<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Praha_10</id>
	<title>Praha 10 - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Praha_10"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Praha_10&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-19T20:29:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Praha_10&amp;diff=126646&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Praha 10 | obrázek =  | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = Praha | status = Městská část a správní obvod | rozloha = 18,60 | obyvatelstvo = 120 264 | rok_obyvatelstvo = 2026 | hustota_zalidnění = 6 465 | starosta = Martin Valovič | politická_strana = ODS | psč = 100 00, 101 00, 106 00, 108 00 }}  &#039;&#039;&#039;Praha 10&#039;&#039;&#039; je rozlehlá městská č…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Praha_10&amp;diff=126646&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-06-27T21:47:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Praha 10 | obrázek =  | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = &lt;a href=&quot;/index.php/Hlavn%C3%AD_m%C4%9Bsto_Praha&quot; title=&quot;Hlavní město Praha&quot;&gt;Praha&lt;/a&gt; | status = Městská část a správní obvod | rozloha = 18,60 | obyvatelstvo = 120 264 | rok_obyvatelstvo = 2026 | hustota_zalidnění = 6 465 | starosta = Martin Valovič | politická_strana = &lt;a href=&quot;/index.php/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_demokratick%C3%A1_strana&quot; class=&quot;mw-redirect&quot; title=&quot;Občanská demokratická strana&quot;&gt;ODS&lt;/a&gt; | psč = 100 00, 101 00, 106 00, 108 00 }}  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Praha 10&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je rozlehlá městská č…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Město&lt;br /&gt;
| název = Praha 10&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| mapa = ano&lt;br /&gt;
| stát = {{Vlajka|Česko}}&lt;br /&gt;
| město = [[Hlavní město Praha|Praha]]&lt;br /&gt;
| status = Městská část a správní obvod&lt;br /&gt;
| rozloha = 18,60&lt;br /&gt;
| obyvatelstvo = 120 264&lt;br /&gt;
| rok_obyvatelstvo = 2026&lt;br /&gt;
| hustota_zalidnění = 6 465&lt;br /&gt;
| starosta = Martin Valovič&lt;br /&gt;
| politická_strana = [[Občanská demokratická strana|ODS]]&lt;br /&gt;
| psč = 100 00, 101 00, 106 00, 108 00&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Praha 10&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je rozlehlá městská část a zároveň státní správní obvod v jihovýchodním sektoru [[Hlavní město Praha|hlavního města Prahy]]. Z územně-správního hlediska zahrnuje kompletní katastrální území historické čtvrti [[Vršovice]] a většinové podíly katastrů [[Strašnice]], [[Malešice]] a [[Záběhlice]] (včetně lokality Zahradní Město). Dále do její správy spadají menší a okrajové fragmenty katastrů [[Michle]] (oblast Bohdalce a nouzové kolonie Slatiny), [[Vinohrady]], [[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]] a [[Hloubětín]]. S celkovou populací přesahující v prvním čtvrtletí roku 2026 hranici 120 000 obyvatel se Praha 10 řadí mezi nejlidnatější administrativní celky v metropoli. V případě teoretické samostatnosti by tvořila páté největší město v [[Česko|České republice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z urbanistického hlediska představuje Praha 10 mimořádně heterogenní území. Zatímco západní část (Vršovice a Vinohrady) je charakteristická klasickou činžovní blokovou zástavbou z konce 19. a počátku 20. století s vysokou koncentrací úřadů a obchodů, východní a jižní oblasti (Malešice, Zahradní Město) dominují rozsáhlá panelová sídliště, vilové čtvrti a rozlehlé industriální a logistické areály. K roku 2026 prochází městská část strategickou transformací brownfieldů pod heslem takzvaného &amp;quot;patnáctiminutového města&amp;quot; – konceptu, který se snaží zajistit veškerou občanskou vybavenost v docházkové vzdálenosti a rozvíjet město směrem dovnitř bez zabírání volné krajiny na okrajích.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗺️ Geografie a hranice území ==&lt;br /&gt;
