<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Septuaginta</id>
	<title>Septuaginta - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Septuaginta"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-12T11:33:50Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;diff=24194&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;diff=24194&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:11:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:11&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l47&quot;&gt;Řádek 47:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 47:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🗂️ Uspořádání knih ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 🗂️ Uspořádání knih ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Septuaginta také zavedla odlišné uspořádání knih oproti trojdílné struktuře hebrejského [[Tanach|Tanachu]] (Tóra, Proroci, Spisy). Knihy jsou seřazeny spíše tematicky do čtyř skupin:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Septuaginta také zavedla odlišné uspořádání knih oproti trojdílné struktuře hebrejského [[Tanach|Tanachu]] (Tóra, Proroci, Spisy). Knihy jsou seřazeny spíše tematicky do čtyř skupin:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;1.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Zákon:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[Genesis]], [[Exodus]], [[Leviticus]], [[Numeri]], [[Deuteronomium]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;1.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Zákon:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[Genesis]], [[Exodus]], [[Leviticus]], [[Numeri]], [[Deuteronomium]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;2.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Historické knihy:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[Jozue]], [[Soudců]], [[Rút]], [[Knihy Samuelovy]], [[Knihy královské]], [[Knihy kronik]], [[Ezdráš]], [[Nehemjáš]], [[Ester]] a deuterokanonické historické knihy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;2.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Historické knihy:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[Jozue]], [[Soudců]], [[Rút]], [[Knihy Samuelovy]], [[Knihy královské]], [[Knihy kronik]], [[Ezdráš]], [[Nehemjáš]], [[Ester]] a deuterokanonické historické knihy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;3.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Moudroslovné a poetické knihy:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[Jób]], [[Žalmy]], [[Přísloví]], [[Kazatel]], [[Píseň písní]] a deuterokanonické mudroslovné knihy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;3.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Moudroslovné a poetické knihy:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[Jób]], [[Žalmy]], [[Přísloví]], [[Kazatel]], [[Píseň písní]] a deuterokanonické mudroslovné knihy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;4.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Prorocké knihy:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;[[Izajáš]], [[Jeremjáš]] (s [[Pláč Jeremjášův|Pláčem]] a Bárukem), [[Ezechiel]], [[Daniel]] a dvanáct [[Malí proroci|menších proroků]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;4.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Prorocké knihy:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;[[Izajáš]], [[Jeremjáš]] (s [[Pláč Jeremjášův|Pláčem]] a Bárukem), [[Ezechiel]], [[Daniel]] a dvanáct [[Malí proroci|menších proroků]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Toto čtyřdílné uspořádání později převzala křesťanská tradice pro svůj [[Starý zákon]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Toto čtyřdílné uspořádání později převzala křesťanská tradice pro svůj [[Starý zákon]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l62&quot;&gt;Řádek 62:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 62:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 💬 Citace v Novém zákoně ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 💬 Citace v Novém zákoně ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina citací Starého zákona v [[Nový zákon|Novém zákoně]] pochází právě ze Septuaginty, nikoli z hebrejského textu. To je patrné zejména tam, kde se řecký překlad významově liší od hebrejského originálu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Většina citací Starého zákona v [[Nový zákon|Novém