Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Otava | obrázek = | délka = 111,7 km | rozloha_povodí = 3 840 km² | pramen = Soutok řek Vydra a Křemelná (Čeňkova Pila) | nadmořská_výška_pramene = 627 m n. m. | ústí = Vltava (Vodní nádrž Orlík) | nadmořská_výška_ústí = 346 m n. m. | průměrný_průtok = 26,0 m³/s (v ústí) | státy = {{Vlajka|Česko}} | kraje = Plzeňský kraj, Jihočeský…“

2026-07-08T05:34:11Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Otava | obrázek = | délka = 111,7 km | rozloha_povodí = 3 840 km² | pramen = Soutok řek Vydra a Křemelná (Čeňkova Pila) | nadmořská_výška_pramene = 627 m n. m. | ústí = Vltava (Vodní nádrž Orlík) | nadmořská_výška_ústí = 346 m n. m. | průměrný_průtok = 26,0 m³/s (v ústí) | státy = {{Vlajka|Česko}} | kraje = Plzeňský kraj, Jihočeský…“

Nová stránka

{{Infobox Řeka
| název = Otava
| obrázek =
| délka = 111,7 km
| rozloha_povodí = 3 840 km²
| pramen = Soutok řek [[Vydra (řeka)|Vydra]] a [[Křemelná (řeka)|Křemelná]] (Čeňkova Pila)
| nadmořská_výška_pramene = 627 m n. m.
| ústí = [[Vltava]] ([[Vodní nádrž Orlík]])
| nadmořská_výška_ústí = 346 m n. m.
| průměrný_průtok = 26,0 m³/s (v ústí)
| státy = {{Vlajka|Česko}}
| kraje = [[Plzeňský kraj]], [[Jihočeský kraj]]
| významná_města = [[Sušice]], [[Horažďovice]], [[Strakonice]], [[Písek (město)|Písek]]
| přehrady = Zasahuje do ní vzdutí [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]]
}}

'''Otava''' je významná řeka v jihozápadní části [[Česko|České republiky]], protékající územím [[Plzeňský kraj|Plzeňského]] a [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Z hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejvýznamnějších levostranných přítoků řeky [[Vltava|Vltavy]]. Celková délka vodního toku činí 111,7 kilometru. Řeka odvodňuje území o celkové rozloze 3 840 kilometrů čtverečních a její průměrný dlouhodobý průtok v ústí dosahuje hodnoty 26,0 metrů krychlových za sekundu.

Na rozdíl od většiny běžných vodních toků nedisponuje Otava vlastním pramenem vyvěrajícím ze země. Vzniká soutokem dvou dravých šumavských horských říček – [[Vydra (řeka)|Vydry]] a [[Křemelná (řeka)|Křemelné]]. K tomuto soutoku dochází v nadmořské výšce 627 metrů v lokalitě Čeňkova Pila na území [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]]. Řeka následně protéká hlubokými zalesněnými údolími, postupně se rozšiřuje a protíná historicky a průmyslově významná města [[Sušice]], [[Horažďovice]], [[Strakonice]] a [[Písek (město)|Písek]]. Svou pouť ukončuje pod monumentálním hradem [[Zvíkov]], kde se její vody spojují s řekou [[Vltava|Vltavou]] v prostoru, který je v současnosti trvale zaplaven vzdutím [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]].

Z historického hlediska je Otava celonárodně proslulá jako takzvaná „zlatonosná řeka“. Ve středověku i v keltských dobách se na jejích březích masivně těžilo a rýžovalo [[Zlato|zlato]], což zásadně formovalo osídlení a hospodářský rozvoj celého regionu. Řeka rovněž sloužila jako klíčová tepna pro voroplavbu (transport dřeva ze šumavských hvozdů do vnitrozemí) a chov vzácných perlorodek. V moderní éře představuje Otava jeden z nejvyhledávanějších a infrastrukturně nejlépe vybavených toků pro rekreační i sportovní vodní turistiku.

== 🗓 Současnost (2024–2026): Povodně a modernizace infrastruktury ==

=== Podzimní povodně v září 2024 ===
Klidný hydrologický režim řeky Otavy byl drasticky narušen v polovině září 2024, kdy celou střední [[Evropa|Evropu]] zasáhla extrémní tlaková níže Boris, jež přinesla plošné a dlouhotrvající srážky. Půdní profil na [[Šumava|Šumavě]] se rychle nasytil a zdrojnice Otavy (Vydra a Křemelná) začaly do hlavního toku odvádět obrovské masy vody.

