Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Praha 8 | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | status = Městská část a správní obvod | rozloha = 21,82 | obyvatelstvo = 112 642 | rok_obyvatelstvo = 2026 | hustota_zalidnění = 5 162 | starosta = Ondřej Gros | politická_strana = ODS | psč = 180 00, 181 00, 182 00, 186 00 }} '''Praha 8''' je rozlehlá městská část a…“

2026-06-27T22:23:58Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Praha 8 | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | status = Městská část a správní obvod | rozloha = 21,82 | obyvatelstvo = 112 642 | rok_obyvatelstvo = 2026 | hustota_zalidnění = 5 162 | starosta = Ondřej Gros | politická_strana = ODS | psč = 180 00, 181 00, 182 00, 186 00 }} '''Praha 8''' je rozlehlá městská část a…“

Nová stránka

{{Infobox Město
| název = Praha 8
| obrázek =
| mapa = ano
| stát = {{Vlajka|Česko}}
| město = [[Hlavní město Praha|Praha]]
| status = Městská část a správní obvod
| rozloha = 21,82
| obyvatelstvo = 112 642
| rok_obyvatelstvo = 2026
| hustota_zalidnění = 5 162
| starosta = Ondřej Gros
| politická_strana = [[Občanská demokratická strana|ODS]]
| psč = 180 00, 181 00, 182 00, 186 00
}}

'''Praha 8''' je rozlehlá městská část a zároveň státní správní obvod v severní a severovýchodní části [[Hlavní město Praha|hlavního města Prahy]]. Z urbanistického, geografického i demografického hlediska se jedná o mimořádně různorodý celek, který na ploše 21,82 kilometrů čtverečních plynule propojuje historickou činžovní a průmyslovou zástavbu širšího centra s rozlehlými panelovými sídlišti a okrajovými přírodními rezervacemi. K prvnímu čtvrtletí roku 2026 zde trvale žije přes 112 000 obyvatel, což z Prahy 8 činí třetí nejlidnatější městskou část v metropoli (po Praze 4 a Praze 10).

Administrativní hranice obvodu zastřešují zcela kompletní katastrální území čtvrtí [[Karlín]], [[Bohnice]], [[Čimice]] a [[Kobylisy]], drtivou většinu katastru [[Libeň]] a menší okrajové fragmenty katastrů [[Troja (Praha)|Troja]], [[Střížkov (Praha)|Střížkov]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] a [[Žižkov]]. Historická identita oblasti byla po celé 19. a 20. století definována těžkým strojírenstvím a lodní logistikou. V první čtvrtině 21. století však čtvrť (a to s masivní akcelerací v letech 2025 a 2026) prochází bezprecedentní urbanistickou transformací. Bývalé tovární areály podél řeky Vltavy jsou plošně nahrazovány luxusními byty a administrativními mrakodrapy v rámci miliardového megaprojektu Rohan City, zatímco oblast Palmovky čelí složitým strukturálním výzvám při pokusech o dobudování centra evropského kosmického programu.

== 🗺️ Geografie a územní vymezení ==
Tvar a reliéf Prahy 8 je determinován mohutným meandrem a zářezem řeky [[Vltava|Vltavy]], která tvoří přirozenou severní a západní hranici území. Topograficky se městská část dělí do dvou extrémně odlišných výškových rovin, které od sebe odděluje strmý přírodní zlom (tzv. pražský zlom).

* '''Dolní úroveň (povodí Vltavy):''' Rovinaté území o nadmořské výšce přibližně 190 metrů. Zahrnuje katastry Karlín a Libeň. Tato oblast, historicky vybudovaná na říčních náplavech a ostrovech (Rohanský ostrov, Libeňský ostrov), vždy těžila z blízkosti řeky pro rozvoj průmyslu, ale zároveň čelila zničujícím povodním.
* '''Horní úroveň (pražská terasa):''' Z nížiny v Libni se terén prudce zvedá o více než 100 výškových metrů na severní terasu do oblastí Kobylis, Bohnic a Čimic (s nadmořskou výškou dosahující 300 metrů). Tyto svahy jsou často pokryty skalami a lesoparky (například přírodní památka Prosecké skály).

Hranice obvodu sousedí na jihu přímo s centrem metropole ([[Praha 1]]) v prostoru křižovatky Florenc, na východě s obvodem [[Praha 9]] (pomezí Libně, Vysočan a Proseku) a na severu se správní obvod dotýká samostatných okrajových městských částí [[Praha-Ďáblice]], [[Praha-Březiněves]] a [[Praha-Dolní Chabry]] (které vykonávají vlastní samosprávu, avšak pro účely státní správy spadají pod úřad Prahy 8).

