<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Peroxid_vod%C3%ADku</id>
	<title>Peroxid vodíku - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Peroxid_vod%C3%ADku"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Peroxid_vod%C3%ADku&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-25T21:06:40Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Peroxid_vod%C3%ADku&amp;diff=23975&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Peroxid_vod%C3%ADku&amp;diff=23975&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:08:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:08&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Výroba ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚙️ Výroba ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Drtivá většina světové produkce peroxidu vodíku je dnes založena na &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;antrachinonovém procesu&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;. Tento cyklický proces zahrnuje několik kroků:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Drtivá většina světové produkce peroxidu vodíku je dnes založena na &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;antrachinonovém procesu&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;. Tento cyklický proces zahrnuje několik kroků:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydrogenace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Antrachinon (nebo jeho derivát) je [[hydrogenace|hydrogenován]] za přítomnosti [[palladium|palladiového]] katalyzátoru na antrachinol.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydrogenace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Antrachinon (nebo jeho derivát) je [[hydrogenace|hydrogenován]] za přítomnosti [[palladium|palladiového]] katalyzátoru na antrachinol.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxidace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniklý antrachinol je následně oxidován probubláváním [[vzduch]]u. Tím se regeneruje původní antrachinon a vzniká peroxid vodíku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxidace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniklý antrachinol je následně oxidován probubláváním [[vzduch]]u. Tím se regeneruje původní antrachinon a vzniká peroxid vodíku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Peroxid_vod%C3%ADku&amp;diff=14788&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Peroxid_vod%C3%ADku&amp;diff=14788&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-14T05:41:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Peroxid vodíku&lt;br /&gt;
| obrázek = Hydrogen-peroxide-3D-balls.png&lt;br /&gt;
| popisek = Model molekuly peroxidu vodíku&lt;br /&gt;
| systematický název = Dioxidan&lt;br /&gt;
| ostatní názvy = Kysličník; perhydrol&lt;br /&gt;
| vzorec = H₂O₂&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = 34,0147 g/mol&lt;br /&gt;
| vzhled = Bezbarvá, sirupovitá kapalina&lt;br /&gt;
| hustota = 1,45 g/cm³ (20 °C, kapalina)&lt;br /&gt;
| teplota tání = −0,43 °C&lt;br /&gt;
| teplota varu = 150,2 °C (rozkládá se)&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = Mísitelný v každém poměru&lt;br /&gt;
| CAS = 7722-84-1&lt;br /&gt;
| PubChem = 784&lt;br /&gt;
| H-věty = H271, H302, H314, H332&lt;br /&gt;
| P-věty = P210, P280, P301+P330+P331, P303+P361+P353, P305+P351+P338, P310&lt;br /&gt;
| NFPA 704 = 2-0-1-OX&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Peroxid vodíku&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemický vzorec &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;H₂O₂&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je anorganická [[chemická sloučenina]] [[vodík]]u a [[kyslík]]u. Jedná se o čirou, bezbarvou kapalinu, která je o něco viskóznější než [[voda]]. Je známý pro své silné [[oxidace|oxidační]] vlastnosti, díky kterým se široce využívá jako [[bělidlo]], [[antiseptikum]] a [[dezinfekce]]. V přírodě se vyskytuje jen ve velmi malých množstvích. Pro komerční účely se vyrábí v různých koncentracích, od běžného 3% roztoku pro domácí použití až po vysoce koncentrovaný peroxid (nad 90 %) používaný jako [[raketové palivo]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