S rozlohou 18,60 kilometrů čtverečních tvoří Praha 10 přechodové pásmo mezi hustě zastavěným širším centrem a okrajovými rezidenčními i přírodními zónami Prahy. Území leží v povodí potoka Botiče, který tvoří významnou ekologickou a rekreační osu jižní části obvodu, kde protéká Záběhlicemi podél Hamerského rybníka a plynule přechází do vršovického údolí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Administrativní hranice Prahy 10 sousedí s následujícími obvody:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sever:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hranice s [[Praha 3|Prahou 3]] v oblasti Žižkova a Vinohrad (v osách ulic Korunní, Šrobárova a podél zdi Vinohradského hřbitova) a dále s [[Praha 9|Prahou 9]] u Hrdlořez.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Západ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hranice s [[Praha 2|Prahou 2]] (převážně parkové zóny u Vinohrad) a s [[Praha 4|Prahou 4]] (hranice procházející přes kopec Bohdalec a podél železniční trati v Michli).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jih:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dotyk s obvodem [[Praha 11|Praha 11]] (oblast Jižního Města a Chodova), kde přírodní bariéru tvoří rozsáhlé nezastavěné území zvané Trojmezí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Východ:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Sousedství s [[Praha 15|Prahou 15]] (Hostivař a Horní Měcholupy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historický a správní vývoj ==&lt;br /&gt;
Podobně jako většina pražských obvodů vznikla i Praha 10 administrativním spojením historicky samostatných a svébytných obcí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vršovice, které tvoří správní centrum dnešní desáté městské části, byly osídleny již ve středověku. Prudký rozvoj zaznamenaly v druhé polovině 19. století s příchodem železnice a industrializace. V roce 1902 byly Vršovice povýšeny na město a obdržely vlastní městský znak. Další významnou historickou obcí byly Strašnice, které si dlouho udržovaly zemědělský ráz, jenž se začal měnit na rezidenční vilovou zástavbu a posléze sídlištní celky až v průběhu 20. století. Všechny tyto obce (Vršovice, Strašnice, Malešice, Záběhlice) byly 1. ledna 1922 na základě zákona připojeny k Velké Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Značka &amp;quot;Praha 10&amp;quot; v dnešním slova smyslu vznikla vládním nařízením č. 36/1960 Sb. s účinností od 11. dubna 1960. Došlo tehdy ke sloučení dosavadních menších obvodů (především obvodů Praha 13 a Praha 10 z předchozího dělení). Obvod byl koncipován tak, aby jeho přirozeným ekonomickým a politickým jádrem zůstalo vršovické centrum kolem náměstí Svatopluka Čecha a ulice Vršovická. Během éry socialismu pak území zažilo obrovský stavební boom v podobě budování panelových sídlišť (Sídliště Malešice, Sídliště Skalka, Vlasta) a průmyslových závodů v oblasti Malešic.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Architektura a významné stavby ==&lt;br /&gt;
Na území Prahy 10 se nachází mimořádně cenný fond moderní architektury první poloviny 20. století, odkazující na styly [[Konstruktivismus|konstruktivismu]], [[Funkcionalismus|funkcionalismu]] a [[Kubismus|kubismu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sakrální a pietní stavby:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kostel svatého Václava (Vršovice):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vrcholné dílo českého funkcionalismu na náměstí Svatopluka Čecha. Postaven v letech 1929–1930 podle návrhu proslulého architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]]. Vyznačuje se stupňovitým tvarem, obřím křížem na čelní fasádě a 50 metrů vysokou hranolovou věží s unikátním prosklením, která tvoří dominantu Vršovic.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Husův sbor (Vršovice):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Monumentální konstruktivistická stavba v Moskevské ulici postavená v roce 1930 podle projektu architekta Pavla Janáka. Součástí objektu je mohutná věž ve tvaru majáku se svítící lucernou a také divadelní sál.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krematorium Strašnice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší krematorium v Evropě rozlohou svého areálu. Funkcionalistická stavba z let 1929–1932 (architekt Alois Mezera) obklopená rozsáhlým urnovým hájem a parkem. Za druhé světové války a v období komunismu zde probíhaly tajné kremace politických vězňů a obětí režimu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vily a obytné budovy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Trmalova vila:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedna z nejvýznamnějších památek na území Strašnic. Byla postavena v letech 1902–1903 podle návrhu zakladatele moderní české architektury Jana Kotěry. Vila reprezentuje propojení anglického hnutí Arts and Crafts s českými folklorními a venkovskými motivy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dvojvila bratří Čapků:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Stojí v ulici Bratří Čapků na pomezí Vinohrad a Vršovic. Tento dům navržený v národním stylu architektem Ladislavem Machoněm (1923–1924) obývali spisovatel [[Karel Čapek]] a jeho bratr, malíř [[Josef Čapek]]. Probíhala zde legendární setkání intelektuální skupiny Pátečníků za účasti prezidenta T. G. Masaryka.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sídliště Vlasta:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Brutalistní obytný komplex táhnoucí se podél Vršovické ulice vybudovaný v 70. letech 20. století. Dominantní vodorovná struktura narušila historické měřítko zástavby a zahrnuje i stávající budovu Úřadu městské části Praha 10.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌳 Příroda a rekreační zóny ==&lt;br /&gt;
