Pavouk - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T05:10:14Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-18T04:52:53Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Živočich
| název = Pavouci
| obrázek = Portia fimbriata.jpg
| popisek = Zástupce skákavek, [[skákavka pavoukožravá]] (''Portia fimbriata''), známá svou inteligencí a loveckými strategiemi.
| říše = [[Živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[Členovci]] (Arthropoda)
| podkmen = [[Klepítkatci]] (Chelicerata)
| třída = [[Pavoukovci]] (Arachnida)
| řád = Pavouci (Araneae)
| autor řádu = [[Carl Alexander Clerck]], 1757
| rozšíření = Celosvětové (kromě Antarktidy)
| mapa rozšíření = Araneae distribution.png
}}

'''Pavouci''' ('''Araneae''') jsou řád bezobratlých živočichů z kmene [[členovci|členovců]] a třídy [[pavoukovci|pavoukovců]]. Jsou jednou z nejrozmanitějších a nejúspěšnějších skupin predátorů na Zemi. K roku 2025 bylo popsáno více než 50 000 druhů ve zhruba 130 čeledích, a stále jsou objevovány nové. Vyskytují se na všech kontinentech kromě [[Antarktida|Antarktidy]] a obývají téměř všechny suchozemské i některé vodní ekosystémy.

Charakteristickými znaky pavouků jsou tělo rozdělené na dvě hlavní části (hlavohruď a zadeček), osm kráčivých končetin, [[klepítka]] (chelicery) s jedovými žlázami a schopnost produkovat [[pavoučí hedvábí]] pomocí snovacích bradavek. Ačkoliv jsou téměř všichni pavouci jedovatí, jen velmi malá část z nich (méně než 0,5 %) je nebezpečná pro člověka. Hrají klíčovou roli v ekosystémech jako regulátoři populací [[hmyz]]u a jiných bezobratlých.

== 🧬 Anatomie a morfologie ==
Tělo pavouků se skládá ze dvou hlavních částí, hlavohrudi (''cephalothorax'' nebo ''prosoma'') a zadečku (''abdomen'' nebo ''opisthosoma''), které jsou spojeny úzkou stopkou (''pedicel''). Tato stavba umožňuje zadečku velkou pohyblivost, což je důležité například při snování pavučin.

=== 🏛️ Hlavohruď ===
Hlavohruď je pevná, chitinem krytá část těla, která vznikla srůstem hlavy a hrudi. Nese všechny končetiny a hlavní smyslové orgány.

* '''Oči''': Většina pavouků má osm jednoduchých očí (ocelli), uspořádaných v různých vzorech, které jsou důležitým determinačním znakem. Některé druhy jich mají méně (šest, čtyři, dvě) a jeskynní druhy mohou oči zcela postrádat. Zatímco většina pavouků má slabý zrak a spoléhá se na vibrace a hmat, [[skákavky]] (Salticidae) mají vynikající, téměř teleskopické vidění, které jim umožňuje aktivně lovit a sledovat kořist.
* '''Klepítka (Chelicery)''': Jsou to dvoučlánkové končetiny umístěné před ústním otvorem. První článek je masivní základna, druhý je pohyblivý drápek s vývodem jedové žlázy. Slouží k usmrcení a přidržení kořisti. Podle orientace drápků se pavouci dělí na dvě velké skupiny:
* ''Orthognatha'' ([[sklípkani]]): Drápky směřují rovnoběžně dolů.
* ''Labidognatha'' ([[dvouplicní]]): Drápky směřují proti sobě, což jim umožňuje lovit i větší kořist.
* '''Makadla (Pedipalpy)''': Pár šestičlánkových končetin podobných nohám, ale kratších. Slouží jako hmatové orgány a k manipulaci s potravou. U dospělých samců jsou poslední články přeměněny na kopulační orgány (bulby), které slouží k přenosu spermatu do pohlavního orgánu samice.
* '''Kráčivé končetiny''': Pavouci mají čtyři páry (celkem osm) kráčivých končetin, které se skládají ze sedmi článků. Na konci jsou opatřeny dvěma nebo třemi drápky, které slouží k pohybu po různých površích a manipulaci s hedvábím.

