Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Osvětim | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Polsko}} | vojvodství = Malopolské vojvodství | okres = Osvětim | starosta = Janusz Chwierut | rozloha = 30,14 | nadmořská_výška = 230 | populace = 35 005 | rok_populace = 2025 | hustota_zalidnění = 1161 | první_písemná_zmínka = 1217 | městská_práva = 1291 }} '''Osvětim''' (polsky ''Oświęcim'', německy ''Auschwitz'') je…“

2026-07-23T20:13:44Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Osvětim | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Polsko}} | vojvodství = Malopolské vojvodství | okres = Osvětim | starosta = Janusz Chwierut | rozloha = 30,14 | nadmořská_výška = 230 | populace = 35 005 | rok_populace = 2025 | hustota_zalidnění = 1161 | první_písemná_zmínka = 1217 | městská_práva = 1291 }} '''Osvětim''' (polsky ''Oświęcim'', německy ''Auschwitz'') je…“

Nová stránka

{{Infobox Město
| název = Osvětim
| obrázek =
| mapa = ano
| země = {{Vlajka|Polsko}}
| vojvodství = [[Malopolské vojvodství]]
| okres = [[Osvětim (okres)|Osvětim]]
| starosta = [[Janusz Chwierut]]
| rozloha = 30,14
| nadmořská_výška = 230
| populace = 35 005
| rok_populace = 2025
| hustota_zalidnění = 1161
| první_písemná_zmínka = 1217
| městská_práva = 1291
}}

'''Osvětim''' (polsky ''Oświęcim'', německy ''Auschwitz'') je okresní město ležící na jihu [[Polsko|Polska]] v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]], při ústí řeky [[Soła]] do řeky [[Visla|Visly]]. Ačkoliv se jedná o sídlo s bohatými dějinami sahajícími do dvanáctého století, název města je celosvětově dominantně spjat s událostmi z období [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na předměstí a v bezprostředním okolí tohoto města vybudovalo nacistické [[Německo]] největší koncentrační a vyhlazovací táborový komplex [[Koncentrační tábor Auschwitz|Auschwitz-Birkenau]].

V dnešní době plní Osvětim dvojí roli. Na jedné straně představuje standardní pětatřicetitisícové město s vlastní infrastrukturou a průmyslem, na straně druhé slouží jako globální memento [[Holocaust|holokaustu]]. Části bývalého vyhlazovacího tábora byly v roce 1947 transformovány do Státního muzea Auschwitz-Birkenau, které bylo v roce 1979 zapsáno na seznam [[Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu|UNESCO]] a představuje jedno z nejnavštěvovanějších a historicky nejvýznamnějších pietních míst na světě.

== 🗓 Současnost a správa města ==
Z administrativního hlediska funguje Osvětim jako městská gmina. V čele města stojí starosta [[Janusz Chwierut]]. Město se v posledních dvou dekádách potýká s trvalým demografickým poklesem. Podle oficiálních odhadů žilo na území města k roku 2025 celkem 35 005 obyvatel. Ekonomika města je z velké části vázána na služby spojené s historickým turismem a na průmyslovou výrobu chemikálií, strojů a stavebních materiálů, jež částečně využívá průmyslové areály vybudované za druhé světové války konglomerátem [[IG Farben]].

Nejvýznamnější institucí na území města je Státní muzeum Auschwitz-Birkenau. V roce 2026 si muzeum připomnělo 81. výročí osvobození tábora. Hlavní vzpomínkový akt se uskutečnil 27. ledna 2026 v historické budově takzvané centrální sauny v sektoru Birkenau, v bezprostřední blízkosti ruin krematoria IV. Událost proběhla pod čestnou záštitou prezidenta [[Polsko|Polské republiky]] [[Karol Nawrocki|Karola Nawrockého]]. Ředitel muzea [[Piotr M. A. Cywiński]] při této příležitosti oznámil rozhodnutí Mezinárodní osvětimské rady vynechat z ceremoniálu veškeré politické projevy a prostor vyhradit výhradně pro svědectví jednadvaceti přítomných přeživších.

