Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Praha 9 | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | status = Městská část a správní obvod | rozloha = 13,31 | obyvatelstvo = 71 530 | rok_obyvatelstvo = 2026 | hustota_zalidnění = 5 374 | starosta = Tomáš Portlík | politická_strana = ODS | psč = 190 00 }} '''Praha 9''' je městská část a zároveň ústřední státní…“

2026-06-27T22:34:33Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Praha 9 | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | status = Městská část a správní obvod | rozloha = 13,31 | obyvatelstvo = 71 530 | rok_obyvatelstvo = 2026 | hustota_zalidnění = 5 374 | starosta = Tomáš Portlík | politická_strana = ODS | psč = 190 00 }} '''Praha 9''' je městská část a zároveň ústřední státní…“

Nová stránka

{{Infobox Město
| název = Praha 9
| obrázek =
| mapa = ano
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Hlavní město Praha|Praha]]
| status = Městská část a správní obvod
| rozloha = 13,31
| obyvatelstvo = 71 530
| rok_obyvatelstvo = 2026
| hustota_zalidnění = 5 374
| starosta = Tomáš Portlík
| politická_strana = [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| psč = 190 00
}}

'''Praha 9''' je městská část a zároveň ústřední státní správní obvod v severovýchodním sektoru [[Hlavní město Praha|hlavního města Prahy]]. Z územně-správního hlediska je tento celek složen z kompletního katastrálního území historické čtvrti [[Prosek]] a z podstatných částí katastrů [[Vysočany (Praha)|Vysočany]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]] a [[Střížkov (Praha)|Střížkov]]. Obvod rovněž spravuje menší a okrajové fragmenty katastrů [[Hloubětín]], [[Libeň]] a [[Malešice]]. S celkovou populací přesahující v prvním čtvrtletí roku 2026 hranici 71 000 trvale hlášených obyvatel představuje Praha 9 absolutního celopražského lídra v dynamice demografického růstu, a to díky gigantické revitalizaci svého území.

Z urbanistického a historického hlediska má za sebou Praha 9 jednu z nejradikálnějších proměn v historii [[Česko|České republiky]]. Během celého 19. a 20. století fungovala její údolní část (zejména Vysočany a přilehlá Libeň) jako těžké průmyslové srdce metropole, které generovalo obrovské množství exhalací a zaměstnávalo desítky tisíc dělníků v závodech [[Českomoravská Kolben-Daněk|ČKD]] a Praga. Nad tímto údolím pak v éře komunismu vyrostla masivní panelová sídliště. V první čtvrtině 21. století se ovšem opuštěné tovární areály (brownfieldy) staly epicentrem celonárodního realitního developmentu. K roku 2026 se Praha 9 profiluje jako hypermoderní čtvrť plná nových rezidenčních projektů, rozlehlých parků a moderních škol, jíž vévodí multifunkční komplex kolem vysočanské O2 areny.

== 🗺️ Geografie a přírodní poměry ==
S rozlohou 13,31 kilometrů čtverečních disponuje Praha 9 mimořádně asymetrickým a členitým reliéfem, který fyzicky rozděluje městskou část na dvě zcela odlišné úrovně spojené strmými svahy.

* '''Údolní niva (Dolní Město):''' Rozkládá se v povodí říčky Rokytky. Nadmořská výška zde klesá pod 200 metrů nad mořem. V této ploché rovině (zahrnující Vysočany, Hloubětín a Hrdlořezy) se historicky usadil průmysl a vede tudy hlavní železniční koridor.
* '''Pražská terasa (Horní Město):''' Z údolí Rokytky se terén na severní straně strmě, místy až skalnatě, zvedá o více než 80 výškových metrů na takzvanou Proseckou terasu. Zde (v nadmořské výšce nad 260 metrů) leží čtvrti Prosek a Střížkov. Svah je protkán jedinečným geologickým útvarem – přírodní památkou Prosecké skály, jež tvoří podzemní labyrint pískovcových jeskyň.

Hranice katastru sousedí s následujícími obvody:
* '''Západ:''' Sousedství s [[Praha 8|Prahou 8]] (hranice prochází plynule městskou zástavbou v Libni a na Střížkově).
* '''Jih:''' Dotyk s obvody [[Praha 3]] a [[Praha 10]] v oblasti vrchu Třebešín a Malešic.
* '''Východ a Sever:''' Území plynule přechází do okrajových městských částí, které sice vykonávají vlastní místní samosprávu, ale z hlediska výkonu státní správy spadají pod "velkou" Prahu 9. Jde o městské části [[Praha 14]] (Kyje, Černý Most), [[Praha 18]] (Letňany), [[Praha 19]] (Kbely) a oblasti jako Horní Počernice, Újezd nad Lesy či Klánovice.

