<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=P%C3%ADsmo</id>
	<title>Písmo - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=P%C3%ADsmo"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=P%C3%ADsmo&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T21:48:11Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=P%C3%ADsmo&amp;diff=24290&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=P%C3%ADsmo&amp;diff=24290&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:12:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sylabické písmo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (slabičné): Každý znak reprezentuje jednu slabiku. Mezi slabičná písma patří například japonská [[kana]] ([[hiragana]] a [[katakana]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sylabické písmo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (slabičné): Každý znak reprezentuje jednu slabiku. Mezi slabičná písma patří například japonská [[kana]] ([[hiragana]] a [[katakana]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hlásková písma&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (abecední): Znaky představují jednotlivé hlásky (fonémy). Tato kategorie se dále dělí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hlásková písma&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (abecední): Znaky představují jednotlivé hlásky (fonémy). Tato kategorie se dále dělí:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Abdžad&#039;&#039;&#039; (souhláskové písmo): Zaznamenává pouze souhlásky. Samohlásky si musí čtenář doplnit podle kontextu. Patří sem [[arabské písmo]] a [[hebrejské písmo]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Abdžad&#039;&#039;&#039; (souhláskové písmo): Zaznamenává pouze souhlásky. Samohlásky si musí čtenář doplnit podle kontextu. Patří sem [[arabské písmo]] a [[hebrejské písmo]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&#039;&#039;&#039;Abugida&#039;&#039;&#039; (alfasylabické písmo): Znaky primárně reprezentují souhlásky, které mají inherentní samohlásku. Jiné samohlásky se vyznačují pomocí diakritiky. Příkladem jsou písma indického původu, jako je [[dévanágarí]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;&#039;&#039;&#039;Abugida&#039;&#039;&#039; (alfasylabické písmo): Znaky primárně reprezentují souhlásky, které mají inherentní samohlásku. Jiné samohlásky se vyznačují pomocí diakritiky. Příkladem jsou písma indického původu, jako je [[dévanágarí]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alfabeta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (pravá abeceda): Má samostatné znaky pro souhlásky i samohlásky. Do této skupiny patří [[latinka]], [[řecká alfabeta]] a [[cyrilice]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alfabeta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (pravá abeceda): Má samostatné znaky pro souhlásky i samohlásky. Do této skupiny patří [[latinka]], [[řecká alfabeta]] a [[cyrilice]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=P%C3%ADsmo&amp;diff=11249&amp;oldid=prev</id>
		<title>SportovníBot: Bot: AI generace (Písmo)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=P%C3%ADsmo&amp;diff=11249&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-23T21:33:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Písmo)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Vynález&lt;br /&gt;
| název = Písmo&lt;br /&gt;
| obrázek = Rosetta stone.jpeg&lt;br /&gt;
| popisek = [[Rosettská deska]] byla klíčem k rozluštění [[Egyptské hieroglyfy|egyptských hieroglyfů]]. Obsahuje jeden text ve třech různých písmech.&lt;br /&gt;
| datum_vzniku = cca 3400 př. n. l.&lt;br /&gt;
| místo_vzniku = [[Sumer]] ([[Mezopotámie]]), [[Starověký Egypt]]&lt;br /&gt;
| vynálezce = Nezávisle na sobě více kultur (především [[Sumerové]] a [[Starověcí Egypťané]])&lt;br /&gt;
| účel = Záznam [[jazyk]]a, uchování a předávání informací, administrativní a náboženské účely.&lt;br /&gt;
| související = [[Knihtisk]], [[Papír]], [[Počítačová typografie]], [[Unicode]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Písmo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je systém grafických znaků ([[grafém]]ů) sloužících k vizuálnímu záznamu [[jazyk]]a. Představuje jeden z nejvýznamnějších vynálezů v historii lidstva, který umožnil překonat omezení lidské [[paměť]]i a [[ústní podání|ústního podání]]. Díky písmu je možné uchovávat informace, znalosti, [[myšlenka|myšlenky]] a [[kultura|kulturní]] dědictví a předávat je napříč časem a prostorem. Vznik písma, datovaný přibližně do 4. tisíciletí př. n. l., je považován za symbolický předěl mezi [[pravěk]]em a [[starověk]]em.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie písma ==&lt;br /&gt;