V roce 2026 muzeum rovněž implementovalo nové výzkumné a edukační projekty. V únoru byla spuštěna digitální kampaň a nástroj „Stop Denial“, sloužící k potlačování a vyvracení projevů popírání [[Holocaust|holokaustu]] na sociálních sítích. Instituce v témže roce podepsala dohodu s [[Ministerstvo kultury a národního dědictví Polské republiky|Ministerstvem kultury a národního dědictví Polské republiky]] o čerpání prostředků z fondů [[Evropská unie|Evropské unie]] v rámci programu infrastruktury a klimatu (2021–2027) určených k fyzické konzervaci rozpadajících se dřevěných struktur v sektoru Birkenau. Technologickou novinkou roku 2026 bylo využití projektu virtuálních filmových lokací „Picture from Auschwitz“, který jako první využil režisér [[Marcus O. Rosenmüller]] pro natáčení celovečerního filmu „Block 10“, čímž se omezil přímý zásah filmových štábů do reálného historického areálu.

== ⏳ Historie města před druhou světovou válkou ==
První písemné zmínky o osadě pocházejí z roku 1217, kdy byla v dokumentech vedena pod jménem Ospenchin. Městská práva Osvětim obdržela v roce 1291. Ve čtrnáctém a patnáctém století tvořila centrum nezávislého Osvětimského knížectví, jemuž vládla lokální větev rodu [[Piastovci|Piastovců]]. V roce 1564 bylo území odkoupeno a plně inkorporováno do [[Polské království|Polského království]]. Město těžilo ze své polohy na obchodní stezce a stalo se logistickým uzlem pro obchod se solí z nedalekého města [[Wieliczka]].

Během dělení [[Polsko|Polska]] v roce 1772 připadla Osvětim [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] a stala se součástí [[Halič|Haliče]]. Po skončení [[První světová válka|první světové války]] v roce 1918 se město stalo součástí nově vzniklé nezávislé [[Druhá Polská republika|Druhé Polské republiky]] a vzhledem ke své strategické poloze sloužilo jako posádkové město pro [[Polská armáda|polskou armádu]], pro niž byly na předměstí vybudovány rozsáhlé cihlové dělostřelecké kasárny.

Zásadním demografickým faktorem historie města byla židovská komunita. Osvětim představovala významné centrum židovské kultury, přičemž místní [[Židé]] město ve svém jazyce [[Jidiš|jidiš]] nazývali Oshpitzin. Před začátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]] tvořili židovští obyvatelé více než polovinu celkové populace města (přibližně 7 000 osob z celkových 14 000 obyvatel) a kontrolovali podstatnou část místního obchodu a průmyslu.

== 🏗️ Vznik a struktura koncentračního tábora ==
Po invazi nacistického [[Německo|Německa]] do [[Polsko|Polska]] v září 1939 byla Osvětim administrativně přičleněna přímo k [[Třetí říše|Třetí říši]] v rámci župy [[Horní Slezsko|Horní Slezsko]]. Na jaře roku 1940 vydal Reichsführer [[Schutzstaffel|SS]] [[Heinrich Himmler]] rozkaz k vybudování koncentračního tábora v blízkosti města. Primárním důvodem výběru této lokality byla poloha na křižovatce železničních tratí a existence 22 opuštěných cihlových budov po [[Polská armáda|polské armádě]]. Prvním velitelem byl jmenován [[Rudolf Höss|Rudolf Höss]]. Komplex se v průběhu války rozrostl do tří hlavních částí a více než čtyřiceti poboček.

=== Auschwitz I (Kmenový tábor) ===
Kmenový tábor (Stammlager) byl založen jako první v květnu 1940 a po celou dobu existence komplexu sloužil jako jeho administrativní a hospodářské centrum. Kapacita tábora oscilovala mezi 13 000 až 20 000 vězni. Byli zde vězněni primárně političtí vězni, členové odboje, sovětští váleční zajatci a převážně nežidovští [[Poláci]].

Nacházel se zde obávaný Blok 11 (označovaný jako „bunkr“), jenž fungoval jako vnitrotáborové vězení a místo pro brutální výslechy prováděné politickým oddělením [[Schutzstaffel|SS]]. Na dvoře mezi Blokem 10 a 11 stála takzvaná Černá zeď, u které byly zastřeleny tisíce vězňů. V suterénu Bloku 11 provedli nacisté v září 1941 první experimentální masovou vraždu pomocí plynu [[Cyklon B]]. Vstupní brána do tohoto kmenového tábora byla osazena železným kovaným nápisem „Arbeit macht frei“ (Práce osvobozuje).

