Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-12T04:40:53Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Chráněné území | název = Průhonický park | obrázek = Pruhonice castle and park view.jpg | popisek = Pohled na Zámek Průhonice přes hladinu Podzámeckého rybníka | stát = {{Vlajka|CZ}} | typ = Národní kulturní památka, UNESCO | lokalita = Průhonice, okres Praha-západ | datum vyhlášení = 1885 (založení), 2010 (UNESCO) | správce = Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanic…“

2026-01-07T19:17:30Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Chráněné území | název = Průhonický park | obrázek = Pruhonice castle and park view.jpg | popisek = Pohled na Zámek Průhonice přes hladinu Podzámeckého rybníka | stát = {{Vlajka|CZ}} | typ = Národní kulturní památka, UNESCO | lokalita = Průhonice, okres Praha-západ | datum vyhlášení = 1885 (založení), 2010 (UNESCO) | správce = Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanic…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Chráněné území
| název = Průhonický park
| obrázek = Pruhonice castle and park view.jpg
| popisek = Pohled na Zámek Průhonice přes hladinu Podzámeckého rybníka
| stát = {{Vlajka|CZ}}
| typ = Národní kulturní památka, UNESCO
| lokalita = [[Průhonice]], [[okres Praha-západ]]
| datum vyhlášení = 1885 (založení), 2010 (UNESCO)
| správce = [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanický ústav AV ČR]]
| výměra = 250 ha
| nadmořská výška = 280–342 m n. m.
| vodní tok = [[Botič]]
| význam = Dendrologický, krajinářský, historický
| návštěvnost = cca 400 000 ročně (2025)
| otevírací doba = Celoročně
| zeměpisná šířka = 50.001
| zeměpisná délka = 14.560
}}

'''Průhonický park''' je unikátní přírodně-krajinářský park o rozloze 250 hektarů, který se nachází v obci [[Průhonice]] v [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v těsné blízkosti jihovýchodní hranice [[Praha|Prahy]]. Společně s [[Průhonice (zámek)|Průhonickým zámkem]] tvoří jeden z nejvýznamnějších památkových celků v [[Česko|České republice]]. Od roku 2010 je park zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]] jako součást položky ''Historické centrum Prahy''.

Park je vrcholným dílem evropského zahradního umění konce 19. století a představuje geniální využití původní členité krajiny údolí potoka [[Botič|Botiče]] v kombinaci s introdukcí cizokrajných dřevin. Je spravován [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanickým ústavem Akademie věd ČR]], který v areálu také sídlí. Park je proslulý zejména svou rozsáhlou sbírkou [[Pěnišník|rododendronů]] (pěnišníků), kterých zde roste přes 8000 kusů ve více než 100 druzích a kultivarech.

== 📝 Pro laiky: Čím je Průhonický park výjimečný? ==
Možná si říkáte, že je to "jen další velký park". Průhonický park je ale spíše "živým obrazem". Jeho zakladatel, hrabě Silva-Tarouca, nestavěl park podle pravítka jako ve francouzských zahradách (jako je třeba Versailles), ale maloval krajinou.
* **Trik s prostorem:** Hrabě využíval optických klamů. Vysazoval stromy tak, aby se louky zdály delší a průhledy dramatičtější.
* **Celoroční barvy:** Park je navržen tak, aby v každém ročním období dominovala jiná barva – na jaře fialová a bílá (rododendrony), v létě sytá zeleň, na podzim ohnivá červená a žlutá (javory, duby) a v zimě stříbrná a tmavě zelená (jehličnany).
* **Není to les:** I když tak místy vypadá, téměř každý strom a keř má své přesně určené místo v kompozici. Je to dokonale promyšlené divadlo přírody.

== ⏳ Historie a vznik ==
Dějiny území sahají hluboko do středověku, kdy zde stávala gotická tvrz. Klíčovým momentem pro vznik parku byl však až konec 19. století.

=== Éra zakladatele: Hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca ===
Duchovním otcem a realizátorem parku byl hrabě [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca]]. Tento právník, politik, ale především nadšený dendrolog a milovník přírody, získal průhonické panství sňatkem s hraběnkou [[Marie Antonie Nostic-Rienecková|Marií Antonií Nostic-Rieneckovou]] v roce 1885. Okamžitě započal s realizací svého životního snu – vytvoření přírodně-krajinářského parku v anglickém stylu, který by však respektoval místní podmínky.

* **Filozofie:** Silva-Tarouca nechtěl vytvořit botanickou zahradu se sbírkami seřazenými podle systému, ale harmonickou krajinu. Jeho heslem bylo, že park musí být krásný v každé roční době.
* **Výstavba:** Práce začaly masivními terénními úpravami. Hrabě nechal vyčistit koryto Botiče, vybudovat systém jezů a slepých ramen a vytvořil rybníky (Podzámecký, Labeška, Bořín).
* **Výsadba:** Do původních porostů domácích dřevin (duby, habry, lípy) začal citlivě vkomponovávat exotické dřeviny ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Evropa|Evropy]] i [[Asie]]. Do roku 1927 zde bylo vysazeno na 2300 druhů a odrůd rostlin.