== ⏳ Historický vývoj a urbanizace ==
Území dnešní Prahy 8 bylo historicky rozděleno do několika svébytných obcí, jejichž slučování pod hlavičku metropole probíhalo postupně v průběhu více než sta let.

'''Vznik Karlína a rozvoj Libně'''
Nejstarší předměstský urbanistický celek představuje [[Karlín]]. Založen byl v roce 1817 nařízením císaře Františka I. na bývalém Špitálském poli. Karlín byl vůbec prvním pražským předměstím, které bylo od počátku cíleně a systematicky budováno na pravoúhlém uličním rastru. Během průmyslové revoluce se Karlín a sousední [[Libeň]] staly ocelovým a textilním srdcem Čech. Sídlily zde Rustonovy strojírny (Rustonka), loděnice, železniční viadukty a první pražská elektrická dráha, kterou v Libni a Vysočanech vybudoval [[František Křižík]].

Významným historickým datem je 12. září 1901. V tento den byla původně samostatná Libeň formálně připojena ke Královskému hlavnímu městu Praze jako osmá čtvrť (Praha VIII). Tento krok odstartoval moderní formování hranic obvodu. Karlín, Bohnice a Kobylisy se k Praze připojily až o dvacet let později, 1. ledna 1922, na základě Zákona o Velké Praze.

'''Asanace a panelová výstavba'''
Zatímco Karlín a Libeň plnily v první polovině 20. století roli rezidenčně-průmyslovou, severní oblasti Bohnic a Čimic představovaly čistě zemědělské vesnice s poli. Situace se radikálně změnila v sedmdesátých letech 20. století během komunistické normalizace. Státní plánovací komise rozhodly o výstavbě masivních panelových sídlišť na severní terase (Sídliště Bohnice, Sídliště Kobylisy, Sídliště Ďáblice a Sídliště Čimice). Během jediného desetiletí sem byly přestěhovány desítky tisíc rodin. Sídliště Bohnice se stalo urbanistickým unikátem díky své izolovanosti a integraci s obřím areálem Psychiatrické nemocnice Bohnice, postaveným na počátku 20. století v pavilónovém secesním stylu.

'''Katastrofální povodně roku 2002'''
Zlomovým a nejtragičtějším bodem novodobé historie obvodu se stal srpen 2002. Extrémní povodeň na Vltavě kompletně zalila níže položené katastry Karlín a Libeň do výšky několika metrů. Tisíce obyvatel musely být evakuovány, stanice metra (Florenc, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka) byly zaplaveny až po strop. Desítky historických domů v Karlíně narušenou statikou popadaly. Paradoxně se však tato katastrofa stala katalyzátorem naprosté obnovy. Během následných dvou desetiletí byl Karlín kompletně zrekonstruován, vznikly protipovodňové zábrany a čtvrť zažila masivní gentrifikaci, jež z ní vytvořila jednu z nejdražších a nejluxusnějších adres v republice.

== 🏗️ Megaprojekty a rozvoj (stav k roku 2026) ==
V letech 2025 a 2026 představuje Praha 8 centrum nejexponovanějších developerských i veřejných investic v metropoli. Zatímco některé projekty se úspěšně posouvají k realizaci, jiné čelí hlubokým politickým a byrokratickým krizím.

=== Rohan City (Sekyra Group) ===
Západní a severní pobřeží Karlína, kdysi sloužící jako seřaďovací nádraží a sklady uhlí (tzv. Rohanský ostrov), je konvertováno do obří pětatřicetihektarové čtvrti Rohan City. Developer Sekyra Group zde buduje zónu s odhadovanými náklady přes 30 miliard [[Koruna česká|Kč]].

V průběhu let 2023 a 2024 byla kompletně dokončena první etapa zahrnující luxusní rezidenci Diamanty Karlín (navrženou architektkou Evou Jiřičnou). V polovině roku 2026 oznámil developer oficiální zahájení druhé gigantické etapy s investicí 8 miliard korun. Ta zahrnuje výstavbu 640 nových bytů ve čtyřech blocích (Specto Karlín, Ethos Karlín a Fluo Karlín), z nichž téměř 40 % je poprvé v historii projektu určeno primárně pro dlouhodobé institucionální nájemní bydlení. Výšková věž Specto Karlín má navíc tvořit vstupní bránu k plánovanému novému mostu přes Vltavu (Rohanský most do Holešovic).

