Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Radbuza | obrázek = | mapa = ano | délka = 109,7 km | rozloha_povodí = 2 179,4 km² | pramen = západní svah vrchu Lysá (pohoří Český les), u osady Závist | nadmořská_výška_pramene = 689 m n. m. | ústí = soutok s řekou Mží v Plzni (vznik řeky Berounky) | nadmořská_výška_ústí = 298 m n. m. | průměrný_průtok = 11,0 m³/s (v ústí) | státy = {{Vlajka|…“

2026-07-09T13:12:48Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Radbuza | obrázek = | mapa = ano | délka = 109,7 km | rozloha_povodí = 2 179,4 km² | pramen = západní svah vrchu Lysá (pohoří Český les), u osady Závist | nadmořská_výška_pramene = 689 m n. m. | ústí = soutok s řekou Mží v Plzni (vznik řeky Berounky) | nadmořská_výška_ústí = 298 m n. m. | průměrný_průtok = 11,0 m³/s (v ústí) | státy = {{Vlajka|…“

Nová stránka

{{Infobox Řeka
| název = Radbuza
| obrázek =
| mapa = ano
| délka = 109,7 km
| rozloha_povodí = 2 179,4 km²
| pramen = západní svah vrchu Lysá (pohoří [[Český les]]), u osady Závist
| nadmořská_výška_pramene = 689 m n. m.
| ústí = soutok s řekou [[Mže (řeka)|Mží]] v [[Plzeň|Plzni]] (vznik řeky [[Berounka|Berounky]])
| nadmořská_výška_ústí = 298 m n. m.
| průměrný_průtok = 11,0 m³/s (v ústí)
| státy = {{Vlajka|Česko}} (částečně povodí zasahuje do {{Vlajka|Německo}})
| kraje = [[Plzeňský kraj]]
| významná_města = [[Bělá nad Radbuzou]], [[Horšovský Týn]], [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]], [[Holýšov]], [[Stod (okres Plzeň-jih)|Stod]], [[Dobřany]], [[Plzeň]]
| přehrady = [[Vodní nádrž České Údolí]]
}}

'''Radbuza''' (v historických pramenech a místním chodském nářečí často označována jako '''Radbúza''', německy pak ''Radbusa'') je významná a vodnatá řeka v jihozápadních [[Čechy|Čechách]], protékající výhradně územím [[Plzeňský kraj|Plzeňského kraje]] v [[Česko|České republice]]. Z hydrologického a geografického hlediska se jedná o jednu ze čtyř hlavních plzeňských řek a zároveň o nejdůležitější zdrojnici řeky [[Berounka|Berounky]]. Celková délka vodního toku dosahuje 109,7 kilometru, čímž se řadí mezi nejdelší toky západních Čech. Radbuza odvodňuje rozsáhlé území o celkové ploše 2 179,4 kilometrů čtverečních (přičemž nepatrná část tohoto povodí, zhruba 7,3 km², přesahuje přes státní hranici do sousedního [[Německo|Německa]]). Průměrný dlouhodobý průtok v místě ústí dosahuje hodnoty 11,0 metrů krychlových za sekundu.

Řeka pramení v hlubokých a zalesněných partiích pohoří [[Český les]], konkrétně na západním svahu vrchu Lysá nedaleko zaniklé osady Závist (součást obce [[Rybník (okres Domažlice)|Rybník]]) v nadmořské výšce 689 metrů. Na svém horním toku má charakter rychle proudící bystřiny, která se postupně uklidňuje a rozšiřuje při průtoku Chodskou pahorkatinou a Plzeňskou kotlinou. Protíná řadu historicky i průmyslově významných sídel, jako jsou [[Horšovský Týn]], [[Holýšov]] či [[Dobřany]]. Svoji samostatnou pouť ukončuje v centru krajské metropole, ve městě [[Plzeň|Plzeň]], kde se na okraji Štruncových sadů stéká s řekou [[Mže (řeka)|Mží]]. Tímto slavným soutokem formálně zanikají názvy obou zdrojnic a spojený tok dále pokračuje pod novým jménem [[Berounka]].

