Radioaktivní rozpad - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T05:10:58Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 07:10
Řádek 132:		Řádek 132:
	Představte si radioaktivní jádro jako popcorn v hrnci. Nevíte přesně, které zrnko praskne jako další, ale víte, že když budete hrnec zahřívat dostatečně dlouho, praskne jich zhruba polovina za určitý čas. Tento čas je "poločas rozpadu".		Představte si radioaktivní jádro jako popcorn v hrnci. Nevíte přesně, které zrnko praskne jako další, ale víte, že když budete hrnec zahřívat dostatečně dlouho, praskne jich zhruba polovina za určitý čas. Tento čas je "poločas rozpadu".

	* Proč se jádra rozpadají? Některá atomová jádra jsou "přecpaná" nebo mají špatný poměr stavebních kamenů (protonů a neutronů). Jsou nestabilní, podobně jako příliš vysoká věž z kostek. Aby se stala stabilnější, "odhodí" ze sebe nějakou částici nebo energii.		* '''Proč se jádra rozpadají?''' Některá atomová jádra jsou "přecpaná" nebo mají špatný poměr stavebních kamenů (protonů a neutronů). Jsou nestabilní, podobně jako příliš vysoká věž z kostek. Aby se stala stabilnější, "odhodí" ze sebe nějakou částici nebo energii.
	* '''Co z nich vylétá?''' * Záření alfa (α): Je to jako by jádro "odplivlo" poměrně velký a těžký kus (dva protony a dva neutrony). Toto záření je jako bowlingová koule – nadělá hodně škody na krátkou vzdálenost, ale zastaví ho i list papíru.		* '''Co z nich vylétá?''' * '''Záření alfa (α):''' Je to jako by jádro "odplivlo" poměrně velký a těžký kus (dva protony a dva neutrony). Toto záření je jako bowlingová koule – nadělá hodně škody na krátkou vzdálenost, ale zastaví ho i list papíru.
	* Záření beta (β): Jádro si uvnitř přemění jeden neutron na proton (nebo naopak) a přitom "vystřelí" malý a rychlý elektron. Je to jako kulka z pistole – pronikne papírem, ale zastaví ho tenký hliníkový plech.		* '''Záření beta (β):''' Jádro si uvnitř přemění jeden neutron na proton (nebo naopak) a přitom "vystřelí" malý a rychlý elektron. Je to jako kulka z pistole – pronikne papírem, ale zastaví ho tenký hliníkový plech.
	* Záření gama (γ): Poté, co jádro odhodí částici, je často ještě "roztřesené" a plné energie. Tuto přebytečnou energii uvolní jako neviditelný, ale velmi silný záblesk světla (záření gama). Je to jako laserový paprsek – nemá žádnou hmotnost a projde téměř vším. K jeho zastavení je potřeba tlustá zeď z olova nebo betonu.		* '''Záření gama (γ):''' Poté, co jádro odhodí částici, je často ještě "roztřesené" a plné energie. Tuto přebytečnou energii uvolní jako neviditelný, ale velmi silný záblesk světla (záření gama). Je to jako laserový paprsek – nemá žádnou hmotnost a projde téměř vším. K jeho zastavení je potřeba tlustá zeď z olova nebo betonu.

	{{DEFAULTSORT:Radioaktivni rozpad}}		{{DEFAULTSORT:Radioaktivni rozpad}}

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\↵“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T04:00:47Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 06:00
Řádek 133:		Řádek 133:

