<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci</id>
	<title>Obojživelníci - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T14:04:17Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci&amp;diff=13312&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Obojživelníci)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Oboj%C5%BEiveln%C3%ADci&amp;diff=13312&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-09T03:10:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Obojživelníci)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Živočich&lt;br /&gt;
| název = Obojživelníci&lt;br /&gt;
| obrázek = Rana esculenta MHNT.ZOO.2010.11.8.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Skokan zelený (&amp;#039;&amp;#039;Pelophylax esculentus&amp;#039;&amp;#039;)&lt;br /&gt;
| říše = Živočichové (Animalia)&lt;br /&gt;
| kmen = Strunatci (Chordata)&lt;br /&gt;
| podkmen = Obratlovci (Vertebrata)&lt;br /&gt;
| třída = Obojživelníci (Amphibia)&lt;br /&gt;
| podtřídy = [[Vráskozubí]] (Labyrinthodontia) †, [[Srostloobratlí]] (Lepospondyli) †, [[Praví obojživelníci]] (Lissamphibia)&lt;br /&gt;
| řády = [[Červoři]] (Gymnophiona), [[Ocasatí]] (Caudata), [[Žáby]] (Anura)&lt;br /&gt;
| počet_druhů = přibližně 8000&lt;br /&gt;
| výskyt = Celosvětově (kromě polárních oblastí a suchých pouští)&lt;br /&gt;
| status_ochrany = Ohrožení (IUCN)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Obojživelníci&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (latinsky &amp;#039;&amp;#039;Amphibia&amp;#039;&amp;#039;) jsou třída [[studenokrevní živočichové|studenokrevných]] [[obratlovci|obratlovců]], která představuje evoluční přechod mezi vodními a plně suchozemskými živočichy. Jsou to nejprimitivnější známí [[čtyřnožci]] (tetrapodi). Jejich název, odvozený z řeckého &amp;#039;&amp;#039;amphi bios&amp;#039;&amp;#039; (obojí život), odkazuje na jejich schopnost žít jak ve [[voda|vodě]], tak na [[souš|souši]]. Charakteristickým znakem obojživelníků je [[proměna (biologie)|metamorfóza]], během které se larva žijící ve vodě (např. [[pulec]]) přemění v dospělého jedince. V současnosti je známo přibližně 8000 druhů obojživelníků, přičemž více než 40 % z nich je ohroženo vyhynutím, což z nich činí jednu z nejohroženějších skupin obratlovců. Věda, která se zabývá studiem obojživelníků, se nazývá [[batrachologie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a evoluce ==&lt;br /&gt;
[[Obojživelníci]] jsou prastarou skupinou [[živočichové|živočichů]], která se na [[Země|Zemi]] objevila již v [[devon]]u před přibližně 400 miliony let. Jejich předky byly pravděpodobně [[lalokoploutvé ryby]], u nichž se vyvinuly [[končetiny]] a další adaptace pro život na [[souš|souši]]. Raní obojživelníci, jako byli [[krytolebci]] (např. rod &amp;#039;&amp;#039;[[Ichthyostega]]&amp;#039;&amp;#039;), obývali Zemi v [[prvohory|prvohorách]] a [[druhohory|druhohorách]] a někteří z nich dosahovali délky i přes 5 metrů, přičemž největší známý zástupce, permský rod &amp;#039;&amp;#039;[[Prionosuchus]]&amp;#039;&amp;#039;, mohl měřit až 9 metrů. Moderní [[praví obojživelníci]] (Lissamphibia), zahrnující [[červoři]], [[ocasatí]] (mloci a čolci) a [[žáby]], se vyvinuli výrazně později, v [[jura (geologie)|juře]] až [[křída (geologie)|křídě]], s výjimkou červorů, kteří se objevili až v [[třetihory|třetihorách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Anatomie a fyziologie ==&lt;br /&gt;
[[Anatomie obojživelníků]] odráží jejich přechodné postavení mezi vodními a suchozemskými obratlovci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kostra ===&lt;br /&gt;
