Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Film | název = Pelíšky | obrázek = | žánr = filmová komedie / drama / historický film | režie = Jan Hřebejk | scénář = Petr Jarchovský | námět = Petr Šabach (sbírka ''Hovno hoří'') | produkce = Ondřej Trojan, Pavel Borovan | kamera = Jan Malíř | hudba = různí interpreti (sestavil Ivan Hlas, Ivan Král) | střih = Vladimír Barák | zvuk = Karel Jaroš | scénografie = Milan Býček | kost…“

2026-06-09T00:28:08Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Film | název = Pelíšky | obrázek = | žánr = filmová komedie / drama / historický film | režie = Jan Hřebejk | scénář = Petr Jarchovský | námět = Petr Šabach (sbírka ''Hovno hoří'') | produkce = Ondřej Trojan, Pavel Borovan | kamera = Jan Malíř | hudba = různí interpreti (sestavil Ivan Hlas, Ivan Král) | střih = Vladimír Barák | zvuk = Karel Jaroš | scénografie = Milan Býček | kost…“

Nová stránka

{{Infobox Film
| název = Pelíšky
| obrázek =
| žánr = filmová komedie / drama / historický film
| režie = [[Jan Hřebejk]]
| scénář = [[Petr Jarchovský]]
| námět = [[Petr Šabach]] (sbírka ''Hovno hoří'')
| produkce = [[Ondřej Trojan]], Pavel Borovan
| kamera = [[Jan Malíř]]
| hudba = různí interpreti (sestavil [[Ivan Hlas]], [[Ivan Král]])
| střih = Vladimír Barák
| zvuk = Karel Jaroš
| scénografie = Milan Býček
| kostýmy = Katarína Hollá, Marta Ostenová
| distributor = Space Films
| premiéra = 8. dubna 1999
| délka = 115 minut
| země = {{Vlajka|Česko}}
| jazyk = čeština
| rozpočet = 20 milionů Kč
| tržby = více než 62 milionů Kč
}}

'''Pelíšky''' je kultovní česká filmová komedie s výraznými dramatickými a historickými prvky z roku 1999. Snímek režíroval [[Jan Hřebejk]] podle scénáře [[Petr Jarchovský|Petra Jarchovského]], který vycházel z literární předlohy spisovatele [[Petr Šabach|Petra Šabacha]], konkrétně z jeho sbírky povídek ''Hovno hoří''. Děj filmu je zasazen do pražské vilové čtvrti na sklonku šedesátých let 20. století a mapuje období od Vánoc roku 1967 až po tragickou okupaci [[Československo|Československa]] vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu 1968.

Film mistrně kombinuje jemnou generační poetiku, absurdní situační humor a mrazivou politickou realitu nastupující normalizace. Vyprávění se soustředí na paralelní životní osudy dvou sousedících rodin s naprosto odlišným politickým a světonázorovým přesvědčením – zarytě komunistické rodiny majora Šebka a ostře protirežimní rodiny válečného veterána Krause. Snímek se po svém uvedení do kin stal absolutním diváckým hitem (přilákal přes milion platících diváků) a s postupem času získal status nedotknutelné národní klasiky, jejíž vysílání se stalo pevnou součástí štědrovečerního televizního programu v [[Česko|České republice]]. Množství dialogů z filmu natrvalo zlidovělo a snímek se stal jedním z nejdůležitějších artefaktů moderní české kinematografie.

== 🎬 Geneze a vznik scénáře ==
Zrod filmu se datuje hluboko do devadesátých let, kdy začala vznikat pevná tvůrčí spolupráce mezi režisérem Janem Hřebejkem, scenáristou Petrem Jarchovským a spisovatelem Petrem Šabachem. Po úspěchu jejich předchozího muzikálového filmu ''[[Šakalí léta]]'' (1993) hledali tvůrci komornější a produkčně méně nákladnou látku.

Základním stavebním kamenem nového scénáře se stala Šabachova sbírka povídek ''Hovno hoří'' (1994), konkrétně povídka ''Voda se šťávou'', z níž byly převzaty základní charakterové profily otců a dynamika sousedských vztahů. Výraznou měrou však do scénáře promluvily i osobní autobiografické vzpomínky samotného scenáristy Jarchovského na své prarodiče a dětství (skutečným předobrazem postavy Jindřišky byla Jarchovského teta).

