Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Hora | název = Ostaš | obrázek = | mapa = ano | nadmořská_výška = 702 | prominence = 144 | pohoří = Broumovská vrchovina | světadíl = Evropa | země = {{Vlajka|Česko}} | kraj = Královéhradecký kraj | okres = Okres Náchod | hornina = pískovec | typ = stolová hora | chráněné_území = Chráněná krajinná oblast Broumovsko }} '''Ostaš''' (historicky německy označovaný jako ''Wostasberg'') je dom…“

2026-06-01T00:44:57Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Hora | název = Ostaš | obrázek = | mapa = ano | nadmořská_výška = 702 | prominence = 144 | pohoří = Broumovská vrchovina | světadíl = Evropa | země = {{Vlajka|Česko}} | kraj = Královéhradecký kraj | okres = Okres Náchod | hornina = pískovec | typ = stolová hora | chráněné_území = Chráněná krajinná oblast Broumovsko }} '''Ostaš''' (historicky německy označovaný jako ''Wostasberg'') je dom…“

Nová stránka

{{Infobox Hora
| název = Ostaš
| obrázek =
| mapa = ano
| nadmořská_výška = 702
| prominence = 144
| pohoří = [[Broumovská vrchovina]]
| světadíl = [[Evropa]]
| země = {{Vlajka|Česko}}
| kraj = [[Královéhradecký kraj]]
| okres = [[Okres Náchod]]
| hornina = pískovec
| typ = stolová hora
| chráněné_území = [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko]]
}}

'''Ostaš''' (historicky německy označovaný jako ''Wostasberg'') je dominantní pískovcová stolová hora a současně významná přírodní rezervace, která se nachází v [[Broumovská vrchovina|Broumovské vrchovině]] na území [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckého kraje]]. Tyčí se zhruba tři kilometry severozápadně od města [[Police nad Metují]] a bezprostředně sousedí s obcemi [[Pěkov]] a [[Žďár nad Metují]]. S nadmořskou výškou 702 metrů převyšuje okolní rovinatý terén Polické kotliny o úctyhodných 250 metrů, čímž vytváří z dálky viditelnou a zcela nezaměnitelnou přírodní siluetu celého regionu.

Ploché temeno hory, ohraničené strmými skalními stěnami o výšce až čtyřiceti metrů, ukrývá rozsáhlé skalní město, které se geomorfologicky dělí na dvě základní části: Horní labyrint na hlavní plošině a Dolní labyrint (známý také jako Kočičí skály), jenž leží na tektonicky pokleslé kře pískovce o zhruba sto metrů níže. Celé území spadá do [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|Chráněné krajinné oblasti Broumovsko]]. Oblast Ostaše je mimořádně oblíbená mezi turisty i sportovními horolezci, nicméně zůstává zároveň tichým útočištěm pro ohrožené druhy zvířat, historickým pietním místem připomínajícím masakr zdejšího obyvatelstva v patnáctém století a prostorem obestřeným mnoha lokálními legendami.

== 🗓 Současnost ==
V jarní a letní turistické sezóně roku 2026 je hora Ostaš opět jedním z nejvyhledávanějších cílů v rámci celého [[Broumovský výběžek|Broumovského výběžku]]. Aktuální dění v lokalitě je však silně formováno nezbytnými kroky ochrany přírody. Správa chráněné krajinné oblasti totiž od března do poloviny června roku 2026 nařídila úplné uzavření přístupu na jednu z nejvyhledávanějších vyhlídek celého komplexu – Frýdlantskou vyhlídku, a to včetně přístupových úseků modře značené turistické trasy.

Důvodem této přísné uzavírky je prokázané a úspěšné hnízdění kriticky ohroženého dravce, kterým je [[sokol stěhovavý]]. Podle dat zoologů a ochranářů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR potřebují tito ptáci v období kladení vajec a vyvádění mláďat absolutní klid, neboť lidské vyrušení často vede k opuštění hnízda, které se pak okamžitě stává snadnou kořistí pro predátory, jako je [[kuna lesní]] nebo [[výr velký]]. V roce 2026 je v celé [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|CHKO Broumovsko]] monitorováno přibližně deset hnízdících párů sokolů, což potvrzuje stabilizaci tohoto ještě nedávno vymizelého druhu.