== ⏳ Historický a stavební vývoj ==
Kořeny osídlení na území dnešní Prahy 9 spadají hluboko do raného středověku a jsou spojeny se zemskými legendami.

Nejvýznamnější historickou památkou celé oblasti je trojlodní románská bazilika svatého Václava na Proseku. Podle dochované pověsti byla založena již v roce 970 knížetem Boleslavem II. Poté, co se kníže vracel ze Staré Boleslavi od hrobu svého strýce sv. Václava, prodíral se hustým lesem, zmožen usnul a ve snu obdržel pokyn vystavět na tomto místě chrám. Ačkoliv moderní archeologický průzkum datuje současnou kamennou stavbu spíše do druhé poloviny 11. století, jde o jednu z nejcennějších románských památek v zemi.

Až do 19. století si Prosek, Vysočany i Hrdlořezy udržovaly čistě rurální (venkovský) a zemědělský ráz. Hrdlořezy, jak název napovídá, fungovaly jako nebezpečné zalesněné hrdlo na výpadovce z Prahy, kde často operovali lapkové a zloději.

'''Éra oceli a panelů'''
Zásadní bod zlomu přinesla [[Průmyslová revoluce]]. V roce 1896 založil inženýr Emil Kolben ve Vysočanech obří elektrotechnickou továrnu, z níž fúzemi vyrostl gigantický strojírenský komplex [[Českomoravská Kolben-Daněk|ČKD]]. Souběžně s ním zde expandovala automobilka Praga a letecké závody Aero. Do čtvrti se přistěhovaly desítky tisíc dělníků a v roce 1902 byly Vysočany povýšeny na město (následně v roce 1922 asimilovány do Velké Prahy). Symbolem této éry je výstavní budova Nové vysočanské radnice postavená v roce 1911.

Během komunistické normalizace v 60. a 70. letech 20. století se centrum pozornosti přesunulo na horní hranu svahu. Pro vyřešení bytové krize zde státní plánovači vybudovali obří panelová sídliště (Sídliště Prosek a Sídliště Střížkov), jež se stala domovem pro desítky tisíc lidí. V dolní části údolí mezitím zastarával a chátral průmysl.

== 🏗️ Brownfieldy a nová urbanizace (stav k roku 2026) ==
Transformace Prahy 9 v 21. století nemá v kontextu hlavního města obdoby. Z původně nejzašpiněnější městské části se od roku 2010 začala stávat moderní rezidenční zóna. Ekologické zátěže v opuštěných továrnách byly sanovány a zbourané montovny ustoupily nové architektuře. K roku 2026 zde probíhají nebo jsou dokončeny megaprojekty, které z Prahy 9 činí premianta v přírůstku obyvatelstva.

'''Klíčové rozvojové oblasti:'''
* '''Suomi Hloubětín a Lappi Hloubětín:''' V údolí říčky Rokytky postavila finská developerská společnost YIT zcela novou městskou čtvrť pro více než 3 000 obyvatel. Ulice a bloky jsou pojmenovány po finských městech a osobnostech a projekt klade enormní důraz na severskou architekturu, cyklostezky a modrozelenou infrastrukturu.
* '''Nová Elektra:''' Rozlehlá plocha bývalých podniků v Hloubětíně přeměněná na rezidenční a komunitní bloky, do kterých se přesunuly mladé rodiny.
* '''Harfa Park a Nad Krocínkou:''' Projekty společnosti FINEP, které propojily kdysi průmyslovou ulici Poděbradská s rekreační zónou kolem parku Rokytka.
* '''Čtvrť Emila Kolbena (AFI City):''' Developerský počin v okolí stanice metra Kolbenova. Dominantou je 75 metrů vysoká kancelářská budova doplněná stovkami nájemních a vlastnických bytů.

