<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Staro%C5%99e%C4%8Dtina</id>
	<title>Starořečtina - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Staro%C5%99e%C4%8Dtina"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Staro%C5%99e%C4%8Dtina&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-20T12:37:31Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Staro%C5%99e%C4%8Dtina&amp;diff=2328&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Jazyk | Název = Starořečtina | Rodilý mluvčí = Zaniklý jazyk | Oblast = Starověké Řecko, Středomoří, Blízký východ | Období = cca 1500 př. n. l. – 300 př. n. l. (Mykénská řečtina, Homérská řečtina, Klasická řečtina, Koiné) | Klasifikace = Indoevropské jazyky | |Indoevropské jazyky = Řečtina | |Řečtina = &#039;&#039;&#039;Starořečtina&#039;&#039;&#039; | Písmo = Ře…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Staro%C5%99e%C4%8Dtina&amp;diff=2328&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-05-27T17:46:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Jazyk | Název = Starořečtina | Rodilý mluvčí = Zaniklý jazyk | Oblast = &lt;a href=&quot;/index.php/Starov%C4%9Bk%C3%A9_%C5%98ecko&quot; title=&quot;Starověké Řecko&quot;&gt;Starověké Řecko&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/St%C5%99edomo%C5%99%C3%AD&quot; title=&quot;Středomoří&quot;&gt;Středomoří&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Bl%C3%ADzk%C3%BD_v%C3%BDchod&quot; title=&quot;Blízký východ&quot;&gt;Blízký východ&lt;/a&gt; | Období = cca &lt;a href=&quot;/index.php?title=1500_p%C5%99._n._l.&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;1500 př. n. l. (stránka neexistuje)&quot;&gt;1500 př. n. l.&lt;/a&gt; – &lt;a href=&quot;/index.php?title=300_p%C5%99._n._l.&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;300 př. n. l. (stránka neexistuje)&quot;&gt;300 př. n. l.&lt;/a&gt; (&lt;a href=&quot;/index.php?title=Myk%C3%A9nsk%C3%A1_%C5%99e%C4%8Dtina&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Mykénská řečtina (stránka neexistuje)&quot;&gt;Mykénská řečtina&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php?title=Hom%C3%A9rsk%C3%A1_%C5%99e%C4%8Dtina&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Homérská řečtina (stránka neexistuje)&quot;&gt;Homérská řečtina&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php?title=Klasick%C3%A1_%C5%99e%C4%8Dtina&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Klasická řečtina (stránka neexistuje)&quot;&gt;Klasická řečtina&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php?title=Koin%C3%A9&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Koiné (stránka neexistuje)&quot;&gt;Koiné&lt;/a&gt;) | Klasifikace = &lt;a href=&quot;/index.php/Indoevropsk%C3%A9_jazyky&quot; title=&quot;Indoevropské jazyky&quot;&gt;Indoevropské jazyky&lt;/a&gt; | |Indoevropské jazyky = &lt;a href=&quot;/index.php/%C5%98e%C4%8Dtina&quot; title=&quot;Řečtina&quot;&gt;Řečtina&lt;/a&gt; | |Řečtina = &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Starořečtina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; | Písmo = Ře…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Jazyk&lt;br /&gt;
| Název = Starořečtina&lt;br /&gt;
| Rodilý mluvčí = Zaniklý jazyk&lt;br /&gt;
| Oblast = [[Starověké Řecko]], [[Středomoří]], [[Blízký východ]]&lt;br /&gt;
| Období = cca [[1500 př. n. l.]] – [[300 př. n. l.]] ([[Mykénská řečtina]], [[Homérská řečtina]], [[Klasická řečtina]], [[Koiné]])&lt;br /&gt;
| Klasifikace = [[Indoevropské jazyky]]&lt;br /&gt;
| |Indoevropské jazyky = [[Řečtina]]&lt;br /&gt;
| |Řečtina = &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Starořečtina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| Písmo = [[Řecká abeceda]]&lt;br /&gt;
| Literární díla = [[Homér]] ([[Ilias]], [[Odysseia]]), [[Platón]], [[Aristotelés]], [[Sofoklés]], [[Eurípidés]]&lt;br /&gt;
| Moderní nástupce = [[Novořečtina]]&lt;br /&gt;
| ISO 639-1 = grc&lt;br /&gt;
| ISO 639-2 = grc&lt;br /&gt;
| ISO 639-3 = grc&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Starořečtina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je [[indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]], jímž se hovořilo ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] a v oblastech ovlivněných [[Řecká kolonizace|řeckou kolonizací]] (včetně [[Malá Asie|Malé Asie]], [[jižní Itálie]], [[Sicílie]] a [[severní Afrika]]) přibližně od [[1500 př. n. l.]] do [[300 př. n. l.]]. Je považována za jeden z nejvýznamnějších jazyků v dějinách lidstva, neboť v ní vznikla rozsáhlá [[literatura]], [[filozofie]], [[dějepisectví|dějepisectví]] a [[věda]], které položily základy [[Západní civilizace|západní civilizace]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj a dialekty ==&lt;br /&gt;
