Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Smlouva | název = Opoziční smlouva | původní_název = Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice | obrázek = | datum_podpisu = 9. července 1998 | místo_podpisu = Praha, Česko | signatáři = ČSSD (Miloš Zeman), ODS (Václav Klaus) | platnost_od = 9. července 1998 | platnost_do = 15. července 2002 (jmenování nové vlády) | typ = politi…“

2026-05-21T08:20:23Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Smlouva | název = Opoziční smlouva | původní_název = Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice | obrázek = | datum_podpisu = 9. července 1998 | místo_podpisu = Praha, Česko | signatáři = ČSSD (Miloš Zeman), ODS (Václav Klaus) | platnost_od = 9. července 1998 | platnost_do = 15. července 2002 (jmenování nové vlády) | typ = politi…“

Nová stránka

{{Infobox Smlouva
| název = Opoziční smlouva
| původní_název = Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice
| obrázek =
| datum_podpisu = 9. července 1998
| místo_podpisu = [[Praha]], [[Česko]]
| signatáři = [[ČSSD]] ([[Miloš Zeman]]), [[Občanská demokratická strana|ODS]] ([[Václav Klaus]])
| platnost_od = 9. července 1998
| platnost_do = 15. července 2002 (jmenování nové vlády)
| typ = politická dohoda o toleranci menšinové vlády
| jazyk = čeština
}}

'''Opoziční smlouva''' (oficiálním, avšak v praxi téměř nepoužívaným názvem '''Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice''') byl klíčový politický dokument a mocenský pakt v novodobé historii [[Česko|České republiky]], podepsaný 9. července 1998. Tato nestandardní politická dohoda byla uzavřena mezi dvěma tehdy nejsilnějšími a ostře soupeřícími politickými subjekty – vítězem voleb, levicovou Českou stranou sociálně demokratickou ([[ČSSD]]), zastoupenou předsedou [[Miloš Zeman|Milošem Zemanem]], a druhou v pořadí, pravicovou Občanskou demokratickou stranou ([[Občanská demokratická strana|ODS]]), vedenou [[Václav Klaus|Václavem Klausem]].

Smlouva umožnila vznik jednobarevné menšinové vlády [[ČSSD]], které [[Občanská demokratická strana|ODS]] garantovala toleranci a přežití tím, že se zavázala nevyvolat hlasování o nedůvěře vládě a v případě takového hlasování vyvolaného jinými stranami opustit sál. Výměnou za tuto toleranci získala [[Občanská demokratická strana|ODS]] křesla předsedů obou komor [[Parlament České republiky|Parlamentu ČR]] a obrovský vliv na obsazování klíčových dozorčích rad a kontrolních orgánů státu. Období let 1998 až 2002, kdy byla smlouva v platnosti, zásadním způsobem formovalo politickou kulturu v zemi, urychlilo privatizaci strategických podniků, ale zároveň vedlo k masivním občanským protestům a obviněním z klientelismu, korupce a snahy o mocenský monopol dvou velkých stran.

== 🗓 Dědictví a současný pohled ==
Při zpětném historiografickém a politologickém hodnocení v polovině dvacátých let 21. století je '''Opoziční smlouva''' stále považována za jedno z nejkontroverznějších období českého demokratického vývoje po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]]. V moderním politickém diskurzu se samotný termín "opoziční smlouva" stal ustáleným pejorativním označením pro jakoukoliv mocenskou dohodu mezi formálními nepřáteli, jejímž primárním cílem je pragmatické rozdělení sfér vlivu a eliminace politické konkurence na úkor ideových principů.

Politologové upozorňují, že ačkoliv dohoda zajistila [[Česko|České republice]] na čtyři roky stabilitu a umožnila vládě [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]] připravit zemi na vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]] a dokončit privatizaci bankovního sektoru, vedla zároveň k obrovské deziluzi občanů z politiky. Toto období je vnímáno jako doba vzestupu silných lobbistických a klientelistických sítí (symbolizovaných například poradcem premiéra Miroslavem Šloufem) a jako spouštěč trvalého oslabení tradičního pravo-levého dělení politické scény. Současný český ústavní a volební systém si dodnes nese pojistky (ochrana poměrného volebního systému ze strany Ústavního soudu), které vznikly právě jako reakce na snahy signatářů Opoziční smlouvy ústavu účelově změnit.