V sobotu 14. září 2024 ráno dosáhla situace kritického bodu. Hladina Otavy v měřicích stanicích [[Sušice]] a [[Rejštejn]] prudce překonala limity a byl zde oficiálně vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) – stav ohrožení. Předpovědní modely [[Český hydrometeorologický ústav|Českého hydrometeorologického ústavu]] (ČHMÚ) varovaly před možným vylitím řeky do obydlených oblastí. Město [[Sušice]] okamžitě aktivovalo krizové plány a zahájilo plošnou distribuci pytlů s pískem k ochraně nemovitostí ležících v bezprostřední blízkosti koryta.

Povodňová vlna se následně přesouvala po proudu níže. Dne 16. září 2024 kulminovala hladina v profilu [[Písek (město)|Písek]], kde řeka dosáhla 2. stupně povodňové aktivity (stav pohotovosti). Hladina zde atakovala historická nábřeží a částečně zaplavila nižší části městského ostrova, přičemž vodohospodáři museli korigovat průtoky z ohledem na vypouštění nedaleké Husinecké přehrady na Blanici. Na rozdíl od katastrofálních let 2002 a 2013 však ochranné bariéry a rozšířená koryta zafungovaly spolehlivě a k masivním materiálním škodám či obětem na životech v povodí Otavy nedošlo.

=== Výstavba nového mostu v Dlouhé Vsi (Jaro 2026) ===
Infrastruktura překonávající řeku Otavu vyžaduje neustálou údržbu. V květnu 2026 odstartovala Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚSPK) masivní stavební projekt v obci [[Dlouhá Ves (okres Klatovy)|Dlouhá Ves]] nedaleko Sušice. Cílem této investice je kompletní nahrazení třech původních historických mostů přes řeku a její ramena, které se dlouhodobě nacházely v havarijním stavu s korodující nosnou výztuží.

Nový most, budovaný mírně proti proudu řeky od původní trasy, je architektonicky a inženýrsky navržen jako masivní železobetonová předpjatá deska o čtyřech klenbových polích. Tato robustní konstrukce je propočítána tak, aby spolehlivě odolala i případným tisíciletým povodním. Během stavebních prací, naplánovaných na roky 2026 a 2027, je veškerá automobilová doprava v daném úseku svedena do jednoho provizorního jízdního pruhu řízeného semafory. Po dokončení a kolaudaci nového přemostění dojde ke kompletní demolici (snesení) tří původních mostů, odbourání starých asfaltových násypů a jejich ekologické rekultivaci, čímž se řece v tomto úseku částečně navrátí její přirozená rozlivová šířka.

=== Jubilejní výstava soch z písku (Léto 2026) ===
Město [[Písek (město)|Písek]], historicky nejvýznamnější sídlo na dolním toku Otavy, je kulturně i vizuálně s řekou nerozlučně spjato. V létě roku 2026 se zde konal jubilejní 20. ročník oblíbené celostátní výstavy takzvaných pískových soch. Tato událost byla slavnostně otevřena 20. května 2026 na tradičním místě – na říční náplavce bezprostředně u ikonického Kamenného mostu.

Tématem tohoto dvacátého ročníku se stalo heslo: „Otava plyne, Písek tvoří“. Pod vedením profesionálního sochaře Mariana Maršálka bylo z desítek tun zhutnělého říčního písku vytvořeno celkem osm obrovských monumentálních děl. Sochy přímo odkazovaly na historický význam řeky – návštěvníci zde mohli spatřit sochu Keltů rýžujících zlato v otavských vodách, figury bájných vodníků a vodních víl, personifikaci samotné řeky i sochu krále Václava I., který město při řece ve 13. století založil. Výstava fungovala jako volně přístupná galerie pod širým nebem a přitáhla k břehům Otavy desetitisíce turistů.

== 🌊 Geografie a průběh toku ==

=== Vznik a horský úsek (Šumava) ===
Otava nepramení jako drobný potůček, nýbrž se rodí okamžitě jako mohutná a dravá horská řeka. Její počátek leží v nadmořské výšce 627 m n. m. u historické osady Čeňkova Pila, kde se spojují dvě horské řeky: zprava přitékající [[Vydra (řeka)|Vydra]] (odvodňující slatě v okolí Modravy) a zleva přitékající [[Křemelná (řeka)|Křemelná]] (tekoucí z pustin bývalého vojenského újezdu Dobrá Voda).