Kromě ornitologických událostí ovlivňovaly návštěvnost Ostaše na jaře 2026 i zásadní infrastrukturní zásahy. Ve dnech 20. až 25. května 2026 proběhla plánovaná a dlouho odkládaná oprava hlavní příjezdové silnice odbočující ze státní komunikace u Pěkova a vedoucí strmě do kopce až k samotné chatové osadě na úpatí skal. Stavební společnost [[Strabag]] zde provedla pokládku zbrusu nového asfaltového koberce. Ačkoliv pětidenní absolutní uzavírka znemožnila příjezd automobilů a odklonila turisty na vlakové zastávky v Dědově a Žďáru nad Metují, výsledkem je radikálně zvýšený komfort příjezdu a bezpečnější provoz pro letní vrcholnou sezónu. Centrem veškerého zázemí pod skalami nadále zůstává tradiční kemp a hospůdka U Malíků, která si udržuje domáckou atmosféru již několik generací.

== ⏳ Historie a pověsti ==
Jméno hory Ostaš je podle etymologických a historických výkladů odvozeno od svatého Eustacha (staročesky Ostacha), který je uctíván jako patron lovců a myslivců. Ačkoliv na samotné hoře kvůli nedostatku povrchové vody nikdy nevzniklo trvalé zemědělské nebo městské osídlení, strmé pískovcové věže a hluboké jeskyně představovaly pro obyvatele z údolí spásné, a bohužel občas i fatální, útočiště v dobách válečných konfliktů.

K nejtragičtější události v historii hory došlo koncem května roku 1421. Během [[Husitské války|husitských válek]] vpadlo na území Policka vojsko slezských křižáků, které loajálně bojovalo za zájmy krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Lucemburského]]. Útočníci nejprve vyplenili a zapálili blízkou [[Police nad Metují|Polici nad Metují]]. Většina polických měšťanů a venkovanů včas prchla a ukryla se se svými zásobami ve spletitých roklích Horního labyrintu na Ostaši. Podle historických pramenů i starých pověstí však jeden z místních obyvatel Slezanům za slib vlastního přežití prozradil tajnou stezku na vrchol. Slezští žoldnéři do skalního města vtrhli a ukryté obyvatelstvo bez milosti zmasakrovali. Na památku této krvavé události byli někteří pískovcoví obři později pojmenováni (například skála zvaná Zrádce či Mohyla smrti). U dnešní chatové osady pod horou stojí kaple svatého Kříže z roku 1859, postavená na místech, kde již od roku 1711 stával velký dřevěný kříž věnovaný právě obětem tohoto masakru.

Další vrstva ostašských legend pochází ze sedmnáctého století, z období po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], kdy v celých [[Čechy|Čechách]] probíhala drsná rekatolizace. Protestanti, a především členové [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], měli využívat rozsáhlou takzvanou Sluj českých bratří v Dolním labyrintu k tajným bohoslužbám. Atmosféru tohoto místa umocňuje do pískovce vytesaný kalich s letopočtem 1627. Historikové sice dnes upozorňují, že samotná rytina kalichu je s největší pravděpodobností romantickým falsifikátem pocházejícím až z devatenáctého století, nicméně pověst je pevnou součástí místního folklóru a poutá pozornost mnoha turistů.

== 📝 Popis a skalní útvary ==
Hřeben hory se skládá ze soustavy pískovcových věží, skalních zdí, slují a rozsedlin, které jsou z turistického i geologického hlediska děleny do dvou hlavních částí.

=== Horní labyrint ===
Nachází se na samém vrcholu a tvoří samotnou plošinu stolové hory (okolo výšky 700 m n. m.). Přístup sem je značen modrou turistickou značkou. Cesta návštěvníky provádí poměrně náročným, avšak mimořádně romantickým terénem přes schody vytesané do pískovce a úzkými soutěskami, kde celoročně panuje hluboký stín a chlad.

