<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Prostaglandiny</id>
	<title>Prostaglandiny - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Prostaglandiny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Prostaglandiny&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-20T14:34:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Prostaglandiny&amp;diff=17711&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Prostaglandiny&amp;diff=17711&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-23T10:19:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - biochemická látka&lt;br /&gt;
| název = Prostaglandiny&lt;br /&gt;
| obrázek = Prostaglandin E1.svg&lt;br /&gt;
| velikost_obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek = Struktura Prostaglandinu E1 (PGE1), jednoho z klíčových zástupců skupiny&lt;br /&gt;
| systematický_název = Deriváty kyseliny prostanové&lt;br /&gt;
| třída = [[Eikosanoidy]], [[Lipidy]]&lt;br /&gt;
| prekurzor = [[Kyselina arachidonová]] a další esenciální mastné kyseliny&lt;br /&gt;
| klíčové_enzymy = [[Cyklooxygenáza]] (COX-1, COX-2), specifické syntázy&lt;br /&gt;
| hlavní_funkce = Regulace [[zánět]]u, [[bolest]]i, [[horečka|horečky]], [[krevní srážlivost|srážení krve]], [[krevní tlak|krevního tlaku]], funkce [[ledviny|ledvin]], ochrana [[žaludek|žaludeční sliznice]], [[reprodukce]]&lt;br /&gt;
| typ_signalizace = [[Parakrinní signalizace|Parakrinní]], [[Autokrinní signalizace|autokrinní]] (lokální hormony)&lt;br /&gt;
| antagonisté = [[Nesteroidní protizánětlivé léky]] (NSAID)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandiny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (zkratka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;PG&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) jsou skupinou [[lipid]]ových fyziologicky aktivních látek, které se řadí mezi [[eikosanoidy]]. V těle [[živočichové|živočichů]] fungují jako lokální [[hormon]]y s mimořádně širokým spektrem účinků. Na rozdíl od klasických hormonů, které jsou produkovány ve specializovaných žlázách a transportovány krví, jsou prostaglandiny syntetizovány téměř ve všech [[tkáň]]ích a působí lokálně, v bezprostředním okolí svého vzniku (tzv. [[parakrinní signalizace|parakrinní]] a [[autokrinní signalizace|autokrinní]] signalizace).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou odvozeny od [[esenciální mastná kyselina|esenciálních mastných kyselin]], především od [[kyselina arachidonová|kyseliny arachidonové]]. Jejich syntéza je klíčovým krokem v mnoha fyziologických i patologických procesech, jako je [[zánět]], vnímání [[bolest]]i, regulace [[horečka|horečky]], [[krevní srážlivost]], ochrana žaludeční sliznice, regulace [[krevní tlak]]u nebo spouštění [[porod]]u. Právě kvůli jejich ústřední roli v těchto procesech jsou cílem jedné z nejrozšířenějších skupin léků – [[nesteroidní protizánětlivé léky|nesteroidních protizánětlivých léků]] (NSAID), jako je [[ibuprofen]] nebo [[kyselina acetylsalicylová]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a objev ==&lt;br /&gt;
Historie prostaglandinů začíná ve 30. letech 20. století. Dva američtí [[gynekolog]]ové, Raphael Kurzrok a Charles Lieb, si všimli, že [[lidská sperma|lidský ejakulát]] vyvolává silné [[kontrakce]] i relaxaci izolovaných proužků lidské [[děloha|dělohy]]. Nezávisle na nich pozoroval podobné účinky i švédský [[fyziolog]] [[Ulf von Euler]]. Von Euler v roce [[1935]] izoloval aktivní látku v lipidové frakci a mylně se domníval, že je produkována [[prostata|prostatou]], proto ji pojmenoval &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;prostaglandin&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Ačkoliv se později ukázalo, že hlavním zdrojem prostaglandinů v ejakulátu jsou [[semenné váčky]] a syntetizovány jsou po celém těle, název se již ujal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skutečný průlom v pochopení jejich struktury a funkce přišel až v 50. a 60. letech díky práci švédských [[biochemik]]ů [[Sune Bergström]]a a [[Bengt I. Samuelsson|Bengta Samuelssona]]. Podařilo se jim izolovat a určit chemickou strukturu prvních prostaglandinů (PGE a PGF). Následně objasnili biosyntetickou dráhu z kyseliny arachidonové. V roce [[1971]] britský [[farmakolog]] [[John Vane]] zjistil, že [[kyselina acetylsalicylová]] ([[aspirin]]) a podobné léky blokují syntézu prostaglandinů inhibicí enzymu [[cyklooxygenáza]]. Tento objev elegantně vysvětlil mechanismus účinku jedněch z nejstarších a nejpoužívanějších léků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za své zásadní objevy v oblasti prostaglandinů a příbuzných látek obdrželi Sune Bergström, Bengt Samuelsson a John Vane v roce [[1982]] [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství|Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Biochemie a syntéza ==&lt;br /&gt;