Ruku v ruce se soukromým developmentem realizuje městská část svůj strategický "Projekt desetiletí". Ve schváleném harmonogramu k roku 2026 zahajuje Praha 8 projekční práce pro výstavbu supermoderní základní školy na Rohanském nábřeží s rozpočtem atakujícím jednu miliardu korun s cílem pojmout obrovský nápor dětí z nových bytových domů.

=== Kauza Centrum Nová Palmovka a EUSPA (Červen 2026) ===
Oblast Palmovky (křižovatka v Libni) dlouhodobě stagnovala. V roce 2010 zahájila radnice výstavbu obřího Centra Nová Palmovka, které mělo sloužit jako nová radnice. Po komunálních volbách v roce 2014 byla stavba zastavena a zakonzervována jako betonové torzo na dalších osm let.

V roce 2022 dosáhl pražský magistrát historické dohody – rozestavěné torzo převzal a podepsal smlouvu se státem a [[Evropská unie|EU]] o jeho dostavbě a adaptaci na budoucí celosvětové ústředí Agentury EU pro kosmický program (EUSPA). Tento krok měl na Palmovku přivést stovky evropských diplomatů a expertů.

Avšak v průběhu jara a léta 2026 narazil projekt na těžkou realitu veřejných zakázek. Antimonopolní úřad (ÚOHS) zrušil vyřazení stavební společnosti PORR z tendru, což vedlo k dalším odvoláním stavebních firem a zmrazení celého výběrového řízení. Podle vyjádření vlády z června 2026 se dostavba centra zpozdila natolik, že Ministerstvo financí začalo krizově hledat pro vesmírnou agenturu náhradní sídlo v jiných částech Prahy, což vyvolalo obavy o definitivní pád a "prokletí" celé lokality Palmovky. Pražská developerská společnost (PDS) se nicméně snaží území zachránit novou územní studií pro okolní pozemky s plánem zástavby až 2 000 nových bytů po roce 2026.

== 🏛️ Architektura a historické památky ==
Fyzická tvář Prahy 8 kombinuje majestátní institucionální budovy s industriálním dědictvím 19. století.

* '''[[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]]:''' Monumentální barokní budova v Karlíně vystavěná ve 30. letech 18. století podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhoferových. Původně sloužila k ubytování a péči o válečné invalidy. Rozlehlý komplex s nádvořími přešel pod správu Národního památkového ústavu a od roku 2024 prochází generální a miliardovou rekonstrukcí za účelem transformace na komunitní a výstavní celostátní centrum.
* '''Kostel svatého Cyrila a Metoděje:''' Největší církevní stavba v Karlíně dominující Karlínskému náměstí. Jedná se o třílodní novorománskou baziliku postavenou v letech 1854–1863, charakteristickou svými dvěma věžemi.
* '''Libeňský zámek:''' Rokokový zámeček postavený v údolí řeky Rokytky, který v roce 1608 hostil podepsání tzv. Libeňského míru. Dnes slouží jako reprezentativní sál a formální sídlo představitelů úřadu městské části Praha 8.
* '''Grabova vila:''' Přepychové novorenesanční sídlo z konce 19. století vybudované rodinou bohatých židovských průmyslníků, jež dnes poskytuje detašované kanceláře pro vedení radnice.
* '''Farní sbor Církve československé husitské v Karlíně:''' Nádherný příklad expresionistické a konstruktivistické architektury, jež doplňuje urbanistickou mapu lokality.

== 🌳 Příroda a rekreační zóny ==
Praha 8 disponuje obrovským přírodním bohatstvím, které se soustředí primárně na strmých severních terasách a okrajích sídlišť.