=== 🎈 Zadeček ===
Zadeček je obvykle měkký, nepancéřovaný a nečlánkovaný (s výjimkou primitivních pavouků z podřádu Mesothelae). Obsahuje většinu vnitřních orgánů.

* '''Snovací bradavky''': Obvykle se nacházejí na konci zadečku. Jsou to přeměněné končetiny, na jejichž konci ústí vývody snovacích žláz. Většina pavouků má tři páry bradavek. Každá bradavka je pokryta stovkami malých trubiček (spigotů), z nichž každá produkuje tenké vlákno. Tato vlákna se spojují a tvoří jedno silnější hedvábné vlákno.
* '''Dýchací orgány''': Pavouci dýchají pomocí plicních vaků nebo [[trachea|vzdušnic]], případně kombinací obou. Plicní vaky jsou považovány za primitivnější formu. Sklípkani mají dva páry plicních vaků, zatímco většina dvouplicních má jeden pár plicních vaků a jeden pár vzdušnic.
* '''Vnitřní orgány''': V zadečku se nachází srdce, trávicí soustava (střevo), [[Malpighiovy trubice]] (vylučovací orgány), pohlavní orgány a snovací žlázy.

== 🕸️ Pavoučí hedvábí a sítě ==
Schopnost produkovat hedvábí je jedním z klíčových faktorů evolučního úspěchu pavouků. [[Pavoučí hedvábí]] je proteinový polymer (fibroin), který je v poměru ke své hmotnosti pevnější než [[ocel]] a zároveň extrémně pružný.

=== ⚙️ Typy a využití hedvábí ===
Pavouci dokáží produkovat až sedm různých druhů hedvábí pro různé účely:
* **Konstrukční vlákna:** Tvoří rám a paprsky pavučin.
* **Lepivá vlákna:** Používají se pro spirálu v lapacích sítích.
* **Vlákna na balení kořisti:** Rychle a efektivně znehybní kořist.
* **Jistící vlákno (dragline):** Pavouk ho za sebou neustále táhne jako bezpečnostní lano.
* **Vlákna pro kokon:** Chrání vajíčka před predátory a nepřízní počasí.
* **Spojovací vlákna:** Slouží ke spojování jiných vláken.

Kromě stavby sítí slouží hedvábí k vystýlání nor, tvorbě úkrytů, výrobě kokonů pro vajíčka, nebo k tzv. "ballooningu", kdy se malé pavoučata nechávají unášet větrem na dlouhé vzdálenosti.

=== 🏗️ Typy pavučin ===
Ne všichni pavouci staví sítě k lovu, ale ti, kteří ano, vyvinuli širokou škálu architektonických stylů:
* **Kolové sítě:** Klasické, dvourozměrné sítě typické pro [[křižáci|křižákovité]] (Araneidae). Jsou vysoce efektivní pro lapání létajícího hmyzu.
* **Prostorové (trojrozměrné) sítě:** Chaoticky vypadající sítě, typické pro [[snovačky]] (Theridiidae), jako je [[snovačka jedovatá]] ("černá vdova").
* **Nálevkovité sítě:** Husté, horizontální plachty s trychtýřovitým úkrytem na jednom konci. Staví je například [[pokoutníci]] (Agelenidae).
* **Plachetkové sítě:** Horizontální nebo miskovité sítě s bludištěm nelepivých vláken nad nimi, které srážejí hmyz dolů na plachtu. Typické pro [[plachetnatky]] (Linyphiidae).

== 🌍 Chování a ekologie ==
Pavouci jsou převážně samotáři a predátoři. Jejich chování je komplexní a zahrnuje sofistikované lovecké techniky, námluvy a péči o potomstvo.

=== 🏹 Lov a potrava ===
Většina pavouků se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Větší druhy, jako jsou [[sklípkani]], mohou ulovit i malé obratlovce (žáby, ještěrky, ptáčata, netopýry).