Prostaglandiny jsou deriváty dvacetiuhlíkaté [[kyselina prostanová|kyseliny prostanové]], která tvoří jejich základní skelet. Jejich syntéza je komplexní proces, který začíná uvolněním mastných kyselin z [[buněčná membrána|buněčných membrán]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧬 Východiskové látky ===&lt;br /&gt;
Hlavním prekurzorem pro syntézu prostaglandinů u [[člověk|člověka]] je [[polynenasycená mastná kyselina|polynenasycená]] [[omega-6 mastné kyseliny|omega-6]] mastná kyselina – &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[kyselina arachidonová]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (AA). Ta je za normálních okolností esterifikována ve [[fosfolipid]]ech buněčných membrán. Při stimulaci buňky (např. mechanickým poškozením, zánětlivými signály, [[hormon]]y) je aktivován [[enzym]] [[fosfolipáza A2]], který kyselinu arachidonovou z membrány uvolní a zpřístupní ji pro další metabolizaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako prekurzory mohou sloužit i jiné mastné kyseliny, například [[kyselina eikosapentaenová]] (EPA, omega-3), což vede k syntéze prostaglandinů 3. série, které mají často slabší prozánětlivé účinky než ty odvozené od kyseliny arachidonové.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚙️ Cyklooxygenázová (COX) dráha ===&lt;br /&gt;
Uvolněná kyselina arachidonová je metabolizována dvěma hlavními enzymatickými drahami. Pro syntézu prostaglandinů je klíčová &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;cyklooxygenázová dráha&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním enzymem je [[cyklooxygenáza]] (COX), známá také jako prostaglandin-H-syntáza. Tento enzym katalyzuje dva kroky:&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Cyklooxygenázová aktivita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přidání dvou molekul [[kyslík]]u k kyselině arachidonové za vzniku cyklické struktury a nestabilního meziproduktu, [[prostaglandin G2]] (PGG2).&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Peroxidázová aktivita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Redukce PGG2 na další nestabilní meziprodukt, [[prostaglandin H2]] (PGH2).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PGH2 je klíčovým prekurzorem, z něhož jsou následně syntetizovány všechny hlavní prostaglandiny a také [[thromboxan]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existují dvě hlavní [[izoenzym]]y cyklooxygenázy:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;COX-1:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je exprimována konstitutivně (stále) ve většině tkání. Je zodpovědná za produkci prostaglandinů potřebných pro základní fyziologické funkce, jako je ochrana žaludeční sliznice, regulace průtoku krve ledvinami a agregace [[krevní destičky|krevních destiček]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;COX-2:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je inducibilní. Její exprese je za normálních okolností nízká, ale dramaticky stoupá při zánětu, bolesti nebo horečce. Je hlavním zdrojem prostaglandinů podílejících se na patologických procesech. Existují i tkáně (např. [[mozek]], [[ledviny]]), kde je COX-2 exprimována konstitutivně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎯 Specifické syntázy ===&lt;br /&gt;
Prostaglandin H2 je dále přeměňován na biologicky aktivní prostaglandiny pomocí specifických tkáňových [[enzym]]ů – &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;prostaglandin syntáz&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Typ výsledného produktu závisí na tom, jaké syntázy jsou v dané buňce přítomny.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandin E syntáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; → Prostaglandin E2 (PGE2)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandin D syntáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; → Prostaglandin D2 (PGD2)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandin F syntáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; → Prostaglandin F2α (PGF2α)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostacyklin syntáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; → Prostacyklin (PGI2)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Thromboxan syntáza&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; → Thromboxan A2 (TXA2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Typy a jejich funkce ==&lt;br /&gt;
Prostaglandiny se označují zkratkou PG následovanou písmenem (A, B, C, D, E, F, G, H, I), které odráží strukturu jejich pětičlenného cyklu. Dolní index (např. PGE&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, PGE&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, PGE&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) udává počet dvojných vazeb v postranních řetězcích a závisí na výchozí mastné kyselině (1 z kyseliny dihomo-gama-linolenové, 2 z kyseliny arachidonové, 3 z kyseliny eikosapentaenové).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější prostaglandiny odvozené od kyseliny arachidonové (série 2) a jejich funkce:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