Podle původní vize měl být film soustředěn primárně na příběh dospívajících dětí a jejich generační vzpouru. Výrazný zlom v dramaturgii však nastal po konzultaci s oscarovým režisérem [[Jiří Menzel|Jiřím Menzelem]]. Ten tvůrcům doporučil, aby těžiště vyprávění přesunuli z adolescentů na jejich rodiče, neboť generační střet stárnoucích otců, neschopných komunikovat se svými dětmi i sami se sebou navzájem, skýtal mnohem větší komediální i dramatický potenciál. Tento přesun pozornosti umožnil film produkčně zlevnit (odpadly rozsáhlé exteriérové scény s mládeží), ale dodal mu především nezapomenutelnou hloubku. Pracovní název filmu, který původně zrcadlil název literární knihy, musel být z důvodu distribuční přijatelnosti a televizní slušnosti změněn na finální a smířlivější ''Pelíšky''.

== 🎭 Obsazení, postavy a improvizace ==
Casting filmu představuje jednu z nejlépe hodnocených složek snímku. Většina dospělých rolí byla obsazena hereckou elitou, přičemž některé postavy byly hercům psány přímo „na tělo“.

Zásadní byla volba představitelů obou otců. Roli fanatického, leč v jádru komicky bezradného armádního důstojníka Šebka získal [[Miroslav Donutil]]. Roli jeho ideologického protipólu, cholerického, noblesního a protikomunistického odbojáře Krause, excelentně ztvárnil [[Jiří Kodet]]. Kodetův výkon, balancující na hraně kruté tyranie vůči dceři a zlomené lidské hrdosti, je filmovými teoretiky dodnes považován za jeden z vrcholů českého filmového herectví. Pro roli paní Krausové (Vilmy) byla produkcí původně zvažována [[Iva Janžurová]], nakonec se však tvůrci rozhodli pro slovenskou hereckou legendu [[Emília Vášáryová|Emílii Vášáryovou]]. Ta dodala postavě umírající matky obrovskou eleganci a stoický klid. Šebkovu manželku, rezignovanou, ale praktickou ženu, ztvárnila [[Simona Stašová]]. Šebkova bratra, uvolněného bohéma a opozičníka Václava, si zahrál [[Bolek Polívka]]. Dětské a dospívající role obsadili tehdejší nováčci: [[Michael Beran]] (Michal Šebek) a [[Kristýna Nováková]] (Jindřiška Krausová).

=== Zrod improvizací ===
Několik ikonických scén a dialogů nevzniklo u psacího stolu, ale přímo na place díky spontánní improvizaci. Například slavná scéna s údarem holí, kdy slizký učitel Saša Mašlaň ([[Jaroslav Dušek]]) hledá Krausovu dceru slovy: „Hledáš někoho, soudruhu?“, načež ho Kraus bez varování přetáhne špacírkou, nebyla ve scénáři v tomto znění. V textu stálo, že Kraus pouze odpoví: „Nic, děkuji vám.“ Režisér Hřebejk se však za kamerou s Duškem domluvil, ať Kodeta provokuje oslovením „soudruhu“, a Kodetovi nařídil, aby ho prostě udeřil. Kodet zasáhl Duška velmi silně přímo do vycpávky saka a zanechal mu modřinu, scéna však díky autentickému šoku fungovala naprosto dokonale. Stejně tak slavná scéna v zákopu, kde Miroslav Donutil ukazuje, jak se správně pije vodka, a volá „Maršál Malinovskij!“, přičemž Bolek Polívka spontánně reaguje zvoláním „Brašule!“, vznikla jako čirá improvizace obou zkušených herců.

== 🎥 Lokace a průběh natáčení ==
Natáčení Pelíšků odstartovalo 22. července 1998 v ateliéru číslo 4 v barrandovských filmových studiích, kde byly vybudovány přesné repliky bytových interiérů z 60. let. Po několika týdnech v ateliérech se štáb přesunul do skutečných pražských exteriérů, aby zachytil dobovou atmosféru konce léta.

Klíčovou lokací celého filmu se stala dvoupatrová vila, v níž obě rodiny žily. Tvůrci si po dlouhém lokačním skautingu vybrali vilu se žlutou fasádou v pražské čtvrti Košíře, konkrétně na adrese Schodová 4. Tento dům se svými charakteristickými kamennými schody, brankou a zeleným zábradlím se stal ikonickým poutním místem pro filmové fanoušky. Samotná budova však s postupem desetiletí spíše chátrala a její fasáda je v současnosti omšelá. Altán, ve kterém otec Kraus trávil čas a z nějž pouštěl státní hymnu, byl pro potřeby natáčení filmaři na zahradu přidán zcela uměle a dnes na místě již nestojí.