* '''Čimický háj a Ďáblický háj:''' Rozsáhlé zalesněné oblasti na severní hranici obvodu tvořící přírodní přechod do volné středočeské krajiny. Poskytují masivní rekreační zázemí obyvatelům přilehlých panelových bloků.
* '''Bohnické údolí a Trojská kotlina:''' Dramaticky zaříznuté údolí potoka, jímž vede stará historická cesta od Bohnic k řece Vltavě, tvořené skalními výběžky a chráněnými geologickými profily.
* '''Thomayerovy sady a Kaizlovy sady:''' Kultivované městské parky v dolní části obvodu (Libeň a Karlín). Thomayerovy sady lemují tok říčky Rokytky před jejím ústím do Vltavy, zatímco Kaizlovy sady tvoří zelenou fasádu k barokní budově Invalidovny.
* '''Ostrov Štvanice:''' Historický vltavský ostrov (spadající částečně pod katastry Prahy 8 a Prahy 7). V létě roku 2023 došlo ke skokovému zlepšení jeho dostupnosti otevřením takzvané Štvanické lávky, jež bezbariérově a architektonicky unikátně (bílá struktura z ultra-vysokopevnostního betonu) propojila Karlín s Holešovicemi.

== 🚇 Doprava a infrastruktura ==
Praha 8 funguje jako nezastupitelný tranzitní prstenec propojující centrum města s okrajovými a středočeskými regiony na severu.

'''Podzemní dráha (Metro)'''
Územím procházejí dvě hlavní trasy [[Metro v Praze|pražského metra]].
* '''Linka B (žlutá):''' Protíná celou osu dolního města (Karlín a Libeň). Obsluhuje přestupní stanici Florenc a dále stanice Křižíkova, Invalidovna a Palmovka. Tato trať byla v roce 2002 devastačně zaplavena, avšak dnes je plně modernizována a chráněna proti stoleté vodě.
* '''Linka C (červená):''' Prochází pod zemí prudkým stoupáním z dolní trasy (od stanice Nádraží Holešovice v Praze 7) raženými tunely pod korytem Vltavy a vynořuje se vysoko na severní terase ve stanicích Kobylisy a Ládví, odkud zajišťuje masový svoz obyvatel ze sídlišť.

'''Tramvaje a silniční uzly'''
Palmovka slouží jako největší povrchový dopravní a tramvajový přestupní uzel v severní části metropole, ze kterého se tratě větví směrem na Vysočany, Žižkov a Kobylisy. Dopravní spojení přes Vltavu zajišťuje historický '''Libeňský most''' (architektonický kubistický klenot od Pavla Janáka z roku 1928). Ten se po letech debat a havarijních stavů dočkal v letech 2024–2026 začátku tolik očekávané generální a citlivé památkové rekonstrukce pod vedením Technické správy komunikací. Silniční a dálniční zátěž v oblasti Kobylis svádí do podzemí obří tunelový komplex [[Tunelový komplex Blanka|Blanka]] a navazující tunely na Městském okruhu (Pelc-Tyrolka).

== 🏛️ Politika a správa Městské části ==
Zastupitelstvo městské části Praha 8 se skládá z 45 volených členů, což odráží vysoký demografický význam obvodu.

Politickou scénu v prvních desetiletích 21. století silně formuje [[Občanská demokratická strana|ODS]]. Současným starostou je Ondřej Gros (ODS), který svůj post obhájil v komunálních volbách v roce 2022 a plynule vede úřad i v průběhu kritického roku 2026. Koalice, jež Prahu 8 stabilně spravuje, vznikla spojením celostátně tradičních rivalů: tvoří ji ODS, TOP 09, hnutí STAN, hnutí ANO a lokální uskupení Patrioti (disponující pohodlnou většinou 27 z 45 hlasů). Na lavicích silné opozice usedla koalice Osmička žije, Piráti a hnutí Praha Sobě.

Starosta Gros označil za primární politické cíle svého mandátu do roku 2026 uklidnění narůstající tranzitní dopravy do středočeských vesnic, masivní obranu sociálních programů a financování nepedagogických pracovníků ve školství (v reakci na státní škrty vyhlášené od ledna 2026). Výraznou osobností radnice a hybatelem dění je rovněž Tomáš Slabihoudek (TOP 09) působící ve funkci místostarosty. Veřejné debaty často vzbuzuje prodej městských pozemků na Florenci a přístup k omezování povolené rychlosti na vybraných sídlištních tepnách v Bohnicích.

== 📈 Statistiky a demografická data ==

=== Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel obvodu Praha 8 (1869–2026) ===
Ucelená a chronologická řada z oficiálních statistik Českého statistického úřadu pro správní území odpovídající dnešní rozloze. Odráží industrializaci, obří sídlištní boom 70. let i nejnovější mírný nárůst tažený obrovskými developerskými projekty v Karlíně.