V moderní době (včetně let 2025 a 2026) plní řeka Radbuza nezastupitelnou ekologickou, vodohospodářskou i rekreační funkci pro statisíce obyvatel plzeňské aglomerace. Na jejím dolním toku se nachází gigantická [[Vodní nádrž České Údolí]] (lidově zvaná Borská přehrada), jež chrání město před povodněmi a nabízí zázemí pro vodní sporty. Kolem břehů řeky navíc v posledních letech probíhají masivní urbanistické revitalizace a budování takzvaných náplavek, které řeku vracejí zpět do každodenního života obyvatel měst.

== 🗓 Současnost (2024–2026): Od povodní k revitalizacím ==

=== Extrémní bleskové povodně (Jaro 2024) ===
Zatímco ve většině let představuje Radbuza poměrně klidný tok, na konci května a začátku června 2024 ukázala svou drtivou přírodní sílu. Západní [[Čechy|Čechy]] tehdy zasáhly lokální, avšak extrémně intenzivní přívalové srážky. Půdní profil v pohoří [[Český les]] se okamžitě nasytil a obrovské masy vody stekly přímo do koryta Radbuzy a jejích přítoků.

Kritická situace nastala především v okrese [[Okres Domažlice|Domažlice]]. Dne 22. května 2024 a v následujících dnech vyhlásil [[Český hydrometeorologický ústav|Český hydrometeorologický ústav]] (ČHMÚ) pro řeku Radbuzu 3. stupeň povodňové aktivity (SPA), tedy stav ohrožení. V měřicím profilu [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]] hladina řeky prudce stoupla z běžných několika desítek centimetrů na více než 240 centimetrů. V okolních obcích (například v Blížejově) se voda vylila z břehů, zaplavila zahrady, sklepy rodinných domů a místní silniční komunikace. Jednotky [[Hasičský záchranný sbor České republiky|Hasičského záchranného sboru ČR]] musely v regionu absolvovat desítky výjezdů k odčerpávání vody a odstraňování popadaných stromů. Povodňová vlna následně bezpečně protekla korytem až do [[Plzeň|Plzně]], kde ji z velké části úspěšně ztlumila [[Vodní nádrž České Údolí]], čímž bylo zabráněno rozsáhlejším škodám v samotné krajské metropoli.

=== Projekt „Mladá Radbuza 2026“ a komunitní oživení ===
Kolem řeky dlouhodobě funguje silný komunitní a občanský život, který je formálně zastřešen mikroregionem a Místní akční skupinou (MAS) Radbuza. V roce 2026 vyhlásila tato organizace inovativní dotační program s názvem „Mladá Radbuza 2026“.

Tento projekt je zcela specifický tím, že je zaměřen exkluzivně na mládež ve věku 15 až 26 let žijící v jedné z 52 obcí spadajících do povodí a mikroregionu řeky. Mladí lidé mohli žádat o granty ve výši 5 až 15 tisíc [[Koruna česká|korun]] na realizaci vlastních komunitních, kulturních nebo environmentálních projektů (například na čištění břehů řeky, organizaci lokálních sportovních turnajů či obnovu studánek). Program, jehož uzávěrka proběhla v červnu 2026, přispěl k obrovské aktivizaci mladé generace a posílení jejich vztahu k lokální krajině a k samotné řece.

=== Revitalizace Náplavky a inženýrské sítě v Plzni (2025–2026) ===
V samotném krajském městě [[Plzeň|Plzni]] se Radbuza ve třetí dekádě 21. století stala středobodem urbanistické transformace. Z iniciativy architektonické kanceláře Ateliér k světu se v letech 2023 až 2026 podařilo realizovat projekt „Náplavka Radbuza“. Z původně zarostlých, špinavých a neudržovaných betonových břehů v centru města (například v okolí Denisova nábřeží) vznikla moderní kilometr dlouhá relaxační zóna s kavárnami, lavičkami a přímým přístupem k vodní hladině, která byla následně nominována na prestižní architektonická ocenění. Zajímavostí z roku 2026 je také zpřístupnění starého, nedokončeného pilíře železničního mostu z 30. let 20. století ve čtvrti Slovany, ze kterého město vytvořilo netradiční vyhlídkovou plošinu přímo nad vodou.

Pohodový život na řece však v létě 2025 narušila masivní inženýrská operace. Městská společnost Vodárna Plzeň musela přistoupit k havarijní výměně takzvané shybky (vodovodního potrubí vedoucího hluboko pod dnem řeky), jež pocházela z roku 1940 a hrozila prasknutím. Za částku přes 32 milionů korun stavbaři v letních měsících roku 2025 řeku Radbuzu v centru města doslova „přepůlili“ pomocí umělých ocelových stěn. Voda byla dočasně svedena jen do jedné poloviny koryta, zatímco ve druhé vysušené polovině bagry vyhloubily rýhu dva metry pod úroveň přírodního dna a usadily do ní obří ocelové roury nového vodovodu.

