Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Řeka | název = Ohře | obrázek = Eger in Loket.JPG | popisek = Řeka Ohře protékající historickým městem Loket | délka = 316 km (z toho 246,55 km v Česku) | rozloha povodí = 5 614 km² | průměrný průtok = 37,94 m³/s (v ústí) | pramen = Smrčiny (Fichtelgebirge), pod horou Schneeberg | výška pramene = 752 m n. m. | ústí = do Labe u Litoměřice|Litoměři…“

2026-01-03T02:18:20Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Řeka | název = Ohře | obrázek = Eger in Loket.JPG | popisek = Řeka Ohře protékající historickým městem Loket | délka = 316 km (z toho 246,55 km v Česku) | rozloha povodí = 5 614 km² | průměrný průtok = 37,94 m³/s (v ústí) | pramen = Smrčiny (Fichtelgebirge), pod horou Schneeberg | výška pramene = 752 m n. m. | ústí = do Labe u Litoměřice|Litoměři…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Řeka
| název = Ohře
| obrázek = Eger in Loket.JPG
| popisek = Řeka Ohře protékající historickým městem [[Loket (okres Sokolov)|Loket]]
| délka = 316 km (z toho 246,55 km v Česku)
| rozloha povodí = 5 614 km²
| průměrný průtok = 37,94 m³/s (v ústí)
| pramen = [[Smrčiny]] (Fichtelgebirge), pod horou Schneeberg
| výška pramene = 752 m n. m.
| ústí = do [[Labe]] u [[Litoměřice|Litoměřic]]
| výška ústí = 143 m n. m.
| státy = {{Vlajka|Německo}}, {{Vlajka|Česko}}
| kraje = [[Bavorsko]], [[Karlovarský kraj]], [[Ústecký kraj]]
| města = [[Cheb]], [[Sokolov]], [[Karlovy Vary]], [[Klášterec nad Ohří]], [[Kadaň]], [[Žatec]], [[Louny]], [[Terezín]], [[Litoměřice]]
| přítoky levé = Svatava, [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřice]], Liboc, Chomutovka
| přítoky pravé = Odrava, [[Teplá (řeka)|Teplá]], Blšanka
}}

'''Ohře''' (německy ''Eger'', v chebském nářečí ''Eghal'') je významná řeka ve střední [[Evropa|Evropě]], levostranný přítok [[Labe]]. Pramení v německých [[Smrčiny|Smrčinách]] (Fichtelgebirge) na území [[Bavorsko|Bavorska]] a teče převážně východním až severovýchodním směrem přes západní a severní [[Čechy]]. S celkovou délkou 316 kilometrů (z toho 246,55 km na území [[Česko|České republiky]]) se jedná o čtvrtou nejdelší řeku v Česku (po Vltavě, Labi a Moravě).

Řeka je životodárnou tepnou [[Karlovarský kraj|Karlovarského]] a [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]]. Její povodí o rozloze 5 614 km² odvodňuje významnou část [[Krušné hory|Krušných hor]], [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]] a [[Doupovské hory|Doupovských hor]]. Na svém toku vytváří jak hluboká, romantická údolí (například Svatošské skály), tak rozsáhlé vodní plochy (vodní nádrž [[Nechranice]]). Ohře je také klíčová pro průmysl a energetiku v oblasti Podkrušnohoří a je vyhledávaným cílem vodáků a cyklistů.

== 🔬 Etymologie názvu ==
Název řeky patří k nejstarším zaznamenaným toponymům v českých zemích a má předslovanský, konkrétně [[Keltové|keltský]] původ.
* '''Původ slova:''' Vychází z keltského názvu ''Agara'' (nebo ''Agra'').
* '''Význam:''' Kořen slova ''ag-'' či ''og-'' znamená „hbitý“, „rychlý“ nebo „bystrý“. Koncovka ''-ara'' je v keltských jazycích typická pro vodní toky (srovnej např. řeka Isar). Název lze tedy přeložit jako „Rychlá řeka“ nebo „Bystřina“.
* '''Historický vývoj:''' V 9. století je zaznamenána jako ''Agara'', v kosmově kronice (12. století) jako ''Ogra''. Postupným jazykovým vývojem a přehláskami (g → h) vznikl český název Ohře a německý Eger. Zajímavostí je, že podle řeky (Eger) bylo pojmenováno město [[Cheb]] (německy Eger) i celé historické území [[Chebsko]] (Egerland).