Ostatní klíčové scény se točily v těchto pražských lokacích:
* '''Modřanská sokolovna:''' Zde probíhalo natáčení masového maturitního plesu, kde zazněla hudba kapely The Matadors.
* '''Prokopské údolí:''' Natáčela se zde exteriérová scéna s rybníkem, do kterého najede na svém mopedu Jaroslav Dušek coby diverzant s koženou brašnou (Gagarinův bratr).
* '''Fakulta tělesné výchovy a sportu UK (ulice José Martího, Veleslavín):''' Exteriéry a interiéry školních chodeb, po nichž bloudil otec Kraus.
* '''Domov mládeže na Smíchově:''' Budova na rohu ulic U Sanopzu a U Malvazinky posloužila pro venkovní školní záběry (dnes v ní sídlí klinika plastické chirurgie).

Trik se zapáleným panákem vodky, kdy Miroslav Donutil vyfoukne mohutný plamen, byl realizován praktickým efektem. Jelikož pít a plivat skutečný hořící alkohol bylo pro herce nebezpečné, přímo za Donutilem se skrýval rekvizitář s hořlavým sprejem na vlasy a zapalovačem. Kamera [[Jan Malíř|Jana Malíře]] byla postavená tak, aby tento zákryt vytvořil iluzi, že oheň chrlí přímo z úst Šebka.

== 🎬 Kompletní herecké obsazení ==
Snímek Pelíšky poskytl prostor jak obrovským hvězdám českého a slovenského divadla, tak mladým nehercům a skvělým epizodním rolím. Následující tabulka zahrnuje kompletní a nezredukovaný seznam hlavních i vedlejších rolí, které formovaly děj filmu.

{| class="wikitable"
|-
! Herec !! Postava ve filmu !! Charakteristika postavy
|-
| [[Miroslav Donutil]] || major Šebek || Fanatický a striktní důstojník Československé lidové armády, obdivovatel všeho sovětského, otec Michala a Uzlinky.
|-
| [[Jiří Kodet]] || otec Kraus || Válečný veterán, bývalý odbojář, cholerický antikomunista, pedant milující vážnou hudbu, manžel Vilmy a otec Jindřišky.
|-
| [[Simona Stašová]] || paní Šebková || Manželka majora Šebka, rezignovaná matka pečující o chod domácnosti, toužící po klidu a rodinné idyle.
|-
| [[Emília Vášáryová]] || Vilma Krausová || Vážně nemocná manželka otce Krause, smířlivá a laskavá matka Jindřišky, tlumící vyhrocené konflikty v rodině.
|-
| [[Bolek Polívka]] || strýc Václav || Bratr majora Šebka, uvolněný fotograf, bohémský povaleč a pacifista ignorující režim.
|-
| [[Eva Holubová]] || učitelka Eva || Svobodná matka malého Péti, zoufale hledající partnera, vyučující na místní základní škole.
|-
| [[Jaroslav Dušek]] || učitel Saša Mašlaň || Slizký a úlisný kolega učitelky Evy, snažící se o sblížení s ní i nesmyslnou výchovu dětí.
|-
| [[Stella Zázvorková]] || babička || Laskavá matka strýce Václava a majora Šebka, pamětnice první republiky a milovnice předválečné kultury.
|-
| [[Michael Beran]] || Michal Šebek || Dospívající syn Šebkových, beznadějně zamilovaný do sousedky Jindřišky, fanoušek západní rockové hudby a kapely Blue Effect.
|-
| [[Kristýna Nováková]] || Jindřiška Krausová || Dospívající a vzdorovitá dcera Krausových, předmět obdivu Michala, sama však miluje světáckého "máničku" Eliena.
|-
| [[Sylvie Koblížková]] || Uzlinka Šebková || Nejmladší dcera Šebkových, trpící neustálým vojenským drilem svého otce.
|-
| [[Marek Morvai-Javorský]] || Péťa || Zavalitý syn učitelky Evy, dětský pozorovatel absurdních snah dospělých o jeho výchovu.
|-
| [[Ondřej Brousek]] || Elien || Skaut a starší student disponující západním oblečením, milenec Jindřišky pocházející paradoxně z rodiny vysoce postavených komunistů.
|-
| [[Boris Hybner]] || kouzelník || Profesionální eskamotér a estrádní umělec, jeden z mnoha nápadníků učitelky Evy z inzerátu.
|-
| [[Jiří Krejčík]] || profesor Stárek || Lékař z nemocnice, který v závěru filmu diagnostikuje a ošetřuje smrtelně nemocnou paní Krausovou.
|-
| [[Miroslav Kaman]] || příslušník SNB || Epizodní komická role zasahujícího policisty zjišťujícího "dvě dávky".
|-
| [[Richard Tesařík]] || zpěvák || Frontman kapely na maturitním plese, zpívající hity The Soulmen a The Matadors.
|}