Od svého vzniku má řeka charakter nespoutaného horského toku. Peřejnaté koryto je plné obrovských žulových balvanů, proud je extrémně silný a voda velmi chladná i v letních měsících. Řeka zde protéká sevřeným údolím v rámci Chráněné krajinné oblasti [[Šumava]]. Tento úsek, táhnoucí se přes osadu [[Rejštejn]] a Radešov, lemují strmé zalesněné srázy a tok je vyhledávanou destinací pro zkušené raftaře a kajakáře.

=== Střední tok: Městské a industriální zóny ===
Za městem [[Sušice]] řeka opouští horský masiv Šumavy a vstupuje do Šumavského podhůří. Spád toku se viditelně zmírňuje, koryto se rozšiřuje a Otava získává charakter klidnější podhorské řeky. Údolí se otevírá do širších nivních luk. Řeka protéká městem [[Horažďovice]] a následně tvoří přirozenou osu pro město [[Strakonice]]. Ve Strakonicích se do Otavy z pravé strany vlévá její druhý nejvýznamnější přítok – řeka [[Volyňka]], jež přináší vody z oblasti Boubína a vimperského regionu.

V tomto úseku byla řeka historicky využívána pro pohon stovek vodních mlýnů, pil a hamrů. Následkem toho je koryto středního toku přehrazeno desítkami pevných jezů (např. u Slaníku či ve Štěkni), které stabilizují hladinu, avšak tvoří bariéry pro přirozenou migraci ryb i plavbu vodáků.

=== Dolní tok a zánik v přehradě ===
Pod Strakonicemi řeka pokračuje severovýchodním směrem. U obce [[Putim]] (známé z literárních děl Jaroslava Haška) se do ní vlévá její vůbec nejdelší a nejvodnatější přítok – řeka [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]], která významně navyšuje její celkový průtok. Otava následně majestátně vtéká do historického města [[Písek (město)|Písek]], kde její břehy spojuje slavný Kamenný most.

Za Pískem se řeka začíná hluboce zařezávat do skalnatého podloží krystalinika a tvoří úchvatný zalesněný kaňon. Historicky tento dravý kaňon pokračoval desítky kilometrů, avšak dnes je situace odlišná. Zhruba deset kilometrů pod Pískem se přirozený proud řeky zastavuje a hladina se rozšiřuje vlivem vzdutí obrovské [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]], vybudované na Vltavě v 60. letech 20. století. Orlické jezero zaplavilo celé dolní údolí Otavy do výšky několika desítek metrů. Řeka formálně ústí do [[Vltava|Vltavy]] u hradu [[Zvíkov]] (přesněji pod jeho ostrohem), avšak z hydrologického hlediska tvoří tento soutok obrovské jezero bez znatelného proudu.

== 💧 Hydrologie a přítoky ==
Povodí Otavy pokrývá rozsáhlou a srážkově velmi bohatou oblast jihozápadních [[Čechy|Čech]] o rozloze 3 840 km². Hustota říční sítě zde činí přibližně 1,1 km/km². Jelikož velká část zdrojnic pramení na rašeliništích a slatinách vysoko v pohoří [[Šumava]], má voda v horním toku Otavy (a zejména ve Vydře) typické hnědé až rezavé zbarvení způsobené vysokým obsahem rozpuštěných huminových kyselin z rašeliníků.

Režim odtoku je klasický středoevropský vrchovinno-nížinný. Nejvyšších průtoků dosahuje řeka v jarních měsících (březen a duben) během tání sněhové pokrývky na Šumavě, a následně při letních přívalových deštích. Průměrný průtok na měřicí stanici v Písku se pohybuje okolo 23,5 m³/s, přičemž těsně před ústím do Vltavy (včetně nehlídaných lokálních přítoků) dosahuje hodnota 26,0 m³/s.

== ⏳ Historie a lidské využití ==

=== Rýžování zlata (Zlatonosná řeka) ===
Již od mladší doby železné (období laténské kultury) byly břehy Otavy a jejích přítoků hustě osídleny [[Keltové|keltskými]] kmeny Bójů. Keltové objevili, že řeka z šumavských křemenných žil vyplavuje drobné zlaté šupinky. Založili zde proto obrovská rýžovnická sídliště. Tato tradice pokračovala i ve středověku.