{| class="wikitable"
|-
! Rok sčítání !! Počet trvale bydlících obyvatel !! Odborný kontext demografického vývoje
|-
| 1869 || 17 076 || Období vzniku a zahušťování pravoúhlé uliční zástavby v továrním Karlíně.
|-
| 1890 || 36 000 || Akcelerace migrace českého a německého dělnictva do strojíren na břehu řeky.
|-
| 1910 || 56 422 || Libeň již plně funguje jako připojená součást hlavního města Prahy.
|-
| 1921 || 69 497 || Cenzus těsně před oficiálním vznikem reformy struktury Velké Prahy (1922).
|-
| 1930 || 87 234 || Maximalizace bytových parcel v Karlíně, horní oblasti Bohnic nadále zalesněny.
|-
| 1950 || 87 186 || Poválečná stabilizace a stagnace; komunistický režim nebuduje nové obytné čtvrti.
|-
| 1961 || 82 721 || Dočasný mírný odliv populace před zahájením centrálně plánovaných megaprojektů.
|-
| 1970 || 84 892 || Fáze spuštění projektových příprav pro gigantickou zástavbu na svazích Kobylis.
|-
| 1980 || 120 735 || Absolutní demografický zlom – tisíce mladých rodin nastěhovány na Sídiště Bohnice a Ďáblice.
|-
| 1991 || 112 795 || Stárnutí první sídlištní generace; začátek pozvolného snižování počtu osob na jeden byt.
|-
| 2001 || 102 761 || Odliv obyvatelstva v rámci vlny suburbanizace do venkovských satelitů kolem Prahy.
|-
| 2011 || 104 799 || Stabilizace a oživení území po rekonstrukci bytového fondu v zaplaveném Karlíně.
|-
| 2021 || 104 921 || Oficiální výsledky cenzu; vliv snížení mobility v době globální pandemie koronaviru.
|-
| 2025 (k 31. 12.) || 113 020 || Skokový nárůst zapříčiněný dokončením a nastěhováním první etapy bytů Rohan City a Port7.
|-
| 2026 (k 31. 3.) || 112 642 || Nejaktuálnější data ČSÚ. Přesný mezistav v prvním čtvrtletí 2026 po drobných změnách cizinecké agendy.
|}

=== Tabulka 2: Územní a katastrální vymezení Prahy 8 ===
Rozdělení plochy 21,82 km² prokazující, do jaké míry městská část spravuje a ovládá kompletní lokální čtvrti, nebo jen jejich odštěpené konce.

{| class="wikitable"
|-
! Katastrální území !! Zastoupení pod správou MČ Praha 8 !! Významné ulice, budovy a lokality na daném území
|-
| [[Karlín]] || 100 % katastru || Invalidovna, Kostel sv. Cyrila a Metoděje, Forum Karlín, Rohanské nábřeží, Karlínské náměstí.
|-
| [[Bohnice]] || 100 % katastru || Sídliště Bohnice, Psychiatrická nemocnice, Bohnické údolí, sídlo ZOO Praha na horní hraně.
|-
| [[Kobylisy]] || 100 % katastru || Sídliště Kobylisy, stanice metra Kobylisy, Ládví, Kobyliská střelnice (národní památník).
|-
| [[Čimice]] || 100 % katastru || Čimický háj, lokální panelová zástavba smíšená s původními rodinnými domy.
|-
| [[Libeň]] || Téměř 100 % katastru || Křižovatka Palmovka, Libeňský zámeček, O2 Arena (hala leží na hranici v [[Praha 9]]).
|-
| Ostatní katastry || Menší nebo okrajové části || Střížkov (sídliště), Troja (pouze okraj Písečná), Nové Město (oblast těsně u Florence), Žižkov.
|}

=== Tabulka 3: Chronologie politické reprezentace (Starostové po roce 2010) ===
Politický přehled dokumentující relativní vládní stabilitu v porovnání s jinými městskými obvody, s trvalým uplatněním koaličního potenciálu tradičních pravicových a středových stran.

