<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Paul_von_Hindenburg</id>
	<title>Paul von Hindenburg - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Paul_von_Hindenburg"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Paul_von_Hindenburg&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T22:16:52Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Paul_von_Hindenburg&amp;diff=17708&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Paul_von_Hindenburg&amp;diff=17708&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-23T10:13:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - politik&lt;br /&gt;
| jméno = Paul von Hindenburg&lt;br /&gt;
| obrázek = Bundesarchiv Bild 183-S33882, Paul v. Hindenburg.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Paul von Hindenburg v roce 1933&lt;br /&gt;
| funkce = 2. [[Prezident Německa|Říšský prezident]]&lt;br /&gt;
| období = 12. května 1925 – 2. srpna 1934&lt;br /&gt;
| předchůdce = Friedrich Ebert&lt;br /&gt;
| nástupce = Adolf Hitler &amp;lt;small&amp;gt;([[Vůdce a říšský kancléř|Führer und Reichskanzler]])&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
| datum narození = 2. října 1847&lt;br /&gt;
| místo narození = [[Poznaň]], [[Pruské království]]&lt;br /&gt;
| datum úmrtí = 2. srpna 1934&lt;br /&gt;
| místo úmrtí = Neudeck, [[Východní Prusko]], [[Německá říše]]&lt;br /&gt;
| politická strana = nestraník (konzervativní, monarchista)&lt;br /&gt;
| manželka = Gertrud von Sperling&lt;br /&gt;
| děti = Oskar, Irmengard, Annemarie&lt;br /&gt;
| náboženství = [[Luteránství]]&lt;br /&gt;
| podpis = Hindenburg signature.svg&lt;br /&gt;
| vojenská služba = {{Vlajka|Pruské království}} [[Pruská armáda]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Německé císařství}} [[Německá císařská armáda]]&lt;br /&gt;
| hodnost = [[Generalfeldmarschall]]&lt;br /&gt;
| roky služby = 1866–1911, 1914–1919&lt;br /&gt;
| války = [[Prusko-rakouská válka]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Prusko-francouzská válka]]&amp;lt;br&amp;gt;[[První světová válka]]&lt;br /&gt;
| velení = 8. armáda&amp;lt;br&amp;gt;9. armáda&amp;lt;br&amp;gt;[[Oberste Heeresleitung]] (Náčelník Generálního štábu)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Paul Ludwig Hans Anton von Beneckendorff und von Hindenburg&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (* [[2. říjen|2. října]] [[1847]], [[Poznaň]] – † [[2. srpen|2. srpna]] [[1934]], Neudeck) byl německý polní maršál, politik a druhá osoba ve funkci [[prezident Německa|říšského prezidenta]] v období [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Během [[první světová válka|první světové války]] se stal národním hrdinou díky vítězství v [[bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]] a později jako náčelník [[Generální štáb|Generálního štábu]] fakticky řídil válečné úsilí [[Německé císařství|Německého císařství]]. Jako prezident sehrál klíčovou, i když kontroverzní, roli v politické nestabilitě pozdní Výmarské republiky, která vyvrcholila jmenováním [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] [[říšský kancléř|říšským kancléřem]] v lednu [[1933]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Život a kariéra ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👶 Mládí a vojenské začátky ===&lt;br /&gt;
Paul von Hindenburg se narodil v [[Poznaň|Poznani]] (tehdy Posen) v [[Pruské království|Pruském království]] do staré pruské aristokratické rodiny. Jeho otec Robert von Beneckendorff und von Hindenburg byl pruský důstojník. V souladu s rodinnou tradicí byl mladý Paul určen pro vojenskou kariéru. Vystudoval kadetské školy ve Wahlstattu (dnes [[Legnickie Pole]]) a v [[Berlín]]ě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do pruské armády vstoupil v roce [[1866]] a jako mladý poručík se zúčastnil [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]], kde bojoval v rozhodující [[bitva u Hradce Králové|bitvě u Hradce Králové]]. Účastnil se také [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské války]] (1870–1871), kde byl přítomen u [[bitva u Sedanu|bitvy u Sedanu]] a zúčastnil se slavnostního vyhlášení [[Německé císařství|Německého císařství]] v [[Zrcadlový sál (Versailles)|Zrcadlovém sále]] ve [[Versailles]]. Tyto rané zkušenosti formovaly jeho hluboké monarchistické a konzervativní přesvědčení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎖️ Vzestup v armádě a odchod do důchodu ===&lt;br /&gt;
Po sjednocení [[Německo|Německa]] Hindenburgova kariéra stabilně postupovala. Sloužil na různých štábních i velitelských pozicích, navštěvoval prestižní Pruskou válečnou akademii a postupně stoupal v hodnostech. V roce [[1903]] byl povýšen na generála a velel armádnímu sboru. Jeho vojenská kariéra byla považována za solidní, ale nikoliv výjimečnou. V roce [[1911]], ve věku 64 let, odešel do výslužby a usadil se v [[Hannover]]u. Zdálo se, že jeho služba vlasti skončila.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚔️ První světová válka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 💥 Reaktivace a bitva u Tannenbergu ===&lt;br /&gt;
Vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] v srpnu [[1914]] dramaticky změnilo Hindenburgův osud. Po počátečním ruském vpádu do [[Východní Prusko|Východního Pruska]] a porážce německé 8. armády zavládla v německém vrchním velení panika. Bylo rozhodnuto povolat Hindenburga z důchodu, aby převzal velení. Jako náčelník štábu mu byl přidělen talentovaný, ale tehdy ještě málo známý generál [[Erich Ludendorff]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společně Hindenburg a Ludendorff dosáhli ohromujícího vítězství v [[bitva u Tannenbergu|bitvě u Tannenbergu]] (26.–30. srpna 1914), kde byla prakticky zničena ruská 2. armáda. Krátce nato následovalo další vítězství v [[první bitva u Mazurských jezer|první bitvě u Mazurských jezer]]. Ačkoliv strategický plán byl z velké části dílem Ludendorffa a plukovníka Maxe Hoffmanna, Hindenburg jako velitel sklidil veškerou slávu. Stal se okamžitě národním hrdinou a symbolem německé síly a odhodlání. Jeho klidné a otcovské vystupování z něj učinilo idolizovanou postavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇩🇪 Vrchní velení a Hindenburgův program ===&lt;br /&gt;
Po úspěších na [[východní fronta (první světová válka)|východní frontě]] byl Hindenburg v srpnu [[1916]] jmenován náčelníkem [[Generální štáb|Generálního štábu německé armády]] a Ludendorff se stal jeho generálním proviantním mistrem. Společně vytvořili tzv. Třetí vrchní velení ([[Oberste Heeresleitung]], OHL), které se stalo de facto vojenskou diktaturou vládnoucí Německu. Císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] byl odsunut do role pouhé reprezentativní figury.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OHL prosadilo tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hindenburgův program&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který měl za cíl totální mobilizaci německé ekonomiky pro válečné účely. To zahrnovalo nucené nasazení civilního obyvatelstva a podřízení veškeré průmyslové výroby potřebám armády. Hindenburg také prosadil neomezenou ponorkovou válku, která sice způsobila [[Spojené království|Velké Británii]] značné ztráty, ale zároveň vedla ke vstupu [[Spojené státy americké|Spojených států]] do války v roce [[1917]], což se ukázalo jako fatální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📉 Porážka a mýtus o &amp;quot;ráně dýkou do zad&amp;quot; ===&lt;br /&gt;
Na jaře [[1918]] vsadilo německé velení vše na jednu kartu – masivní [[Jarní ofenzíva (1918)|jarní ofenzívu]] na [[západní fronta (první světová válka)|západní frontě]]. Po počátečních úspěších však byla ofenzíva zastavena a vyčerpaná německá armáda začala pod náporem spojeneckých protiútoků kolabovat. V září 1918 Ludendorff informoval císaře, že válka je prohraná a je nutné žádat o příměří.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hindenburg se však snažil uchránit čest armády. Podpořil a aktivně šířil tzv. [[Dolchstoßlegende|mýtus o &amp;quot;ráně dýkou do zad&amp;quot;]], podle kterého německá armáda nebyla poražena na bojišti, ale byla zrazena civilními politiky, socialisty a Židy v zázemí. Tento mýtus měl katastrofální dopad na politický vývoj poválečné [[Výmarská republika|Výmarské republiky]], protože podkopával její legitimitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Prezident Výmarské republiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🗳️ První funkční období (1925–1932) ===&lt;br /&gt;
Po smrti prvního říšského prezidenta [[Friedrich Ebert|Friedricha Eberta]] v roce [[1925]] se konaly prezidentské volby. Pravicové a nacionalistické strany, neschopné se dohodnout na společném kandidátovi, přesvědčily Hindenburga, aby kandidoval. Přestože byl přesvědčeným monarchistou a republikou pohrdal, volby vyhrál a stal se prezidentem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K překvapení mnohých se Hindenburg během svého prvního funkčního období snažil dodržovat ústavu a vystupoval jako nadstranická autorita. Jeho přítomnost v čele státu uklidňovala pravicové kruhy a přispěla k dočasné stabilizaci republiky v tzv. &amp;quot;zlatých dvacátých letech&amp;quot;. Spolupracoval s různými vládami, včetně těch vedených sociálními demokraty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌪️ Druhé funkční období a nástup krize (1932–1934) ===&lt;br /&gt;
Situace se dramaticky změnila s nástupem [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] v roce [[1929]]. Politický systém se začal hroutit a extremistické strany, zejména [[Komunistická strana Německa|komunisté]] a [[NSDAP|nacisté]], získávaly na síle. V prezidentských volbách v roce [[1932]] kandidoval 84letý Hindenburg znovu, tentokrát s podporou demokratických a centristických stran, které v něm viděly jedinou hráz proti [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]]. Hindenburg Hitlera porazil, ale jeho druhé funkční období bylo poznamenáno neustálou politickou krizí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Parlament (Reichstag) byl paralyzován a Hindenburg stále častěji využíval [[Článek 48 Výmarské ústavy]], který mu umožňoval vládnout pomocí nouzových dekretů a jmenovat tzv. &amp;quot;prezidentské kabinety&amp;quot; bez důvěry parlamentu. Tyto vlády (vedené [[Heinrich Brüning|Brüningem]], [[Franz von Papen|von Papenem]] a [[Kurt von Schleicher|von Schleicherem]]) však nedokázaly krizi vyřešit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✋ Jmenování Hitlera kancléřem ===&lt;br /&gt;