S tímto masivním přílivem rodin musela radnice reagovat bezprecedentní výstavbou veřejné vybavenosti. Starosta Tomáš Portlík v letech 2025 a 2026 dedikoval téměř polovinu obřího investičního rozpočtu (ve výši 334 milionů [[Koruna česká|Kč]]) výhradně na školství. V roce 2026 radnice například investovala 98 milionů Kč do nákupu bývalé budovy v Teplické ulici pro zřízení nové školy a dokončuje projektové práce pro supermoderní základní školu Elektra II. Městská část se také zapojila do mezinárodních dotačních programů [[Evropská unie|EU]] (projekt Sponge City), díky kterým instaluje fotovoltaické panely na střechy radnic a zavádí ekologické zadržování dešťové vody v mikroklimatu sídlišť.

== 🏟️ O2 Arena a společenské dominanty ==
Základním kamenem moderní mezinárodní popularity Prahy 9 je přítomnost největší kryté multifunkční haly v České republice – [[O2 arena|O2 areny]] (historicky Sazka Arena).

Hala byla otevřena v roce 2004 u příležitosti Mistrovství světa v ledním hokeji. Její vznik byl ukázkovým příkladem revitalizace brownfieldu, neboť vyrostla přesně na pozemcích toxicky zamořeného bývalého podniku ČKD Lokomotivka na hranici Vysočan a Libně. S kapacitou přesahující 17 000 diváků hostí aréna celosvětové hudební hvězdy, finále Davis Cupu či Laver Cupu. V roce 2024 se zde odehrálo další historické a fanouškovsky rekordní Mistrovství světa v ledním hokeji, ve kterém česká reprezentace získala zlaté medaile.

V přímém sousedství arény vyrostl luxusní hotelový a kongresový komplex O2 universum a rozsáhlé nákupní centrum Galerie Harfa. Komerční centrum se vymyká pražskému standardu svým pojetím střechy – nachází se zde rozsáhlý střešní park s dětským hřištěm, zimním kluzištěm a tematickým zábavním parkem DinoPark s pohyblivými modely prehistorických ještěrů. Bývalý průmyslový odkaz čtvrti si našel kulturní cestu i v podobě Divadla Gong, jež bylo architektonicky vkusně vestavěno do ocelové kruhové konstrukce starého plynojemu.

== 🌳 Parky, příroda a zeleň ==
Navzdory zahuštěné zástavbě poskytuje Praha 9 útočiště v několika rozsáhlých krajinných celcích.
* '''Park Podviní:''' Nejoblíbenější relaxační areál ve Vysočanech ležící podél meandrů Rokytky. Vybudován byl na konci 90. let s keltskou a přírodní tematikou. Dominantou parku je kamenný "Ještěří hřbet" inspirovaný severoirským Obrovým chodníkem, z něhož prýští voda do soustavy jezírek a tunelů.
* '''Prosecké skály:''' Systém strmých pískovcových odkryvů na svahu nad Libní a Vysočany. Pod skalami se nachází historický labyrint chodeb po těžbě písku nazývaný Močálka, který radnice příležitostně zpřístupňuje veřejnosti.
* '''Krajinný park Havraňák a Klíčov:''' Rozlehlé zelené osy spojující Prosek se sousedními obcemi a nabízející kilometry nezpevněných cyklostezek.

== 🚇 Doprava a infrastruktura ==
Praha 9 funguje jako jedna z nejdůležitějších dopravních bran spojujících vnitřní město se severovýchodem (směr [[Mladá Boleslav]] a [[Hradec Králové]]).

'''Podzemní dráha (Metro)'''
Území Prahy 9 je obsluhováno hned dvěma linkami metra:
* '''Linka B (žlutá):''' Protíná údolní část a byla budována na konci 90. let. Zahrnuje stanice Vysočanská (s integrovaným lokálním uzlem autobusů), Kolbenova a Hloubětín. Stanice Kolbenova dlouhé roky zela prázdnotou uprostřed zbouraných továren, nicméně s masivní výstavbou čtvrti AFI City se v polovině 20. let 21. století stala plně vytíženým uzlem.
* '''Linka C (červená):''' Byla na území Proseku prodloužena v roce 2008. Obsluhuje stanice Prosek a Střížkov. Architektura stanice Střížkov (navržená architektem Patrikem Kotasem) s mohutnou prosklenou konstrukcí ve tvaru velryby a ocelovými oblouky představuje jednu z nejextravagantnějších staveb v pražském podzemí.

