Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Stephen William Hawking''' (8. ledna 1942 – 14. března 2018) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog, spisovatel a jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších vědců své doby. Jeho práce zásadně přispěla k pochopení vesmíru, zejména v oblasti černých děr a gravitačních singularit. Jeho nejznámějším objevem je teoretická předpo…“

2025-10-27T09:25:15Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Stephen William Hawking''' (8. ledna 1942 – 14. března 2018) byl anglický teoretický fyzik, kosmolog, spisovatel a jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších vědců své doby. Jeho práce zásadně přispěla k pochopení vesmíru, zejména v oblasti černých děr a gravitačních singularit. Jeho nejznámějším objevem je teoretická předpo…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}
'''Stephen William Hawking''' (8. ledna 1942 – 14. března 2018) byl anglický [[teoretický fyzik]], [[kosmologie|kosmolog]], [[spisovatel]] a jeden z nejvýznamnějších a nejznámějších vědců své doby. Jeho práce zásadně přispěla k pochopení [[vesmír]]u, zejména v oblasti [[černá díra|černých děr]] a [[singularita (gravitace)|gravitačních singularit]]. Jeho nejznámějším objevem je teoretická předpověď, že černé díry vyzařují [[záření]], dnes známé jako '''[[Hawkingovo záření]]'''.

Přestože byl v 21 letech diagnostikován s [[amyotrofická laterální skleróza|amyotrofickou laterální sklerózou (ALS)]], která ho postupně zcela paralyzovala a upoutala na invalidní vozík, pokračoval ve své průlomové vědecké práci po více než pět desetiletí. Díky své knize ''[[Stručná historie času]]'', která se stala mezinárodním bestsellerem, a díky svému odhodlání a ikonickému počítačovému hlasu se stal celosvětovým symbolem lidského intelektu a vůle triumfující nad fyzickými omezeními. V letech 1979 až 2009 zastával prestižní post [[Lukasiánský profesor matematiky|Lukasiánského profesora matematiky]] na [[Univerzita v Cambridge|Univerzitě v Cambridge]], který kdysi patřil i [[Isaac Newton|Isaacu Newtonovi]].

{{Infobox Osobnost
| jméno = Stephen William Hawking
| obrázek = Stephen Hawking.StarChild.jpg
| popisek = Stephen Hawking během návštěvy NASA v roce 2008
| datum narození = 8. ledna 1942
| místo narození = [[Oxford]], [[Anglie]]
| datum úmrtí = 14. března 2018 (76 let)
| místo úmrtí = [[Cambridge]], [[Anglie]]
| národnost = [[Britové|britská]]
| obor = [[Teoretická fyzika]], [[kosmologie]], [[kvantová gravitace]]
| alma mater = [[University College (Oxford)|University College, Oxford]] [[Trinity Hall (Cambridge)|Trinity Hall, Cambridge]]
| známý díky = [[Hawkingovo záření]], [[singularita (gravitace)|Penrose-Hawkingovy teorémy singularit]], [[Stručná historie času]]
| ocenění = [[Cena Alberta Einsteina]] (1978) [[Wolfova cena za fyziku]] (1988) [[Cena knížete asturského]] (1989) [[Copleyho medaile]] (2006) [[Prezidentská medaile svobody]] (2009)
| manželky = Jane Wilde (1965–1995) Elaine Mason (1995–2006)
| děti = 3
| podpis = Stephen Hawking signature.svg
}}

== ⏳ Dětství a vzdělání ==
Stephen Hawking se narodil 8. ledna 1942 v [[Oxford]]u, přesně 300 let po smrti [[Galileo Galilei|Galilea Galileiho]]. Jeho rodiče, Frank a Isobel Hawkingovi, oba absolventi Oxfordské univerzity, se do Oxfordu přestěhovali z [[Londýn]]a, aby unikli [[bombardování Londýna (The Blitz)|bombardování]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]<ref>https://www.theguardian.com/science/2018/mar/14/stephen-hawking-obituary</ref>. Vyrůstal v intelektuálně podnětném prostředí; jeho otec byl uznávaný lékařský výzkumník specializující se na tropické nemoci.