== 🌊 Průběh toku a geomorfologie ==

=== Pramenná oblast a horní tok ===
Zrození řeky Radbuzy se odehrává v hlubokých, turisticky málo exponovaných hvozdech pohoří [[Český les]]. Oficiální pramen vyvěrá v nadmořské výšce 689 metrů nad mořem, zhruba 1,5 kilometru severovýchodně od zaniklé sudetské osady Závist (která administrativně spadá pod obec [[Rybník (okres Domažlice)|Rybník]]). Místo pramene je dnes hezky upraveno; nachází se zde dřevěný osmiboký altán a turistické odpočívadlo, jež jsou přístupné pohodlnou značenou cestou. Ve skutečnosti řeka vzniká soutokem několika drobných lesních pramenů na západním svahu hory Lysá (869 m n. m.).

Na svém horním toku míří řeka nejprve k severu, avšak ve městě [[Bělá nad Radbuzou]] se prudce láme směrem k jihovýchodu. V této pasáži má řeka charakter pstruhového pásma, protéká úzkými koryty obklopenými loukami a hlubokými lesy, přičemž překonává značné převýšení a přijímá vody z rašelinišť Českého lesa.

=== Střední tok a průmyslové osídlení ===
Od historického města [[Horšovský Týn]] se řeka definitivně stáčí na severovýchod a vstupuje do otevřenější zemědělské krajiny. Protéká městy [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]], [[Holýšov]], [[Stod (okres Plzeň-jih)|Stod]], [[Chotěšov]] a [[Dobřany]]. Tento region je historicky silně průmyslový (nacházely se zde muniční továrny, doly a pivovary), což v minulosti znamenalo pro řeku silnou ekologickou zátěž. Dnes je však voda na středním toku poměrně čistá.

Koryto je zde široké 5 až 8 metrů a řeka meandruje mezi loukami a břehovými porosty starých vrb a olší. Charakter toku na střední Radbuze je určován obrovským množstvím pevných jezových stupňů (celkem je na řece 29 pevných jezů), které původně sloužily pro pohon vodních mlýnů a hamrů, a dnes jsou často osazeny malými vodními elektrárnami (MVE). Tyto jezy tvoří dlouhé takzvané „voleje“ (úseky se stojatou vodou) a zároveň komplikují lodní plavbu pro vodáky.

=== Dolní tok a vstup do Plzně ===
Zásadní proměna řeky nastává po průtoku historickými [[Dobřany]]. Radbuza vstupuje na území krajského města [[Plzeň|Plzně]] přes okrajovou čtvrť Lhota. Následně se její koryto drasticky rozšiřuje, neboť řeka je uměle zadržena hrází [[Vodní nádrž České Údolí|Vodní nádrže České Údolí]] nedaleko čtvrti Litice a [[Věznice Bory|Věznice Bory]]. Přehradní jezero zde tvoří více než dvoukilometrovou stojatou vodní plochu.

Pod přehradou řeka protéká plzeňskými Doudlevci, kde se do ní z pravé strany vlévá její absolutně největší, nejvodnatější a nejdelší přítok – řeka [[Úhlava]] (ta přináší chladné vody až ze [[Šumava|Šumavy]]). Zmohutnělá Radbuza, již regulovaná mohutnými nábřežními zdmi, následně protíná samotné historické centrum [[Plzeň|Plzně]] (kde míjí budovu Západočeského muzea či areál pivovaru Prazdroj). Její dlouhá pouť je definitivně ukončena na okraji takzvaných Štruncových sadů (v těsné blízkosti fotbalového stadionu klubu [[FC Viktoria Plzeň]]). V tomto bodě (v nadmořské výšce 298 m n. m.) se její vody slévají s řekou [[Mže (řeka)|Mží]], čímž formálně i geograficky vzniká zbrusu nová, legendární vodácká řeka [[Berounka]].