[[Kostra obojživelníků]] je tvořena převážně kostmi, ale obsahuje i chrupavčité části. [[Páteř]] je pohyblivá a tvoří ji 9 až 63 obratlů. Lebka je plochá a široká, u recentních druhů je [[bikondylní]] (spojená s páteří dvěma týlními hrboly). [[Žebra]] jsou plně vyvinuta pouze u [[ocasatí|ocasatých obojživelníků]] v trupu, zatímco u většiny [[žáby|žab]] chybí. U žab se vyvinula [[hrudní kost]]. Končetiny jsou obvykle pětiprsté na zadních a čtyřprsté na předních, u červorů zcela chybí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kožní soustava ===&lt;br /&gt;
[[Kůže obojživelníků]] je nahá, bez [[šupiny|šupin]], a je neustále zvlhčována sekretem mnoha [[slizové žlázy|slizových žláz]], což umožňuje [[kožní dýchání]], které je pro ně nezbytné. Kůže je propustná pro [[voda|vodu]] i [[plyny]] a podílí se na [[dýchání]] (až 70–80 % celkové potřeby, během [[zimní spánek|zimního spánku]] až 100 %). V kůži se nacházejí také [[jedové žlázy]], které produkují toxické sekrety sloužící k obraně před [[predátoři|predátory]] (např. u [[ropucha|ropuch]] a [[mlok skvrnitý|mloků]]). [[Obojživelníci]] pravidelně svlékají svou starou [[pokožka|pokožku]] a většinou ji požírají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dýchací soustava ===&lt;br /&gt;
[[Dýchání obojživelníků]] se liší mezi larvami a dospělci. Larvy dýchají [[žábry|keříčkovitými žábrami]], které jsou zpočátku vnější a později se zpravidla uzavírají. Dospělci dýchají [[plíce|plícemi]], [[kůže|kůží]] a výstelkou [[ústní dutina|ústní dutiny]]. Plíce obojživelníků jsou jednoduché, u primitivnějších druhů mají hladký vnitřní povrch, zatímco u žab je vnitřní povrch zvrásněný pro zvětšení dýchací plochy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oběhová soustava ===&lt;br /&gt;
[[Srdce obojživelníků]] má dvě [[předsíň|předsíně]] a jednu [[komora (srdce)|komoru]] s neúplnou přepážkou. Díky tomu dochází k mísení okysličené a odkysličené krve, i když u žab je toto dělení nejdokonalejší. Mají oddělený tělní a plicní oběh.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Smysly ===&lt;br /&gt;
Mezi hlavní [[smysly obojživelníků]] patří [[zrak]], [[sluch]] a [[čich]]. [[Oči obojživelníků]] jsou chráněny třemi víčky (horní, dolní a [[mžurka]]) a u suchozemských forem jsou natočeny dopředu, což umožňuje [[binokulární vidění]]. Mají vyvinuté [[střední ucho]] s jednou sluchovou kůstkou (columella), ale chybí jim vnější ucho a bubínek je často na povrchu hlavy. Larvy ve vodě disponují [[proudový orgán|proudovým orgánem]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Rozšíření a biotopy ==&lt;br /&gt;
[[Obojživelníci]] jsou rozšířeni téměř po celém světě, s výjimkou [[Antarktida|Antarktidy]], dalekého severu [[Evropa|Evropy]] a extrémně suchých [[pouště|pouští]]. Jejich rozšíření je silně závislé na vlhkosti a teplotě prostředí, proto je najdeme v hojném počtu v [[tropické deštné pralesy|tropických deštných pralesích]]. Jsou citliví na kvalitu prostředí a často slouží jako [[bioindikátor|bioindikátory]] čistoty [[životní prostředí|životního prostředí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme [[vodní obojživelníci|vodní]], [[stromoví obojživelníci|stromové]], [[pozemní obojživelníci|pozemní]] a [[podzemní obojživelníci|v zemi žijící]] druhy. Většina druhů je vázána na [[sladká voda|sladkou vodu]] (výjimečně [[brakická voda|brakickou]]) pro [[rozmnožování]]. Suchozemské [[biotopy]] využívají pro [[potrava|potravu]], [[úkryt]] a [[zimování]]. K zimování se zahrabávají do [[bahno|bahna]] na dně vodních nádrží, do vlhké půdy, pod kameny, padlé kmeny, do nor hlodavců, sklepů nebo štol.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🥚 Rozmnožování a vývoj ==&lt;br /&gt;