* '''Školní léta:''' Vzdělání získal na St Albans School. Ačkoliv se již v raném věku zajímal o to, jak věci fungují, a přátelé mu přezdívali "Einstein", nebyl považován za zázračné dítě a jeho školní výsledky byly průměrné. Projevoval však velký talent pro [[matematika|matematiku]] a [[fyzika|fyziku]]<ref>Hawking, S. (2013). ''My Brief History''. Bantam Books.</ref>.
* '''Studium v Oxfordu:''' V roce 1959, v 17 letech, začal studovat fyziku na [[University College (Oxford)|University College]] v Oxfordu. Během prvních dvou let se studiu příliš nevěnoval, připadalo mu "směšně snadné" a nudil se. Více se věnoval společenskému životu a byl členem univerzitního [[veslování|veslařského]] týmu. Až v posledním ročníku se začal studiu intenzivněji věnovat a v roce 1962 promoval s vyznamenáním<ref>Ferguson, K. (2011). ''Stephen Hawking: An Unfettered Mind''. St. Martin's Press.</ref>.
* '''Doktorandské studium v Cambridge:''' Po Oxfordu nastoupil na [[Univerzita v Cambridge|Univerzitu v Cambridge]], aby se věnoval [[kosmologie|kosmologii]], která v té době v Oxfordu nebyla rozvinutá. Jeho vedoucím se stal [[Dennis Sciama]], jeden ze zakladatelů moderní kosmologie.

== 🚑 Diagnóza a odhodlání ==
Právě během jeho prvního roku v Cambridge, ve věku 21 let, se začaly projevovat první příznaky jeho nemoci.
* '''Diagnóza ALS:''' Po sérii vyšetření mu byla v roce 1963 diagnostikována nevyléčitelná a progresivní '''[[amyotrofická laterální skleróza]]''' (ALS), známá také jako [[Lou Gehrigova choroba]]. Jedná se o onemocnění [[motorický neuron|motorických neuronů]], které postupně paralyzuje svaly v těle. Lékaři mu dávali pouhé dva roky života<ref>https://www.biography.com/scientists/stephen-hawking</ref>.
* '''Počáteční deprese:''' Diagnóza ho uvrhla do hluboké deprese. Zdálo se mu zbytečné pokračovat v doktorandském studiu.
* '''Bod obratu:''' Zlom nastal díky dvěma klíčovým faktorům. Prvním byla podpora jeho budoucí manželky, [[Jane Wilde Hawking|Jane Wildeové]], se kterou se krátce před diagnózou seznámil. Druhým bylo povzbuzení od jeho vedoucího Dennise Sciamy. Hawking později řekl, že zasnoubení s Jane mu "dalo něco, pro co stojí za to žít"<ref>Hawking, S. (2013). ''My Brief History''. Bantam Books.</ref>.
* '''Vědecká práce jako smysl života:''' S nově nalezeným odhodláním se vrhl do práce. Jeho mozek zůstal nemocí nedotčen. V roce 1966 obhájil svou disertační práci s názvem "Properties of Expanding Universes" (Vlastnosti expandujících vesmírů). I přes postupující paralýzu tak odstartoval jednu z nejpozoruhodnějších vědeckých kariér v historii.

== 🔬 Vědecká kariéra a hlavní přínosy ==
Hawkingova vědecká práce se soustředila na propojení [[obecná teorie relativity|Einsteinovy obecné teorie relativity]] s [[kvantová mechanika|kvantovou mechanikou]] s cílem popsat původ a osud vesmíru.

=== 💥 Singularity a Velký třesk ===
* '''Penrose-Hawkingovy teorémy singularit (konec 60. let):''' Společně s matematikem a fyzikem [[Roger Penrose|Rogerem Penrosem]] aplikoval Hawking matematické metody používané pro popis [[černá díra|černých děr]] na celý vesmír. V sérii prací dokázali, že pokud je [[obecná teorie relativity|obecná teorie relativity]] správná, pak vesmír musel začít v bodě o nekonečné hustotě a zakřivení časoprostoru – v '''[[singularita (gravitace)|gravitační singularitě]]'''. Tím poskytli silný teoretický důkaz pro teorii [[Velký třesk|Velkého třesku]]<ref>https://www.cam.ac.uk/research/news/stephen-hawking-a-legacy-of-thinking-big</ref>. Jejich práce ukázala, že singularity nejsou jen teoretickou kuriozitou, ale nevyhnutelným důsledkem [[gravitace]] v Einsteinově teorii.