== 🗺 Průběh toku ==

=== Pramen a horní tok (Německo a Chebsko) ===
Ohře pramení v Bavorsku v přírodním parku Fichtelgebirge (Smrčiny) na severozápadním úpatí hory Schneeberg v nadmořské výšce 752 metrů. Pramen je upraven jako studánka s pamětním kamenem z roku [[1923]].
* Prvních cca 60 km teče německým územím, kde protéká městy Weißenstadt, Röslau a Marktleuthen. Zde má charakter bystřiny meandrující horským údolím.
* Na české území vstupuje nedaleko obce [[Pomezí nad Ohří]].
* Následně vtéká do Chebské pánve a protéká historickým městem [[Cheb]], pod nímž se její tok poprvé výrazněji zklidňuje vzedmutím vodní nádrže [[Skalka (vodní nádrž)|Skalka]]. Tato přehrada je klíčová pro regulaci toku a ochranu před povodněmi.

=== Střední tok (Sokolovsko a Karlovarsko) ===
Za Chebem řeka opouští otevřenou pánev a zařezává se do hlubokého údolí, které odděluje [[Smrčiny]] od [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]].
* '''Kynšperk nad Ohří a Sokolov:''' Řeka protéká průmyslovou krajinou Sokolovské pánve. V [[Sokolov|Sokolově]] (u soutoku se Svatavou) a v Citicích byl její tok v minulosti silně regulován a překládán kvůli těžbě hnědého uhlí (doly Medard a další). Dnes je tato oblast revitalizována.
* '''Loketský meandr:''' Za Sokolovem řeka vytváří jeden z nejkrásnějších meandrů v Česku kolem skalního ostrohu, na kterém stojí hrad a město [[Loket (okres Sokolov)|Loket]].
* '''Svatošské skály:''' Mezi Loktem a Karlovými Vary řeka protéká chráněným územím [[Svatošské skály]], kde eroze vytvořila žulové skalní věže a hluboký kaňon. Toto místo je ikonou českého vodáctví.
* '''Karlovy Vary:''' V krajském městě do Ohře zprava ústí řeka [[Teplá (řeka)|Teplá]], přivádějící vodu (a teplo) z lázeňské zóny.

=== Průlom Doupovskými horami a Nechranice ===
Za Karlovými Vary se řeka stáčí k severovýchodu a proráží masiv sopečných [[Doupovské hory|Doupovských hor]]. Údolí je zde hluboké, zalesněné a málo osídlené (sousedí s [[Vojenský újezd Hradiště|Vojenským újezdem Hradiště]]).
* U města [[Klášterec nad Ohří]] se údolí opět otevírá.
* Následuje město [[Kadaň]] s vodním stupněm Kadaň.
* Pod Kadaní se rozprostírá '''vodní nádrž [[Nechranice]]''', která má nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě (3 280 m). Tato přehrada zásadně mění charakter řeky – zachycuje sedimenty a reguluje průtok pro průmysl a zemědělství na dolním toku.

=== Dolní tok (Žatecko a Lounsko) ===
Pod Nechranicemi vstupuje Ohře do otevřené, zemědělsky intenzivně využívané krajiny Dolnooharské tabule.
* '''Město chmele:''' Řeka protéká [[Žatec|Žatcem]], centrem pěstování chmele. Zde přijímá zprava řeku [[Blšanka|Blšanku]]. Tok je zde klidný, s četnými meandry a slepými rameny, která jsou pozůstatkem přirozeného koryta před regulacemi.
* Pokračuje přes [[Louny]] a [[Libochovice]], kde dominuje krajině sady a pole. Zde se také nachází přírodní památky chránící lužní lesy (např. [[Myslivna (přírodní rezervace)|Myslivna]]).

=== Ústí ===
Ohře ústí do Labe na jeho říčním kilometru 794,5 (podle staré kilometráže od ústí Labe) u města [[Litoměřice]], přesněji naproti městu naproti Litoměřicím (u Terezína/Českých Kopist). Ústí je dobře viditelné z Tyršova mostu v Litoměřicích. Průměrný průtok v ústí činí téměř 38 m³/s, což z Ohře činí vodnatý a významný přítok.

== 💧 Vodní režim a hydrologie ==
Ohře je řeka s '''dešťovo-sněhovým režimem'''. Nejvyšší průtoky dosahuje v jarních měsících (březen, duben) v důsledku tání sněhu v Krušných horách a Smrčinách. Nejnižší stavy jsou obvykle v pozdním létě a na podzim.

=== Významné povodně ===
Řeka umí být i dravá a ničivá. Historické záznamy dokládají velké povodně:
* '''1890:''' Jedna z nejničivějších povodní 19. století, která vedla k myšlence výstavby přehrad.
* '''2002:''' Během katastrofálních srpnových povodní v Čechách Ohře významně přispěla k zaplavení Litoměřic a Terezína.
* '''2013:''' Další významná povodeň, která prověřila protipovodňová opatření.

