InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-22T04:19:11Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - papež
| jméno = Pius VI.
| občanské jméno = Giovanni Angelo Braschi
| pontifikát od = 15. února 1775
| pontifikát do = 29. srpna 1799
| předchůdce = [[Klement XIV.]]
| nástupce = [[Pius VII.]]
| narození = 25. prosince 1717
| místo narození = [[Cesena]], [[Papežský stát]]
| úmrtí = 29. srpna 1799
| místo úmrtí = [[Valence (Drôme)|Valence]], [[První Francouzská republika|Francie]]
| hrobka = [[Bazilika svatého Petra]], [[Vatikán]]
}}

'''Pius VI.''' (občanským jménem '''Giovanni Angelo hrabě Braschi'''; * [[25. prosinec|25. prosince]] [[1717]], [[Cesena]] – † [[29. srpen|29. srpna]] [[1799]], [[Valence (Drôme)|Valence]]) byl 250. [[papež]] [[katolická církev|katolické církve]]. Jeho pontifikát, trvající od [[15. únor|15. února]] [[1775]] až do jeho smrti, je jedním z nejdelších v historii a spadá do období velkých politických a společenských otřesů, především [[osvícenství]] a [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]]. Jeho vláda byla poznamenána střety s evropskými monarchy usilujícími o kontrolu nad církví a vyvrcholila jeho zajetím francouzskými vojsky a smrtí v exilu.

== 📜 Život před pontifikátem ==
Giovanni Angelo Braschi se narodil v [[Cesena|Ceseně]] v [[Papežský stát|Papežském státě]] do šlechtické, avšak zchudlé rodiny. Vzdělání získal na jezuitské koleji ve svém rodném městě a následně vystudoval právo na univerzitě ve [[Ferrara|Ferraře]].

Jeho kariéra v [[Římská kurie|římské kurii]] začala, když se stal tajemníkem kardinála Tommasa Ruffa, papežského legáta ve Ferraře. Jeho schopnosti a diplomatický talent upoutaly pozornost papeže [[Benedikt XIV.|Benedikta XIV.]], který ho povolal do [[Řím]]a. Zde zastával řadu významných úřadů, včetně kanovníka [[Bazilika svatého Petra|baziliky svatého Petra]]. V roce [[1758]] byl jmenován osobním tajemníkem papeže [[Klement XIII.|Klementa XIII.]] a v roce [[1773]] ho papež [[Klement XIV.]] jmenoval kardinálem-knězem titulu Sant'Onofrio. Během svého působení v kurii si získal pověst schopného administrátora a umírněného duchovního.

== 🇻🇦 Pontifikát (1775–1799) ==
=== 🗳️ Zvolení a počátky ===
Po smrti Klementa XIV. se [[konkláve]] sešlo v roce [[1774]]. Trvalo více než čtyři měsíce a bylo poznamenáno silným politickým tlakem ze strany katolických mocností, zejména [[Francouzské království|Francie]], [[Španělsko|Španělska]] a [[Habsburská monarchie|Rakouska]]. Kardinál Braschi byl nakonec zvolen jako kompromisní kandidát [[15. únor|15. února]] [[1775]] a přijal jméno Pius VI.

Jedním z jeho prvních významných činů bylo vyhlášení Svatého roku [[1775]], který přilákal do Říma mnoho poutníků. Na začátku svého pontifikátu se také věnoval reformě církevních financí a správě Papežského státu.

=== 👑 Střet s osvícenskými monarchy ===
Pius VI. musel čelit sílícímu vlivu [[osvícenský absolutismus|osvícenského absolutismu]], jehož panovníci se snažili omezit moc papeže a podřídit si národní církve kontrole státu.

==== Josefinismus ====
Nejvýraznější konflikt vedl s císařem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] {{Vlajka|Svatá říše římská}} [[Josef II.|Josefem II.]]. Císařovy reformy, známé jako [[josefinismus]], zahrnovaly rušení klášterů, které se nevěnovaly vyučování nebo péči o nemocné, zřízení státem kontrolovaných seminářů pro výchovu kněží a vydávání dekretů zasahujících do liturgie a církevní praxe.

V zoufalé snaze zastavit tyto reformy podnikl Pius VI. v roce [[1782]] bezprecedentní cestu do [[Vídeň|Vídně]], aby se osobně setkal s císařem. Ačkoliv byl papež přijat s velkými poctami a jeho návštěva měla obrovský symbolický význam, praktický výsledek byl minimální. Josef II. od svých reforem neustoupil.

==== Další spory ====
Podobným snahám o omezení papežského vlivu čelil Pius VI. i v dalších zemích. V [[Toskánské velkovévodství|Toskánsku]] prosazoval podobné reformy císařův bratr, velkovévoda [[Leopold II. Habsbursko-Lotrinský|Leopold]]. V [[Německo|Německu]] se šířily myšlenky [[febronianismus|febronianismu]], které zdůrazňovaly práva národních biskupů vůči Římu.

=== 🇫🇷 Francouzská revoluce ===
Největší výzvou a nakonec i tragédií jeho pontifikátu se stala [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]], která vypukla v roce [[1789]].