Starořečtina se vyvíjela v průběhu tisíciletí a prošla několika fázemi a regionálními dialekty:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mykénská řečtina]] (cca 1500–1200 př. n. l.):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejstarší doložená forma řečtiny, zaznamenaná [[Lineární písmo B|lineárním písmem B]] na hliněných tabulkách z [[Mykény|Mykén]], [[Knóssos|Knóssu]] a dalších center.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Homérská řečtina]] (cca 8. století př. n. l.):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Umělý literární [[dialekt]], který se vyvinul z různých dialektů a byl použit v [[epos|epických básních]] [[Homér|Homéra]] ([[Ilias]], [[Odysseia]]).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Klasická řečtina]] (cca 500–300 př. n. l.):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Období největšího rozkvětu starořečtiny, především v [[Athény|Athénách]]. V této době se vytvořily hlavní [[dialekt|dialekty]]:&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Attická řečtina]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dialekt [[Athény|Athén]], který se stal základem pro [[klasická řečtina|klasickou řečtinu]] a většinu klasické [[literatura|literatury]] (díla [[Platón]], [[Aristotelés]], [[Sofoklés]], [[Eurípidés]], [[Thúkydidés]], [[Xenofón]]). Je nejvíce studovaným dialektem.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Iónská řečtina]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dialekt [[Iónie|Iónie]] (západní pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]]), ve kterém psal [[Hérodotos]] a raní filozofové.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Dórská řečtina]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dialekt [[Peloponés]]u (včetně [[Sparta|Sparty]]) a jižní [[Itálie]], užívaný v lyrické poezii a sborových částech tragédií.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Aioliština]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dialekt severního [[Řecko|Řecka]] a některých ostrovů, spojený s lyrickými básníky jako [[Sapfó]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Koiné]] (řečtina Koiné) (cca 300 př. n. l. – 300 n. l.):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Po [[Dobyvačné výpravy Alexandra Velikého|výbojích Alexandra Velikého]] došlo k promíchání dialektů a vznikla tzv. &amp;#039;&amp;#039;koiné dialektos&amp;#039;&amp;#039; (obecný jazyk), která se stala celosvětovým dorozumívacím jazykem [[helénismus|helénistického světa]] a později i [[Východořímská říše|Byzantské říše]]. V [[koiné]] byl sepsán [[Nový zákon]] a mnoho raně [[křesťanství|křesťanských]] textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Písmo ==&lt;br /&gt;
Starořečtina se zapisovala [[řecká abeceda|řeckou abecedou]], která se vyvinula z [[fénické písmo|fénického písma]] kolem 9. století př. n. l. Jednou z nejvýznamnějších inovací [[řecká abeceda|řecké abecedy]] bylo zavedení samostatných znaků pro [[samohláska|samohlásky]], což výrazně zvýšilo její přesnost a flexibilitu ve srovnání s předchozími systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Gramatika ==&lt;br /&gt;
Starořečtina je vysoce [[flexivní jazyk|flexivní jazyk]] s bohatým systémem skloňování a časování.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podstatná jména a přídavná jména:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mají pět [[pád (mluvnice)|pádů]] (nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ), tři [[číslo (mluvnice)|čísla]] (jednotné, dvojné, množné) a tři [[rod (mluvnice)|rody]] (mužský, ženský, střední).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Slovesa:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou velmi komplexní, s mnoha [[čas (mluvnice)|časy]] (přítomný, imperfektum, aorist, perfektum, plusquamperfektum, futurum), [[způsob (mluvnice)|způsoby]] (indikativ, imperativ, konjunktiv, optativ) a [[slovesný rod|rody]] (činný, střední, trpný).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Syntax:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je poměrně volná díky bohaté flexi, ale typický pořádek slov je podmět-přísudek-předmět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dědictví a vliv ==&lt;br /&gt;