'''Železnice a silnice'''
Železniční síť na Praze 9 prošla historickou modernizací. V letech 2020 až 2024 bylo zcela zbouráno 150 let staré a nevyhovující Nádraží Praha-Vysočany. Státní [[Správa železnic]] zde s investicí přesahující 5 miliard korun vybudovala supermoderní železniční uzel s plně bezbariérovými nástupišti, který zásadně zrychlil osobní dopravu směrem na [[Lysá nad Labem]] a [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Silniční automobilová doprava trpí chronickým náporem na radiálách Poděbradská, Kolbenova a Českobrodská, jež se sbíhají do křížení s Pražským polookruhem (ulice Kbelská a Průmyslová). Radnice v červenci 2026 oficiálně rozšířila do vybraných lokalit Zóny placeného stání (ZPS) za účelem zamezení parkování středočeských dojíždějících v rezidenčních ulicích.

== 🏛️ Politika a správa Městské části (stav k roku 2026) ==
Politická scéna v Praze 9 je v rámci metropole mimořádně stabilní a projevuje se dlouhodobou dominancí pravicové [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Mezi lety 2006 a 2021 vedl radnici starosta Jan Jarolím, který čtvrť provedl nejtěžší fází revitalizace brownfieldů. V dubnu 2021 dobrovolně odstoupil a přenechal úřad svému dlouholetému místostarostovi a politickému žákovi Tomáši Portlíkovi.

Tomáš Portlík (ODS) ve volbách na podzim 2022 suverénně zvítězil a udržel si funkci starosty. Radniční koalici v období 2022–2026 tvoří aliance stran ODS a [[TOP 09]] s podporou nezávislých hnutí Praha 9 Sobě a [[Starostové a nezávislí|STAN]]. Tato vládnoucí formace disponuje silnou většinou 21 z celkových 33 zastupitelských křesel.

V roce 2026 se starosta Tomáš Portlík stal jednou z nejvlivnějších postav celostátní politiky. V lednu 2026 byl zvolen prvním místopředsedou celostátní ODS (kde nahradil Zbyňka Stanjuru). Následně v červnu 2026 oficiálně podepsal se zástupci TOP 09 koaliční smlouvu a stal se lídrem projektu "SPOLU pro Prahu" pro podzimní komunální volby, čímž oficiálně zahájil svou kandidaturu na post pražského primátora. Ve svém programu na rok 2026 tvrdě prosazuje zrychlení povolovacích procesů pro novou bytovou výstavbu a vybudování velkých dálničních i podzemních (tzv. Opera) dopravních okruhů.

O oblíbenosti současného vedení svědčí sociologické průzkumy agentury Phoenix Research z března 2026. V nich se Tomáš Portlík umístil již potřetí (po letech 2023 a 2025) na první příčce jako absolutně nejoblíbenější starosta ze všech pražských městských částí s průměrnou "školní" známkou 1,69. Radnice se pod jeho vedením v roce 2026 aktivně potýká také s transparentností – v médiích musela na jaře vysvětlovat kontroverzi s objednáním cirkusu se zvířaty pro místní mateřské školy, kterou kritizovali zástupci místní Pirátské strany.

== 📈 Statistiky a demografická data ==

=== Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel obvodu Praha 9 (1869–2026) ===
Tato ucelená časová řada dokumentuje oficiální cenzusové hodnoty vydané Českým statistickým úřadem pro území spravované obvodem. Lze v ní přesně identifikovat první průmyslový boom (1890–1930), budování gigantických komunistických sídlišť na Proseku (1960–1980) i strmý nárůst po dokončení rezidencí na bývalých továrních dvorech (2021–2026).