=== ⚫ Černé díry a jejich termodynamika ===
Největší část své kariéry věnoval Hawking studiu [[černá díra|černých děr]], objektů s tak silnou gravitací, že z nich nemůže uniknout ani [[světlo]].
* '''Druhý zákon termodynamiky černých děr (1971):''' Hawking formuloval teorém, podle kterého celková plocha [[horizont událostí|horizontu událostí]] skupiny černých děr nemůže nikdy klesnout. Tato vlastnost je matematicky analogická [[druhý termodynamický zákon|druhému zákonu termodynamiky]], kde [[entropie]] (míra neuspořádanosti) nikdy neklesá. To vedlo k myšlence, že plocha horizontu událostí je mírou entropie černé díry<ref>https://www.aps.org/publications/apsnews/201805/hawking.cfm</ref>.

=== ✨ Hawkingovo záření (1974) ===
Toto je Hawkingův nejznámější a nejdůležitější objev. Při snaze spojit obecnou relativitu s [[kvantová mechanika|kvantovou mechanikou]] dospěl k šokujícímu závěru: černé díry nejsou zcela "černé".
* '''Princip:''' Podle [[kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]] se ve vakuu neustále spontánně vytvářejí a zanikají páry [[virtuální částice|virtuálních částic]] a antičástic. Pokud se takový pár vytvoří těsně na hranici [[horizont událostí|horizontu událostí]] černé díry, může se stát, že jedna částice spadne do černé díry, zatímco druhá unikne do vesmíru.
* '''Důsledek:''' Unikající částice se stává reálnou částicí a odnáší s sebou energii. Podle zákona [[Zákon zachování energie|zachování energie]] musí být tato energie odebrána z černé díry. Pro vnějšího pozorovatele to vypadá, jako by černá díra pomalu vyzařovala [[tepelné záření]], jako by měla určitou teplotu. Toto záření bylo nazváno '''[[Hawkingovo záření]]'''<ref>Hawking, S. W. (1974). "Black hole explosions?". ''Nature'', 248(5443), 30–31.</ref>.
* '''Vypařování černých děr:''' Tento objev znamená, že černé díry se postupně "vypařují" a zmenšují. Tento proces je však extrémně pomalý. Černá díra o hmotnosti [[Slunce]] by se vypařovala déle, než je současné stáří vesmíru. Pouze velmi malé, tzv. [[prvotní černá díra|prvotní černé díry]], by se mohly vypařit v kratším čase.

=== ❓ Informační paradox černých děr ===
Hawkingovo záření vedlo k hlubokému teoretickému problému, známému jako '''[[informační paradox černých děr]]'''.
* '''Paradox:''' [[Kvantová mechanika]] tvrdí, že informace o stavu systému se nikdy nemůže ztratit. Když ale něco spadne do černé díry a ta se následně kompletně vypaří prostřednictvím Hawkingova záření, které je čistě tepelné (a tedy náhodné), zdá se, že veškerá informace o původním objektu je navždy zničena. To je v rozporu se základními principy fyziky.
* '''Hawkingův postoj:''' Hawking původně tvrdil, že informace se skutečně ztrácí. To vedlo k slavné vědecké sázce s fyziky [[John Preskill|Johnem Preskillem]] a [[Kip Thorne|Kipem Thornem]]. Po desetiletích debat a nových teoretických poznatcích (jako je [[holografický princip]]) Hawking v roce 2004 svůj názor změnil, uznal prohru v sázce a připustil, že informace musí být nějakým způsobem zachována, ačkoliv přesný mechanismus zůstává předmětem výzkumu<ref>https://www.nature.com/articles/news040712-12</ref>.

