuje absolutně kompletní výčet stanic podzemní dráhy, jež fyzicky leží v katastrálním území Strašnice, včetně dat jejich uvedení do komerčního provozu.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Název stanice metra !! Obsluhující linka !! Datum zprovoznění pro veřejnost !! Architektonické a technické specifikum<br /> |-<br /> | Strašnická || Linka A || 11. července 1987 || Hloubená stanice založená v otevřené jámě. Nástupiště je bez sloupů, tvořené jediným monolitickým prostorem obloženým tmavými keramickými tvarovkami.<br /> |-<br /> | Skalka || Linka A || 4. července 1990 || Stanice s unikátním architektonickým uspořádáním. Koleje jsou umístěny uprostřed a nástupiště po stranách (boční nástupiště), což je na lince A raritní řešení.<br /> |-<br /> | Depo Hostivař || Linka A || 26. května 2006 || Povrchová stanice zabudovaná přímo do bývalé umývací haly uvnitř depa vlaků. Navzdory svému názvu se nachází přímo na hranici katastrů Strašnice a Malešice.<br /> |}<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Pražské územní a administrativní dělení může působit mimořádně zmatečným dojmem. Základním problémem je rozdíl mezi „katastrálním územím“ a „městskou částí“. <br /> <br /> Katastrální území (což jsou právě Strašnice) je historická čára na mapě, která určuje, jak se ta která oblast jmenovala před stovkami let. Tyto hranice se z historické úcty a kvůli zápisům v katastru nemovitostí nemění. Na druhé straně stojí městská část (například Praha 10), což je moderní politická jednotka – má svou radnici, svého starostu a vybírá poplatky. <br /> <br /> Z historických a politických důvodů se tyto dvě mapy (historická a politická) v Praze nikdy nepřekrývají úplně přesně. V praxi to znamená, že naprostá většina čtvrti Strašnice má svého starostu na radnici Prahy 10 ve Vršovicích. Ale pokud bydlíte na samém severním okraji Strašnic u kopce Třebešín nebo máte firmu v areálu bývalé továrny Tesla, na historické mapě sice stále bydlíte ve Strašnicích, ale pro občanský průkaz, stavební povolení nebo volby starosty spadáte pod radnici Prahy 3 na sousedním Žižkově. <br /> <br /> Další historickou zvláštností je pojem Staré a Nové Strašnice. Původní středověké Staré Strašnice stály na trochu jiném místě a byly během prusko-rakouských válek v 18. století dělovými koulemi a požáry prakticky vymazány ze zemského povrchu. Když se obyvatelé rozhodli domy postavit znovu, posunuli se o kus dál na východ a založili Nové Strašnice. Dnes už tento rozdíl nevnímáme, protože obě místa naprosto splynula do obrovského města plného asfaltu a betonu, ale ještě před sto lety by vám každý místní rolník ukázal, kde končí jedna ves a začíná druhá.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://praha10.cz Oficiální portál městské části Praha 10]<br /> * [https://czso.cz Český statistický úřad]<br /> * [https://prahaneznama.cz Praha Neznámá - Historický a architektonický průvodce]<br /> * [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy - CzechTourism]<br /> * [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy]<br /> * [https://dpp.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy]<br /> * [https://cuzk.cz Český úřad zeměměřický a katastrální]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Strasnice}}<br /> [[Kategorie:Čtvrtě v Praze]]<br /> [[Kategorie:Katastrální území Prahy]]<br /> [[Kategorie:Praha 10]]<br /> [[Kategorie:Praha 3]]<br /> [[Kategorie:Sídla připojená k Praze v roce 1922]]<br /> [[Kategorie:První písemná zmínka z roku 1185]]<br /> [[Kategorie:Místa s výskytem průmyslových brownfieldů]]<br /> [[Kategorie:Lokality s panelovým sídlištěm]]<br /> [[Kategorie:Místopis Česka]]<br /> [[Kategorie:Městská zástavba]]<br /> [[Kategorie:Urbanismus Prahy]]<br /> [[Kategorie:Místa obsluhovaná linkou A Pražského metra]]<br /> [[Kategorie:Místa se zrušenou železniční stanicí]]<br /> [[Kategorie:Historické obce ve Středočeském kraji]]<br /> [[Kategorie:Obytné čtvrti]]<br /> [[Kategorie:Pražská toponyma]]<br /> [[Kategorie:Geografie Prahy]]<br /> [[Kategorie:Místní části]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]</div>

Filmedy