V kontrastu s hustě osídlenými bulváry disponuje desátý obvod širokým pásem rekreačních ploch.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Malešický park:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší veřejný park v Praze 10 (přes 8 hektarů). V minulém desetiletí prošel masivní revitalizací financovanou z fondů [[Evropská unie|EU]]. Byly zde vybudovány unikátní vodní kaskády, takzvaný vodní les, okruhy pro cyklisty, in-line bruslaře a rozsáhlá lanová centra pro děti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sportovní a rekreační areál Gutovka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nachází se ve Strašnicích a nabízí největší venkovní horolezeckou stěnu v Praze, skatepark, ledovou plochu, minigolf a rozsáhlé vodní dětské hřiště.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oblast Hamerského rybníka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Záběhlické přírodní centrum s původně románským kostelem Narození Panny Marie z 12. století. Na březích rybníka leží rozlehlé sportovní centrum a tenisové kurty.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Trojmezí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rozlehlé, převážně nezastavěné přírodní území ležící na pomezí Prahy 10 (Záběhlice), Prahy 11 (Chodov) a Prahy 15 (Hostivař). Po letech tvrdých politických bojů s developery se v roce 2024 pražskému magistrátu podařilo vykoupit prvních 5,5 hektaru strategických pozemků za účelem vybudování rozsáhlého krajinářského parku a ochrany místní fauny a flóry kolem meandrů potoka Botiče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏗️ Rozvojové projekty a brownfieldy (stav k roku 2026) ==&lt;br /&gt;
Desátá městská část prochází ve 20. letech 21. století masivní vnitřní transformací. Architekt a starosta Martin Valovič v roce 2026 prosazuje strategii zaměřenou na oživení takzvaných brownfieldů (opuštěných průmyslových zón) přímo v centru obvodu, aby město nemuselo expandovat do volné krajiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Transformace Vršovic a Koh-i-noor:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Stěžejní přeměna probíhá v areálu bývalé továrny na výrobu patentních knoflíků Koh-i-noor ve Vršovicích. Tento památkově chráněný industriální komplex se transformuje na novou obytnou čtvrť. Historické výrobní haly a charakteristické komíny jsou integrovány do moderní rezidenční a komerční zástavby. Podobný osud čeká i nedalekou modernistickou administrativní budovu Chemapol, která je postupně zapojována do nové urbanistické sítě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nové centrum Eden:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Oblast kolem fotbalového stadionu Fortuna Arena (domovského stadionu SK Slavia Praha) je přetvářena na takzvaný Nový Eden. Cílem radnice a magistrátu je utlumit masivní příjezdovou individuální automobilovou dopravu během sportovních utkání ve prospěch pěší dostupnosti a posílené kapacity vlakových spojů. Okolní pusté parcely jsou zastavovány bytovými domy s parterem vyhrazeným pro služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Drážní promenáda:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Jedním z nejunikátnějších projektů v Praze 10 je budování takzvané Drážní promenády. Po přesunutí železničního koridoru do nové stopy vznikl mezi Vršovicemi a Strašnicemi 4 kilometry dlouhý a 15 metrů široký nevyužitý pás s kolejemi. Město Praha zde realizuje liniový park (inspirovaný proslulou manhattanskou High Line v New Yorku), určený výhradně pro pěší a cyklisty. Projekt zachovává historické nýtované mosty přes ulice a původní železniční návěstidla, která slouží jako umělecké artefakty. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏢 Politika a správa (stav k roku 2026) ==&lt;br /&gt;