| Zástupce | Hlavní funkce |&lt;br /&gt;
|---|---|&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandin E2 (PGE2)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zánět:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zvyšuje cévní propustnost ([[edém]]), způsobuje [[vazodilatace|vazodilataci]] ([[zarudnutí]]) a senzibilizuje nervová zakončení k bolesti. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Horečka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Působí v [[hypothalamus|hypotalamu]] na centrum termoregulace a zvyšuje tělesnou teplotu. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ochrana žaludku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Snižuje sekreci [[kyselina chlorovodíková|žaludeční kyseliny]] a zvyšuje produkci ochranného [[hlen]]u. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Porodnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Způsobuje [[kontrakce]] dělohy a dozrávání děložního čípku. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ledviny:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reguluje průtok krve ledvinami. |&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostacyklin (PGI2)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antiagregační účinek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Silně inhibuje shlukování [[krevní destičky|krevních destiček]]. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vazodilatace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Uvolňuje hladké svalstvo cév a snižuje [[krevní tlak]]. |&lt;br /&gt;
| | *   Působí jako funkční antagonista thromboxanu A2. |&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Thromboxan A2 (TXA2)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proagregační účinek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Silně podporuje shlukování krevních destiček a tvorbu [[trombus|trombu]]. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vazokonstrikce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Způsobuje stažení hladkého svalstva cév. |&lt;br /&gt;
| | Je klíčový pro zástavu [[krvácení]]. |&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandin D2 (PGD2)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alergie a astma:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Uvolňuje se z [[žírná buňka|žírných buněk]] při alergické reakci, způsobuje [[bronchokonstrikce|bronchokonstrikci]]. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Regulace spánku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podílí se na navození [[spánek|spánku]] v [[centrální nervový systém|centrálním nervovém systému]]. |&lt;br /&gt;
| &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Prostaglandin F2α (PGF2α)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Porodnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vyvolává silné kontrakce děložního svalstva (používá se k vyvolání porodu nebo potratu). |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Reprodukce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; U mnoha savců způsobuje [[luteolýza|luteolýzu]] (zánik [[žluté tělísko|žlutého tělíska]]), čímž reguluje [[estrální cyklus]]. |&lt;br /&gt;
| | *   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bronchokonstrikce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Způsobuje stažení svalstva [[průdušky|průdušek]]. |&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🩺 Klinický význam a farmakologie ==&lt;br /&gt;
Vzhledem k jejich ústřední roli v mnoha fyziologických a patologických procesech jsou prostaglandiny a jejich syntetická analoga důležitými nástroji v medicíně a jejich syntéza je cílem mnoha léků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💊 Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) ===&lt;br /&gt;
Nejznámější a nejrozšířenější skupinou léků ovlivňujících prostaglandiny jsou [[nesteroidní protizánětlivé léky]] (NSAID). Patří sem léky jako [[kyselina acetylsalicylová]] (Aspirin), [[ibuprofen]] (Ibalgin, Brufen), [[diklofenak]] (Voltaren) nebo [[naproxen]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mechanismus jejich účinku spočívá v &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;inhibici enzymů COX-1 a COX-2&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Tím blokují přeměnu kyseliny arachidonové na prostaglandiny. Důsledkem je:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Analgetický účinek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Snížení produkce PGE2 a PGI2 v místě poškození snižuje citlivost [[nociceptor]]ů na bolestivé podněty.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antipyretický účinek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Snížení produkce PGE2 v hypotalamu normalizuje tělesnou teplotu při horečce.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Protizánětlivý účinek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Snížení produkce prostaglandinů v místě zánětu omezuje vazodilataci a edém.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většina klasických NSAID inhibuje jak COX-1, tak COX-2. Inhibice žádoucí COX-2 vede k léčebným účinkům, ale inhibice &amp;quot;ochranné&amp;quot; COX-1 je zodpovědná za typické &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;nežádoucí účinky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;:&lt;br /&gt;