* **Lov pomocí sítí:** Pavouk číhá na okraji sítě nebo přímo v jejím středu a registruje vibrace způsobené lapenou kořistí. Poté kořist rychle obalí hedvábím a usmrtí ji jedovatým kousnutím.
* **Aktivní lov:** Mnoho pavouků sítě nestaví. [[Slíďáci]] (Lycosidae) a [[skákavky]] (Salticidae) svou kořist aktivně pronásledují a spoléhají na rychlost a dobrý zrak.
* **Lov ze zálohy:** [[Běžníci]] (Thomisidae) číhají na květech, kde díky svému zbarvení splývají s okolím a přepadají opylující hmyz.

Trávení pavouků je mimotělní. Do kořisti vstříknou trávicí enzymy, které rozloží její tkáně na tekutou kaši, kterou následně vysají.

=== ❤️ Rozmnožování a životní cyklus ===
Rozmnožování pavouků je často riskantní, zejména pro samce, kteří se mohou stát kořistí větší samice.

1. **Námluvy:** Samec musí samici přesvědčit, že není kořist. K tomu slouží složité rituály, které mohou zahrnovat vizuální signály (mávání končetinami u skákavek), vibrace (bubnování na síť u křižáků) nebo chemické signály ([[feromon]]y).
2. **Páření:** Samec si nejprve utká malou "spermatickou síťku", na kterou vypustí kapku spermatu. Tu nasaje do svých kopulačních orgánů (bulbů) na makadlech. Poté vyhledá samici a pokusí se spermie přenést do jejího pohlavního otvoru (epigyne).
3. **Kladení vajíček:** Po oplození samice klade vajíčka do hedvábného kokonu. Počet vajíček se pohybuje od několika kusů po více než tisíc. Některé samice kokon hlídají (např. pokoutníci), jiné ho nosí s sebou (slíďáci).
4. **Vývoj:** Z vajíček se líhnou malé nymfy, které se podobají dospělcům. Rostou tak, že opakovaně svlékají svou pevnou vnější kostru (exoskelet). Tento proces se nazývá [[ekdyze]]. Pavouci se během života svlékají 5 až 10krát. Délka života se pohybuje od jednoho roku u většiny druhů po více než 20 let u některých samic sklípkanů.

== 📜 Evoluce a klasifikace ==
Pavouci jsou starobylou skupinou, jejíž fosilní záznamy sahají až do [[devon]]u, před více než 380 miliony lety. Nejstarší známí pavouci měli ještě článkovaný zadeček, podobně jako dnešní primitivní pavouci z podřádu Mesothelae.

Řád Pavouci (Araneae) se dělí na tři podřády:
* '''Mesothelae''': Nejprimitivnější skupina, zahrnující pouze jednu žijící čeleď (Liphistiidae) z jihovýchodní [[Asie]]. Mají viditelně článkovaný zadeček a snovací bradavky umístěné uprostřed břišní strany.
* '''Mygalomorphae''' ([[Sklípkani]]): Zahrnují velké a robustní pavouky, jako jsou [[tarantule]], [[sklípkani|sklípkani]] a [[atypus|sklípkani rodu Atypus]]. Jejich klepítka směřují dolů (orthognátní postavení). Obvykle mají dva páry plicních vaků.
* '''Araneomorphae''' ([[Dvouplicní]]): Zdaleka největší skupina, která zahrnuje přes 90 % všech druhů pavouků (např. křižáci, skákavky, slíďáci, pokoutníci). Jejich klepítka směřují proti sobě (labidognátní postavení). Většinou mají jeden pár plicních vaků a tracheje.

== 🧑‍🤝‍🧑 Vztah s člověkem ==
Vztah mezi lidmi a pavouky je ambivalentní. Na jedné straně jsou pavouci klíčoví pro zemědělství a ekologickou rovnováhu, na druhé straně jsou často předmětem strachu a odporu.

=== 🕷️ Arachnofobie ===
[[Arachnofobie]], chorobný strach z pavouků, je jednou z nejrozšířenějších specifických fobií na světě. Evoluční psychologové se domnívají, že může jít o pozůstatek instinktivní reakce na potenciálně nebezpečné tvory, která pomáhala našim předkům přežít.