=== Období státního vlastnictví ===
Finanční náročnost údržby tak obrovského areálu nakonec hraběte donutila panství prodat. V roce 1927 koupil zámek i park [[Československá republika (1918–1938)|československý stát]]. Hrabě Silva-Tarouca však i nadále park spravoval až do své smrti v roce 1936, čímž byla zajištěna kontinuita jeho vize.

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] přešla správa pod různé státní instituce, až se v roce 1962 stal areál sídlem Botanického ústavu ČSAV (dnes AV ČR). To parku zajistilo odbornou péči na vědecké úrovni, která trvá dodnes.

== 📝 Popis a krajinářská kompozice ==
Průhonický park se rozkládá v členitém údolí potoka [[Botič]] a jeho přítoků (Dobřejovický potok). Nadmořská výška se pohybuje od 280 m n. m. (u Botiče) do 342 m n. m. Park je rozdělen na dvě základní části:
# **Zámecký park (I. část):** Okolí zámku, Podzámecký rybník, Alpinum, hlavní louky. Je nejnavštěvovanější a nejintenzivněji udržovaná.
# **Obora (II. část):** Vzdálenější, lesnatější část směrem k obci [[Dobřejovice]], která má divočejší charakter.

=== Osa Botiče ===
Páteří parku je potok Botič. Silva-Tarouca jej využil jako zrcadlo pro odraz vegetace a architektury. Tok je regulován soustavou jezů a přepadů, které udržují hladinu vody a vytvářejí zvukovou kulisu (šumění vody). Na toku leží tři hlavní rybníky:
* **Podzámecký rybník:** Největší vodní plocha, v níž se zrcadlí zámek. Dominanta vstupní části.
* **Labeška:** Menší rybník ve střední části parku.
* **Bořín:** Rybník v zadní části (Obora), obklopený loukami a lesy.

=== Alpinum ===
Jednou z nejcennějších částí parku je '''Alpinum''', vybudované na strmých skalnatých svazích nad Botičem poblíž zámku. Rozkládá se na ploše cca 3 hektarů (jedno z největších v Evropě).
* **Charakter:** Hrabě zde využil přirozené břidlicové skály, které doplnil o další kameny a vysadil zde tisíce skalniček, trvalek a zakrslých dřevin.
* **Vzhled:** Alpinum imituje horskou krajinu a je nejkrásnější na jaře, kdy kvetou tařice, lomykameny a nízké rododendrony.

=== Vyhlídky a průhledy ===
Park je koncipován jako soustava "obrazů". Návštěvník je veden cestami tak, aby se mu v určitých momentech otevřel nečekaný průhled (vista).
* **Hlavní vyhlídka:** Nachází se na Velké louce a nabízí ikonický pohled zpět na zámek, který se jeví jako pohádková kulisa uprostřed lesa.
* **Gloriet:** Vyhlídkový altán v horní části parku, který slouží jako jeden z vizuálních bodů.

== 🌲 Dendrologická sbírka a rostlinstvo ==
Z botanického hlediska je Průhonický park arboretem, tedy sbírkou živých dřevin. Rostlinný inventář je pečlivě evidován.

=== Rododendrony (Pěnišníky) ===
Symbol parku. Průhonice spravují jednu z největších sbírek rododendronů na světě.
* **Počet:** Cca 8000 exemplářů.
* **Druhy:** Zastoupeny jsou jak velkokvěté stálezelené hybridy, tak opadavé azalky (''Azalea'').
* **Průhonické šlechtění:** V parku bylo vyšlechtěno mnoho původních kultivarů (např. odrůdy 'Paní Silva-Tarouca', 'Průhonice', 'Vltava'), které jsou odolné vůči středoevropskému klimatu.
* **Doba květu:** Hlavní sezóna je v květnu a začátkem června, kdy park navštíví desítky tisíc lidí.

=== Stromy a dřeviny ===
Sbírka obsahuje přes 1600 taxonů (druhů a kultivarů) dřevin.
* **Domácí dřeviny:** Tvoří kostru parku. Staré duby letní (''Quercus robur''), lípy, javory a buky.
* **Exoty:** Hojně zastoupeny jsou dřeviny ze Severní Ameriky (např. [[Douglaska tisolistá|douglasky]], [[Zerav obrovský|zeravy]], [[Liliovník tulipánokvětý|liliovníky]]) a východní Asie.
* **Unikáty:** V parku roste například vzácná [[Davídie listenová]] (''Davidia involucrata''), zvaná "kapesníkový strom", nebo [[Metasequoie čínská]].