	* Proč se jádra rozpadají? Některá atomová jádra jsou "přecpaná" nebo mají špatný poměr stavebních kamenů (protonů a neutronů). Jsou nestabilní, podobně jako příliš vysoká věž z kostek. Aby se stala stabilnější, "odhodí" ze sebe nějakou částici nebo energii.		* Proč se jádra rozpadají? Některá atomová jádra jsou "přecpaná" nebo mají špatný poměr stavebních kamenů (protonů a neutronů). Jsou nestabilní, podobně jako příliš vysoká věž z kostek. Aby se stala stabilnější, "odhodí" ze sebe nějakou částici nebo energii.
	* Co z nich vylétá?		* '''Co z nich vylétá?''' * Záření alfa (α): Je to jako by jádro "odplivlo" poměrně velký a těžký kus (dva protony a dva neutrony). Toto záření je jako bowlingová koule – nadělá hodně škody na krátkou vzdálenost, ale zastaví ho i list papíru.
	* Záření alfa (α): Je to jako by jádro "odplivlo" poměrně velký a těžký kus (dva protony a dva neutrony). Toto záření je jako bowlingová koule – nadělá hodně škody na krátkou vzdálenost, ale zastaví ho i list papíru.
	* Záření beta (β): Jádro si uvnitř přemění jeden neutron na proton (nebo naopak) a přitom "vystřelí" malý a rychlý elektron. Je to jako kulka z pistole – pronikne papírem, ale zastaví ho tenký hliníkový plech.		* Záření beta (β): Jádro si uvnitř přemění jeden neutron na proton (nebo naopak) a přitom "vystřelí" malý a rychlý elektron. Je to jako kulka z pistole – pronikne papírem, ale zastaví ho tenký hliníkový plech.
	* Záření gama (γ): Poté, co jádro odhodí částici, je často ještě "roztřesené" a plné energie. Tuto přebytečnou energii uvolní jako neviditelný, ale velmi silný záblesk světla (záření gama). Je to jako laserový paprsek – nemá žádnou hmotnost a projde téměř vším. K jeho zastavení je potřeba tlustá zeď z olova nebo betonu.		* Záření gama (γ): Poté, co jádro odhodí částici, je často ještě "roztřesené" a plné energie. Tuto přebytečnou energii uvolní jako neviditelný, ale velmi silný záblesk světla (záření gama). Je to jako laserový paprsek – nemá žádnou hmotnost a projde téměř vším. K jeho zastavení je potřeba tlustá zeď z olova nebo betonu.

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-18T09:51:37Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Fyzikální jev
| název = Radioaktivní rozpad
| obrázek = Alpha Beta Gamma radiation-cs.svg
| velikost_obrázku = 250px
| popisek = Schematické znázornění pronikavosti záření alfa, beta a gama. Záření alfa je pohlceno listem papíru, záření beta hliníkovou fólií a k pohlcení záření gama je potřeba silná vrstva olova.
| obor = [[Jaderná fyzika]], [[Chemická fyzika]]
| definice = Spontánní proces, při kterém nestabilní [[atomové jádro]] ztrácí energii emisí [[ionizující záření|záření]] ve formě částic nebo elektromagnetických vln.
| objevitel = [[Henri Becquerel]]
| rok_objevu = 1896
| základní_veličiny = [[Poločas rozpadu]], [[Aktivita (fyzika)|Aktivita]], Rozpadová konstanta
| jednotky = [[Becquerel]] (Bq), [[Curie (jednotka)|Curie]] (Ci)
| související = [[Ionizující záření]], [[Jaderná reakce]], [[Rozpadová řada]]
}}
'''Radioaktivní rozpad''' (též '''radioaktivita''' nebo '''radioaktivní přeměna''') je samovolný (spontánní) proces, při kterém se nestabilní [[atomové jádro]] (tzv. [[radionuklid]]) přeměňuje na jádro stabilnější, přičemž dochází k emisi energetických částic nebo [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] (souhrnně [[ionizující záření]]). Tento jev je statistické povahy, což znamená, že nelze předpovědět, kdy se konkrétní jádro rozpadne, ale pro velký soubor jader lze s vysokou přesností určit, jaká část se rozpadne za daný čas. Rychlost rozpadu se charakterizuje [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]].

Radioaktivita byla objevena v roce [[1896]] francouzským fyzikem [[Henri Becquerel|Henrim Becquerelem]] u solí [[uran]]u. Na jeho práci navázali [[Marie Curie-Skłodowská]] a [[Pierre Curie]], kteří objevili další radioaktivní prvky – [[polonium]] a [[radium]]. Radioaktivní rozpad je základem mnoha moderních technologií, od [[jaderná energetika|jaderné energetiky]] přes [[radioterapie|lékařskou diagnostiku a léčbu]] až po [[radiokarbonová metoda datování|datování archeologických nálezů]].

== 📜 Historie objevů ==
Objev radioaktivity na konci 19. století byl jedním z klíčových momentů, které odstartovaly éru moderní fyziky.