Vývoj písma byl postupný proces, který trval tisíce let a probíhal nezávisle na několika místech světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Předchůdci písma&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Než vzniklo skutečné písmo, lidé používali různé mnemotechnické pomůcky a protosystémy. Patřily sem zářezy na kostech a hůlkách, jeskynní malby, [[uzlové písmo]] (kipu) nebo řetězce mušlí. Za přímé předchůdce písma jsou považovány [[piktogram]]y – zjednodušené obrázky, které reprezentovaly konkrétní předměty nebo děje. Z nich se vyvinuly [[ideogram]]y, které znázorňovaly i abstraktní pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Klínové písmo a hieroglyfy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Za nejstarší plnohodnotné písmo je považováno [[klínové písmo]], které se objevilo v [[Sumer]]u v jižní [[Mezopotámie|Mezopotámii]] kolem roku 3400 př. n. l. Sumerové původně ryli piktogramy do hliněných tabulek, znaky se ale postupně zjednodušovaly do podoby klínů otlačovaných seříznutým rákosem. Téměř současně vznikl v [[starověký Egypt|Egyptě]] systém [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfů]], který kombinoval logografické, sylabické a alfabetické prvky. Hieroglyfy se tesaly do kamene pro monumentální účely, zatímco pro běžné psaní na [[papyrus]] se používaly zjednodušené formy – [[hieratické písmo]] a později [[démotické písmo]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fonetizace a vznik abecedy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Revolučním krokem byl přechod od zaznamenávání slov a slabik k zaznamenávání jednotlivých hlásek (fonémů). Tento proces, tzv. fonetizace, vedl ke vzniku hláskových písem. Zásadní roli sehráli [[Féničané]], kteří kolem roku 1200 př. n. l. vytvořili první čistě souhláskovou abecedu (abdžad) s 22 znaky. Tento jednoduchý a efektivní systém se stal základem pro většinu moderních písem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Řecká alfabeta a latinka&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
[[Řekové]] převzali fénické písmo a zdokonalili ho přidáním znaků pro samohlásky, čímž vytvořili první skutečnou abecedu (alfabetu). Změnili také směr psaní zprava doleva na psaní zleva doprava. Ze západní varianty řeckého písma se přes [[Etruskové|Etrusky]] vyvinula [[latinka]], která se s expanzí [[Římská říše|Římské říše]] rozšířila po celé [[Evropa|Evropě]]. Během středověku prošla latinka dalším vývojem, od [[karolinská minuskule|karolinské minuskuly]] přes [[gotické písmo]] až po humanistickou [[antikva|antikvu]] v období [[renesance]], která je základem dnešního tiskového písma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vývoj písma v Čechách&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Slované znali před příchodem [[křesťanství]] pravděpodobně runové písmo. S misí [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] v 9. století na [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]] přišlo první slovanské písmo, [[hlaholice]]. Později byla nahrazena jednodušší [[cyrilice|cyrilicí]], ze které se vyvinula dnešní [[azbuka]]. Na území [[Čechy|Čech]] se však s příklonem k západnímu křesťanství definitivně prosadila [[latinka]], která byla pro potřeby [[čeština|češtiny]] postupně obohacena o [[diakritika|diakritická znaménka]] (viz [[diakritický pravopis]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗺️ Typy písemných systémů ==&lt;br /&gt;
Písma se klasifikují podle toho, jaké jazykové jednotky jejich znaky reprezentují.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Logografické písmo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (slovní): Každý znak ([[logogram]]) představuje celé slovo nebo [[morfém]]. Příkladem je [[čínské písmo]] nebo starověké [[klínové písmo]] a [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]]. Nevýhodou je nutnost znát obrovské množství znaků.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sylabické písmo&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (slabičné): Každý znak reprezentuje jednu slabiku. Mezi slabičná písma patří například japonská [[kana]] ([[hiragana]] a [[katakana]]).&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hlásková písma&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (abecední): Znaky představují jednotlivé hlásky (fonémy). Tato kategorie se dále dělí:&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Abdžad&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (souhláskové písmo): Zaznamenává pouze souhlásky. Samohlásky si musí čtenář doplnit podle kontextu. Patří sem [[arabské písmo]] a [[hebrejské písmo]].&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Abugida&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (alfasylabické písmo): Znaky primárně reprezentují souhlásky, které mají inherentní samohlásku. Jiné samohlásky se vyznačují pomocí diakritiky. Příkladem jsou písma indického původu, jako je [[dévanágarí]].&lt;br /&gt;