Zastupitelstvo MČ Praha 10 čítá 45 mandátů. Výsledky komunálních voleb z podzimu roku 2022 určily politické složení, které přes dílčí názorové třenice vydrželo stabilní až do roku 2026. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V čele městské části stojí od listopadu 2022 starosta Martin Valovič z [[Občanská demokratická strana|ODS]] (původním povoláním architekt a urbanista). Vládnoucí koalici vytvořily dva velké volební bloky: aliance &amp;quot;Společně pro Prahu 10&amp;quot; (složená z ODS a TOP 09) a koalice &amp;quot;VLASTA a STAN s podporou KDU-ČSL&amp;quot;. Tato široká pravo-středová platforma disponuje pohodlnou většinou 26 hlasů. V opozici zůstalo [[Hnutí ANO 2011|hnutí ANO]], [[Česká pirátská strana|Piráti]] a zástupci hnutí [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním místostarostou je Tomáš Pek (TOP 09) s gescí pro majetek, dalšími vlivnými postavami rady jsou místostarosta David Kašpar (STAN, sociální oblast a zdravotnictví) a radní Milan Maršálek (VLASTA, životní prostředí a Místní Agenda 21).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radnice se v první polovině roku 2026 soustředila na úsporná ekonomická opatření. V červnu 2026 zastupitelstvo schválilo rozpočet pro daný kalendářní rok s výdaji ve výši 995 milionů korun, což představovalo radikální meziroční úsporu o téměř půl miliardy [[Koruna česká|Kč]]. Přesto byly udrženy masivní dotační programy v objemu přes 27 milionů korun (na kulturu, sport a paliativní péči) a pokračovaly investice do rekonstrukcí školských budov (například energetické úspory na ZŠ Nad Vodovodem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejnou debatu na jaře roku 2026 rozvířila kritika ohledně pomalého tempa rekonstrukcí obecních bytů. Podle medializovaných zpráv z června 2026 radnice držela ve své správě 273 zcela prázdných a neobsazených bytových jednotek, a to navzdory vrcholící pražské bytové krizi. Vedení městské části problém obhajovalo extrémní byrokratickou zátěží spojenou s veřejnými zakázkami na opravy zdevastovaných bytů po problémových nájemnících, přičemž každá taková rekonstrukce trvá více než půl roku a stojí nezřídka až milion korun.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🚇 Doprava a infrastruktura ==&lt;br /&gt;
Praha 10 plní funkci klíčové tranzitní spojnice mezi centrem města a východními předměstími.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podzemní dráha (Metro)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Území obsluhuje linka [[Metro v Praze|metra A]] (zelená), která vede podél osy Vinohradské a Černokostelecké ulice. Nacházejí se zde stanice Želivského (na samé hranici s Prahou 3), Strašnická, Skalka a povrchová konečná stanice Depo Hostivař (která leží přímo v areálu opravárenského zázemí metra). Tyto stanice fungují jako masivní sběrné autobusové terminály pro obyvatele sídlišť, kteří cestují do centra.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Železniční doprava&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Železniční síť na Praze 10 prošla v letech 2018–2022 bezprecedentní modernizací. Historická trať na [[Benešov]] a [[České Budějovice]] byla přebudována na čtyřkolejný železniční koridor. V rámci tohoto miliardového projektu byla postavena dvě zcela nová supermoderní nádraží integrovaná přímo s přestupy na tramvaje a autobusy: stanice &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Praha-Eden&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (přímo u fotbalového stadionu Slavie) a stanice &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Praha-Zahradní Město&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Komplexní přestavbou prošlo také historické nádraží Praha-Vršovice, které získalo nové podchody napojené na čtvrť Nusle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tramvajová síť&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Páteřní tramvajové tratě vedou Vršovickou ulicí (linky spojující Karlovo náměstí a Hostivař) a Vinohradskou/Černokosteleckou ulicí (směr Ústřední dílny DP). Důležitým uzlem je křižovatka Koh-i-noor a obratiště Kubánské náměstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Statistiky a demografická data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tabulka 1: Historický vývoj počtu obyvatel (1869–2026) ===&lt;br /&gt;