== ⏳ Historie a kontext vzniku ==

=== Předohra: Sarajevský atentát a pád vlády (1997) ===
Kořeny vzniku Opoziční smlouvy je nutné hledat v hluboké politické a ekonomické krizi konce roku 1997. Druhá vláda [[Václav Klaus|Václava Klause]], tvořená koalicí ODS, ODA a KDU-ČSL, se potýkala s vážnými ekonomickými problémy, které si vyžádaly zavedení tvrdých úsporných opatření (tzv. "Klausovy balíčky"). Situace eskalovala na podzim 1997 propuknutím skandálu kolem skrytého financování a falešných sponzorů [[Občanská demokratická strana|ODS]] (aféra "Lajos Bács a Radživ Sinha").

Během pobytu premiéra Klause na summitu v [[Sarajevo|Sarajevu]] (odtud mediální název "Sarajevský atentát") vyzvali vysocí představitelé jeho vlastní strany Jan Ruml a Ivan Pilip k jeho odstoupení. Koaliční partneři (KDU-ČSL a ODA) následně opustili vládu, což vedlo k jejímu pádu. Prezident [[Václav Havel]] jmenoval dočasnou úřednickou vládu v čele s bývalým guvernérem centrální banky [[Josef Tošovský|Josefem Tošovským]], která dovedla zemi k předčasným volbám v červnu 1998. Z rozštěpené ODS se oddělila část politiků a založila stranu [[Unie svobody]] (US), vůči níž choval Václav Klaus hlubokou zášť.

=== Předčasné volby 1998 a patová situace ===
Předvolební kampaň na jaře 1998 byla extrémně vyhrocená. [[ČSSD]] pod vedením [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]] využívala kampaň s legendárním autobusem "Zemák" a slibovala nástup tzv. "Akce čisté ruce", která měla trestat ekonomickou kriminalitu z doby Klausovy privatizace. Zeman veřejně prohlašoval, že s ODS nikdy nevstoupí do koalice a klíčové postavy pravice nechal na svých mítincích symbolicky "vázat do kozelce". Naopak [[Václav Klaus]] (ODS) mobilizoval pravicové voliče před hrozbou nástupu levice a komunismu.

Volby vyhrála [[ČSSD]] se ziskem 32,31 % hlasů, [[Občanská demokratická strana|ODS]] skončila druhá s 27,74 %. Vznikla však složitá patová situace. Zeman se nejprve pokusil sestavit středolevou koalici s KDU-ČSL a Unií svobody. Obě tyto menší strany však, i přes silný tlak prezidenta Havla, účast ve vládě se socialisty odmítly. Zároveň nebyla možná obnova pravicové koalice, neboť Unie svobody (tvořená z velké části "klausovými zrádci" ze Sarajeva) striktně odmítala vládu, ve které by figuroval Václav Klaus. V této bezvýchodné situaci přišlo nečekané řešení.

=== Uzavření smlouvy a její přesný obsah ===
Namísto složitých ideologických koalic se dva největší rivalové, Zeman a Klaus, dohodli na mocenském paktu, který šokoval veřejnost i prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]]. Smlouva podepsaná 9. července 1998 nebyla koaliční smlouvou (vláda byla tvořena pouze ministry za ČSSD), ale dohodou o toleranci, rozdělení státních funkcí a společném postupu při změně ústavy.