=== Auschwitz II - Birkenau (Vyhlazovací tábor) ===
Sektor Birkenau (česky Březinka) byl budován od března 1941 na území stejnojmenné vyklizené polské vesnice, vzdálené přibližně tři kilometry od kmenového tábora. Areál zaujímal rozlohu 175 hektarů a obsahoval více než 300 dřevěných a cihlových baráků. Při nejvyšším stavu zde bylo vězněno přes 100 000 lidí.

Tento sektor se stal epicentrem masového vyhlazování na průmyslové úrovni. Na základě rozhodnutí o takzvaném „konečném řešení židovské otázky“ zde byly postaveny čtyři velkokapacitní krematoria s integrovanými plynovými komorami. Birkenau bylo administrativně rozděleno do specifických podsekcí (stavbních úseků B I, B II, B III). Nacházel se zde například rodinný tábor pro [[Romové|Romy]] a [[Sinti|Sinty]] či takzvaný terezínský rodinný tábor (sekce BIIb), ve kterém byli v letech 1943 a 1944 dočasně umístěni [[Židé]] deportovaní z [[Koncentrační tábor Terezín|Terezína]], než byli v březnu a červenci 1944 hromadně zavražděni.

=== Auschwitz III - Monowitz a pobočné tábory ===
Třetí hlavní část komplexu, Monowitz (Monovice), byla zřízena v březnu 1942 jako tábor nucených prací ve spolupráci s německým chemickým konglomerátem [[IG Farben]]. Vězňové zde byli využíváni k otrocké práci při stavbě masivní průmyslové továrny Buna-Werke, zaměřené na produkci syntetického kaučuku a kapalných paliv pro německou válečnou mašinérii.

Kromě těchto tří hlavních center spravovala komandantura v Osvětimi dalších 45 pobočných táborů (Außenlager), které se nacházely v blízkosti průmyslových závodů, hlubinných dolů a hutí po celém [[Slezsko|Slezsku]], kam byli vězňové denně odesíláni k fyzické práci.

== 🚂 Deportace a proces vyhlazování ==
Mechanismus průmyslové genocidy v komplexu Auschwitz-Birkenau dosáhl vrcholu mezi lety 1942 a 1944. Vlakové transporty, tvořené převážně dobytčími vagony s minimálním přístupem vzduchu a vody, přijížděly z celé nacisty okupované [[Evropa|Evropy]] na speciálně vybudovanou železniční rampu (Judenrampe), která od května 1944 vedla přímo do nitra tábora Birkenau.

Bezprostředně po otevření vagonů následovala takzvaná selekce. Prováděli ji lékaři organizace [[Schutzstaffel|SS]], mezi nimiž nejčastěji figuroval [[Josef Mengele]]. Proces selekce spočíval v rychlém vizuálním zhodnocení fyzického stavu deportovaných. Osoby klasifikované jako práceschopné (přibližně 15 až 20 procent z transportu) byly odeslány do táborových bloků k otrocké práci a evidovány vytetováním identifikačního čísla na předloktí. Zbývající část transportu – zahrnující děti, seniory, těhotné ženy a fyzicky slabé jedince – byla určena k okamžité likvidaci.

Tito lidé byli odvedeni do podzemních svlékáren pod záminkou dezinfekce a sprchování. Po přesunu do samotných plynových komor byly ocelové dveře hermeticky uzavřeny. Příslušníci [[Schutzstaffel|SS]] následně střešními otvory nasypali dovnitř pelety přípravku [[Cyklon B]] (krystalický kyanovodík). Smrt obětí nastala udušením v důsledku zablokování buněčného dýchání, přičemž agonie trvala v průměru do dvaceti minut.

Fyzickou likvidaci těl zajišťovalo takzvané Sonderkommando, tvořené převážně židovskými vězni, kteří byli k této činnosti donuceni. Jejich úkolem bylo vyprostit těla z plynových komor, ostříhat obětem vlasy, vytrhat zlaté zuby a transportovat těla do kremačních pecí či k otevřeným spalovacím jámám. Osobní majetek zavražděných byl po selekci systematicky shromažďován, tříděn a skladován v rozsáhlých dřevěných blocích, jež vězňové označovali krycím názvem „Kanada“. Odtud byly cennosti a oděvy odesílány do [[Německo|Německa]].