Ucelená a chronologická časová řada agregující oficiální statistická data Českého statistického úřadu. Ukazuje transformaci malých venkovských obcí v jednu z nejlidnatějších městských aglomerací v zemi. Data před rokem 1960 jsou matematicky dopočítána na základě tehdejších katastrálních příslušností obcí tvořících dnešní Prahu 10.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Rok sčítání !! Počet trvale bydlících obyvatel !! Odborný kontext demografického vývoje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1869 || 5 743 || Převážně zemědělské obce (Vršovice, Strašnice) hluboko za hradbami Prahy.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1880 || 8 051 || Počátek usídlování dělnictva spojeného s pražskou industrializací.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1890 || 11 283 || Rozvoj lehkého průmyslu a textilek kolem toku Botiče.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1900 || 17 348 || Vršovice směřují k získání formálního statusu města (1902).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1910 || 32 211 || Masivní zahušťování zástavby klasickými pavlačovými domy ve Vršovicích.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1921 || 41 656 || Demografický cenzus provedený těsně před spojením s Velkou Prahou (1922).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1930 || 61 648 || Rozšiřování zástavby do oblasti Strašnic a vznik funkcionalistických vil.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1950 || 95 667 || Poválečná stabilizace a začátek příprav na centrálně plánovanou výstavbu.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1961 || 125 219 || Zformování obvodu Praha 10, historicky nejvyšší hustota zástavby ve Vršovicích.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1970 || 147 128 || Absolutní historické maximum, dokončování rozsáhlých sídlišť Solidarita a Skalka.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1980 || 138 231 || Mírný úbytek populace stěhováním obyvatelstva na nově budované Jižní Město.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1991 || 120 755 || Stárnutí panelových sídlišť, změna demografické křivky (méně dětí na byt).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2001 || 108 609 || Nejnižší počet obyvatel v moderní historii, odliv generací do příměstských satelitů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2011 || 113 200 || Opětovný růst daný atraktivitou Vršovic pro mladou generaci a výstavbou novostaveb.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2021 || 114 377 || Výsledky cenzu ovlivněné útlumem během celosvětové pandemie.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2026 (Q1) || 120 264 || Nejaktuálnější data ČSÚ. Radikální skokový nárůst po dokončení bytů na brownfieldech a přílivu expatů.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tabulka 2: Územní a katastrální vymezení Prahy 10 ===&lt;br /&gt;
Rozdělení plochy městského obvodu dokládající, které části a čtvrtě jsou plně podřízeny místní radnici a které s obvodem pouze okrajově sdílí hranice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Katastrální území !! Zastoupení pod správou Prahy 10 !! Významné stavby a lokality na daném území&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vršovice]] || 100 % katastru || Kostel sv. Václava, náměstí Svatopluka Čecha, ulice Moskevská, stadion Bohemians, stadion Slavia Eden.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Strašnice]] || Drtivá většina katastru || Krematorium Strašnice, Trmalova vila, Gutovka, Sídliště Solidarita. (Zbytek připadá Praze 3).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Malešice]] || Drtivá většina katastru || Malešický park, Sídliště Malešice, Malešická spalovna odpadů. (Zlomek připadá Praze 9).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Záběhlice]] || Přibližně 70 % katastru || Zahradní Město, Hamerský rybník, zámek Záběhlice, severní okraj Trojmezí. (Zbytek připadá Praze 4).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Michle]] || Okrajová část katastru || Nouzová obytná kolonie Slatiny, vrchy Bohdalec a Tyršův vrch. (Jádro spadá pod Prahu 4).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vinohrady]] || Menší část katastru || Oblast u křižovatky Flora (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Vinohradský hřbitov).&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ostatní katastry || Zcela okrajové zlomky (&amp;lt; 1 %) || Nepatrné pásy území na pomezí čtvrtí Žižkov, Hrdlořezy a Hloubětín bez rezidenčního významu.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tabulka 3: Chronologie politické reprezentace (Starostové po roce 2014) ===&lt;br /&gt;