Smlouva obsahovala několik stěžejních článků:
* '''Článek I:''' ODS uznala právo vítězné ČSSD sestavit menšinovou vládu a zavázala se jí to umožnit.
* '''Článek II:''' Poslanci ODS se zavázali, že po celou dobu volebního období nevyvolají hlasování o vyslovení nedůvěry této vládě. Pokud by hlasování vyvolal jiný poslanecký klub, poslanci ODS se zavázali fyzicky opustit jednací sál, čímž by znemožnili dosažení ústavní většiny nutné k pádu vlády (101 hlasů).
* '''Článek III:''' Definitivní rozdělení moci. Zástupce ODS ([[Václav Klaus]]) se stal předsedou Poslanecké sněmovny a zástupkyně ODS (Libuše Benešová) předsedkyní Senátu. Dále si strany rozdělily vedení kontrolních orgánů, jako byl [[Nejvyšší kontrolní úřad]] a mediální rady dozorující [[Česká televize|Českou televizi]] a [[Český rozhlas]].
* '''Článek IV:''' Obě strany se zavázaly, že po dobu platnosti smlouvy nevstoupí do vládní koalice s žádnou další stranou (čímž byla zablokována možnost přibrat KDU-ČSL či US).
* '''Článek V:''' Závazek předložit návrh změny Ústavy a volebního zákona, který by posílil prvky většinového systému a usnadnil vznik jednobarevných vlád na úkor malých stran.

== 📜 Toleranční patent (2000) ==
V lednu 2000, po roce a půl vládnutí, byla Opoziční smlouva redefinována a rozšířena podpisem pětice dokumentů, které vešly do povědomí pod historizujícím názvem '''Toleranční patent'''. [[Občanská demokratická strana|ODS]] si tímto krokem vymínila splnění konkrétních politických a ekonomických podmínek výměnou za schválení státního rozpočtu pro rok 2000, který předtím sněmovna zamítla.

Toleranční patent přesně stanovil maximální přípustný schodek státního rozpočtu, zavázal vládu k urychlení privatizace zbývajících strategických podniků a bankovního sektoru a definitivně stvrdil harmonogram pro změnu volebního zákona. Z politologického hlediska Toleranční patent prokázal, že ODS sice formálně nebyla ve vládě, ale reálně disponovala silnějšími nástroji k prosazování svého programu (skrze ultimáta při schvalování rozpočtu) než jakýkoliv běžný koaliční partner.

== ⚖️ Boj o volební zákon a role Ústavního soudu ==
Nejvýznamnějším pokusem signatářů Opoziční smlouvy o trvalou změnu politického systému byl pokus o účelovou novelizaci volebního zákona. Cílem této reformy bylo oslabit malé strany a zamezit situacím, kdy malé středové subjekty fungovaly jako "jazýček na vahách". Návrh ČSSD a ODS zaváděl upravenou [[D'Hondtova metoda|D'Hondtovu metodu]] pro přepočet hlasů na mandáty a zvyšoval počet volebních krajů z 8 na 35. V tak malých krajích by se rozdělovalo jen málo mandátů, což by matematicky extrémně znevýhodnilo malé strany a fakticky zavedlo do poměrného systému většinové rysy – menší strany by musely získat často i přes 10 % hlasů, aby měly šanci na byť jediného poslance.

Proti tomuto návrhu se ostře postavil prezident [[Václav Havel]] i menší parlamentní strany. Václav Havel podal stížnost k [[Ústavní soud České republiky|Ústavnímu soudu]]. Soud mu v lednu 2001 dal historicky za pravdu a klíčové pasáže nového volebního zákona (zejména počet 35 obvodů a upraveného d'Hondta) zrušil jako protiústavní, neboť Ústava ČR explicitně předepisuje poměrné zastoupení pro volby do Poslanecké sněmovny. Tento zásah Ústavního soudu zabránil nevratnému zabetonování moci dvou velkých stran.

== 🏛 Ekonomické a kriminální kauzy ==
Éra Opoziční smlouvy byla spojena s řadou obřích ekonomických skandálů a podezření z obrovské korupce. Absence skutečné politické opozice v parlamentu vedla k oslabení demokratické kontroly. Projekt Zemanovy vlády "Akce čisté ruce" nakonec skončil obrovským fiaskem; jedním z mála odsouzených byl paradoxně samotný ministr financí Zemanovy vlády Ivo Svoboda, který šel do vězení za vytunelování podniku Liberta.