zákoně]] pochází právě ze Septuaginty, nikoli z hebrejského textu. To je patrné zejména tam, kde se řecký překlad významově liší od hebrejského originálu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Příklad:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Klíčový text z [[Izajáš]] 7:14 je v hebrejštině přeložen jako &quot;Hle, mladá žena (&#039;&#039;alma&#039;&#039;) počne a porodí syna&quot;. Septuaginta však používá řecké slovo &#039;&#039;parthenos&#039;&#039; (παρθένος), které znamená &quot;panna&quot;. [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] (Mt 1,23) cituje právě tuto verzi z LXX, aby podpořil nauku o [[Neposkvrněné početí Panny Marie|panenském početí Ježíše]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Příklad:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Klíčový text z [[Izajáš]] 7:14 je v hebrejštině přeložen jako &quot;Hle, mladá žena (&#039;&#039;alma&#039;&#039;) počne a porodí syna&quot;. Septuaginta však používá řecké slovo &#039;&#039;parthenos&#039;&#039; (παρθένος), které znamená &quot;panna&quot;. [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] (Mt 1,23) cituje právě tuto verzi z LXX, aby podpořil nauku o [[Neposkvrněné početí Panny Marie|panenském početí Ježíše]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ⛪ Vliv na teologii a kánon ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ⛪ Vliv na teologii a kánon ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l70&quot;&gt;Řádek 70:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 70:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ✡️ Význam pro judaismus ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ✡️ Význam pro judaismus ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli byla Septuaginta původně židovským dílem, její význam v rámci judaismu postupně klesal.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ačkoli byla Septuaginta původně židovským dílem, její význam v rámci judaismu postupně klesal.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Původní účel:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Byla klíčová pro helénizované židy, kteří již nemluvili hebrejsky. Umožnila jim zachovat si náboženskou identitu v řecky mluvícím světě. Filón Alexandrijský, významný židovský filozof, pracoval výhradně se Septuagintou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Původní účel:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Byla klíčová pro helénizované židy, kteří již nemluvili hebrejsky. Umožnila jim zachovat si náboženskou identitu v řecky mluvícím světě. Filón Alexandrijský, významný židovský filozof, pracoval výhradně se Septuagintou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Postupný ústup:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Po zničení [[Druhý chrám|Druhého chrámu]] v roce [[70]] a vzestupu rabínského judaismu se důraz kladl na hebrejský originál. Jelikož si Septuagintu přivlastnili křesťané a používali ji v polemikách proti židům, ztratila v židovských kruzích na popularitě. Rabíni začali upřednostňovat hebrejský text, který byl v té době standardizován, a vznikly nové, doslovnější řecké překlady (např. od [[Aquila ze Sinope|Aquily]], [[Symmachus Ebionita|Symmacha]] a [[Theodotion|Theodotiona]]), které měly Septuagintu nahradit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Postupný ústup:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Po zničení [[Druhý chrám|Druhého chrámu]] v roce [[70]] a vzestupu rabínského judaismu se důraz kladl na hebrejský originál. Jelikož si Septuagintu přivlastnili křesťané a používali ji v polemikách proti židům, ztratila v židovských kruzích na popularitě. Rabíni začali upřednostňovat hebrejský text, který byl v té době standardizován, a vznikly nové, doslovnější řecké překlady (např. od [[Aquila ze Sinope|Aquily]], [[Symmachus Ebionita|Symmacha]] a [[Theodotion|Theodotiona]]), které měly Septuagintu nahradit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Textová kritika a rukopisy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🔬 Textová kritika a rukopisy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Septuaginta je neocenitelným zdrojem pro moderní [[biblistika|biblisty]] a textové kritiky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Septuaginta je neocenitelným zdrojem pro moderní [[biblistika|biblisty]] a textové kritiky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Svědectví o starším textu:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Jelikož překlad Septuaginty vznikl staletí před standardizací masoretského textu (nejstarší kompletní rukopisy pocházejí až z 10.