[[Rozmnožování obojživelníků]] je silně vázáno na [[voda|vodu]] nebo velmi vlhké prostředí, jelikož jejich [[vajíčka]] postrádají ochranný obal. Většina druhů má [[vnější oplození]], kdy samice klade vajíčka a samec je oplodňuje ve vodě (typické pro [[žáby]]). U [[ocasatí|ocasatých obojživelníků]] se často vyskytuje [[vnitřní oplození]], kdy samec odloží [[sperma|balíček spermatu]], který samice nabere [[kloaka|kloakou]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z vajíček se líhnou [[larva (biologie)|larvy]], které se nazývají [[pulec|pulci]] u žab. Larvy žijí ve vodě a dýchají [[žábry|žábrami]]. Během [[metamorfóza|metamorfózy]] (proměny) se larvy mění v dospělé jedince, dochází k resorpci žaber, vývoji [[plíce|plic]] a končetin. U některých druhů se vyskytuje [[neotenie]], kdy larvální stadium dosáhne pohlavní dospělosti a rozmnožuje se, aniž by došlo k úplné metamorfóze (např. [[axolotl]] nebo [[macarát jeskynní]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Péče o vajíčka a mláďata je u většiny druhů minimální, ale existují výjimky, jako je [[ropuška starostlivá]], jejíž sameček nosí vajíčka na zadních nohách, nebo [[pipa americká]]. U [[velemlok čínský|velemloka čínského]] samec hlídá vajíčka po dobu 50–60 dnů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🍽️ Potrava a predátoři ==&lt;br /&gt;
Dospělí [[obojživelníci]] jsou většinou [[dravci]]. Jejich [[potrava]] se skládá převážně z [[bezobratlí|drobných bezobratlých]] [[živočichové|živočichů]], jako je [[hmyz]] (larvy [[komáři|komárů]], [[pakomáři|pakomárů]], [[vážky|vážek]], [[brouci|brouků]]), [[kroužkovci]] (např. [[žížaly]]), [[slimáci]] a [[ploštice]]. Větší druhy mohou konzumovat i malé [[obratlovci|obratlovce]], včetně [[hlodavci|hlodavců]] (myši, hraboši) a jiných obojživelníků (kanibalismus). [[Žáby]] často loví kořist rychlým vymrštěním dlouhého lepkavého jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Obojživelníci]] jsou v [[potravní řetězec|potravním řetězci]] důležitou součástí a slouží jako potrava pro mnoho jiných živočichů. Mezi jejich [[predátoři|predátory]] patří různí [[savci]] (např. [[vydra říční|vydry]], [[norek americký|norci]], [[kuny]], [[divoké prase|divoká prasata]]), [[ptáci]] (např. [[čáp bílý|čápi]], [[volavky]], [[dravci]], [[kachny]]) a [[ryby]] (zejména [[dravé ryby|dravé druhy]]). Larvy obojživelníků jsou ohroženy dravým [[hmyz|hmyzem]] a jeho larvami, stejně jako všežravými rybami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌱 Ohrožení a ochrana ==&lt;br /&gt;
[[Obojživelníci]] patří mezi nejohroženější skupiny [[živočichové|živočichů]] na [[planeta|planetě]]. Více než 40 % z přibližně 8000 druhů je celosvětově ohroženo vyhynutím. Mezi hlavní [[ohrožení obojživelníků|hrozby]] patří [[klimatická změna|klimatické změny]] (zvýšení teplot, změny srážek), [[ztráta biotopu|ztráta]] a [[fragmentace biotopů]], [[znečištění životního prostředí|znečištění]] vod a půdy, a šíření [[choroby zvířat|chorob]], jako je [[chytridiomykóza]] (houbové onemocnění). V České republice je všech 21 druhů obojživelníků zařazeno do [[Červený seznam ohrožených druhů]] nebo mezi zvláště chráněné druhy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rok 2025 byl [[Český svaz ochránců přírody]] (ČSOP) vyhlášen [[Rok obojživelníků]], s cílem zvýšit povědomí o těchto [[živočichové|živočiších]] a podpořit aktivity na jejich [[ochrana přírody|ochranu]]. Mezi opatření na [[ochrana obojživelníků|ochranu]] patří:&lt;br /&gt;
*   [[Tůň|Vytváření]] a [[obnova mokřadů|obnova tůní]] a [[zahradní jezírka|jezírek]].&lt;br /&gt;
*   [[Mapování]] a [[záchranné transfery]] obojživelníků během [[jarní migrace]] přes [[silnice]].&lt;br /&gt;
*   [[Ochrana]] a [[management]] suchozemských [[biotopy|biotopů]], včetně [[zimoviště|zimovišť]].&lt;br /&gt;
*   Podpora [[mozaikovitost krajiny|mozaikovitosti krajiny]] a extenzivního hospodaření.&lt;br /&gt;