== 📈 Návštěvnost a ekonomické výsledky ==
Výroba filmu Pelíšky, realizovaná produkční společností Total HelpArt T.H.A. pod vedením producentů [[Ondřej Trojan|Ondřeje Trojana]] a Pavla Borovana, si vyžádala rozpočet ve výši 20 milionů českých korun, což byl v kontextu české porevoluční tvorby standardní až lehce úsporný rozpočet. Komerční premiéra proběhla 8. dubna 1999.

Film navštívilo v českých kinech úctyhodných 1 060 375 diváků, čímž se s naprostou suverenitou stal jedním z komerčně nejúspěšnějších tuzemských filmů devadesátých let. Hrubé tržby z distribuce v kinech přesáhly částku 62 milionů Kč, což znamenalo okamžitou návratnost produkčních nákladů a vygenerovalo zásadní zisk pro další tvorbu režiséra Hřebejka. Snímek byl posléze v rámci exkluzivních televizních práv odkoupen Českou televizí a od přelomu milénia se jeho každoroční uvádění stalo zárukou extrémní sledovanosti. Během vánočních svátků a konce roku film pravidelně překonává hranici 1,5 milionu televizních diváků u obrazovek.

== 🎼 Hudba a kompletní soundtrack ==
Extrémně důležitou a zcela nenahraditelnou roli ve filmu Pelíšky hraje hudební složka. Vzhledem k faktu, že děj graduje v opojné atmosféře uvolnění šedesátých let, rozhodli se tvůrci vytvořit kompilaci dobových hitů od tuzemských interpretů (jako [[Karel Gott]], [[Waldemar Matuška]], [[Hana Hegerová]] či [[Václav Neckář]]) a kombinovat je s progresivním zvukem vlivných beatových kapel československé scény (The Matadors, The Soulmen, Blue Effect). Hudební dramaturgii a finální mix vytvořili muzikanti [[Ivan Hlas]] a [[Ivan Král]].

Soundtrack k filmu vydala společnost Sony Music / Bonton v roce 1999 a stal se okamžitě multiplatinovým bestsellerem. Kompilace je umělecky unikátní tím, že obsahuje 31 stop, v nichž se zremasterované dobové písně dynamicky střídají s originálními zvukovými stopami nezapomenutelných dialogů z filmu. Následující tabulka představuje naprosto kompletní seznam všech 31 zvukových stop tohoto legendárního alba.