== ♿ Život s nemocí a technologie ==
Jeho život byl neoddělitelně spjat s bojem proti postupující nemoci a s vývojem technologií, které mu umožňovaly komunikovat.
* '''Ztráta řeči (1985):''' Během návštěvy [[CERN]]u v roce 1985 onemocněl těžkým [[zápal plic]]. Lékaři mu museli provést [[tracheostomie|tracheostomii]], která mu zachránila život, ale natrvalo ho připravila o schopnost mluvit.
* '''Počítačový hlas:''' Zpočátku komunikoval zvedáním obočí, aby označil písmena na kartách. Později začal používat počítačový program "Equalizer" od společnosti Words Plus, který mu umožňoval vybírat slova a fráze pomocí spínače v ruce. Hlasový syntezátor, který byl součástí tohoto systému a měl charakteristický americký akcent, se stal jeho poznávacím znamením. Ačkoliv byla později dostupná dokonalejší technologie, Hawking si tento "hlas" ponechal, protože se s ním identifikoval<ref>https://www.wired.com/2015/01/stephen-hawking-intel-speech-machine/</ref>.
* '''Komunikace pomocí tváře:''' Jak jeho nemoc postupovala, ztratil schopnost ovládat ruce. Společnost [[Intel]] pro něj vyvinula speciální systém, který snímal pohyby jeho lícního svalu pomocí infračerveného senzoru v brýlích. Pohybem tváře ovládal kurzor na obrazovce a vybíral písmena a slova z prediktivního softwaru, který se učil jeho slovník. Tímto způsobem dokázal psát vědecké práce, knihy a e-maily a pronášet přednášky.

== 📚 Popularizace vědy a veřejné působení ==
Stephen Hawking nebyl jen výjimečným vědcem, ale také mimořádně úspěšným popularizátorem vědy. Cítil jako svou povinnost přiblížit složité koncepty kosmologie široké veřejnosti.

* '''"[[Stručná historie času]]" (A Brief History of Time, 1988):''' Tato kniha se stala celosvětovým fenoménem. Hawking v ní srozumitelným jazykem, s minimem rovnic, vysvětluje základní otázky vesmíru: jeho původ ([[Velký třesk]]), jeho osud a podstatu [[prostor]]u a [[čas]]u. Kniha se prodávala v desítkách milionů výtisků, byla přeložena do více než 40 jazyků a v žebříčku bestsellerů listu [[The Sunday Times]] se udržela rekordních 237 týdnů<ref>https://www.theguardian.com/science/2007/jul/28/sciencenews.stephenhawking</ref>. Díky ní se z Hawkinga stala globální celebrita.
* '''Další literární díla:''' Napsal řadu dalších populárně-vědeckých knih, včetně ''Vesmír v kostce'' (The Universe in a Nutshell, 2001) a ''Velkolepý plán'' (The Grand Design, 2010, s [[Leonard Mlodinow|Leonardem Mlodinowem]]). Společně se svou dcerou Lucy také napsal sérii dětských knih o vesmíru, jejichž hlavním hrdinou je chlapec George.
* '''Veřejné přednášky a vystoupení:''' I přes své postižení byl vyhledávaným řečníkem. Jeho předem připravené přednášky, pronášené jeho ikonickým počítačovým hlasem, přitahovaly davy po celém světě. Často je doplňoval svým typickým suchým humorem. V roce 2007 zažil stav beztíže na palubě speciálně upraveného letadla [[Boeing 727]] a doufal, že se jednou podívá do vesmíru se společností [[Virgin Galactic]]<ref>https://www.nbcnews.com/id/wbna18336069</ref>.

== 🎭 Kulturní ikona ==
Hawking se stal nedílnou součástí populární kultury. Jeho postava a hlas se objevily v řadě filmů a seriálů.
* '''Televizní a filmová vystoupení:''' Hostoval sám sebe v seriálech jako ''[[Star Trek: Nová generace]]'' (kde hrál poker s [[Isaac Newton|Newtonem]] a [[Albert Einstein|Einsteinem]]), ''[[Simpsonovi]]'', ''[[Futurama]]'' a opakovaně v sitcomu ''[[Teorie velkého třesku (sitcom)|Teorie velkého třesku]]'', kde byl idolem hlavní postavy, [[Sheldon Cooper|Sheldona Coopera]].
* '''Hudba:''' Jeho počítačový hlas byl použit v písních skupiny [[Pink Floyd]] ("Keep Talking", "Talkin' Hawkin'") a v úvodu písně "Lovesick" od britského zpěváka [[Robbie Williams|Robbieho Williamse]].
* '''Filmová ztvárnění:''' Jeho životní příběh byl námětem několika filmů. Nejznámější je oscarový snímek '''"[[Teorie všeho (film, 2014)|Teorie všeho]]"''' (2014), kde ho ztvárnil [[Eddie Redmayne]], který za svůj výkon získal [[Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli|Oscara]]. Samotný Hawking film pochválil a Redmaynovi zapůjčil svůj skutečný počítačový hlas.