*   Poškození žaludeční sliznice až vznik [[žaludeční vřed|žaludečních vředů]] (kvůli nedostatku ochranného PGE2).&lt;br /&gt;
*   Zvýšené riziko krvácení (kvůli inhibici TXA2 v destičkách).&lt;br /&gt;
*   Poškození ledvin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z tohoto důvodu byly vyvinuty &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;selektivní inhibitory COX-2&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (tzv. koxiby, např. [[celekoxib]]), které mají nižší riziko gastrointestinálních nežádoucích účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏥 Terapeutické využití analogů prostaglandinů ===&lt;br /&gt;
Syntetické deriváty prostaglandinů se používají v řadě medicínských oborů:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gynekologie a porodnictví:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Analoga PGE2 ([[dinoproston]]) a PGE1 ([[misoprostol]]) se používají k dozrávání děložního čípku a vyvolání porodu. Analoga PGF2α ([[karboprost]]) se používají k vyvolání potratu nebo k zástavě poporodního krvácení.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gastroenterologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Misoprostol]] (analog PGE1) se používá k prevenci a léčbě žaludečních vředů způsobených NSAID.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kardiologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Analoga prostacyklinu (PGI2), jako je [[epoprostenol]], se používají k léčbě [[plicní hypertenze]] díky jejich silnému vazodilatačnímu účinku. PGE1 ([[alprostadil]]) se podává novorozencům s určitými [[vrozená srdeční vada|vrozenými srdečními vadami]] k udržení otevřené [[ductus arteriosus|Botallovy dučeje]] do doby chirurgického zákroku.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oftalmologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Analoga PGF2α ([[latanoprost]], [[travoprost]]) jsou léky první volby pro léčbu [[glaukom]]u. Snižují nitrooční tlak tím, že zvyšují odtok komorové vody.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Urologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Alprostadil]] (PGE1) se používá k léčbě [[erektilní dysfunkce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky: Jak prostaglandiny fungují? ==&lt;br /&gt;
Představte si prostaglandiny jako malé, lokální poslíčky nebo &amp;quot;krizové manažery&amp;quot; ve vašem těle. Na rozdíl od hormonů, jako je [[inzulin]] nebo [[adrenalin]], které cestují po celém těle krevním řečištěm, prostaglandiny působí jen v místě, kde vznikly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Když se zraníte (říznete se):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Buňky v místě poranění okamžitě začnou vyrábět prostaglandiny. Jeden typ (PGE2) křičí na nervová zakončení: &amp;quot;Tady to bolí!&amp;quot;, a zároveň volá na cévy: &amp;quot;Rozšiřte se, potřebujeme sem dostat více krve na opravu!&amp;quot; – to způsobuje zarudnutí a otok. Jiný typ (TXA2) zase dává pokyn krevním destičkám: &amp;quot;Rychle se shlukněte a utvořte zátku, ať nevykrvácíme!&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Když dostanete horečku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Bakterie]] nebo [[virus]]y donutí [[imunitní systém]] produkovat látky, které v mozku spustí výrobu prostaglandinů. Ty pak &amp;quot;přenastaví&amp;quot; tělesný termostat na vyšší teplotu, aby se tělo lépe bránilo infekci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ochrana žaludku:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V žaludku se neustále tvoří prostaglandiny, které dávají sliznici pokyn: &amp;quot;Produkuj více ochranného hlenu a méně kyseliny!&amp;quot; Tím chrání žaludeční stěnu před poškozením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A jak fungují léky jako [[ibuprofen]]? Jednoduše řečeno, ucpou &amp;quot;továrnu&amp;quot; (enzym COX), která tyto poslíčky vyrábí. Tím pádem se přestanou tvořit prostaglandiny způsobující bolest, horečku a zánět. Problém je, že se přestanou tvořit i ty &amp;quot;hodné&amp;quot; prostaglandiny, které chrání žaludek. Proto může dlouhodobé užívání těchto léků vést k žaludečním potížím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Prostaglandiny}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Eikosanoidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lipidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biochemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Farmakologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyziologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>