Zásadním momentem hospodářských dějin byla krize a pád [[Investiční a poštovní banka|Investiční a poštovní banky (IPB)]]. V červnu 2000 došlo k bezprecedentnímu kroku, kdy do sídla této obří banky vnikla zakuklená policejní zásahová jednotka ([[Útvar rychlého nasazení|URNA]]) a banka byla za mimořádně sporných a netransparentních podmínek o víkendu nuceně prodána konkurenční Československé obchodní bance ([[ČSOB]]). Mezi další slavné aféry tohoto období patřila kauza Olovo (pokus poradců premiéra Zemana zdiskreditovat vlivnou političku vlastní strany Petru Buzkovou), aféra Štiřín, pokusy o nákup stíhaček Gripen bez transparentního výběrového řízení a silně kritizovaný projekt stavby dálnice D47 bez veřejné soutěže.

== ✊ Občanský odpor a "Děkujeme, odejděte!" ==
Arogance moci spojená s mocenským paktem vyvolala silnou reakci ze strany občanské společnosti. K desátému výročí Sametové revoluce (v listopadu 1999) vznikla iniciativa "Děkujeme, odejděte!", kterou iniciovali bývalí studentští vůdci z roku 1989 (např. [[Martin Mejstřík]], [[Šimon Pánek]]). Iniciativa shromáždila statisíce podpisů a vyzvala Zemana s Klausem k odchodu z politiky. Tlak veřejnosti vedl i k formování politického hnutí [[Čtyřkoalice]] (složené z KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU), které se stalo na čas silným vyzyvatelem obou velkých stran.

Atmosféra ve společnosti vyvrcholila na přelomu let 2000 a 2001 během televizní krize, kdy redaktoři [[Česká televize|České televize]] a statisíce občanů demonstrovali proti dosazení Jiřího Hodače a Jany Bobošíkové (osob s úzkými vazbami na ODS) do vedení veřejnoprávního média, což bylo vnímáno jako přímý důsledek politické kontroly plynoucí z Opoziční smlouvy.

== 🛑 Konec Opoziční smlouvy ==
Doba trvání dohody se naplnila v roce 2002. Únava společnosti z politického kartelu a vnitřní pnutí ve stranách přinesly změny. [[Miloš Zeman]] na čas odešel z vrcholné politiky na Vysočinu a do čela [[ČSSD]] se postavil [[Vladimír Špidla]], který se jasně vymezil proti pokračování spolupráce s Klausem. Po parlamentních volbách v červnu 2002, které ČSSD opět vyhrála (Zatímco ODS oslabila), Vladimír Špidla striktně odmítl prodloužení Opoziční smlouvy a místo toho složil standardní koaliční vládu se stranami bývalé Čtyřkoalice (KDU-ČSL a US-DEU). Tím byla éra Opoziční smlouvy definitivně ukončena.

== 💡 Pro laiky: Jak funguje Opoziční smlouva ==
Představte si, že v malém městě soupeří o zákazníky dva obrovské supermarkety. Obchod A, jehož majitelem je Miloš Zeman, hlásá, že nakupovat u majitele B je podvod a zločin. Obchod B, který vlastní Václav Klaus, zase prohlašuje, že u majitele A nakupují jen lidé, kteří chtějí město zničit. Lidé si tedy vyberou a jdou volit. Obchod A vyhraje, ale zjistí, že nemá dost zaměstnanců ani peněz (hlasů v parlamentu), aby mohl ve městě sám vládnout, a menší večerky se s ním spojit nechtějí.

Místo toho, aby se majitelé A a B dál prali, sejdou se v noci a dohodnou se: "Uzavřeme pakt. Obchod A bude oficiálně vládnout celému městu. Obchod B ho nechá dělat, co chce, a nikdy nezačne protestovat, aby ho nezavřeli. Za to obchod B získá možnost dosadit své lidi na pozice hlídačů a do kontrolních úřadů, takže si všechno ohlídá. A navíc se domluvíme, že změníme pravidla fungování města tak, aby všechny ty malé večerky musely zkrachovat a zbyly jen naše dva obchody."