=== Vliv přehrad ===
Výstavba soustavy vodních děl (zejména Skalka a Nechranice) výrazně změnila hydrologický režim. Přehrady snižují kulminační průtoky povodní (tzv. transformace povodňové vlny) a naopak nadlepšují průtoky v období sucha, což je klíčové pro odběry vody pro průmysl (elektrárny [[Tušimice]] a [[Prunéřov]]) a zemědělství.

== 🏗 Vodohospodářské stavby ==
Na řece se nachází tři velké přehradní nádrže tvořící kaskádu:
# '''[[Skalka (vodní nádrž)|Skalka]] (r. km 242,5):''' Postavena 1962–1964 západně od Chebu. Slouží k zásobování průmyslovou vodou a výrobě elektřiny. Její nevýhodou je častý výskyt sinic v létě.
# '''[[Kadaň (vodní nádrž)|Kadaň]] (r. km 103,5):''' Menší vyrovnávací nádrž pod Kadaní (dokončena 1972). Zajišťuje stálý odběr vody pro elektrárnu Tušimice.
# '''[[Nechranice]] (r. km 95,5):''' Dokončena v roce [[1968]]. S rozlohou 1338 ha je pátou největší vodní plochou v ČR. Její 3,3 km dlouhá sypaná hráz je unikátem. Hlavním účelem bylo zásobování uhelných elektráren vodou, dnes slouží i rekreaci a rybolovu.

Kromě velkých přehrad je na řece řada '''malých vodních elektráren (MVE)'''. Často využívají historické jezy bývalých mlýnů a pil (např. v Lokti, Kynšperku nebo Lounech). V roce 2025 probíhaly modernizace několika MVE s cílem zvýšit jejich účinnost a šetrnost k rybám (instalace rybích přechodů).

== 🚣 Turistika a vodáctví ==
Ohře je podle statistik druhou až třetí nejoblíbenější vodáckou řekou v Česku. Vodáci ji oceňují pro její svižný proud (odtud název "Agara" - bystrá) a absenci dlouhých "olejů" (stojatých vod), s výjimkou nadjezí.

=== Vodácké úseky ===
* '''Horní tok (Cheb – Kynšperk):''' Méně frekventovaný, klidnější meandrující úsek.
* '''Střední tok (Kynšperk – Karlovy Vary):''' Nejoblíbenější část. Řeka teče poměrně rychle, údolí se svírá. Úsek kolem Lokte a Svatošských skal je krajinářsky nejhodnotnější.
* '''Dolní tok (Kadaň – Litoměřice):''' Od Nechranic dolů je řeka sjízdná, ale méně atraktivní pro masovou turistiku kvůli regulovaným břehům a menšímu spádu. Oblíbená je "Škretí jízda" mezi Žatcem a Louny.

=== Nebezpečné jezy ===
Ohře má pověst řeky s nebezpečnými jezy, které mají silné vývary (vracející se vodu). Mezi "smrtící" jezy, které vyžadují maximální opatrnost a často přenášení, patří:
* '''Jez Kynšperk:''' Vysoký jez s dlouhým vývarem.
* '''Jez Černý Mlýn:''' Velmi nebezpečný, pro vodáky nesjízdný.
* '''Jez Radošov:''' V roce 2024 prošel rekonstrukcí, stále však za vyššího stavu vody nebezpečný.
* '''Jez Tuhnice (Karlovy Vary):''' Modernizován na vodácký propust, přesto zrádný.

=== Cyklostezka Ohře ===
Podél řeky vede dálková '''Cyklostezka Ohře''' (značená jako trasa č. 6).
* Měří přes 220 km a spojuje pramen řeky s ústím do Labe.
* V roce [[2025]] byly dokončeny chybějící úseky na Sokolovsku a Lounsku, takže je trasa nyní téměř kontinuálně sjízdná po asfaltovém povrchu mimo hlavní silnice.
* Patří ke čtyřem páteřním cyklostezkám v Česku (spolu s Labskou, Vltavskou a Moravskou).

== 🌿 Příroda a ekologie ==
Řeka Ohře tvoří biokoridor nadregionálního významu. I přes průmyslovou minulost regionu se kvalita vody po roce 1990 výrazně zlepšila (z původní V. třídy znečištění na II.–III. třídu).