{| class="wikitable"
|-
! Jméno starosty !! Politická strana / Hnutí !! Období ve funkci !! Klíčový kontext výkonu mandátu
|-
| Jiří Janků || [[Občanská demokratická strana|ODS]] || 2011 – 2014 || Nastoupil na radnici v polovině volebního období po odvolání dlouholetého starosty Josefa Noska.
|-
| Roman Petrus || [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] || 2014 – 2018 || Vynesl na radnici středo-levicovou koalici (ANO, ČSSD, Zelení); v tomto období došlo ke spornému zastavení stavby na Palmovce.
|-
| Ondřej Gros || [[Občanská demokratická strana|ODS]] || 2018 – 2022 || Návrat ODS k moci (koalice ODS, TOP 09, ANO, STAN). Zastával funkci během pandemické a energetické krize.
|-
| Ondřej Gros || [[Občanská demokratická strana|ODS]] || od listopadu 2022 (vč. roku 2026) || Suverénní znovuzvolení pro další čtyři roky se širokou většinou v zastupitelstvu (27 ze 45 hlasů). Řeší krizi dostavby EUSPA a školství.
|}

== 💡 Pro laiky ==
Praha 8 je v kontextu hlavního města naprosto unikátním úkazem. Kdybyste ji měli popsat jedním slovem, bylo by to slovo "dvojí". Fyzicky i historicky se totiž skládá z dvou zcela odlišných světů, které dělí obrovský přírodní kopec.

Dole u řeky Vltavy (v Karlíně a Libni) se historicky usadili dělníci z velkých továren. Tuto část před sto lety trápily kouřící komíny, drsný noční život a těsné ulice plné nýtovaných mostů. Tato oblast utržila obrovskou ránu v roce 2002, kdy ji na tři týdny zatopila katastrofální povodeň. Stalo se tu ale něco neuvěřitelného – voda paradoxně spláchla starý zdevastovaný průmysl. Zbořené ošklivé továrny dnes nahradily luxusní prosklené budovy, kavárny, obří kanceláře nadnárodních firem a drahé byty. V okolí Rohanského ostrova se teď v roce 2026 dokonce staví obří čtvrť pro elitu za desítky miliard korun.

Úplně jiný svět najdete nahoře na kopci nad řekou (v Bohnicích, Kobylisích a Čimicích). V 70. letech minulého století tam komunisté na bývalých polích vybudovali obrovská sídliště tvořená desítkami betonových paneláků, aby měli kde bydlet lidi z celé republiky, kteří do Prahy proudili za prací. Není tam historická architektura, ale zato je tam ohromné množství stromů a přírody. Bohnické údolí dnes připomíná obří klidný zelený les, kam si rodiny s kočárky z paneláků chodí o víkendu odpočinout, přičemž do práce pod kopec se dostanou za deset minut čistou cestou pomocí červené linky metra C.

Největší bolest má tak dnes Praha 8 jen ve svém středu – na křižovatce Palmovka. Původně si tu chtěli politici postavit nablýskanou novou radnici, pak stavbu na mnoho let utnuli, torzo rozestavěné budovy zrezivělo a teď (v létě 2026) se stát bez úspěchu, s ohromnými průtahy a žalobami firem, snaží budovu zachránit a předělat na velitelství vesmírných programů pro celou Evropskou unii.

== Zdroje ==
* [https://czso.cz Český statistický úřad (Demografické registry a analýza Q1 2026)]
* [https://praha8.cz Oficiální portál Městské části Praha 8 (Složení Zastupitelstva a tiskové zprávy)]
* [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR - Urbanistické plány Rohanského ostrova)]
* [https://sekyragroup.cz Sekyra Group (Harmonogram a rozpočty projektu Rohan City pro rok 2026)]
* [https://novinky.cz Novinky.cz (Zpravodajství z kauzy úřadu EUSPA a Palmovky v červnu 2026)]
* [https://irozhlas.cz Český rozhlas (Rozhovory o plánech zástavby Prahy 8)]
* [https://pamatkovykatalog.cz Národní památkový ústav (Památkový katalog a revitalizace Invalidovny)]

{{DEFAULTSORT:Praha 8}}
[[Kategorie:Praha 8]]
[[Kategorie:Městské části Prahy]]
[[Kategorie:Správní obvody Prahy]]
[[Kategorie:Karlín]]
[[Kategorie:Libeň]]
[[Kategorie:Bohnice]]
[[Kategorie:Kobylisy]]
[[Kategorie:Čimice]]
[[Kategorie:Geografie Prahy]]
[[Kategorie:Města připojená k Praze]]
[[Kategorie:Místní samospráva v Česku]]
[[Kategorie:Občanská demokratická strana]]
[[Kategorie:Urbanismus]]
[[Kategorie:Historie Prahy]]
[[Kategorie:Sídliště v Praze]]
[[Kategorie:Brownfieldy]]
[[Kategorie:Příroda v Praze]]
[[Kategorie:Doprava v Praze]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Praha 8 - Historie editací