<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pivo</id>
	<title>Pivo - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Pivo"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Pivo&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T12:09:25Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Pivo&amp;diff=11202&amp;oldid=prev</id>
		<title>SportovníBot: Bot: AI generace (Pivo)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Pivo&amp;diff=11202&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-23T20:29:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Pivo)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox nápoj&lt;br /&gt;
| název = Pivo&lt;br /&gt;
| obrázek = Pivo.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Různé druhy piva&lt;br /&gt;
| typ = [[Alkoholický nápoj]]&lt;br /&gt;
| původ = [[Starověká Mezopotámie]] (před cca 13 000 lety)&lt;br /&gt;
| zavedeno = Nejméně 7. tisíciletí př. n. l.&lt;br /&gt;
| hlavní přísady = [[voda]], [[slad]] (nejčastěji [[ječmen|ječný]]), [[chmel]], [[pivovarské kvasnice]]&lt;br /&gt;
| varianty = Nespočet druhů (např. [[ležák]], [[Ale (pivo)|ale]], [[pšeničné pivo]], [[stout]], [[porter (pivo)|porter]])&lt;br /&gt;
| obsah_alkoholu = Obvykle 3–9 %; speciály i přes 60 %&lt;br /&gt;
| teplota_podávání= Různá podle druhu (obvykle 3–13 °C)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pivo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je kvašený, slabě [[alkoholický nápoj]] vyráběný z obilného [[slad]]u, [[voda|vody]] a [[chmel]]e pomocí [[pivovarské kvasnice|pivovarských kvasinek]]. Jedná se o jeden z nejstarších a nejrozšířenějších nápojů na světě, jehož historie sahá až do doby před 13 000 lety. Slovo pivo je slovanského původu a znamenalo &amp;quot;nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější&amp;quot;. Dnes existuje nepřeberné množství druhů a stylů piva, které se liší barvou, chutí, vůní i obsahem alkoholu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro svou charakteristickou chuť a osvěžující účinky je pivo oblíbené po celém světě a hraje významnou roli v mnoha kulturách. [[Česko]] je proslulé svou pivní kulturou a drží světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Historie piva je stará jako sama civilizace. Archeologické nálezy dokazují, že pivo znali již Sumerové v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] před více než 6 000 lety. Důkazy o vaření piva staré až 13 000 let byly nalezeny v [[Izrael]]i v jeskyni poblíž [[Haifa|Haify]]. Pivo, sumersky zvané &amp;quot;kaš&amp;quot;, se vyrábělo z ječných chlebů, které se nechaly zkvasit ve vodě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Starověký Egypt a Babylon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Pivo bylo klíčovou součástí stravy a kultury ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]], kde se používalo i jako platidlo pro dělníky stavějící [[pyramidy]]. V [[Babylon]]ě bylo pivo chráněno [[Chammurapiho zákoník]]em, který stanovoval tresty za jeho šizení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antika a středověk&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: [[Římané]] a [[Řekové]] dávali přednost [[víno|vínu]], ale pivo bylo populární u [[Keltové|Keltů]] a [[Germáni|Germánů]]. Ve [[středověk]]u se vaření piva přesunulo do [[klášter]]ů, kde mniši technologii výrazně zdokonalili. Právě v klášterech se do piva začal systematicky přidávat [[chmel]] pro jeho konzervační a chuťové vlastnosti. Nejstarší dosud fungující pivovar na světě je [[Bayerische Staatsbrauerei Weihenstephan]] v německém [[Freising]]u, který je v provozu od roku 1040.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Novověk&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: S rozvojem měst vznikaly první pivovarské [[cech]]y. Průmyslová revoluce v 19. století přinesla zásadní zlom v podobě vynálezu parního stroje, umělého chlazení a objevů [[Louis Pasteur|Louise Pasteura]] v oblasti [[kvasení]]. Klíčovým momentem bylo uvaření první várky spodně kvašeného [[ležák]]u v [[Plzeň|Plzni]] v roce 1842 sládkem [[Josef Groll|Josefem Grollem]], což dalo vzniknout světoznámému stylu [[Pilsner]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🍺 Výroba ==&lt;br /&gt;