–11. století n. l.), může v některých případech odrážet starší nebo alternativní hebrejskou textovou tradici (tzv. &#039;&#039;Vorlage&#039;&#039;). Nálezy [[Svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]] v [[Kumrán|Kumránu]] potvrdily, že v období Druhého chrámu existovalo více variant hebrejského textu a některé z nich se shodují právě se zněním Septuaginty proti masoretskému textu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Svědectví o starším textu:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Jelikož překlad Septuaginty vznikl staletí před standardizací masoretského textu (nejstarší kompletní rukopisy pocházejí až z 10.–11. století n. l.), může v některých případech odrážet starší nebo alternativní hebrejskou textovou tradici (tzv. &#039;&#039;Vorlage&#039;&#039;). Nálezy [[Svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]] v [[Kumrán|Kumránu]] potvrdily, že v období Druhého chrámu existovalo více variant hebrejského textu a některé z nich se shodují právě se zněním Septuaginty proti masoretskému textu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Hlavní kodexy:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Nejstarší a nejúplnější rukopisy Septuaginty jsou velkolepé pergamenové kodexy ze 4. a 5. století n. l.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Hlavní kodexy:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Nejstarší a nejúplnější rukopisy Septuaginty jsou velkolepé pergamenové kodexy ze 4. a 5. století n. l.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kodex Vaticanus]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Vaticanus): Pochází ze 4. století, je považován za nejstarší a nejlepší dochovaný rukopis.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kodex Vaticanus]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Vaticanus): Pochází ze 4. století, je považován za nejstarší a nejlepší dochovaný rukopis.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sinajský kodex]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Sinaiticus): Rovněž ze 4. století, obsahuje kompletní Nový zákon a velkou část Septuaginty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sinajský kodex]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Sinaiticus): Rovněž ze 4. století, obsahuje kompletní Nový zákon a velkou část Septuaginty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l84&quot;&gt;Řádek 84:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 84:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si Septuagintu jako první velký &amp;quot;filmový dabing&amp;quot; v historii. Původní &amp;quot;film&amp;quot; byla hebrejská Bible, ale mnoho Židů žijících mimo Izrael už &amp;quot;původnímu znění&amp;quot; nerozumělo, protože mluvili řecky. Septuaginta byla tímto &amp;quot;dabingem&amp;quot; do řečtiny, který jim umožnil znovu porozumět svatým příběhům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si Septuagintu jako první velký &amp;quot;filmový dabing&amp;quot; v historii. Původní &amp;quot;film&amp;quot; byla hebrejská Bible, ale mnoho Židů žijících mimo Izrael už &amp;quot;původnímu znění&amp;quot; nerozumělo, protože mluvili řecky. Septuaginta byla tímto &amp;quot;dabingem&amp;quot; do řečtiny, který jim umožnil znovu porozumět svatým příběhům.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Proč se jmenuje &quot;Sedmdesát&quot;?&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Podle legendy ji přeložilo 72 učenců, kteří, ač pracovali odděleně, zázrakem vytvořili naprosto stejný text. Tento příběh měl dokázat, že překlad je stejně božsky inspirovaný jako originál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Proč se jmenuje &quot;Sedmdesát&quot;?&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Podle legendy ji přeložilo 72 učenců, kteří, ač pracovali odděleně, zázrakem vytvořili naprosto stejný text. Tento příběh měl dokázat, že překlad je stejně božsky inspirovaný jako originál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &#039;&#039;&#039;Proč je tak důležitá?&#039;&#039;&#039;    1.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Pro první křesťany to byl Starý zákon:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Když apoštol Pavel nebo evangelisté citovali &quot;Písmo&quot;, mysleli tím nejčastěji právě tuto řeckou verzi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &#039;&#039;&#039;Proč je tak důležitá?