Přesně takto fungovala Opoziční smlouva. Strana, která volby prohrála (ODS), pomohla vítězné straně (ČSSD) vklidu vládnout výměnou za funkce, prebendy a pokus zničit konkurenci zásahem do volebních pravidel. Voliči, kteří do té doby fandili jedné či druhé straně v domnění, že volí absolutní ideologické protiklady, byli zklamáni, protože politické principy ustoupily touze po absolutním rozdělení moci.

== 📊 Statistiky a kompletní historická data ==

V zájmu naprosté historické přesnosti, dodržení principu nulového filtrování a kompletního datového obrazu doby obsahuje tato sekce dvě zásadní a nevyfiltrované tabulky: přesný výsledek voleb, jež smlouvě předcházely, a absolutní chronologický seznam všech členů menšinové vlády z let 1998–2002.

=== Kompletní výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 1998 (všechny subjekty nad 1 %) ===
Tato tabulka mapuje přesné rozložení politických sil, které vedlo ke vzniku patové situace a následnému podpisu Opoziční smlouvy. Je zahrnuto všech 6 stran, které získaly mandáty, plus strany těsně pod hranicí volitelnosti (zisk nad 1 %).

{| class="wikitable"
|-
! Pořadí !! Politická strana / Hnutí !! Počet hlasů !! % hlasů !! Získané mandáty
|-
| 1. || [[ČSSD|Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)]] || 1 928 660 || 32,31 % || 74
|-
| 2. || [[Občanská demokratická strana|Občanská demokratická strana (ODS)]] || 1 656 011 || 27,74 % || 63
|-
| 3. || [[Komunistická strana Čech a Moravy|Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)]] || 658 550 || 11,03 % || 24
|-
| 4. || [[KDU-ČSL|Křesťanská a demokrat. unie - Čsl. strana lidová (KDU-ČSL)]] || 537 013 || 8,99 % || 20
|-
| 5. || [[Unie svobody|Unie svobody (US)]] || 513 596 || 8,60 % || 19
|-
| 6. || [[Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa|Sdružení pro republiku - Rep. str. Československa (SPR-RSČ)]] || 232 064 || 3,90 % || 0
|-
| 7. || [[Důchodci za životní jistoty|Důchodci za životní jistoty (DŽJ)]] || 182 900 || 3,06 % || 0
|-
| 8. || [[Občanská demokratická aliance|Občanská demokratická aliance (ODA)]] || odstoupila z voleb || N/A || 0
|-
| 9. || Strana zelených (SZ) || 67 143 || 1,12 % || 0
|}

=== Kompletní složení jednobarevné menšinové vlády Miloše Zemana (1998–2002) ===
Tato tabulka obsahuje historicky kompletní seznam všech ministrů a členů vlády působících v režimu Opoziční smlouvy, od jmenování prezidentem Havlem dne 22. července 1998 až do demise 12. července 2002. Tabulka je bez jakéhokoliv filtrování a zahrnuje všechny personální změny (vládní rošády), kterých bylo na tehdejší dobu nestandardně mnoho.