== 💧 Hydrologie a přítoky ==
Povodí Radbuzy pokrývá obrovskou plochu 2 179,4 km² (některé prameny uvádějí 2 189 km²). Vzhledem k tomu, že odvodňuje jižní část Českého lesa, Chodskou pahorkatinu i část [[Šumava|Šumavy]] (skrze Úhlavu), disponuje velmi stabilním odtokovým režimem.

Z hlediska hydrologických dat je dlouhodobý průměrný roční průtok v ústí do Berounky stanoven na 11,0 m³/s. Stejně jako ostatní plzeňské řeky i Radbuza podléhá jarnímu tání sněhu a letním přívalovým bouřkám. Historické povodňové maximum zažila řeka v katastrofálním srpnu 2002 ([[Povodně v Čechách (2002)|Povodně v roce 2002]]), kdy průtok na dolním toku v [[Plzeň|Plzni]] kulminoval na děsivé hodnotě 213 m³/s, což odpovídalo takzvané tisícileté vodě, která zalila nábřeží a ohrožovala historické centrum.

=== Kompletní tabulka významných přítoků ===
V souladu s encyklopedickými standardy poskytuje tato tabulka ucelený seznam nejvýznamnějších přítoků řeky Radbuzy, řazený od pramene k ústí. Uvedeny jsou hlavní toky (dle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 178/2012 Sb.).

{| class="wikitable"
|-
! Název přítoku !! Strana přítoku !! Délka toku (km) !! Plocha povodí (km²) !! Říční kilometr ústí (do Radbuzy) !! Místo ústí
|-
| Slatinný potok || Levostranný || 10,5 || 37,2 || 100,5 || Smolov
|-
| Huťský potok || Levostranný || 9,1 || 16,8 || 97,7 || [[Bělá nad Radbuzou]]
|-
| Bezděkovský potok || Levostranný || 11,3 || 26,4 || 91,4 || Hostětice
|-
| Chuchla || Levostranný || 15,2 || 35,4 || 78,6 || Mračnice
|-
| Černý potok || Pravostranný || 28,3 || 170,4 || 66,9 || [[Horšovský Týn]]
|-
| Křakovský potok || Pravostranný || 13,0 || 45,9 || 63,4 || Semošice
|-
| Zubřina || Pravostranný || 33,6 || 215,3 || 52,2 || [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]]
|-
| Srnčí potok || Levostranný || 12,1 || 24,6 || 51,5 || [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]]
|-
| Srbický potok || Pravostranný || 15,3 || 41,5 || 47,8 || [[Holýšov]]
|-
| Hořina || Levostranný || 15,0 || 52,5 || 42,9 || [[Stod (okres Plzeň-jih)|Stod]]
|-
| Merklínka || Pravostranný || 39,4 || 156,9 || 40,8 || [[Stod (okres Plzeň-jih)|Stod]]
|-
| Dnešický potok || Pravostranný || 20,4 || 56,1 || 26,8 || [[Dobřany]]
|-
| Šlovický potok || Pravostranný || 13,2 || 22,6 || 25,6 || [[Dobřany]]
|-
| Luční potok || Levostranný || 16,8 || 26,9 || 10,4 || [[Vodní nádrž České Údolí]] ([[Plzeň]])
|-
| '''[[Úhlava]]''' || '''Pravostranný''' || '''104,0''' || '''915,4''' || '''4,8''' || '''[[Plzeň]] (Doudlevce)'''
|}

== 🌊 Vodní nádrž České Údolí (Borská přehrada) ==
Zásadním inženýrským i krajinotvorným prvkem na dolním toku Radbuzy je [[Vodní nádrž České Údolí]]. Tato přehrada se nachází přímo na katastru města [[Plzeň|Plzně]] (ve čtvrtích Valcha, Litice a Bory) mezi říčním kilometrem 6,9 (kde leží hráz) a kilometrem 12 (konec vzdutí).

=== Historie výstavby a účel ===
První geodetické studie na vybudování přehrady v tomto sevřeném údolí vznikaly již v roce 1959. K samotné fyzické stavbě se však přistoupilo až v letech 1969 až 1972, přičemž plné napuštění a dokončení díla se datuje do roku 1973 (v roce 1975 byla nádrž prokazatelně plně funkční).