Mezi nejslavnější a vizuálně nejpozoruhodnější skály Horního labyrintu patří Čertovo auto – mohutný podlouhlý blok kamene, který z profilu skutečně připomíná kapotu a kabinu historického vozidla. Turisté dále míjejí věže nazvané Zbrojnoš s kuklou, Mohyla smrti, a úzkou průrvu Výří brána. Cesta vrcholovými partiemi graduje na Krtičkově vyhlídce a na Frýdlantské vyhlídce, ze kterých se za dobrého počasí otevírají úchvatné rozhledy na sousední hřbety [[Broumovské stěny|Broumovských stěn]], [[Javoří hory]], a dokonce i na majestátní [[Krkonoše]] a hřebeny v nedalekém [[Polsko|Polsku]].

=== Dolní labyrint a Kočičí skály ===
Zeleně značený okruh zavádí turisty o zhruba sto výškových metrů níže, pod svah zvaný Polický zlom. Zde se nachází přírodní památka Kočičí skály (často souhrnně zvaná Dolní labyrint). Charakter těchto skal je poněkud odlišný; věže zde nejsou tak souvislé, ale spíše tvoří shluky ohromných balvanů a samostatných masivů ukrytých v hlubokém smrkovém a borovém lese.

Srdcem Dolního labyrintu je fascinující komplex zvaný Kočičí hrad, což je přírodně zformovaná, úzká a spletitá soustava chodbiček tvořící dokonalé skalní bludiště. Nedaleko od něj se nachází vstup do třicet metrů dlouhé tektonické jeskyně – výše zmíněné Sluje českých bratří. Svůj název Kočičí skály nezískaly náhodou; v osmnáctém a devatenáctém století byly tyto těžko přístupné a nepřehledné skalní partie útočištěm velkého množství [[kočka divoká|koček divokých]], které zde nacházely perfektní podmínky pro lov i úkryt před člověkem.

== 🌿 Příroda a ekologie ==
Z geologického hlediska je celá hora tvořena takzvanými kvádrovými pískovci svrchní [[křída|křídy]]. Tento pískovec se ukládal na dně pravěkého mělkého moře zhruba před 90 miliony let. Po ústupu moře byla původně souvislá pískovcová tabule vystavena milionům let erozní činnosti větru, vody, a především mrazového zvětrávání. Protože má hornina na Ostaši ortogonální systém puklin (pukliny se kříží zhruba v pravých úhlech), pískovec praskal a rozpadal se do tvarů připomínajících hranoly, kvádry a věže, čímž postupně vznikala dnešní skalní města.

V roce 1956 byla vrcholová část vyhlášena přírodní rezervací (Přírodní rezervace Ostaš o rozloze 29,5 ha) a dolní část přírodní památkou (Kočičí skály o rozloze 8,26 ha), aby byl chráněn nejen geomorfologický fenomén, ale také vzácný lesní ekosystém.

[[Flóra]] na Ostaši je poměrně chudá na živiny, jelikož kyselý a písčitý substrát vyhovuje jen nenáročným rostlinám. Lesnímu porostu na skalách dominuje [[borovice lesní]], na svazích pak převažuje [[smrk ztepilý]], [[bříza bělokorá]] a ostrůvky původních bučin. Bylinné patro tvoří rozsáhlé koberce, v nichž vládne [[vřes obecný]], brusnice borůvka a různé druhy plavuní a mechorostů, které dokážou zadržovat cennou vláhu v jinak propustném pískovci.

[[Fauna]] je bohatá zejména na avifaunu (ptactvo). Kromě již zmíněného a přísně chráněného sokola stěhovavého zde hnízdí [[výr velký]], [[krkavec velký]] a mnoho druhů menších lesních pěvců. Mezi savci se zde běžně pohybuje vysoká zvěř, [[kuna skalní]] či [[jezevec lesní]].

== 🧗 Horolezectví a turistika ==
Stolová hora Ostaš je v celostátním i evropském měřítku pojmem pro vyznavače specifické disciplíny – pískovcového lezení. Pevnější struktura zdejšího pískovce v porovnání s pískovcem v [[Adršpašsko-teplické skály|Adršpachu]] činí z Ostaše ideální terén. V oblastech obou labyrintů je popsáno více než pět stovek zajištěných horolezeckých výstupových cest různých stupňů obtížnosti, včetně obrovského množství boulderingových problémů (lezení bez lana v nízkých výškách přes balvany), které Ostaš proslavily.