Vliv starořečtiny na [[západní civilizace|západní kulturu]] a [[jazyk|jazyky]] je nesmírný:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Slovní zásoba]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mnoho [[slovo|slov]] v [[věda|vědě]], [[lékařství]], [[filozofie|filozofii]] a [[technologie|technologiích]] má [[starořečtina|starořecký]] původ (např. &amp;#039;&amp;#039;biologie&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;demokracie&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;filozofie&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;telefon&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;anatomie&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Literatura]] a [[Filozofie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díla starořeckých autorů jsou dodnes studována a tvořila základ pro pozdější [[literatura|literární]] a [[filozofie|filozofické]] myšlení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Písmo]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Řecká abeceda]] je základem pro [[latinská abeceda|latinskou abecedu]] (a tím i pro většinu [[evropské jazyky|evropských jazyků]]) a [[cyrilice|cyrilici]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Novořečtina]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Starořečtina je přímým předchůdcem [[novořečtina|novořečtiny]], i když se oba jazyky liší ve výslovnosti, [[gramatika|gramatice]] a [[slovní zásoba|slovní zásobě]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Starořečtina je i dnes předmětem akademického studia na univerzitách po celém světě a je považována za klíčovou pro pochopení [[historie]], [[filozofie|filozofie]] a [[literatura|literatury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Starořečtina pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že před více než dvěma tisíci lety, v době slavných řeckých hrdinů, [[filozof]]ů a olympijských her, existoval jazyk, kterým se mluvilo a psalo. Tento jazyk se nazývá &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;starořečtina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to jazyk, ve kterém se poprvé zrodily úžasné příběhy o [[Odysseus|Odysseovi]] a [[trojská válka|trojské válce]] (od [[Homér|Homéra]]), hluboké myšlenky [[filozof]]ů jako [[Platón]] a [[Aristotelés]], nebo dojemné [[tragédie]] a [[komedie]], které se hrají dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je [[starořečtina]] tak důležitá?&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Je to prababička mnoha slov:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Spousta slov, která dnes používáme, hlavně ve [[věda|vědě]] a [[lékařství]], pochází právě ze [[starořečtina|starořečtiny]]. Třeba &amp;quot;biologie&amp;quot; (bios = život, logos = věda), &amp;quot;demokracie&amp;quot; (demos = lid, kratos = vláda) nebo &amp;quot;filozofie&amp;quot; (filo = láska, sofia = moudrost).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ovlivnila naše písmo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Abeceda, kterou používali staří Řekové, se stala základem pro [[latinská abeceda|latinku]], kterou používáme i my.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Základ naší kultury:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; To, jak dnes přemýšlíme o [[politika|politice]], [[umění]], [[věda|vědě]] nebo [[morálka|morálce]], má často kořeny právě ve [[starověké Řecko|starověkém Řecku]] a v textech napsaných [[starořečtina|starořecky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je to sice dávno zaniklý jazyk (dnes se mluví [[novořečtina|novořečtinou]], která je hodně jiná), ale jeho odkaz je vidět všude kolem nás!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Viz také ==&lt;br /&gt;
* [[Řecká abeceda]]&lt;br /&gt;
* [[Řečtina]]&lt;br /&gt;
* [[Starověké Řecko]]&lt;br /&gt;
* [[Homér]]&lt;br /&gt;
* [[Platón]]&lt;br /&gt;
* [[Aristotelés]]&lt;br /&gt;
* [[Západní civilizace]]&lt;br /&gt;
* [[Latina]]&lt;br /&gt;
* [[Koiné]]&lt;br /&gt;
* [[Novořečtina]]&lt;br /&gt;
* [[Indoevropské jazyky]]&lt;br /&gt;
* [[Filozofie]]&lt;br /&gt;
* [[Literatura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/topic/ancient-Greek-language Britannica – Ancient Greek language] (anglicky)&lt;br /&gt;
* [https://www.oxfordhandbooks.com/view/10.1093/oxfordhb/9780199935390.001.0001/oxfordhb-9780199935390-e-1 The Oxford Handbook of Ancient Greek and Latin] (anglicky)&lt;br /&gt;
* [https://www.wikiskripta.eu/w/Staro%C5%99e%C4%8Dtina Wikiskripta – Starořečtina] (česky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Starověké jazyky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řecké jazyky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Indoevropské jazyky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Antické Řecko]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zaniklé jazyky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Historie jazyka]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>