&#039;&#039;&#039;    1.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Pro první křesťany to byl Starý zákon:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Když apoštol Pavel nebo evangelisté citovali &quot;Písmo&quot;, mysleli tím nejčastěji právě tuto řeckou verzi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     2.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Obsahuje &quot;knihy navíc&quot;:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Jsou v ní spisy, které dnes nenajdete v protestantských nebo židovských Biblích, ale jsou součástí katolického a pravoslavného Starého zákona.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     2.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Obsahuje &quot;knihy navíc&quot;:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Jsou v ní spisy, které dnes nenajdete v protestantských nebo židovských Biblích, ale jsou součástí katolického a pravoslavného Starého zákona.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     3.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Je to okno do minulosti:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Protože je o více než 1000 let starší než nejstarší kompletní hebrejské rukopisy, dává vědcům nahlédnout, jak mohl biblický text vypadat v dřívější fázi svého vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     3.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Je to okno do minulosti:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Protože je o více než 1000 let starší než nejstarší kompletní hebrejské rukopisy, dává vědcům nahlédnout, jak mohl biblický text vypadat v dřívější fázi svého vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Septuaginta}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Septuaginta}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;diff=23676&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;diff=23676&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T04:00:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 06:00&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l85&quot;&gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 85:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   **Proč se jmenuje &amp;quot;Sedmdesát&amp;quot;?** Podle legendy ji přeložilo 72 učenců, kteří, ač pracovali odděleně, zázrakem vytvořili naprosto stejný text. Tento příběh měl dokázat, že překlad je stejně božsky inspirovaný jako originál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   **Proč se jmenuje &amp;quot;Sedmdesát&amp;quot;?** Podle legendy ji přeložilo 72 učenců, kteří, ač pracovali odděleně, zázrakem vytvořili naprosto stejný text. Tento příběh měl dokázat, že překlad je stejně božsky inspirovaný jako originál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Proč je tak důležitá?&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Proč je tak důležitá?&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;    &lt;/ins&gt;1.  **Pro první křesťany to byl Starý zákon:** Když apoštol Pavel nebo evangelisté citovali &quot;Písmo&quot;, mysleli tím nejčastěji právě tuto řeckou verzi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;    &lt;/del&gt;1.  **Pro první křesťany to byl Starý zákon:** Když apoštol Pavel nebo evangelisté citovali &quot;Písmo&quot;, mysleli tím nejčastěji právě tuto řeckou verzi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     2.  **Obsahuje &amp;quot;knihy navíc&amp;quot;:** Jsou v ní spisy, které dnes nenajdete v protestantských nebo židovských Biblích, ale jsou součástí katolického a pravoslavného Starého zákona.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     2.  **Obsahuje &amp;quot;knihy navíc&amp;quot;:** Jsou v ní spisy, které dnes nenajdete v protestantských nebo židovských Biblích, ale jsou součástí katolického a pravoslavného Starého zákona.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     3.  **Je to okno do minulosti:** Protože je o více než 1000 let starší než nejstarší kompletní hebrejské rukopisy, dává vědcům nahlédnout, jak mohl biblický text vypadat v dřívější fázi svého vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;     3.  **Je to okno do minulosti:** Protože je o více než 1000 let starší než nejstarší kompletní hebrejské rukopisy, dává vědcům nahlédnout, jak mohl biblický text vypadat v dřívější fázi svého vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;diff=19499&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Septuaginta&amp;diff=19499&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-29T06:14:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - Kniha&lt;br /&gt;