=== ☣️ Pavoučí jed a kousnutí ===
Téměř všichni pavouci jsou jedovatí, protože jed používají k lovu. Pro člověka je však nebezpečná jen velmi malá část z nich. Většina pavouků buď nedokáže prokousnout lidskou kůži, nebo jejich jed nemá na člověka významný účinek. Mezi celosvětově medicínsky významné rody patří:
* '''Snovačky''' (''Latrodectus''): Např. [[snovačka jedovatá]] ("černá vdova"). Jejich jed je neurotoxický a způsobuje silné svalové křeče.
* '''Koutule''' (''Loxosceles''): Např. [[koutule jedovatá]]. Jejich jed je cytotoxický a může způsobit nekrózu tkáně v místě kousnutí.
* '''Trychtýřoví pavouci''' (''Atrax'', ''Hadronyche''): Vyskytují se v [[Austrálie|Austrálii]]. Jejich jed je silně neurotoxický a bez protijedu může být smrtelný.
* '''Palovčíci''' (''Phoneutria''): Tzv. "banánoví" pavouci z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Jsou agresivní a jejich neurotoxický jed je velmi potentní.

V [[Česko|Česku]] žije pouze jeden druh, jehož kousnutí může způsobit výraznější zdravotní potíže – [[zápřednice jedovatá]] (''Cheiracanthium punctorium''). Její kousnutí je bolestivé, ale pro zdravého člověka není život ohrožující.

=== 🔬 Využití v medicíně a technologii ===
Pavoučí jed je složitý koktejl stovek různých peptidů a proteinů. Tento "arzenál" je předmětem intenzivního výzkumu pro vývoj nových léků (např. proti bolesti, na srdeční arytmie) a ekologicky šetrných [[insekticid]]ů. Pavoučí hedvábí je pro své unikátní vlastnosti studováno jako potenciální materiál pro výrobu lehkých a pevných vláken, např. pro neprůstřelné vesty, chirurgické nitě nebo umělé šlachy.

== 🔬 Pro laiky ==
* '''Pavouk není hmyz:''' Hlavní rozdíly jsou v počtu nohou (pavouci mají 8, hmyz 6), částech těla (pavouci 2, hmyz 3) a absenci tykadel a křídel u pavouků.
* '''Ne všichni pavouci staví pavučiny:''' Mnoho druhů, jako jsou slíďáci nebo skákavky, svou kořist aktivně loví a pronásledují. Pavučiny používají jen k jiným účelům, například jako úkryt nebo k ochraně vajíček.
* '''Pavoučí hedvábí je supermateriál:''' Vlákno pavoučího hedvábí je tenčí než lidský vlas, ale v poměru ke své váze je pětkrát pevnější než ocel. Kdyby existovalo vlákno silné jako tužka, dokázalo by zastavit letící Boeing 747.
* '''Kousnutí je obrana, ne útok:''' Pavouci na lidi neútočí. Kousnou pouze v sebeobraně, když se cítí ohroženi, například při přimáčknutí. Většina z nich se snaží kontaktu s člověkem vyhnout.
* '''Samci mají "boxerské rukavice":''' Samečci pavouků mají na konci svých makadel (krátkých "nožiček" u hlavy) speciální orgány, které vypadají jako malé boxerské rukavice. Používají je k přenosu spermií při páření.

{{DEFAULTSORT:Pavouk}}
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}
[[Kategorie:Pavouci]]
[[Kategorie:Pavoukovci]]
[[Kategorie:Členovci]]
[[Kategorie:Predátoři]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 07:10
Řádek 43:		Řádek 43:
	=== ⚙️ Typy a využití hedvábí ===		=== ⚙️ Typy a využití hedvábí ===
	Pavouci dokáží produkovat až sedm různých druhů hedvábí pro různé účely:		Pavouci dokáží produkovat až sedm různých druhů hedvábí pro různé účely:
	* Konstrukční vlákna: Tvoří rám a paprsky pavučin.		* '''Konstrukční vlákna:''' Tvoří rám a paprsky pavučin.
	* Lepivá vlákna: Používají se pro spirálu v lapacích sítích.		* '''Lepivá vlákna:''' Používají se pro spirálu v lapacích sítích.
	* Vlákna na balení kořisti: Rychle a efektivně znehybní kořist.		* '''Vlákna na balení kořisti:''' Rychle a efektivně znehybní kořist.
	* Jistící vlákno (dragline): Pavouk ho za sebou neustále táhne jako bezpečnostní lano.		* '''Jistící vlákno (dragline):''' Pavouk ho za sebou neustále táhne jako bezpečnostní lano.
	* Vlákna pro kokon: Chrání vajíčka před predátory a nepřízní počasí.		* '''Vlákna pro kokon:''' Chrání vajíčka před predátory a nepřízní počasí.
	* Spojovací vlákna: Slouží ke spojování jiných vláken.		* '''Spojovací vlákna:''' Slouží ke spojování jiných vláken.