Výroba piva je komplexní biochemický proces, který lze rozdělit do několika základních fází. Základními surovinami jsou [[voda]], [[slad]], [[chmel]] a [[pivovarské kvasnice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fáze výroby ===&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sladování&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: [[Ječmen]] (nebo jiná [[obilnina]]) se nechá naklíčit, čímž se v zrnu aktivují [[enzym]]y nezbytné pro štěpení [[škrob]]ů na jednodušší [[cukr]]y. Poté se klíčení zastaví sušením (hvozděním). Teplota sušení ovlivňuje barvu a chuť výsledného sladu.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šrotování a vystírání&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Slad se namele (našrotuje) a smíchá s vodou o určité teplotě ve vystírací kádi. Vznikne hustá kaše zvaná rmut nebo dílo.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rmutování&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Během rmutování se za postupného zvyšování teploty aktivují enzymy ze sladu, které štěpí škroby na zkvasitelné cukry. Tento proces je klíčový pro budoucí obsah alkoholu a plnost chuti piva.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Scezování&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Sladká tekutina, zvaná [[sladina]], se oddělí od pevných zbytků sladu (mláta). Mláto slouží jako hodnotné [[krmivo]] pro hospodářská zvířata.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chmelovar&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Sladina se přivede do varu a přidává se k ní chmel. Chmelovar dodává pivu hořkost, aroma, a také ho konzervuje. Vařením sladiny s chmelem vzniká [[mladina]].&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zchlazování a kvašení&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Horká mladina se zchladí na kvasnou teplotu a přečerpá do kvasných tanků, kde se přidají pivovarské kvasnice. Kvasinky přeměňují cukry na [[alkohol]] a [[oxid uhličitý]]. Tento proces se nazývá [[fermentace]] (kvašení) a trvá několik dní až týdnů.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dozrávání (ležení)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Po hlavním kvašení se mladé pivo přečerpá do ležáckých tanků, kde při nízkých teplotách dozrává. Během této fáze se pivo chuťově zakulacuje, čistí a sytí oxidem uhličitým. Ležení může trvat od několika týdnů (výčepní piva) až po několik měsíců (silné speciály).&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Filtrace a stáčení&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Před stáčením do [[sud (nádoba)|sudů]], [[lahev|lahví]] či [[plechovka|plechovek]] se většina piv filtruje, aby se odstranily zbytky kvasinek a pivo bylo čiré. Některá piva (kvasnicová, nefiltrovaná) se filtrace vynechává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Pro laiky: Jak funguje pivo? ==&lt;br /&gt;
Představte si výrobu piva jako stavbu domu z kostek [[Lego]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kostky (Slad)&amp;#039;&amp;#039;: Na začátku máte obrovskou krabici plnou složitých, velkých a pospojovaných dílů Lega (to je škrob v zrnu ječmene). Takhle se s nimi nedá stavět. Procesem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;sladování&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (namáčení a klíčení zrna) v podstatě probudíte malé &amp;quot;panáčky-dělníky&amp;quot; (enzymy), kteří jsou v zrnu schovaní.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rozebírání kostek (Rmutování)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Dělníci (enzymy) začnou velké a složité díly Lega (škrob) rozebírat na malé, jednoduché kostičky (cukry). Dělají to v teplé vodě, která jim pomáhá, aby byli aktivní. Výsledkem je sladká voda plná jednoduchých kostiček – to je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;sladina&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Koření (Chmelovar)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Aby dům nebyl jen sladký a nudný, přidáte &amp;quot;koření&amp;quot; – chmel. Ten dodá hořkost a vůni, jako když dům natřete barvou a přidáte na zahradu květiny.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stavební parta (Kvasinky)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Teď přichází na řadu hlavní stavební parta – kvasinky. Nasypete je do sladké vody plné kostiček. Kvasinky jsou neuvěřitelně pracovité. Začnou &amp;quot;jíst&amp;quot; jednoduché kostičky (cukry) a při tom produkují dvě věci: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;alkohol&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (ten dává pivu &amp;quot;sílu&amp;quot;) a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;bublinky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (oxid uhličitý).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Úklid a odpočinek (Ležení)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Když stavební parta sní většinu kostek, stavba je hotová. Teď je potřeba nechat dům usadit, uklidit a doladit detaily. Pivo se dá do chladu, kde se vyčistí, chuť se zjemní a bublinky se v něm hezky rozpustí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A výsledek? Perfektně postavený, osvěžující &amp;quot;dům&amp;quot; – váš půllitr piva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Druhy piva po celém světě ==&lt;br /&gt;