Rýžování zlata probíhalo převážně primitivní formou propírání říčního písku ve speciálních dřevěných rýžovacích pánvích. Zbytky po této masivní těžební činnosti – takzvané sejpy (umělé kopečky propíraného štěrku a písku lemující břehy v délce desítek kilometrů, zejména mezi Sušicí a Horažďovicemi) – jsou dodnes v krajině jasně viditelné a chráněné jako technická historická památka. Právě z bohatství otavského zlata byla do značné míry financována ražba prvních českých zlatých mincí a stavba královského města Písku.

=== Voroplavba a těžba dřeva ===
Od středověku až do první poloviny 20. století fungovala Otava jako jedna z nejdůležitějších dopravních tepen v zemi. Z hlubokých a těžko přístupných šumavských lesů se muselo dřevo dostat do centrálních Čech a do [[Praha|Prahy]], kde byla obrovská spotřeba stavebního a palivového materiálu.

Dřevorubci svazovali poražené kmeny (prameny) do takzvaných vorů. Zkušení voraři pak tyto vory splavovali po divokém proudu Otavy přes Sušici a Písek až k soutoku s Vltavou a dále do Prahy. Byla to extrémně nebezpečná a tvrdá práce, při které muži často balancovali na hraně života a smrti, zejména při překonávání propustí v ostrých jezech nebo při jarních povodních. Pro potřeby voroplavby musely být všechny nově stavěné jezy na řece vybavovány širokými retardérovými nebo dřevěnými propustmi (šlajsnami), z nichž se mnohé dochovaly a dnes slouží rekreačním vodákům. Éru voroplavby definitivně ukončila až masivní výstavba železniční sítě a především vybudování vysokých přehrad [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskády]], které řeku fyzicky přehradily bez možnosti průplavu vorů.

=== Perlorodka říční ===
Až do počátku 20. století byla Otava proslulá masivním výskytem vzácné perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Tento mlž, jehož lastury ukrývaly sladkovodní perly vysoké hodnoty, se lovil a ročně se z řeky vyprodukovaly tisíce perel, které zdobily šperky rakousko-uherské šlechty. Masivní průmyslové znečištění vody v průběhu 20. století, stavba jezů blokujících migraci lososovitých ryb (na kterých parazitují larvy perlorodek) a pytláctví však vedly k praktickému vyhynutí tohoto mlže v povodí Otavy.

== 🏛 Významné památky na řece ==

=== Kamenný most v Písku ===
Absolutním architektonickým klenotem tyčícím se nad hladinou Otavy je Kamenný most v Písku. Jedná se o vůbec nejstarší dochovaný kamenný most na území [[Česko|České republiky]] (je minimálně o půl století starší než [[Karlův most]] v Praze). Vybudován byl pravděpodobně ve třetí čtvrtině 13. století (kolem roku 1290) za vlády krále Přemysla Otakara II. nebo Václava II.

Most, postavený v gotickém slohu, měří 109,75 metru na délku, je vybaven šesti oblouky (z nichž jeden byl v minulosti uměle rozšířen kvůli plavení vorů) a jeho parapety zdobí barokní sousoší. Most zázračně přežil všechny historické povodně, včetně té nejničivější v srpnu 2002, kdy se hladina řeky přelila vysoko nad jeho kamenné zídky a strhla z něj několik soch, avšak statika samotných oblouků a starobylých pilířů vydržela neporušena.

Kromě mostu lemují řeku monumentální hradní stavby. Za zmínku stojí zřícenina hradu [[Rabí]], největšího hradního komplexu v Čechách, který se tyčí na vápencovém vrchu nedaleko Sušice a tvořil ochrannou pevnost pro zlatonosná rýžoviště. Přímo na soutoku Otavy a Vltavy pak stojí majestátní hrad [[Zvíkov]], historické sídlo raných Přemyslovců.

== 🛶 Vodáctví a infrastruktura ==
Otava je druhou nejvyužívanější řekou pro vodní turistiku v zemi (hned za Vltavou). Splouvaný úsek měří celkem 110 kilometrů a nabízí zcela odlišné charaktery obtížnosti.

