InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-29T06:25:22Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Stanislav I. Leszczyński
| obrázek = Stanisław Leszczyński - Royal Castle in Warsaw.jpg
| popisek = Portrét Stanislava Leszczyńského od Jeana-Baptisty van Loo, kolem roku 1730
| titul = [[Seznam polských panovníků|Král polský]] a [[Seznam litevských velkoknížat|velkokníže litevský]] [[Seznam lotrinských vévodů|Vévoda lotrinský a barský]]
| období vlády = '''V Polsku-Litvě:''' 4. října 1704 – 8. srpna 1709 12. září 1733 – 26. ledna 1736 '''V Lotrinsku a Baru:''' 9. července 1737 – 23. února 1766
| korunovace = 4. října 1705, [[Varšava]]
| předchůdce = [[Augustus II. Silný]] (poprvé i podruhé) [[František III. Štěpán Lotrinský]] (v Lotrinsku)
| nástupce = [[Augustus II. Silný]] (poprvé) [[Augustus III. Polský]] (podruhé) ''Tituly pohlceny [[Francouzské království|Francouzským královstvím]]''
| datum narození = 20. října 1677
| místo narození = [[Lvov]], [[Republika obou národů]]
| datum úmrtí = 23. února 1766
| místo úmrtí = [[Lunéville]], [[Lotrinsko]]
| místo pohřbení = Kostel Notre-Dame-de-Bonsecours, [[Nancy]]; (srdce) Kostel Saint-Jacques, Lunéville
| dynastie = [[Leszczyńští]]
| otec = Rafał Leszczyński
| matka = Anna Jabłonowska
| manželka = [[Kateřina Opalinská]]
| děti = Anna Leszczyńská [[Marie Leszczyńská]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
}}
'''Stanislav I. Leszczyński''' (polsky ''Stanisław Leszczyński''; [[20. říjen|20. října]] [[1677]], [[Lvov]] – [[23. únor|23. února]] [[1766]], [[Lunéville]]) byl polský šlechtic, který se dvakrát stal [[Seznam polských panovníků|polským králem]] a [[Seznam litevských velkoknížat|litevským velkoknížetem]]. Později se stal posledním [[Seznam lotrinských vévodů|vévodou lotrinským a barským]]. Jeho dcera [[Marie Leszczyńská]] se provdala za francouzského krále [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]], čímž se stal tchánem jednoho z nejmocnějších evropských monarchů a pradědečkem tří dalších francouzských králů.

Jeho život byl plný dramatických zvratů, od pozice loutkového krále dosazeného cizí mocností, přes dlouhá léta v exilu, až po roli osvíceného a oblíbeného panovníka v [[Lotrinsko|Lotrinsku]], kde zanechal nesmazatelnou stopu v architektuře a kultuře, zejména ve městě [[Nancy]].

== 👑 Život a vláda ==
Stanislavův život lze rozdělit do několika odlišných fází, které odrážejí bouřlivou politickou situaci v [[Evropa|Evropě]] na počátku 18. století.

=== 🌱 Původ a mládí ===
Stanislav se narodil ve [[Lvov|Lvově]] do jedné z nejvýznamnějších a nejbohatších velkopolských magnátských rodin, [[Leszczyńští|Leszczyńských]]. Jeho otec, Rafał Leszczyński, byl velkým korunním pokladníkem a matkou byla Anna Jabłonowska. Díky svému původu a rodinnému bohatství získal vynikající vzdělání a brzy vstoupil do politického života [[Republika obou národů|Republiky obou národů]]. V roce [[1697]] se jako poslanec volebního [[sejm]]u zúčastnil volby nového krále, kde podpořil saského kurfiřta [[Fridrich August I. Saský|Fridricha Augusta]], který byl korunován jako [[Augustus II. Silný]].