{| class="wikitable"
|-
! Číslo stopy !! Název skladby / Zvukové hlášky !! Interpret / Herecké obsazení stopy !! Délka (min)
|-
| 1. || Slunečný hrob (Instrumental Theme) || Blue Effect || 03:22
|-
| 2. || Dvě dávky... (zvuková hláška) || Miroslav Kaman, Jaroslav Dušek || 01:16
|-
| 3. || Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě || Václav Neckář || 03:29
|-
| 4. || Nebe na zemi || Bolek Polívka || 02:32
|-
| 5. || Kozačky... (zvuková hláška) || Kristýna Nováková, Michael Beran, Ondřej Brousek || 00:23
|-
| 6. || Povídej || Petr Novák & Flamengo || 02:03
|-
| 7. || Něco jako příbuzný... (zvuková hláška) || Kristýna Nováková, Michael Beran || 00:46
|-
| 8. || Pojď se mnou, lásko má || Waldemar Matuška || 03:23
|-
| 9. || Dávám bolševikovi rok... (zvuková hláška) || Emília Vášáryová, Jiří Kodet || 00:22
|-
| 10. || Čerešně || Hana Hegerová || 03:00
|-
| 11. || Nerozbitná sklenička... (zvuková hláška) || Miroslav Donutil, Bolek Polívka, Silvie Koblížková || 00:56
|-
| 12. || Ajo mama || Kučerovci || 02:17
|-
| 13. || Gagarinův bratr... (zvuková hláška) || Miroslav Donutil, Michael Beran || 00:26
|-
| 14. || La mulher rendeira || Kučerovci || 02:17
|-
| 15. || Maršál Malinovskij... (zvuková hláška) || Stella Zázvorková, Simona Stašová, Miroslav Donutil, Bolek Polívka || 01:39
|-
| 16. || Je po dešti || Judita Čeřovská || 03:17
|-
| 17. || Vyděržaj, pijaněr... (zvuková hláška) || Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Marek Morvai-Javorský || 00:31
|-
| 18. || Lékořice || Václav Neckář || 02:53
|-
| 19. || Noky... (zvuková hláška) || Emília Vášáryová, Kristýna Nováková, Jiří Kodet || 00:33
|-
| 20. || Santa lucia || Karel Gott || 02:06
|-
| 21. || Kde udělali soudruzi v NDR chybu? (zvuková hláška) || Miroslav Donutil, Bolek Polívka, Jiří Kodet || 01:00
|-
| 22. || Mrholí || Waldemar Matuška || 03:25
|-
| 23. || Hoří hovno? (zvuková hláška) || Eva Holubová, Jaroslav Dušek, Marek Morvai-Javorský || 00:31
|-
| 24. || Trezor || Karel Gott & Olympic || 01:53
|-
| 25. || Proletáři všech zemí... (zvuková hláška) || Jiří Kodet || 00:16
|-
| 26. || Get Down From The Tree || The Matadors || 03:26
|-
| 27. || Baby Do Not Cry || The Soulmen || 04:01
|-
| 28. || I Wish I Were || The Soulmen || 02:01
|-
| 29. || Snakes || Blue Effect || 02:23
|-
| 30. || Průměrná ženská... (zvuková hláška) || Bolek Polívka, Miroslav Donutil || 00:30
|-
| 31. || Slunečný hrob (Full Vocal Version) || Blue Effect || 01:47
|}

== 🏆 Ocenění a nominace (Český lev 1999) ==
Snímek Pelíšky naprosto opanoval slavnostní udílení 7. ročníku výročních cen České filmové a televizní akademie ([[Český lev]]) za rok 1999, které se odehrálo na jaře roku 2000. Ačkoliv v hlavní kategorii Nejlepší film podlehl nezávislému snímku ''Návrat idiota'' režiséra Saši Gedeona, odnesl si z ceremoniálu obrovské množství nominací a vyhrál klíčové divácké a herecké pocty. Následující tabulka přináší kompletní přehled všech nominací a cen Akademie.

{| class="wikitable"
|-
! Kategorie ocenění Český lev !! Nominovaný tvůrce / Subjekt !! Výsledek
|-
| Nejlepší hlavní mužský herecký výkon || Jiří Kodet (postava otce Krause) || '''Výhra'''
|-
| Divácky nejúspěšnější film || Pelíšky (producenti P. Borovan, O. Trojan) || '''Výhra'''
|-
| Cena čtenářů časopisu Cinema || Pelíšky || '''Výhra'''
|-
| Cena za nejlepší filmový plakát || Aleš Najbrt || '''Výhra'''
|-
| Nejlepší film || Ondřej Trojan, Pavel Borovan || Nominace
|-
| Nejlepší režie || Jan Hřebejk || Nominace
|-
| Nejlepší scénář || Petr Jarchovský || Nominace
|-
| Hlavní ženský herecký výkon || Eva Holubová (postava učitelky Evy) || Nominace
|-
| Vedlejší ženský herecký výkon || Simona Stašová (postava paní Šebkové) || Nominace
|-
| Cena filmových kritiků || Ondřej Trojan, Pavel Borovan, Jan Hřebejk || Nominace
|}

Kromě těchto cen bodoval film i na festivalech. Získal Hlavní cenu diváků a Cenu poroty Zlatý prim na festivalu Novoměstský hrnec smíchu, Cenu diváků na festivalu Finále Plzeň 1999 a na mezinárodní úrovni obdržel prestižní Zlatý hrozen na filmovém festivalu v Polsku. Režisér Jan Hřebejk byl dokonce za tuto historickou komedii nominován na Velkou cenu poroty na mezinárodním filmovém trhu AFI Fest v [[Los Angeles]].

== ✨ Kulturní přesah a odkaz (Zahradnictví) ==
Během let dosáhl snímek neuvěřitelného společenského dopadu, který zdaleka překonal rámec běžné komedie. Hlášky z filmu zlidověly a staly se součástí národního folklóru – v běžné komunikaci je používají i generace, jež se narodily dlouho po pádu komunistického režimu a události ze šedesátých let znají jen z učebnic dějepisu.