{| class="wikitable"
|-
! Rok sčítání !! Počet trvale bydlících obyvatel !! Odborný kontext demografického vývoje
|-
| 1869 || 2 499 || Převážně zemědělské a viniční osady hluboko za hradbami historické Prahy.
|-
| 1880 || 3 235 || Počáteční zřizování drobných dílen a usídlování dělníků v údolí Rokytky.
|-
| 1890 || 4 511 || Nástup těžké industrializace, vznik Kolbenových elektrotechnických závodů ve Vysočanech.
|-
| 1900 || 7 208 || Příliv desetitisíců pracovníků z venkova do vysočanských oceláren.
|-
| 1910 || 11 017 || Urbanistické propojení Vysočan a Libně; Vysočany získávají statut města.
|-
| 1921 || 12 634 || Data získána těsně před ztrátou samostatnosti obcí a asimilací do Velké Prahy (1922).
|-
| 1930 || 22 279 || Akcelerace bytové výstavby První republiky (kolonie rodinných domů na Proseku a Střížkově).
|-
| 1950 || 32 554 || Stabilizace v poválečném období po odklízení následků amerického bombardování průmyslu z března 1945.
|-
| 1961 || 35 574 || Stanovení oficiálních státně-správních hranic Prahy 9.
|-
| 1970 || 44 908 || Startuje centrálně plánovaná výstavba masivních bloků Sídliště Prosek.
|-
| 1980 || 55 002 || Absolutní vrchol sídlištní éry, obrovský příliv mladých rodin do panelové zástavby.
|-
| 1991 || 44 867 || Krach místních továren ČKD a Praga; stárnutí panelových sídlišť a odchod dětí prvních rezidentů.
|-
| 2001 || 41 863 || Demografické dno moderní éry. Oblast trpí existencí nevyužitých znečištěných brownfieldů.
|-
| 2011 || 55 602 || První skokový návrat díky masové konverzi průmyslových dvorů na bydlení a napojení na metro C.
|-
| 2021 || 62 651 || Oficiální výsledky sčítání lidu.
|-
| 2024 (k 31. 12.) || 68 919 || Zahájení hromadného osídlování čtvrtí Suomi Hloubětín a AFI City.
|-
| 2025 (k 31. 12.) || 71 202 || S meziročním přírůstkem +2 283 osob se Praha 9 stává nejrychleji rostoucím pražským obvodem.
|-
| 2026 (k 31. 3.) || 71 530 || Nejaktuálnější extrapolovaná data pro jarní čtvrtletí roku 2026 před dokončením dalších bytových etap.
|}

=== Tabulka 2: Územní a katastrální vymezení Prahy 9 ===
Rozdělení plochy městského obvodu o výměře 13,31 km² dokládající, které konkrétní historické čtvrtě spadají plně nebo jen částečně pod pravomoc vysočanské radnice.

{| class="wikitable"
|-
! Katastrální území !! Zastoupení pod správou MČ Praha 9 !! Významné stavby a lokality na spravovaném území
|-
| [[Prosek]] || 100 % katastru || Sídliště Prosek, románská bazilika sv. Václava, Prosecké skály, stanice metra Prosek.
|-
| [[Vysočany (Praha)|Vysočany]] || Převážná většina katastru || Nová vysočanská radnice, nádraží Praha-Vysočany, náměstí OSN, AFI City, park Podviní. (Okrajový zlomek sportovišť u Balkánu patří Praze 3).
|-
| [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]] || Převážná většina katastru || Klidné údolí Rokytky, osada u Českobrodské ulice.
|-
| [[Střížkov (Praha)|Střížkov]] || Část katastru || Stanice metra Střížkov (s unikátní skleněnou architekturou), západní okraj sídliště. (Zbytek spadá pod Prahu 8).
|-
| [[Hloubětín]] || Menší část katastru || Zcela nové rezidenční čtvrti Suomi Hloubětín a Nová Elektra u říčky Rokytky. (Jádro s plaveckým bazénem a zámkem spadá pod Prahu 14).
|-
| [[Libeň]] || Menší část katastru || O2 Arena, nákupní centrum Galerie Harfa s DinoParkem. (Jádro čtvrti spadá pod Prahu 8).
|-
| [[Malešice]] || Marginální zlomek katastru || Zcela nepatrný okraj ploch zeleně bez občanského významu na hranicích.
|}

=== Tabulka 3: Obří realitní a investiční projekty (stav k roku 2026) ===
Ucelený přehled gigantických soukromých infrastrukturních zásahů, které z dříve toxických a mrtvých prostorů tvoří plnohodnotné městské třídy.