=== 🇵🇱 První období vlády (1704–1709) ===
Počátkem 18. století byla [[Republika obou národů]] zatažena do [[Severní válka|Severní války]] (1700–1721). Polský král [[Augustus II. Silný]] byl spojencem [[Ruské carství|Ruska]] proti [[Švédsko|Švédsku]]. Poté, co švédský král [[Karel XII.]] vpadl do [[Polsko|Polska]] a obsadil [[Varšava|Varšavu]] a [[Krakov]], donutil část polské šlechty, sdružené ve Varšavské konfederaci, aby Augusta II. sesadila.

Na nátlak Karla XII. byl 12. července 1704 mladý a tehdy ještě nepříliš významný Stanislav Leszczyński zvolen novým polským králem. Jeho moc však byla zcela závislá na přítomnosti švédských vojsk. Proti němu stála Sandoměřská konfederace, věrná Augustovi II. Po drtivé porážce švédské armády v [[bitva u Poltavy|bitvě u Poltavy]] v roce [[1709]] ztratil Stanislav veškerou podporu a musel uprchnout ze země. Na trůn se vrátil [[Augustus II. Silný]].

=== ✈️ Exil a čekání ===
Po útěku z Polska strávil Stanislav mnoho let v exilu. Nejprve pobýval ve [[Švédské Pomořansko|Švédském Pomořansku]], později v knížectví [[Zweibrücken]]. Po smrti Karla XII. v roce [[1718]] musel knížectví opustit a našel útočiště ve [[Francie|Francii]], konkrétně ve [[Wissembourg]]u v [[Alsasko|Alsasku]].

Zásadní obrat v jeho osudu nastal v roce [[1725]], kdy si francouzský král [[Ludvík XV.]] vybral za manželku jeho dceru [[Marie Leszczyńská|Marii]]. Tímto sňatkem se Stanislav stal tchánem francouzského krále, což dramaticky zvýšilo jeho politickou prestiž a zajistilo mu francouzskou podporu.

=== ⚔️ Druhé období vlády a válka o polské následnictví ===
Když v roce [[1733]] zemřel [[Augustus II. Silný]], naskytla se Stanislavovi příležitost k návratu na polský trůn. S masivní finanční a diplomatickou podporou [[Francie|Francie]] byl v září 1733 drtivou většinou šlechty znovu zvolen polským králem.

Tato volba však narazila na odpor [[Ruské impérium|Ruska]] a [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]], které podporovaly kandidaturu syna zesnulého krále, [[Augustus III. Polský|Augusta III. Saského]]. Ruská armáda vtrhla do Polska a donutila Stanislava uprchnout z Varšavy do [[Gdaňsk]]u. Jeho zvolení se stalo záminkou k rozpoutání celoevropského konfliktu známého jako [[válka o polské následnictví]] (1733–1735/1738).

Přestože Francie a její spojenci bojovali proti Rakousku a Rusku na jiných frontách (v [[Itálie|Itálii]] a na [[Rýn]]ě), vojenská pomoc obleženému Gdaňsku byla nedostatečná. Město v roce [[1734]] kapitulovalo a Stanislav v přestrojení za rolníka uprchl do [[Prusko|Pruska]]. V roce [[1736]] se definitivně vzdal nároku na polský trůn.

=== 🇫🇷 Vévoda lotrinský a barský ===
Jako kompenzaci za ztrátu polské koruny získal Stanislav na základě [[Vídeňský mír (1738)|Vídeňského míru]] z roku [[1738]] doživotní vládu v [[Lotrinské vévodství|Lotrinském]] a [[Barské vévodství|Barském vévodství]]. Dosavadní vévoda [[František III. Štěpán Lotrinský]] (pozdější císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]) se musel svého dědictví vzdát výměnou za [[Toskánské velkovévodství]] a ruku [[Marie Terezie|Marie Terezie]]. Podle dohody mělo Lotrinsko po Stanislavově smrti připadnout [[Francie|Francii]].

Třicetileté období Stanislavovy vlády v Lotrinsku je považováno za zlatý věk této země. Usídlil se na zámcích v [[Lunéville]] a [[Commercy]]. Obklopil se umělci, architekty, vědci a filozofy, mezi nimiž byl i [[Montesquieu]] nebo [[Voltaire]]. Jeho dvůr v Lunéville se stal významným centrem osvícenské kultury.