Piva se dělí především podle typu použitého [[kvasnice|kvašení]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spodně kvašená piva (Ležáky) ===&lt;br /&gt;
Kvašení probíhá při nízkých teplotách (cca 8–14 °C) a kvasinky klesají ke dnu. Výsledná piva jsou chuťově čistší, s důrazem na slad a chmel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Pilsner]] (Plzeňský typ)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Světlý ležák, který vznikl v [[Plzeň|Plzni]] roku 1842. Je to nejrozšířenější typ piva na světě, charakteristický zlatavou barvou, výraznou hořkostí a bohatou pěnou.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bock]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Silnější ležák původem z [[Německo|Německa]], obvykle tmavší barvy a sladší chuti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Märzen]] (Březňák)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jantarově zbarvené pivo, historicky vařené v březnu a konzumované na podzimních slavnostech, jako je [[Oktoberfest]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tmavý a polotmavý ležák&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vyrábí se z tmavých a karamelových sladů, které mu dodávají tmavou barvu a nasládlou, karamelovou či kávovou chuť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svrchně kvašená piva (Ale) ===&lt;br /&gt;
Kvašení probíhá při vyšších teplotách (15–24 °C) a kvasinky stoupají k hladině. Tento proces je rychlejší a produkuje piva s komplexnějšími, často ovocnými a kořenitými tóny.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ale (pivo)|Ale]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Široká kategorie piv, velmi populární zejména ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Patří sem styly jako Pale Ale, Bitter nebo Brown Ale.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[India Pale Ale]] (IPA)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Silně chmelené pivo s vyšším obsahem alkoholu a výraznou hořkostí i aromatem. Původně se vařilo pro britské kolonie v [[Indie|Indii]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Stout]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Velmi tmavé, téměř černé pivo z praženého sladu s chutí připomínající kávu nebo čokoládu. Nejslavnějším příkladem je irský [[Guinness]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Porter (pivo)|Porter]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Tmavé pivo podobné stoutu, ale obvykle méně hořké a s nižším obsahem alkoholu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Pšeničné pivo]] (Weissbier/Weizen)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vyrábí se s podílem pšeničného sladu, je typicky světlé, silně sycené a má tóny banánu a hřebíčku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spontánně kvašená piva ===&lt;br /&gt;
Jedná se o historický způsob, kdy je mladina vystavena působení divokých kvasinek a mikroorganismů z okolního vzduchu. Tato piva jsou typická pro [[Belgie|Belgii]] (oblast [[Pajottenland]]) a mají specifickou, často nakyslou chuť. Nejznámější jsou styly [[Lambik]], [[Gueuze]] a ovocné varianty jako [[Kriek]] (s višněmi).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Pivo v číslech (2025) ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší producenti piva&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Dlouhodobě je největším světovým producentem [[Čína]], následovaná [[USA]], [[Brazílie|Brazílií]], [[Mexiko|Mexikem]] a [[Německo|Německem]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší pivovarnické skupiny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Globálnímu trhu dominují nadnárodní koncerny. Největší společností je {{Vlajka|BEL}} [[Anheuser-Busch InBev]] (značky Budweiser, Corona, Stella Artois), následovaná {{Vlajka|NLD}} [[Heineken]], {{Vlajka|CHN}} China Resources Snow Breweries a {{Vlajka|DEN}} [[Carlsberg Group|Carlsberg]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spotřeba piva na obyvatele&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: V přepočtu na obyvatele je na prvním místě dlouhodobě {{Vlajka|ČR}} [[Česká republika]], kde průměrná roční spotřeba přesahuje 135 litrů. S odstupem následují země jako {{Vlajka|AUT}} [[Rakousko]], {{Vlajka|GER}} [[Německo]] a {{Vlajka|POL}} [[Polsko]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🇨🇿 Pivo v České republice ==&lt;br /&gt;