* '''1896:''' Francouzský fyzik [[Henri Becquerel]] při studiu [[fosforescence]] uranových solí náhodou zjistil, že tyto látky vyzařují neviditelné záření, které dokáže proniknout černým papírem a exponovat fotografickou desku. Zjistil, že intenzita záření nezávisí na vnějších podmínkách (teplota, tlak) ani na chemické formě látky, což naznačovalo, že jeho původ je v samotném [[atom]]u [[uran]]u.
* '''1898:''' [[Marie Curie-Skłodowská]] a její manžel [[Pierre Curie]] začali systematicky zkoumat Becquerelovo záření, které Marie nazvala "radioaktivitou". Při zkoumání [[smolinec|smolince]] (uranové rudy) zjistili, že je mnohem radioaktivnější, než by odpovídalo obsahu uranu. To je vedlo k hypotéze o existenci nových, dosud neznámých a silně radioaktivních prvků. V tomto roce izolovali [[polonium]] (pojmenované na počest Mariina rodného [[Polsko|Polska]]) a [[radium]].
* '''1899-1903:''' [[Ernest Rutherford]] na základě experimentů s pronikavostí záření v magnetickém poli identifikoval a pojmenoval dva typy záření: [[částice alfa|záření alfa (α)]] (méně pronikavé, kladně nabité) a [[částice beta|záření beta (β)]] (pronikavější, záporně nabité). V roce [[1903]] objevil [[Paul Villard]] třetí, ještě pronikavější a elektricky neutrální typ záření, které bylo později nazváno [[záření gama|záření gama (γ)]].
* '''1902:''' Rutherford a [[Frederick Soddy]] formulovali teorii radioaktivní přeměny, podle níž se atomy jednoho prvku spontánně mění v atomy jiného prvku. Tím byla popřena do té doby platná představa o neměnnosti chemických prvků.
* '''1913:''' [[Frederick Soddy]] a [[Kazimierz Fajans]] nezávisle na sobě formulovali posunovací pravidla, která popisují, jak se mění [[protonové číslo]] a [[nukleonové číslo]] jádra při rozpadech alfa a beta. Soddy také zavedl pojem [[izotop]].

== ⚛️ Princip a zákonitosti ==
Příčinou radioaktivního rozpadu je nestabilita atomového jádra, která je dána nepříznivým poměrem mezi počtem [[proton]]ů a [[neutron]]ů nebo celkovou velikostí jádra. Jádro se snaží dosáhnout stabilnějšího, energeticky nižšího stavu, čehož dosáhne vyzářením přebytečné energie a/nebo částic.

=== Zákon radioaktivního rozpadu ===
Radioaktivní rozpad je náhodný proces. Pravděpodobnost, že se dané jádro v daném časovém intervalu rozpadne, je konstantní a nezávisí na jeho stáří ani na vnějších podmínkách. Pro velký počet jader N lze rychlost rozpadu (změnu počtu jader dN za čas dt) popsat rovnicí:
: <math>-\frac{\mathrm{d}N}{\mathrm{d}t} = \lambda N</math>
kde '''λ''' je '''rozpadová konstanta''', charakteristická pro daný [[radionuklid]].

Integrací této rovnice získáme '''zákon radioaktivního rozpadu''', který popisuje exponenciální úbytek počtu nerozpadlých jader v čase:
: <math>N(t) = N_0 e^{-\lambda t}</math>
kde:
* '''N(t)''' je počet nerozpadlých jader v čase t.
* '''N₀''' je počáteční počet jader v čase t=0.
* '''e''' je [[Eulerovo číslo]].
* '''λ''' je rozpadová konstanta.