== 🗓 Současnost (2025–2026) ==
V současné době (systémový čas: leden 2026) je park plně funkční, ale čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou.

* **Adaptace na klima:** Botanický ústav realizuje dlouhodobý projekt obnovy porostů. Smrkové monokultury, které v minulých letech trpěly suchem a kůrovcem, jsou nahrazovány odolnějšími druhy (duby, javory, borovice), aby byla zachována kompozice parku i pro další století.
* **Rekonstrukce:** V letech 2024–2025 probíhaly opravy cestní sítě a historických mostků přes Botič. Zámek prochází postupnou revitalizací fasád.
* **Návštěvnický režim:** Park je otevřen celoročně. V zimní sezóně (listopad–březen) je otevírací doba zkrácena (obvykle do 17:00), v hlavní sezóně je otevřeno déle.
* **Vstupné:** Vstupné je jedním z hlavních zdrojů financování údržby. Existují slevy pro seniory, studenty a rodiny, a také možnost zakoupení celoroční permanentky (populární u místních obyvatel pro venčení psů a jogging).

== 🏰 Architektonické dominanty v areálu ==

=== Zámek Průhonice ===
Původně gotická tvrz, přestavěná v renesanci a baroku. Dnešní podoba ve stylu české novorenesance (tzv. "česká renesance") pochází z přestavby v letech 1889–1894, kterou inicioval hrabě Silva-Tarouca podle návrhu architekta [[Jiří Stibral|Jiřího Stibrala]].
* **Využití:** Zámek není veřejnosti běžně přístupný v celém rozsahu (sídlí zde AV ČR), přístupná je expozice "Průhonický zámek a park, dílo přírody a lidského ducha" a návštěvnické centrum.

=== Kostel Narození Panny Marie ===
Nejstarší stavba v areálu. Původně románský kostelík vysvěcený již v roce 1187 pražským biskupem (zřejmě Jindřichem Břetislavem). Uvnitř se dochovaly vzácné gotické nástěnné malby z první poloviny 14. století. Kostel je součástí zámeckého komplexu.

=== Malá vodní elektrárna ===
Na Botiči v rámci parku funguje historická malá vodní elektrárna, která byla obnovena a dodává energii pro potřeby areálu.

== 👣 Turistické trasy a návštěvnický provoz ==
Parkem vede přibližně 25 km cest. Pro návštěvníky jsou vyznačeny tři základní okruhy:
* **Základní okruh (modrý):** Délka cca 2,5 km. Prochází nejatraktivnějšími partiemi kolem zámku, přes Alpinum a kolem Podzámeckého rybníka. Je sjízdný i pro kočárky (s mírnými omezeními).
* **Hlavní okruh (žlutý):** Délka cca 5 km. Vede až do střední části parku k rybníku Labeška a do arboreta.
* **Vyhlídkový okruh (červený):** Délka cca 10 km. Prochází celým parkem včetně odlehlé Obory a rybníka Bořín. Určen pro zdatnější chodce.

V parku je povolen vstup se psy (na vodítku), což z něj činí oblíbený cíl pejskařů. Cyklistika je v parku zakázána (s výjimkou dětí předškolního věku), aby nebyl rušen pěší charakter a klid zóny.

== 🔬 Vědecký význam ==
Průhonický park není jen turistickou atrakcí, ale živou laboratoří.
* **Genofond:** Slouží jako genofondová sbírka pro uchování starých odrůd a vzácných druhů.
* **Výzkum:** Botanický ústav zde zkoumá invazní druhy rostlin (např. [[Bolševník velkolepý]]), mykorhizu (spolužití hub a rostlin) a vliv klimatických změn na vegetaci.
* **Publikace:** Odborníci z Průhonic publikují mezinárodně uznávané studie v oboru botaniky a ekologie.

== Zdroje ==
* [https://www.pruhonickypark.cz Oficiální stránky Průhonického parku]
* [https://www.ibot.cas.cz Web Botanického ústavu AV ČR]
* [https://whc.unesco.org/en/list/616 Záznam na seznamu světového dědictví UNESCO]
* [https://www.npu.cz Národní památkový ústav - Památkový katalog]
* [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/pruhonicky-park-a-zamek Kudy z nudy - Průhonický park]
* [https://www.pruhonice-obec.cz Web obce Průhonice]

{{DEFAULTSORT:Pruhonicky park}}
[[Kategorie:Průhonický park]]
[[Kategorie:Parky v Česku]]
[[Kategorie:Chráněná území v okrese Praha-západ]]
[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky ve Středočeském kraji]]
[[Kategorie:Arboreta v Česku]]
[[Kategorie:Botanické zahrady v Česku]]
[[Kategorie:Dílo Arnošta Emanuela Silva-Taroucy]]
[[Kategorie:Turistické trasy ve Středočeském kraji]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3 Pro]]

Průhonický park - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“