Historie sportovního lezení se zde začala psát 18. července 1939, kdy skupina elitních německých horolezců uskutečnila vůbec první zaznamenaný sportovní výstup, a to na velmi těžkou a dominantní věž Cikánka. V poválečném období převzali iniciativu místní čeští lezci. Ostaš je dodnes spojena s jednou z nejvýraznějších postav československého horolezectví, místním rodákem Miroslavem Šmídem. Tento legendární lezec, zakladatel Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují, zahynul v roce 1993 v Yosemitech a od roku 2004 mu u kaple svatého Kříže pod Ostaší stojí pamětní balvan.

Nutno podotknout, že horolezectví na Ostaši podléhá přísným regulím. Je zakázáno lézt na mokrou skálu (vlhký pískovec je extrémně křehký a docházelo by k vylamování chytů), zakázáno je používání magnézia (které chemicky a vizuálně ničí pískovcovou skálu) a samozřejmě je zakázáno umisťovat trvalé jistící prvky mimo cesty oficiálně schválené vrcholovou komisí Českého horolezeckého svazu.

== 💡 Pro laiky ==
Možná si při pohledu na Ostaš říkáte: „Co to vlastně je stolová hora a proč vypadá jako uříznutý dort?“ Představte si obrovskou palačinku upečenou z velmi tvrdého písku, která leží na vrstvě mnohem měkčího bahna a hlíny. Během milionů let na tento "koláč" pršelo, mrzlo a foukal vítr. Měkká hlína na okrajích se snadno vymlela a odplavila pryč (stejně jako když lijete vodu na bábovičku z písku), ale ta vrchní vrstva z tvrdého ztvrdlého pískovce odolala. Výsledkem je rovná plošina nahoře a strmé padající okraje – přesně jako stůl.

A jak vzniklo to bludiště kamenů a slují nahoře? Pískovec má přirozenou vlastnost, že praská do tvaru pravidelných bloků nebo kvádrů (jako kostky cukru naskládané vedle sebe). Když do těch puklin nateče dešťová voda a v zimě zmrzne na led, led se roztáhne a puklinu o pár milimetrů roztlačí. Tento proces trval desítky milionů let. Kostky cukru (skály) se od sebe začaly odsouvat a mezery mezi nimi se prohloubily do šířky i do hloubky. A my dnes těmito mezerami, které jsou široké třeba jen metr, ale hluboké dvacet metrů, s batohem na zádech nadšeně prolézáme a říkáme jim skalní labyrint.

== 📈 Statistiky a technická data ==
Následující tabulky předkládají komplexní, nezkrácený a detailní přehled všech zásadních dat vážících se k hoře Ostaš, včetně kompletního průběhu klimatických sezón a všech hlavních turistických tepen v lokalitě.

=== Kompletní klimatická data (Dlouhodobé sezónní průměry pro výšku 700 m n. m.) ===
Jelikož klimatické podmínky formují geomorfologii a zásadně ovlivňují přístupnost pro horolezce a turisty, uvádíme kompletní přehled průměrných hodnot pro všechny měsíce kalendářního roku (na základě dlouhodobých meteorologických modelů ČHMÚ pro danou nadmořskou výšku v Broumovské vrchovině).
{| class="wikitable"
|-
! Měsíc / Sezóna !! Průměrná denní teplota !! Průměrný úhrn srážek !! Převažující charakter pro rekreaci
|-
| Leden || -4,2 °C || 48 mm || Tuhá zima, sněhová pokrývka, lezení absolutně vyloučeno
|-
| Únor || -3,1 °C || 42 mm || Závěr zimy, občasné oblevy, tvoření nebezpečných ledopádů na skalách
|-
| Březen || 1,5 °C || 45 mm || Jarní tání, skály mokré a křehké, lezení zakázáno z důvodu ochrany horniny
|-
| Duben || 6,8 °C || 38 mm || Počátek turistické sezóny, začátek hnízdění sokolů (zahájení ochranných uzavírek)
|-
| Květen || 11,2 °C || 62 mm || Plný rozvoj vegetace, lezení povoleno na proschlých skalách, časté lokální srážky
|-
| Červen || 14,5 °C || 85 mm || Ukončování hnízdění sokolů, hlavní sezóna výletníků, srážkové maximum (letní bouřky)
|-
| Červenec || 16,3 °C || 81 mm || Vrchol prázdninové sezóny, kemp plně obsazen, stín roklí skýtá ochlazení
|-
| Srpen || 15,8 °C || 76 mm || Stabilní letní klima, optimální podmínky pro pískovcové boulderingové nadšence
|-
| Září || 11,5 °C || 52 mm || Brzký podzim, babí léto, jedno z nejoblíbenějších období pro profesionální lezce
|-
| Říjen || 6,9 °C || 45 mm || Rychlé ochlazování, inverzní mlhy v údolích, vizuálně atraktivní barevné bučiny
|-
| Listopad || 1,8 °C || 49 mm || Nástup mrazů, skály začínají namrzat, sezóna masového turismu ukončena
|-
| Prosinec || -2,5 °C || 51 mm || Zimní slunovrat, tradiční akce "Zimní táboření na Ostaši" (historicky, dnes spíše na Hvězdě)
|}