Nečekaným uměleckým dovětkem se stal rok 2017. Autorské duo Hřebejk–Jarchovský se po téměř dvou dekádách rozhodlo prozkoumat pozadí svých kultovních postav a realizovalo rozsáhlou, výpravnou filmovou trilogii s názvem ''[[Zahradnictví (filmová trilogie)|Zahradnictví]]'' (skládající se z filmů ''Rodinný přítel'', ''Dezertér'' a ''Nápadník''). Tento mohutný projekt funguje jako oficiální prequel k Pelíškům. Mapuje drastické osudy rodiny Krausových a Šebkových od období německé okupace za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] až po poválečné komunistické represe a krádeže majetku. Detailně se věnuje například uvěznění otce Krause (kterého zde ztvárnil herec [[Martin Finger]]) a objasňuje, z čeho pramenila jeho zdánlivě přehnaná hysterie, fanatický odpor ke komunistům a hluboká vnitřní zahořklost, kterou diváci znali právě z Pelíšků.

== 💡 Pro laiky ==
Kdybyste měli vysvětlit někomu, kdo nezná české reálie, proč jsou Pelíšky nejmilovanějším a nejcitovanějším českým filmem, který o Vánocích paralyzuje televizní vysílání, můžete tento film přirovnat k naprosto dokonalému, ale zároveň krutě upřímnému rodinnému fotoalbu celého národa.

Příběh se odehrává v období od konce roku 1967 do léta 1968. Tehdejší komunistická společnost vřela, všichni toužili po dýchání svobody ze Západu, mládež chtěla poslouchat rockovou hudbu a nosit kozačky do špičky. Film na tohle obrovské mezinárodní napětí ale nekouká přes proslovy politiků nebo záběry z továren, nýbrž přes zdi obyčejné pražské vily. Nahoře bydlí komicky výbušný tyran, který dříve bojoval za svobodu a teď z duše nenávidí komunisty. Dole bydlí naprosto loajální komunistický lampasák (voják), jehož největším životním cílem je prokázat, že umělohmotné lžičky dovezené z východního Německa se v horkém kafi neroztečou (i když se mu následně přesně před celou rodinou roztečou).

Tato dvě patra jsou ve filmovém vyprávění spojena láskou jejich dětí a trapnými, geniálně zahranými rodinnými hádkami, při nichž se divák musí neustále smát. V tom však spočívá mistrovství Pelíšků. Film vás nechá hodinu a půl se bez přestání smát drobným malichernostem, abyste pak v samotném závěru zůstali naprosto konsternovaní. Ráno 21. srpna 1968 se z rádia ozve hlášení o obsazení Československa cizími sovětskými tanky. V tu chvíli komedie skončí. Smích hercům zmrzne na rtech, iluze se zbortí, rodiny se rozpadnou a mladí lidé natrvalo utečou do emigrace na Západ. Právě tento drastický náraz mezi hřejivou domácí komedií a neúprosnými tankovými pásy světových dějin je důvodem, proč Pelíšky dodnes rozpláčou diváky i po dvacátém zhlédnutí.

== Zdroje ==
* [https://csfd.cz ČSFD]
* [https://kinobox.cz Kinobox]
* [https://ceskylev.cz Česká filmová a televizní akademie]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* [https://discogs.com Discogs (Hudební databáze)]
* [https://kfilmu.net Kfilmu.net]
* [https://medium.cz Médium.cz]

{{DEFAULTSORT:Pelisky}}
[[Kategorie:České filmové komedie]]
[[Kategorie:České dramatické filmy]]
[[Kategorie:Filmy Jana Hřebejka]]
[[Kategorie:Filmy podle scénáře Petra Jarchovského]]
[[Kategorie:Filmy z roku 1999]]
[[Kategorie:Filmy odehrávající se v Praze]]
[[Kategorie:Filmy odehrávající se v roce 1967]]
[[Kategorie:Filmy odehrávající se v roce 1968]]
[[Kategorie:Filmy natáčené v Praze]]
[[Kategorie:Filmy natáčené na Barrandově]]
[[Kategorie:Pražské jaro 1968]]
[[Kategorie:Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]
[[Kategorie:Držitelé Českého lva]]
[[Kategorie:Filmy společnosti Total HelpArt T.H.A.]]
[[Kategorie:Kultovní filmy]]
[[Kategorie:Vánoční filmy]]
[[Kategorie:Filmové adaptace české literatury]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Pelíšky - Historie editací