=== Poločas rozpadu ===
Praktičtější veličinou než rozpadová konstanta je '''[[poločas rozpadu]]''' (značka '''T½'''). Je to doba, za kterou se rozpadne právě polovina z původního počtu jader radionuklidu. Vztah mezi poločasem rozpadu a rozpadovou konstantou je:
: <math>T_{1/2} = \frac{\ln 2}{\lambda} \approx \frac{0.693}{\lambda}</math>
Poločasy rozpadu se u různých radionuklidů dramaticky liší – od zlomků sekundy až po miliardy let.
* {{Vlajka|Uran}} [[Uran-238]]: 4,47 miliardy let
* {{Vlajka|Uhlík}} [[Uhlík-14]]: 5730 let
* {{Vlajka|Cesium}} [[Cesium-137]]: 30,17 let
* {{Vlajka|Jod}} [[Jod-131]]: 8,02 dne
* {{Vlajka|Radon}} [[Radon-222]]: 3,8 dne
* {{Vlajka|Polonium}} [[Polonium-214]]: 164 mikrosekund

=== Aktivita ===
'''[[Aktivita (fyzika)|Aktivita]]''' (značka '''A''') je veličina popisující rychlost rozpadu. Je definována jako počet radioaktivních rozpadů za sekundu. Její jednotkou v soustavě [[soustava SI|SI]] je [[Becquerel]] (Bq), přičemž 1 Bq = 1 rozpad za sekundu. Stále se používá i starší jednotka [[Curie (jednotka)|Curie]] (Ci), kde 1 Ci = 3,7×10¹⁰ Bq.

== ⚙️ Typy radioaktivního rozpadu ==
Existuje několik základních typů radioaktivního rozpadu, které se liší vyzářenou částicí a změnou v atomovém jádře.

=== α Rozpad alfa ===
Při rozpadu alfa je z jádra emitována [[částice alfa]], což je jádro atomu [[helium|helia-4]] (²⁴He), složené ze dvou protonů a dvou neutronů. Tímto procesem se [[nukleonové číslo]] (A) původního jádra sníží o 4 a [[protonové číslo]] (Z) o 2. Vzniká tak jádro nového prvku, který leží v [[periodická tabulka|periodické tabulce]] o dvě místa vlevo.
: <math>{}^A_Z X \rightarrow {}^{A-4}_{Z-2} Y + {}^4_2 \alpha</math>
Příklad: Rozpad [[uran-238]] na [[thorium-234]].
: <math>{}^{238}_{92}\mathrm{U} \rightarrow {}^{234}_{90}\mathrm{Th} + {}^4_2\alpha</math>
Záření alfa má silné ionizační účinky, ale velmi malou pronikavost. Lze ho zastavit listem papíru nebo několika centimetry vzduchu. Je nebezpečné pouze při vnitřní kontaminaci (vdechnutí, požití).

=== β Rozpad beta ===
Rozpad beta je proces zprostředkovaný [[slabá interakce|slabou jadernou interakcí]], při kterém se v jádře mění jeden [[nukleon]] na jiný. Existují tři typy beta rozpadu:

==== Rozpad β⁻ ====
V jádře s přebytkem neutronů se jeden [[neutron]] (n) přemění na [[proton]] (p), přičemž je emitován [[elektron]] (e⁻, částice β⁻) a [[elektronové antineutrino]] (<math>\bar{\nu}_e</math>). Protonové číslo Z se zvýší o 1, nukleonové číslo A zůstává stejné. Vzniká prvek posunutý o jedno místo vpravo v periodické tabulce.
: <math>{}^A_Z X \rightarrow {}^{A}_{Z+1} Y + e^- + \bar{\nu}_e</math>
Příklad: Rozpad [[uhlík-14]] na [[dusík-14]].
: <math>{}^{14}_{6}\mathrm{C} \rightarrow {}^{14}_{7}\mathrm{N} + e^- + \bar{\nu}_e</math>

==== Rozpad β⁺ ====
V jádře s přebytkem protonů se jeden proton přemění na neutron, přičemž je emitován [[pozitron]] (e⁺, antičástice elektronu) a [[elektronové neutrino]] (<math>\nu_e</math>). Protonové číslo Z se sníží o 1, nukleonové číslo A zůstává stejné. Vzniká prvek posunutý o jedno místo vlevo.
: <math>{}^A_Z X \rightarrow {}^{A}_{Z-1} Y + e^+ + \nu_e</math>
Příklad: Rozpad [[uhlík-11]] na [[bor-11]].
: <math>{}^{11}_{6}\mathrm{C} \rightarrow {}^{11}_{5}\mathrm{B} + e^+ + \nu_e</math>

==== Záchyt elektronu (EC) ====
Jádro s přebytkem protonů může také pohltit jeden z elektronů z vnitřní slupky [[elektronový obal|elektronového obalu]] (nejčastěji ze slupky K). Proton se v jádře spojí s elektronem a přemění se na neutron za emise [[elektronové neutrino|neutrina]]. Výsledek je stejný jako u rozpadu β⁺ – protonové číslo Z se sníží o 1.
: <math>{}^A_Z X + e^- \rightarrow {}^{A}_{Z-1} Y + \nu_e</math>
Záření beta je pronikavější než alfa, lze ho zastavit tenkým hliníkovým plechem.