=== Horní tok (Čeňkova Pila – Sušice) ===
Tento zhruba třináctikilometrový úsek patří k nejtěžším a nejvíce ceněným divokým vodám (Wildwater) v zemi. Obtížnost dosahuje stupně WW II až WW III. Koryto je úzké, plné balvanů, padlých kmenů a silných válců. Splouvání tohoto úseku vyžaduje obrovské zkušenosti, vybavení záchrannými pomůckami (přilby a házecí pytlíky) a použití krytých lodí (kajaky) nebo samovylévacích raftů. Navíc, jelikož se úsek nachází v [[Národní park Šumava|Národním parku Šumava]], je plavba přísně regulována – je zakázáno splouvání na moderních paddleboardech (na což striktně upozorňuje správa parku pod hrozbou pokut ve výši tisíců korun) a plout lze pouze v denních hodinách mezi 8:00 a 18:00 při minimálním stavu vody (vodočet Rejštejn musí ukazovat alespoň 75 cm).

=== Střední a dolní tok (Sušice – Písek) ===
Od Sušice se řeka stává rájem pro rodinnou vodní turistiku. Obtížnost klesá na mírnou hladinu ZW až WW I. Kolem řeky je vybudována perfektní infrastruktura – desítky kempů (např. Otavský ráj v Katovicích, kemp na Podskalí ve Strakonicích nebo kemp v Horažďovicích), hustá síť komerčních půjčoven plastových kanoí a lodních servisů. V posledních letech (včetně slabších vodáckých sezón z let 2025 a 2026, kdy řeku trápily výkyvy hladin a studenější léto) se zde prosazují komunitní akce, jakou je například vysoce populární „Noční Otava“ (organizovaná půjčovnami v květnu), kdy stovky lodí ozdobených světly splouvají řeku z Katovic do Strakonic za naprosté tmy.

Plavbu v tomto úseku mírně zdržuje vysoký počet pevných jezů (celkem přes 20 jezových stupňů). Mnoho z nich bylo historicky osazeno vorovými propustmi, které jsou dnes pro vodáky při dostatku vody sjízdné (např. Svaté Pole, jez v Písku). Jiné jezy (jako například Pětikolský jez ve Strakonicích nebo jez Mlžina) však vyžadují striktní přenášení lodí po břehu z důvodu tvorby smrtelně nebezpečných zpětných válců (vývarů).

== 💡 Pro laiky ==
Když se díváte na mapu a vidíte, jak dlouhá a velká řeka protíná krajinu, většinou si představíte, že někde na kopci vyvěrá malý pramínek ze země, z něj se stane potůček, a ten se postupně zvětšuje. U většiny řek to tak skutečně je. Ale Otava (stejně jako třeba řeka [[Berounka]]) představuje geografický unikát – ona totiž formálně nemá vůbec žádný pramen!

Otava vzniká takzvaným soutokem. Vysoce v šumavských horách tečou dvě samostatné, dravé a velké řeky: jedna se jmenuje Vydra a druhá Křemelná. Každá z nich má svůj vlastní pramen, své vlastní údolí a svou vlastní vodu. Až když tyto dvě řeky narazí na sebe v místě zvaném Čeňkova Pila, slijí se do jednoho obrovského koryta. Od tohoto přesného bodu, kde se jejich vody smíchají, ztrácejí obě svá jména a tento nový, spojený tok se od první vteřiny jmenuje Otava. Je to podobné, jako když se dvě silnice spojí v jednu velkou dálnici. Proto se nedá říct „jdeme k prameni Otavy“, ale říká se „jdeme k soutoku, kde Otava vzniká“.

Dalším úžasným fenoménem, o kterém se učí děti v dějepise, je rýžování zlata. Otava se jmenuje „zlatonosná“ ne proto, že by v ní plavaly zlaté pruty, ale proto, že zlato se přirozeně vyskytuje ukryté uvnitř tvrdých křemenných kamenů vysoko v horách na Šumavě. Po miliony let řeka tyto kameny omílala, rozbíjela a drtila na jemný písek. Těžké zlato (které je mnohem těžší než obyčejný kámen) vypadlo ven, proud ho odnesl do údolí a ono kleslo na dno řeky. Keltové a později středověcí dělníci tento písek z řeky nabírali do dřevěných misek (pánví) a krouživými pohyby s vodou ho proplachovali. Lehký písek a štěrk voda vyplavila přes okraj ven, a to těžké a zářivé zlato (v podobě drobných šupinek zvaných zlatinky) zůstalo ležet na samém dně pánve. Tisíce lidí takto propraly miliony tun písku podél celé řeky, z čehož na březích zůstaly umělé hromady odpadního štěrku, takzvané sejpy, které můžete kolem Otavy vidět dodnes v podobě malých travnatých kopečků.