| název = Septuaginta&lt;br /&gt;
| původní název = Ἡ μετάφρασις τῶν Ἑβδομήκοντα&lt;br /&gt;
| obrázek = Septuagint f1.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Stránka z [[Kodex Vaticanus|Kodexu Vaticanus]] (4. století), jednoho z nejstarších dochovaných rukopisů Septuaginty&lt;br /&gt;
| autor = Tradičně 72 židovských učenců&lt;br /&gt;
| jazyk = [[Koiné]]&lt;br /&gt;
| země = [[Ptolemaiovský Egypt]]&lt;br /&gt;
| žánr = [[Překlad]] [[Bible|Bible]], [[Náboženský text]]&lt;br /&gt;
| vydáno = cca 3.–1. století př. n. l.&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Septuaginta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (často označovaná římskou číslicí &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;LXX&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, latinsky „sedmdesát“) je nejstarší dochovaný řecký překlad [[Hebrejská bible|hebrejské Bible]], tedy textů, které křesťané označují jako [[Starý zákon]]. Vznikala postupně od 3. do 1. století př. n. l. v [[Alexandrie|Alexandrii]], centru helénistické vzdělanosti. Původně byla určena pro řecky mluvící židovskou diasporu, která již plně nerozuměla hebrejsky. Septuaginta má zásadní význam nejen pro [[judaismus]], ale především pro [[křesťanství]], neboť se stala Starým zákonem rané [[církev|církve]] a její text je hojně citován autory [[Nový zákon|Nového zákona]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Septuaginta se od pozdějšího standardizovaného hebrejského [[Masoretský text|masoretského textu]] liší v několika ohledech. Obsahuje knihy, které nejsou součástí židovského kánonu (tzv. [[deuterokanonické knihy]]), a v některých pasážích nabízí odlišné čtení, což z ní činí klíčový nástroj pro [[textová kritika|textovou kritiku]] a studium vývoje biblického textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a vznik ==&lt;br /&gt;
Vznik Septuaginty je spojen s helénistickým obdobím po výbojích [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]], kdy se řečtina ([[koiné]]) stala linguou francou východního Středomoří. Velká a vlivná židovská komunita v egyptské [[Alexandrie|Alexandrii]] postupně ztrácela znalost hebrejštiny a pro své náboženské potřeby vyžadovala Písmo ve srozumitelném jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Legenda o sedmdesáti překladatelích ===&lt;br /&gt;
Tradiční podání o vzniku překladu je zaznamenáno v tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Aristeův list|Aristeově listu]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, spisu z 2. století př. n. l. Podle této legendy si egyptský král [[Ptolemaios II. Filadelfos]] (vládl 285–246 př. n. l.) přál zařadit posvátné židovské zákony do své proslulé [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijské knihovny]]. Na radu svého knihovníka [[Démétrios z Faléru|Démétria z Faléru]] požádal jeruzalémského velekněze Eleazara o vyslání zkušených překladatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eleazar údajně vybral 72 učenců (šest z každého z [[Dvanáct kmenů Izraele|dvanácti izraelských kmenů]]), kteří odcestovali do [[Alexandrie|Alexandrie]]. Byli uvítáni králem a ubytováni na ostrově [[Faros (ostrov)|Faru]], kde pracovali odděleně po dobu 72 dnů. Podle legendy, která měla potvrdit božskou inspiraci překladu, všichni dospěli k naprosto identickému znění řeckého textu. Z tohoto počtu 72 (zaokrouhleno na 70) pochází název Septuaginta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌍 Historická skutečnost ===&lt;br /&gt;
Moderní bádání pohlíží na [[Aristeův list]] spíše jako na apologetický spis, který měl dodat překladu autoritu a prestiž. Historická realita byla pravděpodobně prozaičtější:&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Postupný vznik:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Překlad nevznikl najednou, ale v průběhu přibližně dvou staletí. Nejdříve byla ve 3. století př. n. l. přeložena [[Tóra]] (pět knih Mojžíšových, [[Pentateuch]]), která měla největší liturgický význam. Ostatní knihy (Proroci a Spisy) následovaly postupně až do 1. století př. n. l.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Různí překladatelé:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Na překladu pracovalo mnoho různých překladatelů s odlišným stylem a přístupem. Některé knihy jsou přeloženy velmi doslovně, jiné volněji, parafrasticky.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Primární účel:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hlavním impulsem byla praktická potřeba alexandrijské židovské komunity, nikoli pouze králův akademický zájem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Obsah a struktura ==&lt;br /&gt;