=== Kompletní přehled turistických a horolezeckých okruhů ===
{| class="wikitable"
|-
! Označení / Značka !! Název úseku !! Celková délka !! Hlavní cíle a body na trase
|-
| Modrá turistická trasa || Okruh Horním labyrintem || 3,5 km || Zbrojnoš s kuklou, Mohyla smrti, Čertovo auto, Cikánka, Krtičkova a Frýdlantská vyhlídka
|-
| Zelená turistická trasa || Okruh Dolním labyrintem || 3,0 km || Sestup pod Polický zlom, Sluj českých bratří, masivní skalní bludiště Kočičí hrad
|-
| Červená turistická trasa || Hřebenová páteřní cesta || 8,5 km || Od Police nad Metují přes úpatí Ostaše směrem na údolí potoka Klůčanka do osady Dědov
|-
| Žlutá turistická trasa || Spojovací (od Nádraží Žďár) || 2,5 km || Vede od železniční stanice Žďár nad Metují přes lesy k hlavnímu rozcestníku u osady Ostaš
|}

=== Kompletní hierarchie geomorfologického členění ===
{| class="wikitable"
|-
! Geomorfologická jednotka !! Název nadřazené a podřazené oblasti !! Popis v rámci ČR
|-
| Provincie || Česká vysočina || Nejstarší geologický masiv tvořící většinu západní poloviny České republiky
|-
| Subprovincie || Krkonošsko-jesenická subprovincie || Horské a podhorské systémy táhnoucí se na severní a východní hranici státu
|-
| Oblast || Orlická oblast || Členitá vrchovina s výrazným zastoupením strukturních pískovcových platforem
|-
| Celek || [[Broumovská vrchovina]] || Ohraničená horská hradba oddělující vnitrozemí od Polské kotliny
|-
| Podcelek || Polická vrchovina || Centrální sníženina pánve se stolovými horami
|-
| Okrsek || Polická pánev (s dominantou Ostaše) || Dno starého křídového moře, ze kterého eroze vypreparovala Ostaš a sousední vrch Hejda
|}

== Zdroje ==
* [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy - Turistické tipy]
* [https://adrspach.cz Adršpašsko-teplické skály a okolí - Informační portál]
* [https://nature.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]
* [https://horosvaz.cz Český horolezecký svaz - Skály]
* [https://policko.cz Turistický region Policko]
* [https://hradeckadrbna.cz Hradecká Drbna - Regionální zpravodajství]
* [https://strabag.cz Strabag ČR - Přehled realizací]

[[Kategorie:Stolové hory v Česku]]
[[Kategorie:Broumovská vrchovina]]
[[Kategorie:Vrcholy v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Geografie okresu Náchod]]
[[Kategorie:Přírodní rezervace v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Přírodní památky v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Chráněná krajinná oblast Broumovsko]]
[[Kategorie:Skalní města v Česku]]
[[Kategorie:Horolezecké lokality v Česku]]
[[Kategorie:Místa husitských bitev a masakrů]]
[[Kategorie:Pískovcové skály v Česku]]
[[Kategorie:Turistické cíle v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Police nad Metují]]
[[Kategorie:Žďár nad Metují]]
[[Kategorie:Pěkov]]
[[Kategorie:Ornitologické lokality v Česku]]
[[Kategorie:Hnízdiště sokola stěhovavého]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Ostaš - Historie editací