Peroxid vodíku poprvé izoloval a popsal v roce [[1818]] francouzský chemik [[Louis Jacques Thénard]]. Podařilo se mu to reakcí [[peroxid barnatý|peroxidu barnatého]] s [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]]. Thénard původně sloučeninu nazval &amp;quot;oxidovaná voda&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;eau oxygénée&amp;#039;&amp;#039;), což přesně vystihovalo její podstatu – molekulu vody s přidaným atomem kyslíku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpočátku byla výroba velmi nákladná a složitá. První průmyslové metody byly založeny na [[elektrolýza|elektrolýze]] roztoků [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] nebo [[síran amonný|síranu amonného]]. Zlom v průmyslové výrobě přinesl až vývoj tzv. antrachinonového procesu (také Riedl-Pfleidererův proces) ve 30. letech 20. století v [[Německo|Německu]]. Tento proces, který se s různými modifikacemi používá dodnes, umožnil efektivní a relativně levnou velkovýrobu peroxidu vodíku, což otevřelo dveře jeho masovému využití v průmyslu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
=== ⚛️ Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Peroxid vodíku je za normálních podmínek bezbarvá kapalina s mírně štiplavým zápachem. Je plně mísitelný s [[voda|vodou]] v jakémkoliv poměru. Má vyšší [[hustota|hustotu]] (cca 1,45 g/cm³), [[viskozita|viskozitu]] a [[teplota varu|teplotu varu]] (150,2 °C) než voda, což je způsobeno silnějšími [[vodíková vazba|vodíkovými vazbami]] mezi molekulami H₂O₂. Jeho [[teplota tání]] je −0,43 °C. Molekula H₂O₂ má lomenou, neplanární strukturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Peroxid vodíku je termodynamicky nestabilní a samovolně se rozkládá na vodu a kyslík. Tato reakce je exotermická (uvolňuje teplo).&lt;br /&gt;
:&amp;lt;code&amp;gt;2 H₂O₂ → 2 H₂O + O₂&amp;lt;/code&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rychlost rozkladu závisí na teplotě, [[pH]] a přítomnosti [[katalyzátor|katalyzátorů]]. Rozklad urychlují například ionty přechodných [[kov]]ů (železo, měď, mangan), některé [[enzym]]y (např. [[kataláza]]), světlo a zásadité prostředí. Z tohoto důvodu se peroxid vodíku skladuje v tmavých, často plastových lahvích s malým otvorem ve víčku pro únik vznikajícího kyslíku a s přídavkem [[stabilizátor]]ů (např. [[kyselina fosforečná]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Má silné oxidační vlastnosti, ale v závislosti na reakčních podmínkách a partnerovi může působit i jako [[redukční činidlo]]. Je to velmi slabá [[kyselina]], slabší než voda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Výroba ==&lt;br /&gt;
Drtivá většina světové produkce peroxidu vodíku je dnes založena na **antrachinonovém procesu**. Tento cyklický proces zahrnuje několik kroků:&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydrogenace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Antrachinon (nebo jeho derivát) je [[hydrogenace|hydrogenován]] za přítomnosti [[palladium|palladiového]] katalyzátoru na antrachinol.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxidace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vzniklý antrachinol je následně oxidován probubláváním [[vzduch]]u. Tím se regeneruje původní antrachinon a vzniká peroxid vodíku.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Extrakce a čištění:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Peroxid vodíku se z organické fáze extrahuje [[voda|vodou]] a následně se [[destilace|destilací]] zakoncentruje na požadovanou sílu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento proces je velmi efektivní, protože antrachinon se v cyklu neustále obnovuje a spotřebovávají se pouze [[vodík]] a [[kyslík]] ze vzduchu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití ==&lt;br /&gt;
Využití peroxidu vodíku je velmi široké a závisí na jeho koncentraci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏭 Průmyslové využití ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bělení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší podíl (přes 60 %) světové produkce se spotřebuje v [[papírenský průmysl|papírenském]] a [[textilní průmysl|textilním průmyslu]] jako ekologicky šetrné [[bělidlo]]. Na rozdíl od bělidel na bázi [[chlor]]u nezanechává toxické vedlejší produkty.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemická syntéza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se jako oxidační činidlo při výrobě dalších chemikálií, například [[epoxid]]ů, [[peroxykyselina|peroxykyselin]] nebo [[kaprolaktam]]u (surovina pro výrobu [[nylon]]u).