	Kromě stavby sítí slouží hedvábí k vystýlání nor, tvorbě úkrytů, výrobě kokonů pro vajíčka, nebo k tzv. "ballooningu", kdy se malé pavoučata nechávají unášet větrem na dlouhé vzdálenosti.		Kromě stavby sítí slouží hedvábí k vystýlání nor, tvorbě úkrytů, výrobě kokonů pro vajíčka, nebo k tzv. "ballooningu", kdy se malé pavoučata nechávají unášet větrem na dlouhé vzdálenosti.
Řádek 54:		Řádek 54:
	=== 🏗️ Typy pavučin ===		=== 🏗️ Typy pavučin ===
	Ne všichni pavouci staví sítě k lovu, ale ti, kteří ano, vyvinuli širokou škálu architektonických stylů:		Ne všichni pavouci staví sítě k lovu, ale ti, kteří ano, vyvinuli širokou škálu architektonických stylů:
	* Kolové sítě: Klasické, dvourozměrné sítě typické pro [[křižáci\|křižákovité]] (Araneidae). Jsou vysoce efektivní pro lapání létajícího hmyzu.		* '''Kolové sítě:''' Klasické, dvourozměrné sítě typické pro [[křižáci\|křižákovité]] (Araneidae). Jsou vysoce efektivní pro lapání létajícího hmyzu.
	* Prostorové (trojrozměrné) sítě: Chaoticky vypadající sítě, typické pro [[snovačky]] (Theridiidae), jako je [[snovačka jedovatá]] ("černá vdova").		* '''Prostorové (trojrozměrné) sítě:''' Chaoticky vypadající sítě, typické pro [[snovačky]] (Theridiidae), jako je [[snovačka jedovatá]] ("černá vdova").
	* Nálevkovité sítě: Husté, horizontální plachty s trychtýřovitým úkrytem na jednom konci. Staví je například [[pokoutníci]] (Agelenidae).		* '''Nálevkovité sítě:''' Husté, horizontální plachty s trychtýřovitým úkrytem na jednom konci. Staví je například [[pokoutníci]] (Agelenidae).
	* Plachetkové sítě: Horizontální nebo miskovité sítě s bludištěm nelepivých vláken nad nimi, které srážejí hmyz dolů na plachtu. Typické pro [[plachetnatky]] (Linyphiidae).		* '''Plachetkové sítě:''' Horizontální nebo miskovité sítě s bludištěm nelepivých vláken nad nimi, které srážejí hmyz dolů na plachtu. Typické pro [[plachetnatky]] (Linyphiidae).

	== 🌍 Chování a ekologie ==		== 🌍 Chování a ekologie ==
Řádek 65:		Řádek 65:
	Většina pavouků se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Větší druhy, jako jsou [[sklípkani]], mohou ulovit i malé obratlovce (žáby, ještěrky, ptáčata, netopýry).		Většina pavouků se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Větší druhy, jako jsou [[sklípkani]], mohou ulovit i malé obratlovce (žáby, ještěrky, ptáčata, netopýry).