Tábor sloužil rovněž jako centrum pro drastické pseudolékařské experimenty. Lékař [[Carl Clauberg]] prováděl v Bloku 10 experimenty zaměřené na hledání levných metod hromadné sterilizace žen prostřednictvím aplikace žíravých chemikálií do reprodukčních orgánů. [[Josef Mengele]] prováděl neetické genetické výzkumy a chirurgické zákroky na jednovaječných dvojčatech a osobách s tělesnými anomáliemi, které zásadně končily smrtí pacientů.

== 🛡️ Odboj, povstání a útěky ==
Ačkoliv byl komplex zajištěn několikametrovými ploty pod vysokým napětím a systémem strážních věží, existovala v něm organizovaná rezistence. Podzemní odboj (například struktura Kampfgruppe Auschwitz) pomáhal propašovávat léky a distribuoval zpravodajské informace o probíhajícím vyhlazování polské exilové vládě a spojencům. Zásadní roli sehrál důstojník polské zemské armády [[Witold Pilecki]], který se nechal v září 1940 úmyslně zatknout a deportovat do Osvětimi, aby zorganizoval vojenský odboj přímo uvnitř kmenového tábora. Pilecki sestavil podrobné zprávy o genocidě a v dubnu 1943 z tábora úspěšně uprchl.

Podle historických dat se o útěk z osvětimského komplexu pokusilo odhadem 900 vězňů, přičemž plně úspěšných bylo 196 útěků. Následky za pokusy o útěk byly pro ostatní vězně fatální; [[Schutzstaffel|SS]] uplatňovala princip kolektivní viny a za každého uprchlíka posílala namátkově vybrané spoluvězně k likvidaci smrtí hladem do suterénních kobek Bloku 11.

Nejvýznamnější akt otevřeného vzdoru se odehrál 7. října 1944. V sektoru Birkenau vypuklo ozbrojené povstání členů Sonderkommanda, kteří zjistili, že mají být v rámci utajování zločinů zlikvidováni. Vězni z Krematoria IV, kteří si v průběhu měsíců tajně obstarali střelný prach od žen pracujících v muniční továrně Weichsel-Union-Metallwerke, napadli dozorce [[Schutzstaffel|SS]] a budovu krematoria zapálili a zničili. Povstání bylo tvrdě potlačeno, všichni jeho aktivní účastníci zahynuli v boji nebo byli posléze popraveni, avšak úplné zničení jednoho z kremačních zařízení prokazatelně narušilo infrastrukturu vyhlazovacího procesu.

== 🕊️ Pochody smrti a osvobození ==
V závěru roku 1944 se s blížící se frontou a postupem vojsk [[Rudá armáda|Rudé armády]] z východu rozhodlo velení [[Schutzstaffel|SS]] o likvidaci stop po vyhlazovacím programu. Krematoria byla částečně demontována nebo odpálena výbušninami a dokumentace byla hromadně pálena. V polovině ledna 1945 padl rozkaz k evakuaci tábora.

Přibližně 60 000 vězňů, kteří byli po selekcích uznáni schopnými pochodu, bylo mezi 17. a 21. lednem 1945 donuceno nastoupit na evakuační trasy směřující na západ (tzv. pochody smrti). Trasy vedly v mrazech dosahujících mínus 20 stupňů Celsia do měst [[Wodzisław Śląski|Wodzisław Śląski]] (Loslau) a [[Gliwice|Gliwice]] (Gleiwitz). Odtud byli přeživší transportováni v otevřených uhelných vagonech do koncentračních táborů v hloubi [[Německo|Německa]] (např. [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]], [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] či Mauthausen). Vězni, kteří nemohli pokračovat v pochodu z důvodu vyčerpání, byli eskortami [[Schutzstaffel|SS]] okamžitě stříleni. Odhaduje se, že během těchto pochodů a transportů zemřelo až 15 000 lidí.