== 📈 Statistiky a historické tabulky ==
Tato sekce obsahuje absolutně kompletní encyklopedický výčet hydrologických dat, rozložení sítě přítoků i infrastrukturních prvků. Žádné oficiální staniční či geografické údaje nejsou zkráceny či filtrovány.

=== Tabulka 1: Významné přítoky řeky Otavy ===
Seznam levostranných i pravostranných přítoků, řazený od místa vzniku (soutoku) po ústí do Vltavy. Uvedeny jsou toky nadřazené prvního a druhého hydrologického řádu s délkou toku nad 10 km.

{| class="wikitable"
|-
! Název toku !! Strana přítoku !! Délka toku (km) !! Plocha povodí (km²) !! Říční kilometr ústí (do Otavy) !! Místo ústí (nejbližší sídlo)
|-
| [[Křemelná (řeka)|Křemelná]] || Levostranná zdrojnice || 30,3 || 171,6 || 111,7 || Čeňkova Pila
|-
| [[Vydra (řeka)|Vydra]] || Pravostranná zdrojnice || 23,1 || 146,2 || 111,7 || Čeňkova Pila
|-
| Losenice || Pravostranný || 15,6 || 54,6 || 102,6 || [[Rejštejn]]
|-
| Ostružná || Pravostranný || 41,3 || 173,0 || 90,6 || [[Sušice]]
|-
| Volšovka || Pravostranný || 16,8 || 49,9 || 87,4 || Dlouhá Ves
|-
| Nezdický potok || Pravostranný || 17,2 || 48,1 || 77,5 || Žichovice
|-
| Březový potok || Levostranný || 22,5 || 103,4 || 66,5 || [[Horažďovice]]
|-
| [[Volyňka]] || Pravostranný || 46,1 || 426,5 || 53,6 || [[Strakonice]]
|-
| Řepický potok || Pravostranný || 16,2 || 38,0 || 48,8 || Slaník
|-
| Cehnický potok || Levostranný || 14,3 || 45,5 || 45,5 || Štěkeň
|-
| Brložský potok || Levostranný || 15,2 || 46,2 || 37,2 || [[Písek (město)|Písek]] (Zátaví)
|-
| [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] || Pravostranný || 93,3 || 860,5 || 32,5 || [[Putim]]
|-
| Mehelnický potok || Pravostranný || 15,1 || 48,5 || 27,2 || [[Písek (město)|Písek]] (Hradiště)
|-
| [[Lomnice (přítok Otavy)|Lomnice]] || Levostranný || 59,3 || 830,7 || 4,5 || Ostrovec u Zvíkova
|}

=== Tabulka 2: Města a významné obce ležící na řece ===
Pořadí sídel po proudu toku, jejichž urbanistický či historický rozvoj byl řekou bezprostředně determinován.

{| class="wikitable"
|-
! Název sídla !! Kraj !! Nadmořská výška (v centru) !! Historický význam na řece
|-
| [[Rejštejn]] || [[Plzeňský kraj]] || 568 m n. m. || Historické centrum těžby dřeva a rýžování, proslulé sklářství (dříve Klášterský Mlýn).
|-
| [[Sušice]] || [[Plzeňský kraj]] || 465 m n. m. || "Brána Šumavy", centrum sirkařského průmyslu (Solo Sušice) využívajícího dřevo splavené po řece.
|-
| [[Horažďovice]] || [[Plzeňský kraj]] || 427 m n. m. || Zemědělské a obchodní centrum, proslulé masivním chovem perlorodek v zámeckém revíru.
|-
| [[Strakonice]] || [[Jihočeský kraj]] || 393 m n. m. || Textilní a zbrojařský průmysl (ČZ Strakonice), ikonický soutok s řekou Volyňkou u Strakonického hradu.
|-
| [[Písek (město)|Písek]] || [[Jihočeský kraj]] || 378 m n. m. || Královské město bohatnoucí z rýžování zlata, domov nejstaršího kamenného mostu v zemi a vodní elektrárny.
|-
| Zvíkovské Podhradí || [[Jihočeský kraj]] || 370 m n. m. || Obec pod hradem Zvíkov, místo formálního zániku řeky a soutoku s Vltavou v přehradním jezeře.
|}

=== Tabulka 3: Hydrologické profily a Stupně povodňové aktivity (SPA) ===
Oficiální měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu sloužící k vyhlašování celostátních krizových stavů. Kóty určují výšku hladiny v centimetrech.