Největší stopu zanechal v hlavním městě [[Nancy]]. Z jeho iniciativy zde vznikl velkolepý urbanistický komplex tří náměstí, který je dnes známý jako [[Place Stanislas]], Place de la Carrière a Place d'Alliance. Tento komplex, navržený architektem [[Emmanuel Héré|Emmanuelem Hérém]], je považován za jeden z vrcholů evropské architektury 18. století a od roku [[1983]] je zapsán na seznamu světového dědictví [[UNESCO]].

=== 🏛️ Mecenáš a filozof ===
Stanislav byl nejen panovníkem, ale i aktivním intelektuálem. Sám psal filozofické, politické a morální traktáty pod pseudonymem "Filozof dobrodinec" (''le Philosophe bienfaisant''). Založil v Nancy Královskou společnost věd a literatury (''Société Royale des Sciences et Belles-Lettres de Nancy''). Byl známý svou štědrostí a péčí o poddané, zakládal veřejné knihovny, školy a nemocnice.

=== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo ===
V roce [[1698]] se oženil s hraběnkou [[Kateřina Opalinská|Kateřinou Opalinskou]] (1680–1747). Měli spolu dvě dcery:
* Anna Leszczyńská (1699–1717) – zemřela v mládí.
* [[Marie Leszczyńská]] (1703–1768) – od roku [[1725]] francouzská královna jako manželka [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]]. Měla s ním deset dětí, čímž se Stanislav stal předkem pozdějších francouzských králů [[Ludvík XVI.]], [[Ludvík XVIII.]] a [[Karel X.]].

=== मृत्यु Smrt a odkaz ===
Stanislav I. Leszczyński zemřel ve vysokém věku 88 let na zámku v [[Lunéville]]. Jeho smrt byla tragická – utrpěl vážné popáleniny, když se jeho župan vznítil od jiskry z krbu. Po jeho smrti bylo Lotrinsko v souladu s dohodami připojeno k [[Francie|Francii]].

Byl pohřben v kostele Notre-Dame-de-Bonsecours v [[Nancy]], po boku své manželky Kateřiny. Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byly jejich hrobky znesvěceny.

Stanislav Leszczyński je dodnes připomínán jako král, který dvakrát ztratil trůn, ale nakonec našel své místo jako moudrý a milovaný vládce, mecenáš umění a osvícenský myslitel. Jeho architektonický odkaz v Nancy zůstává trvalou památkou na jeho vládu.

== 🤔 Pro laiky ==
* '''[[Republika obou národů]]''': Oficiální název státu, který existoval v letech 1569–1795 a zahrnoval [[Polské království]] a [[Litevské velkoknížectví]]. Byla to volená monarchie, kde krále volila šlechta (tzv. [[sejm]]).
* '''Magnát''': Velmi bohatý a vlivný šlechtic v Polsku-Litvě. Magnáti často měli vlastní armády a velkou politickou moc, někdy větší než samotný král.
* '''[[Válka o polské následnictví]]''': Evropský konflikt, který vypukl poté, co byl Stanislav Leszczyński zvolen polským králem. Proti sobě stály [[Francie]] a [[Španělsko]] (podporující Stanislava) na jedné straně a [[Rusko]] s [[Rakousko|Rakouskem]] (podporující Augusta III.) na straně druhé. Bojovalo se hlavně v Itálii a Německu, nikoliv v Polsku. Válka skončila kompromisem: August III. se stal polským králem a Stanislav získal jako odškodnění Lotrinsko.

{{DEFAULTSORT:Leszczynski, Stanislav I.}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Polští králové]]
[[Kategorie:Litevští velkoknížata]]
[[Kategorie:Vévodové lotrinští]]
[[Kategorie:Vévodové barští]]
[[Kategorie:Leszczyńští]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Narození 1677]]
[[Kategorie:Úmrtí 1766]]
[[Kategorie:Narození ve Lvově]]
[[Kategorie:Pohřbení v Nancy]]
[[Kategorie:Panovníci 18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Stanislav I. Leszczyński - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)