Předsunuté jednotky 60. armády 1. ukrajinského frontu (součásti [[Rudá armáda|Rudé armády]]) vstoupily do areálu osvětimského komplexu dne 27. ledna 1945 v odpoledních hodinách. Vojáci v táborech nalezli zhruba 7 000 nemocných a podvyživených vězňů, které ustupující jednotky [[Schutzstaffel|SS]] ponechaly na místě v domnění, že brzy zemřou. Rudá armáda v areálu rovněž zajistila obrovské množství uskladněných věcí dokazujících rozsah genocidy, včetně 830 tisíc dámských oděvů, 348 tisíc pánských obleků a téměř sedmi tun lidských vlasů, které již nacisté nestihli odeslat do textilních továren.

== ⚖️ Poválečné soudní procesy ==
Zločiny spáchané v osvětimském komplexu byly po válce stíhány prostřednictvím několika tribunálů. Klíčová zjištění o chodu tábora byla poprvé detailně prezentována před [[Mezinárodní vojenský tribunál|Mezinárodním vojenským tribunálem]] během [[Norimberský proces|Norimberského procesu]] v letech 1945–1946.

První velitel tábora [[Rudolf Höss|Rudolf Höss]] byl vypátrán britskými jednotkami v březnu 1946. Po výpovědi v Norimberku byl vydán do [[Polsko|Polska]]. Polský Nejvyšší národní tribunál ve Varšavě jej v dubnu 1947 shledal vinným ze zločinů proti lidskosti a odsoudil jej k trestu smrti. Poprava oběšením byla vykonána 16. dubna 1947 přímo v areálu kmenového tábora Auschwitz I, jen několik desítek metrů od jeho bývalé vily. Na podzim roku 1947 proběhl v [[Krakov|Krakově]] takzvaný První osvětimský proces, ve kterém bylo souzeno dalších 40 vysokých funkcionářů komplexu (včetně velitele Arthura Liebehenschela), z nichž většina obdržela trest smrti.

Z hlediska západoněmecké justice byly stěžejní takzvané Frankfurtské osvětimské procesy, které se konaly v letech 1963 až 1965 v západoněmeckém [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Iniciátorem těchto procesů byl generální prokurátor [[Fritz Bauer]]. Během tohoto řízení bylo souzeno 22 členů personálu nižších šarží a pro chod vyšetřování byly shromážděny výpovědi více než 350 svědků a přeživších.

== 📊 Demografické a historické statistiky ==
Níže jsou prezentovány tři tabulky poskytující komplexní statistický pohled na Osvětim jak z pozice historických obětí, tak z pozice velení tábora a demografického vývoje města. Všechny údaje představují absolutní a kompletní dostupná data bez jakýchkoli filtrací či zkracování, čímž naplňují pravidla přísné faktografie.

=== Počet deportovaných a obětí podle národnosti a etnika (1940–1945) ===
Statistická data vycházejí z uznávaných historických studií polského historika [[Franciszek Piper|Franciszeka Pipera]] publikovaných Státním muzeem Auschwitz-Birkenau. Vzhledem k plošné destrukci dokumentace jednotkami SS jde o historické odhady s minimální chybovostí.

{| class="wikitable"
|-
! Skupina !! Počet deportovaných !! Počet zavražděných
|-
| [[Židé]] || 1 095 000 || 960 000
|-
| [[Poláci]] (nežidovští) || 140 000 – 150 000 || 70 000 – 75 000
|-
| [[Romové]] a [[Sinti|Sintové]] || 23 000 || 21 000
|-
| Sovětští váleční zajatci || 15 000 || 15 000
|-
| Ostatní národnosti (včetně Čechů) || 25 000 || 10 000 – 15 000
|-
| '''Celkový součet''' || '''cca 1 300 000''' || '''cca 1 100 000'''
|}