	* Lov pomocí sítí: Pavouk číhá na okraji sítě nebo přímo v jejím středu a registruje vibrace způsobené lapenou kořistí. Poté kořist rychle obalí hedvábím a usmrtí ji jedovatým kousnutím.		* '''Lov pomocí sítí:''' Pavouk číhá na okraji sítě nebo přímo v jejím středu a registruje vibrace způsobené lapenou kořistí. Poté kořist rychle obalí hedvábím a usmrtí ji jedovatým kousnutím.
	* Aktivní lov: Mnoho pavouků sítě nestaví. [[Slíďáci]] (Lycosidae) a [[skákavky]] (Salticidae) svou kořist aktivně pronásledují a spoléhají na rychlost a dobrý zrak.		* '''Aktivní lov:''' Mnoho pavouků sítě nestaví. [[Slíďáci]] (Lycosidae) a [[skákavky]] (Salticidae) svou kořist aktivně pronásledují a spoléhají na rychlost a dobrý zrak.
	* Lov ze zálohy: [[Běžníci]] (Thomisidae) číhají na květech, kde díky svému zbarvení splývají s okolím a přepadají opylující hmyz.		* '''Lov ze zálohy:''' [[Běžníci]] (Thomisidae) číhají na květech, kde díky svému zbarvení splývají s okolím a přepadají opylující hmyz.

	Trávení pavouků je mimotělní. Do kořisti vstříknou trávicí enzymy, které rozloží její tkáně na tekutou kaši, kterou následně vysají.		Trávení pavouků je mimotělní. Do kořisti vstříknou trávicí enzymy, které rozloží její tkáně na tekutou kaši, kterou následně vysají.
Řádek 74:		Řádek 74:
	Rozmnožování pavouků je často riskantní, zejména pro samce, kteří se mohou stát kořistí větší samice.		Rozmnožování pavouků je často riskantní, zejména pro samce, kteří se mohou stát kořistí větší samice.

	1. Námluvy: Samec musí samici přesvědčit, že není kořist. K tomu slouží složité rituály, které mohou zahrnovat vizuální signály (mávání končetinami u skákavek), vibrace (bubnování na síť u křižáků) nebo chemické signály ([[feromon]]y).		1. '''Námluvy:''' Samec musí samici přesvědčit, že není kořist. K tomu slouží složité rituály, které mohou zahrnovat vizuální signály (mávání končetinami u skákavek), vibrace (bubnování na síť u křižáků) nebo chemické signály ([[feromon]]y).
	2. Páření: Samec si nejprve utká malou "spermatickou síťku", na kterou vypustí kapku spermatu. Tu nasaje do svých kopulačních orgánů (bulbů) na makadlech. Poté vyhledá samici a pokusí se spermie přenést do jejího pohlavního otvoru (epigyne).		2. '''Páření:''' Samec si nejprve utká malou "spermatickou síťku", na kterou vypustí kapku spermatu. Tu nasaje do svých kopulačních orgánů (bulbů) na makadlech. Poté vyhledá samici a pokusí se spermie přenést do jejího pohlavního otvoru (epigyne).
	3. Kladení vajíček: Po oplození samice klade vajíčka do hedvábného kokonu. Počet vajíček se pohybuje od několika kusů po více než tisíc. Některé samice kokon hlídají (např. pokoutníci), jiné ho nosí s sebou (slíďáci).		3. '''Kladení vajíček:''' Po oplození samice klade vajíčka do hedvábného kokonu. Počet vajíček se pohybuje od několika kusů po více než tisíc. Některé samice kokon hlídají (např. pokoutníci), jiné ho nosí s sebou (slíďáci).
	4. Vývoj: Z vajíček se líhnou malé nymfy, které se podobají dospělcům. Rostou tak, že opakovaně svlékají svou pevnou vnější kostru (exoskelet). Tento proces se nazývá [[ekdyze]]. Pavouci se během života svlékají 5 až 10krát. Délka života se pohybuje od jednoho roku u většiny druhů po více než 20 let u některých samic sklípkanů.		4. '''Vývoj:''' Z vajíček se líhnou malé nymfy, které se podobají dospělcům. Rostou tak, že opakovaně svlékají svou pevnou vnější kostru (exoskelet). Tento proces se nazývá [[ekdyze]]. Pavouci se během života svlékají 5 až 10krát. Délka života se pohybuje od jednoho roku u většiny druhů po více než 20 let u některých samic sklípkanů.

	== 📜 Evoluce a klasifikace ==		== 📜 Evoluce a klasifikace ==

Pavouk - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“