=== γ Rozpad gama ===
[[Záření gama]] je vysokoenergetické [[elektromagnetické záření]] (foton). K jeho emisi dochází, když se jádro nachází v excitovaném (energeticky vybuzeném) stavu, obvykle po předchozím rozpadu alfa nebo beta. Přechodem do základního, energeticky nižšího stavu, jádro vyzáří přebytečnou energii ve formě fotonu gama. Při rozpadu gama se nemění ani protonové, ani nukleonové číslo jádra.
: <math>{}^A_Z X^* \rightarrow {}^A_Z X + \gamma</math>
Záření gama je velmi pronikavé a k jeho odstínění jsou zapotřebí silné vrstvy materiálů s vysokou hustotou, jako je [[olovo]] nebo [[beton]].

=== Ostatní typy rozpadu ===
* '''Spontánní štěpení:''' Velmi těžká jádra (např. [[kalifornium-252]]) se mohou samovolně rozštěpit na dvě nebo více menších jader a několik neutronů.
* '''Emise neutronu:''' Jádra s velkým přebytkem neutronů (vznikající např. při jaderném štěpení) mohou emitovat jeden či více neutronů.
* '''Emise protonu:''' Extrémně vzácný typ rozpadu u jader s velkým nedostatkem neutronů.

== ⛓️ Rozpadové řady ==
Mnoho těžkých radionuklidů se nerozpadá přímo na stabilní izotop, ale prochází sérií po sobě jdoucích rozpadů alfa a beta. Tato sekvence se nazývá '''[[rozpadová řada]]'''. V přírodě existují tři hlavní rozpadové řady, které začínají u dlouhožijících izotopů a končí u stabilních izotopů [[olovo|olova]]:
* '''Uranová (radiová) řada:''' Začíná [[uran-238|²³⁸U]] a končí [[olovo-206|²⁰⁶Pb]].
* '''Aktiniová řada:''' Začíná [[uran-235|²³⁵U]] a končí [[olovo-207|²⁰⁷Pb]].
* '''Thoriová řada:''' Začíná [[thorium-232|²³²Th]] a končí [[olovo-208|²⁰⁸Pb]].
Existuje i čtvrtá, '''neptuniová řada''', která začíná u uměle připraveného [[neptunium-237|²³⁷Np]] a končí u [[bismut-209|²⁰⁹Bi]]. Vzhledem ke kratšímu poločasu rozpadu výchozího nuklidu již v přírodě vymizela.

== 🌍 Výskyt a využití ==
Radioaktivita je přirozenou součástí našeho prostředí. Dělí se na přirozenou a umělou.

=== Přirozená radioaktivita ===
* '''Primordiální radionuklidy:''' Existují od vzniku [[Země]]. Mají velmi dlouhé poločasy rozpadu. Patří sem např. [[uran-238]], [[uran-235]], [[thorium-232]] a [[draslík-40]].
* '''Kosmogenní radionuklidy:''' Vznikají neustále v horních vrstvách [[atmosféra Země|atmosféry]] působením [[kosmické záření|kosmického záření]]. Nejznámější je [[uhlík-14]], který vzniká z [[dusík]]u.
* '''Dceřiné produkty:''' Jsou součástí rozpadových řad primordiálních radionuklidů. Významným příkladem je plynný [[radon]], který může pronikat z podloží do budov.