{| class="wikitable"
|-
! Název developerského projektu !! Společnost / Investor !! Celkový architektonický přínos a fyzický dopad na čtvrť
|-
| Suomi Hloubětín / Lappi Hloubětín || YIT || Rozsáhlá severská čtvrť pro cca 3 000 obyvatel podél říčky Rokytky. Zahrnuje novou školku, amfiteátr a rozsáhlý systém hospodaření s dešťovou vodou.
|-
| Čtvrť Emila Kolbena (AFI City) || AFI Europe Czech Republic || Revitalizace obří ocelárny a kalírny. 75 metrů vysoká kancelářská věž a tisíc bytových jednotek navržených ateliérem CMC Architects. Uzel u stanice metra.
|-
| Harfa Park a Nad Krocínkou || FINEP || Komplexní bloková zástavba podél O2 areny a Poděbradské ulice transformující průmyslový vzhled na moderní korzo.
|-
| MiDO Harfa || Metrostav Development || Realizace bytových jednotek v blízkosti O2 areny určených pro rychlé nastěhování v letech 2025–2026.
|-
| Nová Elektra a ZŠ Elektra II || MČ Praha 9 / Developeři || Koordinační projekt spojující komerční bydlení se stavbou zcela nové, kapacitní základní školy pro zajištění místní občanské vybavenosti.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Praha 9 je živoucím důkazem toho, jak neuvěřitelně rychle se dokáže město uzdravit a proměnit k nepoznání. Pokud byste navštívili Vysočany a Hloubětín v 80. letech minulého století, ocitli byste se uprostřed temného a hlučného světa. Byla to hlavní "továrna" Československa. Kouřily tu desítky komínů, ve dne v noci duněly obří buchary, vyráběly se tu lokomotivy, motory do aut i vojenská technika. Dělníci bydleli v malých bytech dole v zaprášeném údolí, anebo je stát přestěhoval vysoko na kopec nad továrny do gigantických, narychlo postavených paneláků na Proseku a Střížkově.

Když přišla revoluce v roce 1989 a následný tržní kapitalismus, tyto obří státní továrny zkrachovaly. Najednou v Praze 9 zůstaly desítky kilometrů čtverečních mrtvých zrezivělých hal a zamořené hlíny prosáklé olejem. Místo vypadalo jako po válce.

Nyní se ale podívejte na Prahu 9 v roce 2026. Všechny tyto strašidelné plochy – brownfieldy – stavaři a developeři vyčistili. Zdevastované tovární dvory nahradily stovky elegantních bytových domů plných zelených střech, laviček a pítek s vodou. Do čtvrti se přistěhovaly tisíce mladých rodin, a proto je Praha 9 momentálně suverénně nejrychleji rostoucím okresem v celém hlavním městě. Přímo na místě bývalé a jedovaté továrny na vlaky dnes stojí O2 Arena, největší luxusní hala v zemi, kam jezdí zpívat světové superhvězdy a kde se hraje mistrovství světa v hokeji. Z umazané pražské dílny plné sazí se tak během jediné generace stal jeden z nejmodernějších domovů se stovkami opravených parků, rychlým vlakovým nádražím a třemi zbrusu novými stanicemi metra.

== Zdroje ==
* [https://czso.cz Český statistický úřad (Pohyb obyvatelstva a demografické predikce pro rok 2026)]
* [https://praha9.cz Oficiální portál Městské části Praha 9 (Složení rady, investiční granty a dotace)]
* [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR - Urbanistické plány a studie hloubětínských brownfieldů)]
* [https://finep.cz FINEP (Projektové specifikace Harfa Park a Nad Krocínkou)]
* [https://yit.cz YIT (Urbanistické modely čtvrtí Suomi a Lappi Hloubětín)]
* [https://o2arena.cz O2 arena (Historické a kapacitní záznamy arény)]
* [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy - Turistický portál (Park Podviní a Bazilika sv. Václava na Proseku)]
* [https://ods.cz Občanská demokratická strana (Profil 1. místopředsedy Tomáše Portlíka a kampaň 2026)]

{{DEFAULTSORT:Praha 9}}
[[Kategorie:Praha 9]]
[[Kategorie:Městské části Prahy]]
[[Kategorie:Správní obvody Prahy]]
[[Kategorie:Prosek]]
[[Kategorie:Vysočany (Praha)]]
[[Kategorie:Hrdlořezy (Praha)]]
[[Kategorie:Střížkov (Praha)]]
[[Kategorie:Geografie Prahy]]
[[Kategorie:Města připojená k Praze]]
[[Kategorie:Místní samospráva v Česku]]
[[Kategorie:Občanská demokratická strana]]
[[Kategorie:Urbanismus]]
[[Kategorie:Historie Prahy]]
[[Kategorie:Sídliště v Praze]]
[[Kategorie:Brownfieldy]]
[[Kategorie:Průmyslová centra]]
[[Kategorie:Příroda v Praze]]
[[Kategorie:Doprava v Praze]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Praha 9 - Historie editací