Hráz přehrady je konstrukčně navržena jako sypaná zemní hráz s návodním betonovým těsnícím štítem. Její výška činí 12,6 metru (nad základovou spárou), délka v koruně je 106 metrů a šířka koruny dosahuje 14 metrů. Zajímavostí je, že až do roku 2004 vedla po koruně hráze vysoce frekventovaná státní silnice I/27 (hlavní tah z Plzně na Klatovy). V současnosti je tato tranzitní doprava odkloněna na obří most dálničního přivaděče tyčící se vysoko nad údolím, ale provoz po hrázi zůstal pro lokální vozy zachován. Nádrž zadržuje maximální objem přes 5,5 milionu metrů krychlových vody a rozloha vodní plochy dosahuje 151 hektarů. Hlavním deklarovaným účelem bylo částečné zachycení jarních povodňových vln a od roku 2004 slouží jezero jako záložní (havarijní) zdroj pitné vody pro město Plzeň.

=== Ekologické selhání: Zelená voda a sinice ===
Paradoxem komunistického inženýrství bylo to, že hlavní politicky prezentovaný účel nádrže zněl: „Vytvoření rozsáhlé rekreační zóny pro pracující lid a dělníky z továren Škoda Plzeň.“ Vodohospodáři však od samého začátku marně varovali, že přehrada na Radbuze bude pro koupání absolutně nevhodná.

Řeka Radbuza totiž po cestě od pramene odvodňuje intenzivně obdělávaná a hnojená zemědělská pole. Do relativně mělké přehrady (průměrná hloubka kolem 5 metrů, maximální 7,6 m u hráze) tak každoročně přitékají obrovská množství fosforu a dusičnanů z polních splachů. V teplé, stojaté vodě nádrže pak tento fosfor funguje jako dokonalé krmivo pro mikroskopické fotosyntetizující bakterie – sinice (cyanobakterie). Již několik let po napuštění se voda v létě proměnila ve sytě zelenou, zapáchající a toxickou kaši. Sinice zcela zničily rekreační potenciál vodní plochy. Zákaz či přísné varování hygieniků před koupáním zde platí prakticky každé léto od 80. let 20. století až do současnosti (včetně sezón 2025/2026). Dnes tak přehrada slouží výhradně pro provozování nekontaktních vodních sportů (lodičky, paddleboardy, kanoe) a je vyhlášeným revírem pro sportovní rybáře lovící kapitální sumce a kapry. Na pravém břehu však město vybudovalo obří volnočasový areál Škodaland, který absenci koupání kompenzuje in-line drahami a obřím umělým čistým biotopem na břehu.

== 🛶 Vodáctví, turistika a architektura ==

=== Vodácká obtížnost ===
Radbuza nepatří mezi divoké a adrenalinové toky; ve vodáckém slangu se řadí do kategorie ZW (Zahmwasser – klidná, tichá voda). Sjízdný úsek pro kánoe měří celkově kolem 66 kilometrů (zhruba od Horšovského Týna až do Plzně). Plavbu však značně znepříjemňuje charakter koryta. Na řece se nachází téměř 30 pevných jezů, z nichž drtivá většina postrádá propusti či retardéry a je nutné lodě namáhavě přenášet po strmých březích zarostlých kopřivami. Zejména úsek nad Horšovským Týnem bývá neprůjezdný kvůli četným padlým stromům a zátarasům z větví (často způsobovaných i aktivitou lokálních populací bobra evropského). Radbuza je tak doporučována spíše zkušenějším turistům nebo vodákům hledajícím absolutní klid mimo přeplněné řeky typu [[Vltava|Vltavy]].

=== Historické klenoty na březích ===
Řeka protéká kulturně a historicky nesmírně bohatým územím.
* '''Most v Dobřanech:''' Jedním z absolutních architektonických unikátů na toku Radbuzy je historický kamenný most ve městě [[Dobřany]]. Tento tříobloukový most byl vybudován v polovině 16. století na místě původního středověkého brodu. Z celonárodního hlediska se jedná o vůbec druhý nejstarší dochovaný goticko-renesanční most na území [[Česko|České republiky]]. Most pamatuje průtahy husitských vojsk a je ozdobou města.
* '''Chotěšovský klášter:''' Nedaleko řeky se nachází monumentální a rozlehlý komplex premonstrátského kláštera [[Chotěšov]], jehož barokní silueta dominuje celému údolí.
* '''Vodní elektrárny:''' Radbuza je vzhledem ke svému spádu a jezům využívána pro výrobu ekologické elektřiny. Na toku je registrováno celkem 19 malých vodních elektráren (MVE) s celkovým výkonem 1,52 MW. Nejvýznamnější z nich jsou turbíny instalované přímo v hrázi přehrady České Údolí a na jezu Denisovo nábřeží v centru Plzně.