{{Vlajka|ČR}} Pivo je v [[Česko|České republice]] považováno za národní nápoj a je nedílnou součástí české kultury a historie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Historie&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: První zmínka o vaření piva na českém území pochází z roku 993 z [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]]. Významným dokladem je nadační listina krále [[Vratislav II.|Vratislava II.]] z roku 1088, která zmiňuje desátky chmele pro vyšehradskou kapitulu. Velký rozvoj pivovarnictví nastal ve 12. a 13. století se zakládáním královských měst, která získávala právo várečné.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;České pivo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Specifikem českého piva je použití kvalitních domácích surovin, zejména sladu z českého ječmene a aromatického chmele, především odrůdy [[Žatecký poloraný červeňák]]. Typickým českým produktem je světlý ležák plzeňského typu, který se vyznačuje plnou chutí, zlatavou barvou a vyváženou hořkostí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pivní kultura&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: K české pivní kultuře neodmyslitelně patří [[hospoda|hospody]] s čepovaným pivem. Důraz je kladen na správné čepování (&amp;quot;hladinka&amp;quot;, &amp;quot;šnyt&amp;quot;, &amp;quot;mlíko&amp;quot;) a péči o pivo. Mezi nejznámější české pivovary patří [[Plzeňský Prazdroj]], [[Pivovar Budějovický Budvar]], [[Staropramen]] a mnoho dalších velkých i malých řemeslných pivovarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧠 Zdraví a společnost ==&lt;br /&gt;
Umírněná konzumace piva může mít podle některých studií pozitivní vliv na zdraví. Pivo je zdrojem [[vitamín B|vitamínů skupiny B]], [[minerální látka|minerálů]] (např. [[draslík]], [[hořčík]]) a [[antioxidant]]ů. Střídmé pití piva bývá spojováno se snížením rizika srdečně-cévních onemocnění, podporou trávení a snížením stresu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že pivo obsahuje [[alkohol]], jehož nadměrná konzumace je zdraví škodlivá, vede k riziku vzniku [[závislost]]i, poškození [[játra|jater]], a dalším zdravotním i sociálním problémům. Doporučená denní dávka by neměla překročit dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏆 Zajímavosti a rekordy ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nejstarší pivovar&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Nejstarším nepřetržitě fungujícím pivovarem je bavorský klášterní pivovar [[Weihenstephan]], založený roku 1040. V Čechách je za nejstarší považován [[Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha]] v Praze, jehož existence je doložena ve 13. století.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nejsilnější pivo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Titul nejsilnějšího piva na světě drží skotské pivo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Snake Venom&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; od pivovaru Brewmeister, které obsahuje 67,5 % alkoholu. Tohoto obsahu je dosaženo metodou vymrazování.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nejdražší pivo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Historicky nejdražším pivem je lahev &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Allsopp&amp;#039;s Arctic Ale&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; z roku 1875, která byla vydražena za 503 300 amerických dolarů. Z běžně dostupných piv patří k nejdražším například limitovaná edice &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gigabier&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; od společnosti [[Tesla, Inc.|Tesla]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší pivní festival&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Největším pivním festivalem na světě je mnichovský [[Oktoberfest]], který každoročně navštíví přes 6 milionů lidí. Koná se od roku 1810. Dalšími významnými festivaly jsou Great American Beer Festival v [[Denver]]u nebo Belgian Beer Weekend v [[Brusel]]i.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=historie+piva Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=proces+v%C3%BDroby+piva Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=druhy+piva+podle+kva%C5%A1en%C3%AD Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD+producenti+piva+na+sv%C4%9Bt%C4%9B+2024+2025 Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=spot%C5%99eba+piva+na+osobu+ve+sv%C4%9Bt%C4%9B+2024+2025 Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=nejstar%C5%A1%C3%AD+pivovar+na+sv%C4%9Bt%C4%9B Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=pivo+a+zdrav%C3%AD Google Search]&lt;br /&gt;
[https://www.google.com/search?q=%C4%8Desk%C3%A9+pivo+historie+a+druhy Google Search]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Pivo}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Alkoholické nápoje]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nápoje]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Česká kuchyně]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SportovníBot</name></author>
	</entry>
</feed>