=== Fauna ===
* '''Bobr evropský:''' Ohře je jedním z hlavních center rozšíření bobra v Česku. Jeho okusy a bobří hrady jsou viditelné podél celého toku, zejména na Žatecku.
* '''Losos obecný:''' Probíhá dlouhodobý projekt reintrodukce lososů, kteří se do Ohře historicky vraceli třít. Překážkou jsou však jezy, které se postupně osazují rybími přechody.
* '''Ptactvo:''' Hnízdiště ledňáčka říčního, břehule říční a volavek.

=== Chráněná území ===
Řeka protéká několika velkoplošnými chráněnými územími:
* '''CHKO Slavkovský les:''' Údolí mezi Loktem a Vary.
* '''CHKO České středohoří:''' Úsek před ústím do Labe.
* '''Přírodní památka Údolí Ohře:''' Ochrana geologických fenoménů a fosilních nálezů u Starého Sedla.

== 🏭 Hospodářský význam ==
Řeka byla vždy hospodářskou osou regionu.
* '''Energetika:''' Voda z Ohře chladí kondenzátory velkých uhelných elektráren (Tušimice, Prunéřov) a paroplynové elektrárny Vřesová.
* '''Zemědělství:''' Dolní tok (Poohří) je díky závlahám z Ohře nejvýznamnější chmelařskou oblastí na světě (Žatecký poloraný červeňák). Pěstuje se zde také zelenina a pšenice.
* '''Průmysl:''' Historicky se u řeky rozvíjely papírny, porcelánky (Karlovy Vary, Klášterec) a chemický průmysl.

== 🎭 Kulturní krajina "Řeka hradů" ==
Ohře je často nazývána "řekou hradů a zámků". Její strategická poloha vedla ve středověku k výstavbě mnoha pevností střežících obchodní stezky.
* '''Cheb:''' Císařská falc Fridricha Barbarossy.
* '''Loket:''' Královský hrad, "klíč k českému království".
* '''Klášterec nad Ohří:''' Zámek s anglickým parkem a muzeem porcelánu.
* '''Kadaň:''' Městské opevnění a hrad.
* '''Libochovice:''' Barokní zámek na břehu řeky, rodiště J. E. Purkyně.
* '''Budyně nad Ohří:''' Vodní hrad s alchymistickou dílnou.

== 💡 Pro laiky: Čím je řeka Ohře specifická? ==
Představte si Ohři jako "páteř českého severozápadu". Zatímco Vltava je symbolem jižních a středních Čech, Ohře definuje Karlovarsko a Žatecko. Je to řeka dvou tváří. Na horním toku je to divoká krasavice, která se prodírá skalami a lesy, kde vodáci bojují s peřejemi. Na dolním toku je to klidná, pracovitá dáma, která zavlažuje chmelnice, díky nimž máme české pivo, a chladí elektrárny, které nám svítí. Její voda, která pramení v Německu, proteče přes "měsíční krajinu" dolů (Sokolov), aby se očistila v přehradách a skončila v úrodných zahradách Čech (Litoměřice).

== 📊 Statistická data (k 3. 1. 2026) ==
* '''Průměrný roční odtok:''' cca 1,2 miliardy m³.
* '''Počet vodních elektráren na toku:''' Přes 30 (včetně malých).
* '''Kvalita vody:''' Vhodná ke koupání na většině toku (kromě období sinic na přehradách).
* '''Největší přítok:''' Řeka Teplá (podle vodnatosti v místě soutoku), Chomutovka (podle délky).

== Zdroje ==
* [http://www.poh.cz Povodí Ohře, státní podnik - Oficiální informace o vodních stavech a průtocích]
* [https://www.vodackanavigace.cz/ohre Vodácká navigace - Kilometráž a popis řeky Ohře]
* [http://www.cykloohre.cz/ Cyklostezka Ohře - Oficiální web cyklotrasy č. 6]
* [https://www.chmi.cz Český hydrometeorologický ústav - Hydrologická data]
* [https://www.mesto-zatec.cz/ Turistický portál města Žatec a Dolního Poohří]
* [https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/ohre-reka-bobr-poskozeni-stromy-hraz.A241115_102548_vary-zpravy_ba Zpráva o aktivitě bobrů na Ohři (2024)]
* [https://www.atlasceska.cz/reky/ohre/ Atlas Česka - Geografický popis řeky]

{{DEFAULTSORT:Ohre}}
[[Kategorie:Řeky v Karlovarském kraji]]
[[Kategorie:Řeky v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Řeky v Bavorsku]]
[[Kategorie:Povodí Ohře]]
[[Kategorie:Přítoky Labe]]
[[Kategorie:Zlatonosné řeky]]
[[Kategorie:Vodácké řeky v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.0]]

Ohře - Historie editací