Kánon Septuaginty je širší než kánon [[Hebrejská bible|hebrejské Bible]] (Tanachu). Kromě všech protokanonických knih obsahuje i další spisy, které se v pozdějším rabínském judaismu neprosadily.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📚 Rozdíly oproti hebrejskému kánonu ===&lt;br /&gt;
Septuaginta zahrnuje knihy, které křesťanská tradice nazývá [[deuterokanonické knihy]] (katolíci a pravoslavní) nebo [[Apokryfy]] (protestanti). Mezi nejdůležitější patří:&lt;br /&gt;
* [[Kniha Tóbijáš|Tóbijáš]]&lt;br /&gt;
* [[Kniha Júdit|Júdit]]&lt;br /&gt;
* [[Kniha Moudrosti]]&lt;br /&gt;
* [[Kniha Sírachovec|Sírachovec]]&lt;br /&gt;
* [[Kniha Báruk|Báruk]] (včetně [[List Jeremjášův|Listu Jeremjášova]])&lt;br /&gt;
* [[První kniha Makabejská]]&lt;br /&gt;
* [[Druhá kniha Makabejská]]&lt;br /&gt;
* Dodatky ke [[Kniha Ester|knize Ester]] a [[Kniha Daniel|knize Daniel]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé rukopisy Septuaginty obsahují i další spisy, jako je [[Třetí kniha Makabejská]], [[Čtvrtá kniha Makabejská]] nebo [[Žalmy Šalomounovy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🗂️ Uspořádání knih ===&lt;br /&gt;
Septuaginta také zavedla odlišné uspořádání knih oproti trojdílné struktuře hebrejského [[Tanach|Tanachu]] (Tóra, Proroci, Spisy). Knihy jsou seřazeny spíše tematicky do čtyř skupin:&lt;br /&gt;
1.  **Zákon:** [[Genesis]], [[Exodus]], [[Leviticus]], [[Numeri]], [[Deuteronomium]]&lt;br /&gt;
2.  **Historické knihy:** [[Jozue]], [[Soudců]], [[Rút]], [[Knihy Samuelovy]], [[Knihy královské]], [[Knihy kronik]], [[Ezdráš]], [[Nehemjáš]], [[Ester]] a deuterokanonické historické knihy.&lt;br /&gt;
3.  **Moudroslovné a poetické knihy:** [[Jób]], [[Žalmy]], [[Přísloví]], [[Kazatel]], [[Píseň písní]] a deuterokanonické mudroslovné knihy.&lt;br /&gt;
4.  **Prorocké knihy:** [[Izajáš]], [[Jeremjáš]] (s [[Pláč Jeremjášův|Pláčem]] a Bárukem), [[Ezechiel]], [[Daniel]] a dvanáct [[Malí proroci|menších proroků]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Toto čtyřdílné uspořádání později převzala křesťanská tradice pro svůj [[Starý zákon]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✝️ Význam pro křesťanství ==&lt;br /&gt;
Pro rané křesťanství měla Septuaginta naprosto zásadní význam. Stala se de facto &amp;quot;první křesťanskou Biblí&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📜 Starý zákon rané církve ===&lt;br /&gt;
V době vzniku křesťanství byla Septuaginta nejrozšířenější verzí židovských písem ve Středomoří. Apoštolové, evangelisté a první křesťanští autoři, kteří psali řecky, ji používali jako svůj primární zdroj. Pro ně a pro první generace křesťanů z pohanů byla Septuaginta Písmem svatým.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💬 Citace v Novém zákoně ===&lt;br /&gt;
Většina citací Starého zákona v [[Nový zákon|Novém zákoně]] pochází právě ze Septuaginty, nikoli z hebrejského textu. To je patrné zejména tam, kde se řecký překlad významově liší od hebrejského originálu.&lt;br /&gt;
*   **Příklad:** Klíčový text z [[Izajáš]] 7:14 je v hebrejštině přeložen jako &amp;quot;Hle, mladá žena (&amp;#039;&amp;#039;alma&amp;#039;&amp;#039;) počne a porodí syna&amp;quot;. Septuaginta však používá řecké slovo &amp;#039;&amp;#039;parthenos&amp;#039;&amp;#039; (παρθένος), které znamená &amp;quot;panna&amp;quot;. [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] (Mt 1,23) cituje právě tuto verzi z LXX, aby podpořil nauku o [[Neposkvrněné početí Panny Marie|panenském početí Ježíše]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⛪ Vliv na teologii a kánon ===&lt;br /&gt;
Septuaginta ovlivnila křesťanskou teologii a terminologii. Pojmy jako &amp;#039;&amp;#039;Christos&amp;#039;&amp;#039; (Χριστός) jako překlad hebrejského &amp;#039;&amp;#039;Mašíach&amp;#039;&amp;#039; (Mesiáš, Pomazaný) nebo &amp;#039;&amp;#039;Kyrios&amp;#039;&amp;#039; (Κύριος, Pán) jako náhrada za Boží jméno [[JHVH]] pocházejí z jejího textu.&lt;br /&gt;
Kánon Starého zákona v [[Pravoslaví|pravoslavné]] a [[Katolická církev|katolické církvi]] dodnes vychází z širšího kánonu Septuaginty, včetně deuterokanonických knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✡️ Význam pro judaismus ==&lt;br /&gt;