=== Praktické aplikace ===
Znalost a využití radioaktivního rozpadu zasahuje do mnoha oborů:
* '''[[Jaderná energetika|Energetika]]:''' [[Jaderná elektrárna|Jaderné elektrárny]] využívají řízené [[štěpná jaderná reakce|štěpné reakce]] těžkých jader. [[Radioizotopový termoelektrický generátor|Radioizotopové termoelektrické generátory]] (RTG) využívají teplo z rozpadu (např. [[plutonium-238]]) k výrobě elektřiny pro [[kosmická sonda|kosmické sondy]].
* '''[[Nukleární medicína|Medicína]]:'''
* '''Diagnostika:''' Radiofarmaka (např. s [[technecium-99m]]) se používají pro zobrazení orgánů (scintigrafie, [[SPECT]]). [[Pozitronová emisní tomografie]] (PET) využívá radionuklidy s rozpadem β⁺.
* '''Terapie:''' [[Radioterapie]] využívá ionizující záření (např. z [[kobalt-60]]) k ničení nádorových buněk.
* '''Věda a výzkum:'''
* '''Datování:''' [[Radiokarbonová metoda datování]] (pomocí ¹⁴C) se používá v archeologii. Pro datování hornin a [[Země]] se používají metody založené na rozpadech s delším poločasem (např. uran-olovo, draslík-argon).
* '''Průmysl:'''
* '''Defektoskopie:''' Prozařování materiálů (např. svárů) zářením gama k odhalení skrytých vad.
* '''Hlásiče požáru:''' Ionizační hlásiče obsahují malé množství [[americium-241]], jehož alfa záření ionizuje vzduch v komoře.
* '''Sterilizace:''' Ozařování lékařských nástrojů nebo potravin zářením gama ničí mikroorganismy.

== ☣️ Biologické účinky ==
[[Ionizující záření]] produkované při radioaktivním rozpadu má schopnost vyrážet elektrony z atomů a molekul, čímž vznikají vysoce reaktivní [[iont]]y a [[radikál (chemie)|volné radikály]]. V živých organismech může toto záření poškodit klíčové biomolekuly, především [[DNA]]. To může vést k mutacím, [[apoptóza|buněčné smrti]] nebo nekontrolovanému dělení (vzniku [[nádor (medicína)|nádoru]]).

Účinky záření závisí na dávce, typu záření a citlivosti tkáně. Měří se v jednotkách [[Gray (jednotka)|Gray]] (Gy), která vyjadřuje absorbovanou energii, a [[Sievert]] (Sv), která zohledňuje i biologickou účinnost daného typu záření.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si radioaktivní jádro jako popcorn v hrnci. Nevíte přesně, které zrnko praskne jako další, ale víte, že když budete hrnec zahřívat dostatečně dlouho, praskne jich zhruba polovina za určitý čas. Tento čas je "poločas rozpadu".

* **Proč se jádra rozpadají?** Některá atomová jádra jsou "přecpaná" nebo mají špatný poměr stavebních kamenů (protonů a neutronů). Jsou nestabilní, podobně jako příliš vysoká věž z kostek. Aby se stala stabilnější, "odhodí" ze sebe nějakou částici nebo energii.
* **Co z nich vylétá?**
* **Záření alfa (α):** Je to jako by jádro "odplivlo" poměrně velký a těžký kus (dva protony a dva neutrony). Toto záření je jako bowlingová koule – nadělá hodně škody na krátkou vzdálenost, ale zastaví ho i list papíru.
* **Záření beta (β):** Jádro si uvnitř přemění jeden neutron na proton (nebo naopak) a přitom "vystřelí" malý a rychlý elektron. Je to jako kulka z pistole – pronikne papírem, ale zastaví ho tenký hliníkový plech.
* **Záření gama (γ):** Poté, co jádro odhodí částici, je často ještě "roztřesené" a plné energie. Tuto přebytečnou energii uvolní jako neviditelný, ale velmi silný záblesk světla (záření gama). Je to jako laserový paprsek – nemá žádnou hmotnost a projde téměř vším. K jeho zastavení je potřeba tlustá zeď z olova nebo betonu.

{{DEFAULTSORT:Radioaktivni rozpad}}
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}
[[Kategorie:Jaderná fyzika]]
[[Kategorie:Fyzikální chemie]]
[[Kategorie:Záření]]
[[Kategorie:Fyzikální jevy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Radioaktivní rozpad - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\↵“ textem „'''$1'''“