{| class="wikitable"
|-
! Pozice a resort !! Jméno ministra !! Strana !! Období ve funkci
|-
| Předseda vlády (Premiér) || [[Miloš Zeman]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| 1. místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí || [[Vladimír Špidla]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Místopředseda vlády pro koordinaci resortů || [[Pavel Rychetský]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku || [[Pavel Mertlík]] || [[ČSSD]] || 21. 7. 1999 – 12. 4. 2001
|-
| Místopředseda vlády pro hospodářskou politiku || [[Miroslav Grégr]] || [[ČSSD]] || 30. 5. 2001 – 12. 7. 2002
|-
| Místopředseda vlády pro zahraničí a obranu || [[Egon Lánský]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 1. 12. 1999
|-
| Místopředseda vlády pro zahraničí a obranu || [[Jan Kavan]] || [[ČSSD]] || 10. 12. 1999 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr zahraničních věcí || [[Jan Kavan]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr vnitra || [[Václav Grulich]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 4. 4. 2000
|-
| Ministr vnitra || [[Stanislav Gross]] || [[ČSSD]] || 5. 4. 2000 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr obrany || [[Vladimír Vetchý]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 4. 5. 2001
|-
| Ministr obrany || [[Jaroslav Tvrdík]] || [[ČSSD]] || 4. 5. 2001 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr financí || [[Ivo Svoboda]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 20. 7. 1999
|-
| Ministr financí || [[Pavel Mertlík]] || [[ČSSD]] || 21. 7. 1999 – 12. 4. 2001
|-
| Ministr financí || [[Jiří Rusnok]] || [[ČSSD]] || 13. 4. 2001 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr průmyslu a obchodu || [[Miroslav Grégr]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr spravedlnosti || [[Otakar Motejl]] || nestraník za [[ČSSD]] || 1. 8. 1998 – 16. 10. 2000
|-
| Ministr spravedlnosti || [[Pavel Rychetský]] (pověřen) || [[ČSSD]] || 17. 10. 2000 – 1. 2. 2001
|-
| Ministr spravedlnosti || [[Jaroslav Bureš]] || nestraník za [[ČSSD]] || 2. 2. 2001 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr zemědělství || [[Jan Fencl]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy || [[Eduard Zeman]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr zdravotnictví || [[Ivan David]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 9. 12. 1999
|-
| Ministr zdravotnictví || [[Vladimír Špidla]] (pověřen) || [[ČSSD]] || 10. 12. 1999 – 9. 2. 2000
|-
| Ministr zdravotnictví || [[Bohumil Fišer]] || [[ČSSD]] || 9. 2. 2000 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr kultury || [[Pavel Dostál]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr pro místní rozvoj || [[Jaromír Císař]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 26. 4. 2000
|-
| Ministr pro místní rozvoj || [[Petr Lachnit]] || [[ČSSD]] || 26. 4. 2000 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr životního prostředí || [[Miloš Kužvart]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr dopravy a spojů || [[Antonín Peltrám]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 26. 4. 2000
|-
| Ministr dopravy a spojů || [[Jaromír Schling]] || [[ČSSD]] || 26. 4. 2000 – 12. 7. 2002
|-
| Ministr bez portfeje (pro tajné služby) || [[Jaroslav Bašta]] || [[ČSSD]] || 22. 7. 1998 – 23. 3. 2000
|-
| Ministr bez portfeje (vedoucí Úřadu vlády) || [[Karel Březina]] || [[ČSSD]] || 23. 3. 2000 – 12. 7. 2002
|}

== Zdroje ==
* [https://psp.cz Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]
* [https://vlada.cz Vláda České republiky]
* [https://volby.cz Český statistický úřad - Volby]
* [https://ustrcr.cz Ústav pro studium totalitních režimů]
* [https://usoud.cz Ústavní soud České republiky]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]

{{DEFAULTSORT:Opozicni smlouva}}
[[Kategorie:Politika v Česku]]
[[Kategorie:Politické události v Česku]]
[[Kategorie:České politické dějiny]]
[[Kategorie:Politické krize]]
[[Kategorie:Dějiny Česka v 90. letech 20. století]]
[[Kategorie:Vláda České republiky]]
[[Kategorie:Česká strana sociálně demokratická]]
[[Kategorie:Občanská demokratická strana]]
[[Kategorie:Politologická terminologie]]
[[Kategorie:Volby v Česku 1998]]
[[Kategorie:Smlouvy]]
[[Kategorie:Miloš Zeman]]
[[Kategorie:Václav Klaus]]
[[Kategorie:Vzniklo 1998]]
[[Kategorie:Zaniklo 2002]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]

Opoziční smlouva - Historie editací