Ačkoli byla Septuaginta původně židovským dílem, její význam v rámci judaismu postupně klesal.&lt;br /&gt;
*   **Původní účel:** Byla klíčová pro helénizované židy, kteří již nemluvili hebrejsky. Umožnila jim zachovat si náboženskou identitu v řecky mluvícím světě. Filón Alexandrijský, významný židovský filozof, pracoval výhradně se Septuagintou.&lt;br /&gt;
*   **Postupný ústup:** Po zničení [[Druhý chrám|Druhého chrámu]] v roce [[70]] a vzestupu rabínského judaismu se důraz kladl na hebrejský originál. Jelikož si Septuagintu přivlastnili křesťané a používali ji v polemikách proti židům, ztratila v židovských kruzích na popularitě. Rabíni začali upřednostňovat hebrejský text, který byl v té době standardizován, a vznikly nové, doslovnější řecké překlady (např. od [[Aquila ze Sinope|Aquily]], [[Symmachus Ebionita|Symmacha]] a [[Theodotion|Theodotiona]]), které měly Septuagintu nahradit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Textová kritika a rukopisy ==&lt;br /&gt;
Septuaginta je neocenitelným zdrojem pro moderní [[biblistika|biblisty]] a textové kritiky.&lt;br /&gt;
*   **Svědectví o starším textu:** Jelikož překlad Septuaginty vznikl staletí před standardizací masoretského textu (nejstarší kompletní rukopisy pocházejí až z 10.–11. století n. l.), může v některých případech odrážet starší nebo alternativní hebrejskou textovou tradici (tzv. &amp;#039;&amp;#039;Vorlage&amp;#039;&amp;#039;). Nálezy [[Svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]] v [[Kumrán|Kumránu]] potvrdily, že v období Druhého chrámu existovalo více variant hebrejského textu a některé z nich se shodují právě se zněním Septuaginty proti masoretskému textu.&lt;br /&gt;
*   **Hlavní kodexy:** Nejstarší a nejúplnější rukopisy Septuaginty jsou velkolepé pergamenové kodexy ze 4. a 5. století n. l.:&lt;br /&gt;
    *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kodex Vaticanus]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Vaticanus): Pochází ze 4. století, je považován za nejstarší a nejlepší dochovaný rukopis.&lt;br /&gt;
    *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sinajský kodex]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Sinaiticus): Rovněž ze 4. století, obsahuje kompletní Nový zákon a velkou část Septuaginty.&lt;br /&gt;
    *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Codex Alexandrinus]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Codex Alexandrinus): Z 5. století, další klíčový svědek textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si Septuagintu jako první velký &amp;quot;filmový dabing&amp;quot; v historii. Původní &amp;quot;film&amp;quot; byla hebrejská Bible, ale mnoho Židů žijících mimo Izrael už &amp;quot;původnímu znění&amp;quot; nerozumělo, protože mluvili řecky. Septuaginta byla tímto &amp;quot;dabingem&amp;quot; do řečtiny, který jim umožnil znovu porozumět svatým příběhům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **Proč se jmenuje &amp;quot;Sedmdesát&amp;quot;?** Podle legendy ji přeložilo 72 učenců, kteří, ač pracovali odděleně, zázrakem vytvořili naprosto stejný text. Tento příběh měl dokázat, že překlad je stejně božsky inspirovaný jako originál.&lt;br /&gt;
*   **Proč je tak důležitá?**&lt;br /&gt;
    1.  **Pro první křesťany to byl Starý zákon:** Když apoštol Pavel nebo evangelisté citovali &amp;quot;Písmo&amp;quot;, mysleli tím nejčastěji právě tuto řeckou verzi.&lt;br /&gt;
    2.  **Obsahuje &amp;quot;knihy navíc&amp;quot;:** Jsou v ní spisy, které dnes nenajdete v protestantských nebo židovských Biblích, ale jsou součástí katolického a pravoslavného Starého zákona.&lt;br /&gt;
    3.  **Je to okno do minulosti:** Protože je o více než 1000 let starší než nejstarší kompletní hebrejské rukopisy, dává vědcům nahlédnout, jak mohl biblický text vypadat v dřívější fázi svého vývoje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Septuaginta}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bible]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Překlady Bible]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Starověké řecké texty]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Judaismus]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny křesťanství]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Alexandrie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rukopisy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>