*   [[Zákaz]] sběru vajíček a [[larvy|larev]] z přírody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Statistiky a zajímavosti ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Největší obojživelník:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Velemlok čínský]] (&amp;#039;&amp;#039;Andrias davidianus&amp;#039;&amp;#039;) dorůstá délky až 180 cm a váží 25–30 kg. Je kriticky ohrožený a v přírodě téměř vymizel. V [[Zoo Praha]] žije samec Karlo, který byl v roce 2015 s délkou 158 cm považován za největšího žijícího velemloka na světě. Druhým největším je [[velemlok japonský]] (&amp;#039;&amp;#039;Andrias japonicus&amp;#039;&amp;#039;), dosahující až 150 cm.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nejmenší obojživelník:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejmenší [[obratlovci|obratlovec]] na světě je žabka &amp;#039;&amp;#039;[[Paedophryne amauensis]]&amp;#039;&amp;#039; z [[Nová Guinea|Papuy Nové Guineje]], která měří v průměru pouhých 7,7 mm. Mezi nejmenší žáby patří také jihoamerická [[ropušenka drobná]] (&amp;#039;&amp;#039;Brachycephalus ephippium&amp;#039;&amp;#039;), měřící 12,5 až 19,7 mm, která je silně jedovatá. Nejmenší [[ocasatí obojživelníci]] světa jsou zástupci čeledi [[mločíkovití]] (Plethodontidae), měřící méně než 2 cm.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Délka života:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Většina [[žáby|žab]] se dožívá 6–10 let, v zajetí to může být i přes 30 let.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Barvoměna:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Někteří [[obojživelníci]] jsou schopni měnit barvu [[kůže]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Komunikace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Velemlok čínský]] komunikuje štěkáním, syčením, pískáním a křikem, a podle Číňanů dokonce umí napodobit dětský pláč.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bioindikátory:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky své citlivosti na znečištění jsou [[obojživelníci]] považováni za [[bioindikátor|bioindikační organismy]], jejichž přítomnost signalizuje kvalitu prostředí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mrkání při polykání:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Žáby]] mrkají během přijímání potravy, což pomáhá posunout potravu do [[hltan|hltanu]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Regenerace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Čolci]] mají fascinující regenerační schopnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že jste takový malý [[živočich]], který miluje [[voda|vodu]] i [[souš]]! To jsou přesně [[obojživelníci]]. Jsou to takoví &amp;quot;dvojí žijící&amp;quot; tvorové. Když se narodí, vypadají úplně jinak – jako malé rybičky, kterým říkáme [[pulec|pulci]]. Žijí ve vodě, dýchají jako [[ryby]] žábrami a plavou si s ocáskem. Ale pak se stane kouzlo! Pomalu jim narostou nožičky, ocásek se zmenší nebo zmizí a začnou dýchat plícemi a kůží, takže můžou vylézt i na souš. Tomu se říká [[metamorfóza]] neboli proměna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asi nejznámější [[obojživelníci]] jsou [[žáby]], [[ropuchy]], [[čolci]] a [[mloci]]. Všichni mají krásnou, hladkou a vlhkou kůži, která jim pomáhá dýchat, ale taky je dělá citlivými na špinavou vodu nebo sucho. Proto jsou pro nás důležití – když je v přírodě hodně obojživelníků, víme, že je tam čisté a zdravé prostředí. Bohužel, spousta z nich je dnes ohrožena, protože jim mizí rybníčky, tůně a místa, kde mohou žít. Proto se je snažíme chránit a pomáhat jim, například tím, že jim stavíme nové tůně nebo je přenášíme přes nebezpečné silnice, když se na jaře stěhují za vodou, aby se mohly rozmnožovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Obojživelníci}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obojživelníci]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zoologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obratlovci]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ohrožené druhy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>