Přehled vedení radnice ilustrující turbulentní změny nálad voličů, kteří pravidelně střídali zastoupení velkých zavedených stran a nezávislých hnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno starosty/starostky !! Politická strana / Hnutí !! Období ve funkci !! Klíčový důvod nástupu či ukončení mandátu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Radmila Kleslová || [[Hnutí ANO 2011|ANO]] || 2014 – 2015 || Zvolena po úspěchu hnutí ANO; na podzim 2015 rezignovala v důsledku mediálního tlaku a štěpení uvnitř koalice na radnici.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vladimír Novák || [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] || 2015 – 2018 || Převzal vedení na základě nové koaliční dohody; dovedl úřad do řádných komunálních voleb v roce 2018.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Renata Chmelová || VLASTA (Koalice občanů a STAN) || 2018 – 2022 || Vynesena na vlně občanské nespokojenosti a důrazu na ekologii; její koalice s Piráty a ODS vydržela celé funkční období.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Martin Valovič || [[Občanská demokratická strana|ODS]] || od listopadu 2022 (vč. roku 2026) || Architekt a dlouholetý místostarosta. Sestavil po volbách funkční pravo-středovou koalici Společně pro Prahu 10, VLASTA, STAN a KDU-ČSL.&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Když se řekne Praha 10, málokdo si představí jednu konkrétní památku jako je Pražský hrad nebo Karlův most. Praha 10 je totiž obrovskou a rozmanitou mozaikou, kde na ploše několika kilometrů najdete úplně všechno, co město může nabídnout.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jejím srdcem jsou staré Vršovice. Zdejší ulice vypadají jako vystřižené z historických filmů, lemují je stromy, staré činžovní domy a nespočet kaváren, což z nich dělá populární adresu pro studenty a mladé rodiny. Pokud ale popojedete pár zastávek tramvají na východ, ocitnete se v úplně jiném světě – na masivních betonových sídlištích v Malešicích nebo Zahradním Městě, kde žijí desetitisíce lidí v panelácích obklopených parčíky. A pokud popojedete ještě o kousek dál k potoku Botič, narazíte na zarostlá údolí a zablácené cesty v oblasti Trojmezí, kde to vypadá spíše jako v malé jihočeské vesnici než v hlavním městě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Radnice se dnes potýká s obrovským přílivem nových lidí. Jelikož město nemůže donekonečna růst do polí, vsadilo na to, že začne opravovat to, co už uvnitř města je, ale chátrá. Ve Vršovicích tak v roce 2026 dělníci bourají staré a opuštěné zdi slavné továrny Koh-i-noor (kde se dříve vyráběly všechny knoflíky pro tehdejší republiku) a rovnou v historických halách budují supermoderní prosklené byty. Podobně Praha 10 naložila s dlouhými kilometry starých a ošklivých rezavých kolejí. Místo toho, aby je zasypala hlínou, odstranila vlaky, položila hladký asfalt a udělala z nich luxusní &amp;quot;Drážní promenádu&amp;quot; určenou jen a pouze pro kola a kočárky, kudy projedete čtvrtí, aniž byste potkali jediné auto.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://czso.cz Český statistický úřad (Demografické statistiky a databáze pro hl. m. Prahu)]&lt;br /&gt;
* [https://praha10.cz Oficiální portál Městské části Praha 10]&lt;br /&gt;
* [https://strategieprodesitku.cz Strategie pro Desítku (Oficiální plánovací a dotační dokumentace MČ Praha 10)]&lt;br /&gt;
* [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR - rozvojové studie brownfieldů)]&lt;br /&gt;
* [https://novinky.cz Novinky.cz (Zpravodajství o kauze nevyužitých bytů v roce 2026)]&lt;br /&gt;
* [https://ieuro.cz Magazín iEuro (Rozhovor se starostou Martinem Valovičem, červen 2026)]&lt;br /&gt;
* [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy (Průvodce památkami a parky Prahy 10)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Praha 10}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Praha 10]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Městské části Prahy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Správní obvody Prahy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vršovice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Strašnice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Malešice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Záběhlice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Michle]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města připojená k Praze]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zaniklá města v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geografie Prahy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Místní samospráva v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Občanská demokratická strana]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Urbanismus]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Historie Prahy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Architektura v Praze]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Brownfieldy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Doprava v Praze]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>