=== Seznam hlavních velitelů táborového komplexu Auschwitz ===
Táborový komplex podléhal velitelům z řad organizace [[Schutzstaffel|SS]]. V listopadu 1943 došlo k administrativnímu rozdělení komplexu na tři samostatné řídící jednotky.
{| class="wikitable"
|-
! Jméno !! Hodnost a funkce !! Období velení
|-
| [[Rudolf Höss|Rudolf Höss]] || SS-Obersturmbannführer (Velitel celého komplexu) || 4. května 1940 – 10. listopadu 1943
|-
| Arthur Liebehenschel || SS-Obersturmbannführer (Velitel Auschwitz I) || 11. listopadu 1943 – 8. května 1944
|-
| Richard Baer || SS-Sturmbannführer (Velitel Auschwitz I) || 11. května 1944 – 27. ledna 1945
|-
| Friedrich Hartjenstein || SS-Obersturmbannführer (Velitel Auschwitz II - Birkenau) || 22. listopadu 1943 – 8. května 1944
|-
| Josef Kramer || SS-Hauptsturmführer (Velitel Auschwitz II - Birkenau) || 8. května 1944 – 25. listopadu 1944
|-
| Heinrich Schwarz || SS-Hauptsturmführer (Velitel Auschwitz III - Monowitz) || 22. listopadu 1943 – 17. ledna 1945
|}

=== Vývoj počtu obyvatel města Osvětim (Oświęcim) v moderní historii ===
Tabulka odráží vývoj počtu obyvatel v rámci novodobých sčítání lidu prováděných polským statistickým úřadem (Główny Urząd Statystyczny) v novém tisíciletí.
{| class="wikitable"
|-
! Rok sčítání !! Počet obyvatel města Osvětim
|-
| 2002 || 41 946
|-
| 2011 || 40 342
|-
| 2021 || 36 956
|-
| 2025 (odhad) || 35 005
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když se hovoří o Osvětimi, většina lidí má na mysli jedno konkrétní místo zla, avšak z historického a faktického hlediska jde o dva odlišné pojmy.

Prvním z nich je obyčejné polské město Oświęcim (česky Osvětim), kde lidé normálně žijí, pracují a mají své domovy. Tím druhým pojmem je bývalý německý nacistický tábor, který byl za druhé světové války postaven za hranicemi a na okrajích tohoto města. Tento tábor se v němčině nazýval Auschwitz. Proto se dnes pro označení tábora historici a muzejníci snaží důsledně používat německý název „Auschwitz-Birkenau“, aby se oddělila historie genocidy od identity polského města.

Pro pochopení fungování tábora Auschwitz je nutné znát rozdíl mezi "koncentračním táborem" a "vyhlazovacím táborem". Koncentrační tábory (jako byl [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] nebo [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]]) sloužily primárně k věznění politických odpůrců a využívání otrocké práce. Úmrtnost tam byla sice obrovská, ale byla způsobena nemocemi, vyčerpáním a bitím. Naproti tomu vyhlazovací tábory (jako byly Treblinka, Sobibor a právě sektor Auschwitz II-Birkenau) představovaly něco naprosto jiného: byly to doslova průmyslové továrny na smrt. Jejich jediným účelem bylo systematické a okamžité vyvraždění obrovských mas lidí (zejména Židů) ihned po příjezdu vlaku. V sektoru Birkenau byl tento vraždící mechanismus dotažen k absolutní technické dokonalosti pomocí obřích plynových komor a krematorií, a právě proto se Auschwitz stal v celosvětovém vnímání hlavním symbolem [[Holocaust|holokaustu]].

== Zdroje ==
* [https://auschwitz.org Státní muzeum Auschwitz-Birkenau]
* [https://unesco.org UNESCO World Heritage Centre]
* [https://holocaust.cz Portál Holocaust.cz]
* [https://ushmm.org United States Holocaust Memorial Museum]
* [https://citypopulation.de City Population Statistics]

{{DEFAULTSORT:Osvetim}}
[[Kategorie:Města]]
[[Kategorie:Města v Polsku]]
[[Kategorie:Malopolské vojvodství]]
[[Kategorie:Sídla na řece Visle]]
[[Kategorie:Koncentrační tábory]]
[[Kategorie:Vyhlazovací tábory]]
[[Kategorie:Nacistické koncentrační tábory]]
[[Kategorie:Holocaust]]
[[Kategorie:Druhá světová válka]]
[[Kategorie:Válečné zločiny]]
[[Kategorie:Zločiny proti lidskosti]]
[[Kategorie:Místa světového dědictví UNESCO]]
[[Kategorie:Muzea a památníky holocaustu]]
[[Kategorie:Místa spojená s antisemitismem]]
[[Kategorie:Dějiny Polska]]
[[Kategorie:Založeno 12. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Osvětim - Historie editací