Revoluční vláda nejprve zabavila církevní majetek a v roce [[1790]] schválila [[Občanská ústava duchovenstva|Občanskou ústavu duchovenstva]]. Tento dokument zcela reorganizoval církev ve {{Vlajka|Francie}} Francii, učinil z kněží a biskupů státem placené úředníky volené lidem a vyžadoval od nich přísahu věrnosti státu, která byla v rozporu s jejich poslušností papeži.

Pius VI. po dlouhém váhání v roce [[1791]] Občanskou ústavu duchovenstva odsoudil v bule ''Quod aliquantum''. To vedlo k hlubokému rozkolu ve francouzské církvi mezi "přísežnými" kněžími, kteří přísahu složili, a "odpírajícími", kteří zůstali věrní Římu a byli následně tvrdě pronásledováni. Francie také anektovala papežská území [[Avignon]] a [[Comtat Venaissin]].

Situace se dále zhoršila s nástupem [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]]. Během jeho italského tažení v letech [[1796]]–[[1797]] byla papežská armáda poražena. Pius VI. byl donucen podepsat [[19. únor|19. února]] [[1797]] potupný [[Toloský mír|Toloský mír]], v němž se vzdal velkých území (včetně [[Bologna|Bologni]] a [[Ferrara|Ferrary]]), zaplatil obrovské válečné reparace a vydal Francouzům stovky cenných uměleckých děl z vatikánských sbírek.

=== ⛓️ Uvěznění a smrt v exilu ===
V roce [[1798]] francouzská vojska pod velením generála [[Louis-Alexandre Berthier|Louise-Alexandra Berthiera]] vpochodovala do Říma a vyhlásila [[Římská republika (1798–1799)|Římskou republiku]]. Osmdesátiletý a nemocný papež byl prohlášen za sesazeného a zatčen.

Byl odvezen z Říma a jako vězeň putoval přes [[Siena|Sienu]] a [[Florencie|Florencii]] až do [[Francie]]. Nakonec byl internován v citadele ve městě [[Valence (Drôme)|Valence]] na řece [[Rhôna|Rhôně]]. Zde, vyčerpán útrapami a nemocí, [[29. srpen|29. srpna]] [[1799]] zemřel. Jeho poslední slova údajně byla prosbou o odpuštění pro jeho věznitele. Po jeho smrti se zdálo, že instituce papežství je na konci. Francouzský direktorát dokonce zakázal volbu jeho nástupce.

Jeho ostatky byly po Napoleonově dohodě s novým papežem [[Pius VII.|Piem VII.]] v roce [[1802]] převezeny zpět do Říma a pohřbeny v [[Vatikánské jeskyně|kryptě]] [[Bazilika svatého Petra|baziliky svatého Petra]].

== 🏛️ Mecenáš umění a stavitel ==
Navzdory politickým problémům byl Pius VI. významným mecenášem umění a vědy. Jeho největším přínosem bylo rozšíření [[Vatikánská muzea|Vatikánských muzeí]] založením [[Museo Pio-Clementino]], které dnes hostí jedny z nejvýznamnějších sbírek antického sochařství na světě. Nechal také postavit novou sakristii pro [[Bazilika svatého Petra|baziliku sv. Petra]] a inicioval ambiciózní, i když ne zcela úspěšný, projekt na odvodnění [[Pontinské bažiny|Pontinských bažin]] jižně od Říma, aby získal novou zemědělskou půdu.

== ✨ Odkaz a hodnocení ==
Pontifikát Pia VI. představuje tragický přechod mezi starým světem [[Ancien régime|Ancien régime]] a moderní dobou. Začal jako renesanční papež, mecenáš umění a vládce světského státu, ale skončil jako mučedník a vězeň revoluce. Jeho nekompromisní postoj vůči Francouzské revoluci, ačkoliv vedl k jeho osobní zkáze, posílil morální autoritu papežství a definoval jeho roli jako hlavního oponenta sekularismu a revolučních ideologií v 19. století. Jeho pontifikát, trvající 24 let, 6 měsíců a 14 dní, patří mezi pět nejdelších v historii [[katolická církev|církve]].

== 🧑‍🏫 Pro laiky ==
* '''Josefinismus:''' Představte si, že císař, a ne papež, začne rozhodovat o tom, kolik svíček má hořet v kostele, které kláštery se zruší a co se budou učit kněží. To byl ve zkratce josefinismus – snaha panovníka [[Josef II.|Josefa II.]] podřídit si církev ve své zemi a omezit vliv [[Řím]]a. Papež Pius VI. se proti tomu snažil bojovat, ale neúspěšně.
* '''Občanská ústava duchovenstva:''' Během Francouzské revoluce se revolucionáři rozhodli, že si církev "přeorganizují". Kněží a biskupové se měli stát státními zaměstnanci, volenými lidmi, a museli přísahat věrnost novému režimu, nikoliv primárně papeži. Papež to odsoudil, což rozdělilo francouzské duchovní na ty, kteří přísahali (a byli podporováni státem), a ty, kteří zůstali věrní Římu a byli za to často pronásledováni a zabíjeni.

{{DEFAULTSORT:Pius VI}}
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}
[[Kategorie:Papežové]]
[[Kategorie:Narození 1717]]
[[Kategorie:Úmrtí 1799]]
[[Kategorie:Narození v Ceseně]]
[[Kategorie:Osoby v dějinách Francouzské revoluce]]
[[Kategorie:Italští kardinálové]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Pius VI. - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)