== 🤔 Názory a filozofie ==
Hawking se často vyjadřoval k filozofickým a společenským otázkám, které přesahovaly rámec jeho vědecké práce.
* '''O Bohu:''' Ačkoliv v mládí nebyl striktním [[ateismus|ateistou]], postupem času dospěl k závěru, že existence [[Bůh|Boha]] není pro vysvětlení vzniku vesmíru nutná. Ve své knize ''Velkolepý plán'' napsal: "Protože existuje zákon jako gravitace, vesmír může a bude tvořit sám sebe z ničeho. Spontánní stvoření je důvodem, proč existuje něco, spíše než nic, proč existuje vesmír, proč existujeme my. Není nutné vzývat Boha, aby zapálil doutnák a uvedl vesmír do chodu."<ref>Hawking, S., & Mlodinow, L. (2010). ''The Grand Design''. Bantam Books.</ref>
* '''Budoucnost lidstva:''' Vyjadřoval obavy ohledně dlouhodobého přežití lidstva na [[Země|Zemi]]. Jako největší hrozby vnímal [[klimatická změna|klimatické změny]], pandemie a válku s použitím [[jaderná zbraň|jaderných]] nebo biologických zbraní. Byl přesvědčen, že jedinou dlouhodobou záchranou pro lidstvo je [[kolonizace vesmíru]] a vytvoření soběstačných kolonií na jiných planetách.
* '''[[Umělá inteligence]]:''' Varoval před riziky spojenými s vývojem pokročilé [[umělá inteligence|umělé inteligence (AI)]]. Obával se, že by se AI mohla začít sama zdokonalovat a nakonec překonat lidskou inteligenci a převzít kontrolu, což by mohlo znamenat konec lidské rasy<ref>https://www.bbc.com/news/technology-30290540</ref>.

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Co je to [[singularita (gravitace)|singularita]]?''' Představte si, že mačkáte houbu. Čím víc ji mačkáte, tím je menší a hustší. Singularita je teoretický bod, kde je veškerá hmota a energie vesmíru (při Velkém třesku) nebo hvězdy (v černé díře) stlačena do nekonečně malého a nekonečně hustého bodu. Je to místo, kde přestávají platit nám známé fyzikální zákony.
* '''Co je to [[Hawkingovo záření|Hawkingovo záření]]?''' Podle kvantové fyziky není prázdný vesmír úplně prázdný. Neustále v něm "probublávají" páry neviditelných částic, které okamžitě zaniknou. Hawking si uvědomil, že když se takový pár zrodí přímo na hraně černé díry, může se stát, že jedna částice spadne dovnitř a druhá unikne. Ta uniklá částice se stane viditelnou a pro nás to vypadá, jako by ji černá díra "vyzářila". Tím černá díra ztrácí energii (a tedy i hmotnost) a velmi, velmi pomalu se "vypařuje".
* '''Proč byl jeho hlas tak ikonický?''' Hlas, který používal, pocházel ze syntezátoru z 80. let. Měl charakteristický robotický, americký přízvuk. I když mu později nabízeli modernější a přirozeněji znějící hlasy, Hawking je odmítal. Tvrdil, že tento hlas se stal jeho součástí a jeho poznávacím znamením. Stal se tak paradoxně jedním z nejznámějších "britských" hlasů na světě.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Hawking, Stephen}}
[[Kategorie:Britští fyzikové]]
[[Kategorie:Teoretičtí fyzikové]]
[[Kategorie:Kosmologové]]
[[Kategorie:Angličtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Absolventi University of Oxford]]
[[Kategorie:Absolventi Univerzity v Cambridge]]
[[Kategorie:Členové Královské společnosti]]
[[Kategorie:Nositelé Copleyho medaile]]
[[Kategorie:Nositelé Prezidentské medaile svobody]]
[[Kategorie:Lidé s amyotrofickou laterální sklerózou]]
[[Kategorie:Narození 1942]]
[[Kategorie:Úmrtí 2018]]
[[Kategorie:Narození v Oxfordu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Cambridge]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Stephen Hawking - Historie editací