== 💡 Pro laiky ==
Každý, kdo si někdy prohlížel mapu České republiky v okolí Plzně, si musel všimnout jedné velké zeměpisné záhady. Přes Plzeň protékají čtyři velké řeky – Radbuza, Mže, Úhlava a Úslava. Ony se všechny v tom městě postupně spojí a vytvoří jednu obrovskou řeku. Logika věci by napovídala, že ta největší a nejsilnější z nich (například Mže nebo Radbuza) si po soutoku nechá své jméno a poteče dál až do Prahy. Tak to funguje všude na světě. Ale v Plzni se stane naprostý unikát: Mže se slije s Radbuzou a od toho přesného bodu ta spojená voda najednou ztratí obě stará jména a zničehonic dostane název úplně nový – [[Berounka]]. Z pohledu geografie tak Radbuza v Plzni vlastně "umírá" a dává vzniknout nové řece, která na mapě vůbec nemá svůj pramen a rodí se až uprostřed krajského města.

Dalším pojmem, se kterým se setkáte ve zprávách o řekách v centru měst, a který se na Radbuze v Plzni řešil v roce 2025, je slovo „shybka“. Když inženýři potřebují přes město vést pitnou vodu ve velkém potrubí, nemohou to obří potrubí jen tak pověsit na nějaký starý most pro auta, protože by zmrzlo, nebo by hyzdilo památky. Také ho nemohou položit jen tak na dno řeky, protože by ho lodě, velká voda nebo kmeny stromů rozbily. Udělají tedy takzvanou shybku. Doslova „přeshýbnou“ vodu pod řekou. Přijedou obří bagry, na chvíli ocelovými stěnami odkloní řeku na stranu, vykopou pod dnem řeky v bahně a skále obrovský příkop (třeba i 3 metry hluboko pod dnem), dají do něj ocelovou rouru s vodou, zabetonují to a řeku zase pustí zpátky. Občan z ulice nevidí vůbec nic, ale pod Radbuzou v Plzni takto proudí miliony litrů čisté pitné vody pod nánosem bahna a pod plovoucími kachnami na druhou stranu města. Oprava přesně takové staré roury z roku 1940 za 30 milionů korun probíhala u Denisova nábřeží a omezila plavbu po řece v létě roku 2025.

== 📈 Statistiky a historické tabulky ==
Tato encyklopedická sekce poskytuje exaktní, nepřerušená statistická a geografická data o povodí řeky Radbuzy, platná k aktuálnímu měření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a státního podniku Povodí Vltavy v roce 2026.

=== Tabulka 1: Významná sídla a infrastruktura na toku ===
Sled měst a obcí (řazeno od pramene k ústí) a jejich historické napojení na řeku.

{| class="wikitable"
|-
! Název sídla !! Okres !! Nadmořská výška !! Významná stavba na řece nebo v bezprostředním okolí
|-
| [[Rybník (okres Domažlice)|Rybník (osada Závist)]] || Domažlice || 689 m n. m. || Pramenná oblast v chráněné oblasti Český les.
|-
| [[Bělá nad Radbuzou]] || Domažlice || 442 m n. m. || Historický barokní kamenný most přes řeku se sochami svatých.
|-
| [[Horšovský Týn]] || Domažlice || 376 m n. m. || Renesanční hrad a zámek bezprostředně u koryta řeky.
|-
| [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkov]] || Domažlice || 360 m n. m. || Měřicí a hlásný profil pro varování před bleskovými povodněmi z Českého lesa.
|-
| [[Holýšov]] || Plzeň-jih || 345 m n. m. || Industriální město, historická zbrojní a sklářská výroba vázaná na vodu.
|-
| [[Stod (okres Plzeň-jih)|Stod]] || Plzeň-jih || 336 m n. m. || Soutok s dravou říčkou Merklínkou, oblast četných jezů.
|-
| [[Chotěšov]] || Plzeň-jih || 332 m n. m. || Klášter Chotěšov a pozůstatky nedokončeného kamenného pilíře železniční vlečky (dnes vyhlídka).
|-
| [[Dobřany]] || Plzeň-jih || 320 m n. m. || Gotický tříobloukový kamenný most ze 16. století (druhý nejstarší v ČR).
|-
| [[Plzeň]] (Litice, Doudlevce, Centrum) || Plzeň-město || 298 m n. m. || Vodní nádrž České Údolí, soutok s Úhlavou, Náplavka Radbuza a finální soutok se Mží.
|}

=== Tabulka 2: Hydrologické profily a Stupně povodňové aktivity (SPA) ===
Oficiální měřicí stanice ČHMÚ sloužící k vyhlašování celostátních krizových stavů. Kóty určují výšku hladiny v centimetrech.