Hindenburg osobně Hitlerem pohrdal a nazýval ho &amp;quot;českým kaprálem&amp;quot;. Dlouho odmítal jeho jmenování kancléřem. Na konci roku [[1932]] a začátku roku [[1933]] se však ocitl pod obrovským tlakem konzervativních elit, zejména bývalého kancléře Franze von Papena. Papen a další Hindenburga přesvědčili, že dokážou Hitlera v koaliční vládě &amp;quot;zkrotit&amp;quot; a využít jeho masovou podporu pro své vlastní cíle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[30. leden|30. ledna]] [[1933]] Hindenburg ustoupil a jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem. Toto rozhodnutí je považováno za klíčový moment, který otevřel nacistům cestu k moci a zpečetil osud Výmarské republiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚰️ Poslední léta a smrt ==&lt;br /&gt;
Po Hitlerově jmenování Hindenburgova role rychle slábla. Po [[požár Říšského sněmu|požáru Říšského sněmu]] v únoru 1933 podepsal dekret, který pozastavil občanské svobody a dal nacistům volnou ruku k pronásledování politických oponentů. V březnu 1933 pak schválil [[Zmocňovací zákon]], který fakticky předal veškerou legislativní moc Hitlerově vládě a z Hindenburga učinil pouhou loutku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Paul von Hindenburg zemřel [[2. srpen|2. srpna]] [[1934]] na svém statku v Neudecku ve Východním Prusku na rakovinu plic. Hitler okamžitě využil jeho smrti ke sloučení úřadů prezidenta a kancléře, čímž se stal neomezeným [[Vůdce a říšský kancléř|Vůdcem a říšským kancléřem]] (Führer und Reichskanzler) a dokončil tak proces převzetí moci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Odkaz a hodnocení ==&lt;br /&gt;
Hindenburgův odkaz je hluboce rozporuplný. Pro mnoho Němců své doby byl válečným hrdinou a otcovskou postavou, symbolem pruské cti a stability v chaotické době. Historici ho však hodnotí mnohem kritičtěji. Je mu vyčítána jeho role v šíření mýtu o &amp;quot;ráně dýkou do zad&amp;quot;, který poškodil německou demokracii, a především jeho fatální rozhodnutí jmenovat Hitlera kancléřem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Debata se vede o tom, do jaké míry byl za své činy zodpovědný, vzhledem k jeho pokročilému věku a možné senilitě. Někteří ho vidí jako tragickou postavu, starého muže, který byl zmanipulován bezohlednými politiky. Jiní ho považují za autoritářského konzervativce, jehož pohrdání demokracií a chybné úsudky přímo přispěly ke zničení Výmarské republiky a nástupu jednoho z nejbrutálnějších režimů v historii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výmarská republika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Název pro demokratické [[Německo]] v letech 1919 až 1933, tedy mezi koncem první světové války a nástupem [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci. Byla to doba velkých politických i ekonomických problémů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mýtus o &amp;quot;ráně dýkou do zad&amp;quot; (Dolchstoßlegende):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Lživá teorie, kterou po první světové válce šířili němečtí nacionalisté a vojenští velitelé jako Hindenburg. Tvrdili, že německá armáda válku neprohrála na frontě, ale byla zrazena politiky a revolucionáři doma. To pomohlo nacistům získat podporu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Článek 48 Výmarské ústavy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zákon, který dával prezidentovi v době krize mimořádné pravomoci. Mohl vydávat nařízení bez souhlasu parlamentu a dokonce pozastavit některá občanská práva. Hindenburg tento článek ke konci republiky hojně využíval, což oslabilo demokracii.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polní maršál (Generalfeldmarschall):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejvyšší vojenská hodnost v německé armádě, kterou Hindenburg získal za svá vítězství v první světové válce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗂️ Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
*   Po Hindenburgovi byla pojmenována slavná vzducholoď [[LZ 129 Hindenburg]], která v roce [[1937]] tragicky shořela při přistání v [[New Jersey]].&lt;br /&gt;
*   Na počest vítězství u Tannenbergu byl ve Východním Prusku postaven obrovský památník, kde byl Hindenburg po své smrti původně pohřben. Před postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]] na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly jeho ostatky evakuovány a dnes jsou uloženy v kostele sv. Alžběty v [[Marburg]]u.&lt;br /&gt;
*   Město [[Zabrze]] v Horním Slezsku bylo v letech 1915–1945 na jeho počest přejmenováno na Hindenburg O.S.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Hindenburg, Paul von}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Němečtí polní maršálové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Prezidenti Německa]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti první světové války]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Politici Výmarské republiky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1847]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 1934]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození v Poznani]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>