**&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alfabeta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (pravá abeceda): Má samostatné znaky pro souhlásky i samohlásky. Do této skupiny patří [[latinka]], [[řecká alfabeta]] a [[cyrilice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✒️ Kaligrafie a typografie ==&lt;br /&gt;
Zatímco písmo je systém znaků, jeho vizuální ztvárnění spadá do dvou odlišných disciplín.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kaligrafie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je umění krasopisu, tedy ručního psaní znaků. Důraz je kladen na estetickou kvalitu, harmonii a rytmus tahů. Každý znak je jedinečný a nese stopu autorovy ruky a improvizace.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Typografie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Je umění a technika práce se sazbou (původně s tiskovými literami, dnes s digitálními fonty). Typografie se zabývá výběrem vhodných písem ([[font]]ů), jejich velikostí, řádkováním, prokladem a celkovým uspořádáním textu tak, aby byl čitelný, srozumitelný a esteticky působivý. Na rozdíl od kaligrafie pracuje typografie s předem definovanými, unifikovanými tvary písmen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💻 Písmo v digitálním věku ==&lt;br /&gt;
S nástupem [[počítač]]ů a [[internet]]u prošlo písmo další transformací. Problém nekompatibility různých kódování znaků na různých platformách vyřešil standard [[Unicode]]. Unicode přiděluje každému znaku ze všech známých písem světa (moderních i historických) unikátní číselný kód, což umožňuje bezproblémovou výměnu textových dat. Nejnovější verze standardu obsahuje přes 140 000 znaků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální podoba písma je definována [[font]]em, což je soubor dat popisující vzhled znaků (řez, tloušťku, sklon). Mezi nejběžnější formáty patří [[TrueType]] a [[OpenType]]. Moderní technologie, jako jsou variabilní fonty, umožňují designérům plynule měnit vlastnosti písma (např. tloušťku nebo šířku) z jediného souboru, což přináší nové kreativní možnosti a optimalizuje rychlost načítání webových stránek. Budoucnost psaní je také ovlivňována umělou inteligencí, která dokáže generovat a opravovat text v reálném čase.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧠 Psychologie čtení a psaní ==&lt;br /&gt;
Čtení a psaní jsou komplexní kognitivní dovednosti, které zásadně ovlivňují vývoj mozku. Nejde o pouhé mechanické dekódování znaků, ale o složitý proces, při kterém mozek zapojuje zraková, sluchová a motorická centra. Během čtení mozek neskenuje písmeno po písmenu, ale rozpoznává celé skupiny písmen, slova a fráze na základě jejich tvaru a kontextu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Učení se číst a psát rozvíjí abstraktní myšlení, [[pozornost]], [[paměť]] a senzoricko-motorickou koordinaci. Psaní rukou navíc aktivuje unikátní nervové dráhy a podporuje kreativitu a schopnost formulovat myšlenky. Grafologie je pak pseudovědecká disciplína, která se snaží odhalit charakterové vlastnosti člověka na základě analýzy jeho rukopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Písmo pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že mluvená řeč je jako hudba, kterou si lidé mezi sebou hrají a poslouchají. Dokud ale někdo nevymyslel noty, hudba existovala jen v momentě, kdy ji někdo hrál. Jakmile dozněla, byla pryč. Nikdo si nemohl být jistý, že ji za rok zahraje stejně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Písmo je jako notový zápis pro řeč.&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je to sada domluvených značek (písmen), které představují jednotlivé zvuky (hlásky). Když tato písmena poskládáme za sebe, vytvoříme &amp;quot;noty&amp;quot; pro celá slova a věty. Kdokoliv, kdo se naučí číst tyto &amp;quot;noty&amp;quot;, si může &amp;quot;přehrát&amp;quot; přesně tu samou myšlenku, kterou autor zapsal, a to i po tisíci letech nebo na druhém konci světa. Písmo tak zmrazilo mluvené slovo v čase a umožnilo nám posílat si vzkazy přes celé generace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/wiki/V%C3%BDvoj_p%C3%ADsma Wikisofia - Vývoj písma]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%ADsmo Wikipedie - Písmo]&lt;br /&gt;
* [https://www.czechency.org/slovnik/P%C3%8DSMO Nový encyklopedický slovník češtiny - Písmo]&lt;br /&gt;
* [https://www.history.com/news/writing-origins-mesopotamia-egypt History.com - Origins of Writing]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/topic/writing Encyclopaedia Britannica - Writing]&lt;br /&gt;
* [https://www.unicode.org/ The Unicode Consortium]&lt;br /&gt;
* [https://www.adobe.com/creativecloud/design/discover/typography.html Adobe - Typografie a design]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Pismo}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Písmo]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lingvistika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Komunikace]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vynálezy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny starověku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SportovníBot</name></author>
	</entry>
</feed>