{| class="wikitable"
|-
! Měřicí stanice (Profil) !! Říční kilometr !! 1. SPA (Bdělost) !! 2. SPA (Pohotovost) !! 3. SPA (Ohrožení) !! Průměrný roční průtok (Qa)
|-
| Tasnovice || 88,4 || 110 cm || 140 cm || 180 cm || 1,12 m³/s
|-
| Staňkov || 52,9 || 120 cm || 150 cm || 210 cm || 3,84 m³/s
|-
| Lhota (u Plzně) || 12,2 || 130 cm || 160 cm || 210 cm || 5,28 m³/s
|-
| Odtok z VD České Údolí || 6,9 || 160 cm || 190 cm || 250 cm || 5,64 m³/s
|}
*(Poznámka: Průměrný průtok Radbuzy pod Plzní skokově naroste na cca 11 m³/s výhradně díky silnému přítoku řeky Úhlavy, která se do ní vlévá pod VD České Údolí).*

=== Tabulka 3: Základní parametry Vodní nádrže České Údolí ===
Inženýrská specifika hlavní protipovodňové zábrany na dolním toku.

{| class="wikitable"
|-
! Technický parametr !! Hodnota a specifikace
|-
| Typ konstrukce hráze || Sypaná zemní hráz s návodním betonovým těsnícím štítem
|-
| Roky výstavby a napuštění || 1969 – 1973 (plně funkční 1975)
|-
| Výška hráze nad základem || 12,6 metru
|-
| Délka a šířka koruny hráze || Délka 106 metrů, šířka 14 metrů (do roku 2004 po ní vedla státní silnice I/27)
|-
| Celková rozloha vodní plochy || 116,6 až 151 hektarů (dle naplnění zásobního prostoru)
|-
| Maximální objem zadržené vody || 5 540 000 m³ (zhruba 5,5 milionu m³)
|-
| Energetický výkon || Malá vodní elektrárna s výkonem 0,27 MW v tělese přelivů
|-
| Primární účel (současnost) || Zachycení povodní a hydroenergetika (koupání znemožněno toxickými sinicemi)
|}

== Zdroje ==
* [https://chmi.cz Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - Databáze průtoků, povodňové stavy na jaře 2024 a hydrologické limity]
* [https://pvl.cz Povodí Vltavy, s.p. - Vodohospodářské ročenky, objemy a parametry VD České Údolí (2025/2026)]
* [https://raft.cz Vodácký průvodce Raft.cz - Interaktivní kilometráž, upozornění na překážky a nebezpečné jezy]
* [https://plzen.eu Oficiální informační portál města Plzně - Zpravodajství o projektu Náplavka Radbuza a opravách potrubí 2025/2026]
* [https://mas-radbuza.cz Místní akční skupina (MAS) Radbuza - Oficiální dokumentace k dotačnímu programu Mladá Radbuza 2026 a příměstským táborům]
* [https://crsplzen.cz Český rybářský svaz, Západočeský územní svaz - Informace o zarybňování (revír Radbuza 1 B) a pravidlech lovu (2025/2026)]

{{DEFAULTSORT:Radbuza}}
[[Kategorie:Řeky]]
[[Kategorie:Řeky v Česku]]
[[Kategorie:Povodí Radbuzy]]
[[Kategorie:Povodí Berounky]]
[[Kategorie:Povodí Vltavy]]
[[Kategorie:Povodí Labe]]
[[Kategorie:Plzeňský kraj]]
[[Kategorie:Okres Domažlice]]
[[Kategorie:Okres Plzeň-jih]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:Český les]]
[[Kategorie:Vodní toky]]
[[Kategorie:Povodně v Česku]]
[[Kategorie:Vodní sporty]]
[[Kategorie:Geografie Plzeňského kraje]]
[[Kategorie:Zásobování vodou]]
[[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]

Radbuza - Historie editací