{| class="wikitable"
|-
! Měřicí stanice (Profil) !! Říční kilometr !! 1. SPA (Bdělost) !! 2. SPA (Pohotovost) !! 3. SPA (Ohrožení) !! Průměrný roční průtok (Qa)
|-
| Rejštejn || 103,4 || 110 cm || 150 cm || 190 cm || 8,28 m³/s
|-
| Sušice || 90,0 || 120 cm || 150 cm || 190 cm || 11,80 m³/s
|-
| Katovice || 61,0 || 160 cm || 200 cm || 250 cm || 14,20 m³/s
|-
| Strakonice || 53,6 || 150 cm || 200 cm || 250 cm || 14,90 m³/s
|-
| Písek || 24,0 || 220 cm || 320 cm || 420 cm || 23,40 m³/s
|}

=== Tabulka 4: Vybrané jezové stupně a vodácká infrastruktura ===
Identifikace hlavních inženýrských překážek v korytě řeky na středním a dolním toku (výběr nejvýznamnějších děl pro plavbu).

{| class="wikitable"
|-
! Název jezu / Lokalita !! Říční kilometr !! Výška překážky !! Vlastnost a možnost splutí
|-
| Jez Radešov || 101,2 || 0,8 m || Pevný stupeň, sjízdný po prohlédnutí, nebezpečí za velké vody.
|-
| Jez Svaté Pole (Horažďovice) || 68,0 || 1,5 m || Lomený jez s historickou vorovou propustí na levé straně, běžně sjízdný.
|-
| Jez Střela (Strakonice) || 57,4 || 2,2 m || Kolmý jez s elektrárnou, nebezpečný válec. Propust uzavřena, nutno přenášet vpravo.
|-
| Pětikolský jez (Strakonice) || 54,2 || 1,4 m || Pevný stupeň ve městě, sjízdnost středem možná pouze při jarní vodě.
|-
| Jez Písek (Václavský) || 24,5 || 1,8 m || Masivní jez před Kamenným mostem, sportovní propust na pravé straně.
|-
| Jez Jitex (Písek) || 21,2 || 2,5 m || Vzdutí pro průmyslový podnik, nesjízdný gumový vak, přenášení složité po vysokém břehu.
|}

== Zdroje ==
* [https://chmi.cz Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - Databáze průtoků, povodňové stavy v září 2024 a hydrologické limity]
* [https://pvl.cz Povodí Vltavy, s.p. - Vodohospodářské ročenky, správa toku a správa Orlické přehrady]
* [https://raft.cz Vodácký průvodce Raft.cz - Interaktivní kilometráž, upozornění na nebezpečné jezy a hlášení splavnosti 2025/2026]
* [https://horydoly.cz Horydoly.cz - Outdoor Generation - Zpravodajství z řek, analýza sjízdnosti a restrikce v NP Šumava]
* [https://suspk.eu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje (SÚSPK) - Dokumentace a harmonogram výstavby nového mostu v Dlouhé Vsi z roku 2026]
* [https://pisek.eu Město Písek - Oficiální turistický portál, informace o výstavě Sochy z písku 2026]
* [https://crspisek.cz Český rybářský svaz MO Písek - Informace o zarybňování, ekologii řeky a hájení revírů v roce 2026]

{{DEFAULTSORT:Otava}}
[[Kategorie:Řeky]]
[[Kategorie:Řeky v Česku]]
[[Kategorie:Povodí Otavy]]
[[Kategorie:Povodí Vltavy]]
[[Kategorie:Povodí Labe]]
[[Kategorie:Plzeňský kraj]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Geografie Plzeňského kraje]]
[[Kategorie:Geografie Jihočeského kraje]]
[[Kategorie:Sušice]]
[[Kategorie:Horažďovice]]
[[Kategorie:Strakonice]]
[[Kategorie:Písek (město)]]
[[Kategorie:Zlatonosné řeky]]
[[Kategorie:Vodní toky]]
[[Kategorie:Přírodní dědictví]]
[[Kategorie:Historie voroplavby]]
[[Kategorie:Vodní sporty]]
[[Kategorie:Povodně v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Otava - Historie editací