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ochrana životního prostředí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá se k čištění průmyslových odpadních vod (odstraňování [[kyanid]]ů, fenolů) a k sanaci kontaminované půdy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚕️ Medicínské a kosmetické využití ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dezinfekce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; 3% roztok se tradičně používal k čištění a dezinfekci drobných ran. Šumění způsobené rozkladem peroxidu enzymem katalázou v krvi pomáhá mechanicky odstranit nečistoty. Dnes se od jeho používání na otevřené rány spíše ustupuje, protože může poškozovat i zdravou tkáň a zpomalovat hojení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stomatologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zředěné roztoky se používají jako [[ústní voda]] s antiseptickými účinky. Vyšší koncentrace se využívají v přípravcích na [[bělení zubů]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kosmetika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je klíčovou složkou přípravků na odbarvování a zesvětlování [[vlasy|vlasů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🚀 Technické a speciální využití ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Raketové palivo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vysoce koncentrovaný peroxid vodíku (85–98 %), známý jako HTP (High-Test Peroxide), se používá jako jednosložkové [[raketové palivo]] (monopropelant). Jeho katalytický rozklad produkuje horkou směs vodní páry a kyslíku, která vytváří tah. Byl použit například v pohonných systémech rakety [[V-2]] nebo v manévrovacích tryskách kosmické lodi [[Sojuz]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektronika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se k čištění a leptání [[plošný spoj|plošných spojů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏡 Domácí využití ===&lt;br /&gt;
Zředěný 3% roztok je univerzálním pomocníkem v domácnosti. Používá se k odstraňování skvrn (např. od krve), bělení prádla, dezinfekci povrchů v kuchyni a koupelně nebo jako postřik proti plísním na rostlinách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☣️ Bezpečnost a toxicita ==&lt;br /&gt;
Bezpečnostní rizika silně závisí na koncentraci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nízké koncentrace (3–6 %):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou relativně bezpečné, ale mohou způsobit podráždění [[kůže]] a očí. Při zasažení kůže dochází k jejímu dočasnému zbělení v důsledku vzniku mikrobublinek kyslíku v kapilárách.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vysoké koncentrace (nad 30 %):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou vysoce nebezpečné. Jsou silně [[žíravina|žíravé]] a mohou způsobit vážné chemické popáleniny kůže a očí. Kontakt s hořlavými materiály může vést k jejich samovznícení. Rozklad koncentrovaného peroxidu je silně exotermický a v uzavřené nádobě může vést k explozi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při požití je peroxid vodíku toxický. Rozklad v [[žaludek|žaludku]] uvolní velké množství plynu, což může vést k poškození vnitřních orgánů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Biologický význam ==&lt;br /&gt;
Peroxid vodíku je přirozeným vedlejším produktem [[metabolismus|metabolismu]] v živých organismech, které využívají kyslík. Vzniká v buňkách jako forma [[reaktivní formy kyslíku]] (ROS). Ve vysokých koncentracích může způsobovat [[oxidační stres]] a poškozovat buněčné struktury, jako jsou [[DNA]], [[protein]]y a [[lipid]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organismy si vyvinuly obranné mechanismy v podobě enzymů, které peroxid vodíku rychle a efektivně neutralizují. Klíčovým enzymem je [[kataláza]], která jej rozkládá na vodu a kyslík. Dalšími důležitými enzymy jsou [[peroxidáza|peroxidázy]]. V imunitním systému využívají některé bílé krvinky (např. [[neutrofil]]y) peroxid vodíku k ničení patogenů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Peroxid vodíku je v podstatě &amp;quot;voda s jedním atomem kyslíku navíc&amp;quot;. Zatímco normální [[voda]] (H₂O) je velmi stabilní, tento přidaný atom kyslíku v peroxidu (H₂O₂) je &amp;quot;neklidný&amp;quot; a velmi snadno se uvolňuje. Právě tato schopnost uvolňovat čistý kyslík dává peroxidu jeho silné bělící, dezinfekční a čisticí účinky. Když si ho kápnete na ránu a začne to šumět, je to právě uvolňující se [[kyslík]], který ničí [[bakterie]] a mechanicky čistí zranění. V koncentrované podobě je tato reakce tak prudká, že se dá využít i k pohonu raket.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Peroxid vodiku}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=14.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Peroxidy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sloučeniny vodíku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sloučeniny kyslíku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Oxidační činidla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bělidla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Antiseptika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Raketová paliva]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>