https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Nord_Stream 2026-05-18T19:01:04Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Nord_Stream&diff=10116&oldid=prev 2025-10-19T04:16:38Z

<p>založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} &#039;&#039;&#039;Nord Stream&#039;&#039;&#039; (rusky: Северный поток, &#039;&#039;Severnyj potok&#039;&#039;; německy: &#039;&#039;Nord-Stream-Pipeline&#039;&#039;) je soustava dvou párových podmořských plynovodů, které vedou po dně <a href="/index.php/Baltsk%C3%A9_mo%C5%99e" title="Baltské moře">Baltského moře</a> a propojují <a href="/index.php/Rusko" title="Rusko">Rusko</a> a <a href="/index.php/N%C4%9Bmecko" title="Německo">Německo</a>.&lt;ref name=&quot;wiki-ns-cz&quot;&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Nord_Stream&lt;/ref&gt; Projekt se skládá ze dvou samostatných plynovodů: * &#039;&#039;&#039;Nord Stream 1&#039;&#039;&#039;, který byl zprovozněn v…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Nord Stream&#039;&#039;&#039; (rusky: Северный поток, &#039;&#039;Severnyj potok&#039;&#039;; německy: &#039;&#039;Nord-Stream-Pipeline&#039;&#039;) je soustava dvou párových podmořských plynovodů, které vedou po dně [[Baltské moře|Baltského moře]] a propojují [[Rusko]] a [[Německo]].&lt;ref name=&quot;wiki-ns-cz&quot;&gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Nord_Stream&lt;/ref&gt; Projekt se skládá ze dvou samostatných plynovodů:<br /> * &#039;&#039;&#039;Nord Stream 1&#039;&#039;&#039;, který byl zprovozněn v letech 2011–2012.<br /> * &#039;&#039;&#039;Nord Stream 2&#039;&#039;&#039;, který byl dokončen v roce 2021, ale nikdy neobdržel certifikaci pro spuštění provozu.&lt;ref&gt;https://www.reuters.com/business/energy/what-is-nord-stream-2-pipeline-2022-02-22/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním účelem plynovodů bylo dodávat ruský [[zemní plyn]] přímo do západní Evropy a obejít tak tradiční tranzitní země, především [[Ukrajina|Ukrajinu]], [[Polsko]] a [[Bělorusko]]. Oba plynovody se staly předmětem dlouhodobé a silné geopolitické kontroverze. Od září 2022 jsou oba plynovody mimo provoz poté, co byly poškozeny sérií podmořských explozí.&lt;ref&gt;https://www.bbc.com/news/world-europe-63044747&lt;/ref&gt;<br /> <br /> {{Infobox Stavba<br /> | název = Nord Stream 1 &amp; 2<br /> | obrázek = Nord Stream route.svg<br /> | popisek = Trasa plynovodů Nord Stream 1 a 2<br /> | typ = Podmořský [[plynovod]]<br /> | lokace = [[Baltské moře]]<br /> | začátek = 🇷🇺 [[Vyborg]], [[Rusko]] (NS1)&lt;br&gt;🇷🇺 [[Usť-Luga]], Rusko (NS2)<br /> | konec = 🇩🇪 [[Greifswald]], [[Německo]]<br /> | délka = &#039;&#039;&#039;NS1:&#039;&#039;&#039; 1 224 km&lt;br&gt;&#039;&#039;&#039;NS2:&#039;&#039;&#039; 1 234 km<br /> | kapacita = &#039;&#039;&#039;NS1:&#039;&#039;&#039; 55 mld. m³/rok&lt;br&gt;&#039;&#039;&#039;NS2:&#039;&#039;&#039; 55 mld. m³/rok&lt;br&gt;&#039;&#039;&#039;Celkem:&#039;&#039;&#039; 110 mld. m³/rok<br /> | vlastník = &#039;&#039;&#039;NS1:&#039;&#039;&#039; Nord Stream AG&lt;br&gt;([[Gazprom]] 51 %)&lt;br&gt;&#039;&#039;&#039;NS2:&#039;&#039;&#039; Nord Stream 2 AG&lt;br&gt;(Gazprom 100 %)<br /> | provoz = Neaktivní od sabotáže v září 2022<br /> }}<br /> <br /> == 📝 Popis a technické parametry ==<br /> <br /> Oba projekty, Nord Stream 1 i Nord Stream 2, se skládají ze dvou paralelních potrubních linek (označovaných A a B), které vedou po dně Baltského moře. Každý z plynovodů má tedy dvě potrubí, dohromady jsou na dně moře uloženy čtyři.<br /> <br /> === Nord Stream 1 ===<br /> * &#039;&#039;&#039;Trasa:&#039;&#039;&#039; Začíná v kompresorové stanici Portovaja u města [[Vyborg]] v Rusku a končí v německém [[Greifswald]]u.<br /> * &#039;&#039;&#039;Délka:&#039;&#039;&#039; Přibližně 1 224 km.<br /> * &#039;&#039;&#039;Průměr potrubí:&#039;&#039;&#039; 1 220 mm.<br /> * &#039;&#039;&#039;Kapacita:&#039;&#039;&#039; Každá z obou linek má kapacitu 27,5 miliard metrů krychlových (mld. m³) plynu ročně. Celková kapacita Nord Streamu 1 je tedy &#039;&#039;&#039;55 mld. m³&#039;&#039;&#039; za rok.<br /> * &#039;&#039;&#039;Vlastnictví:&#039;&#039;&#039; Projekt vlastní a provozuje konsorcium Nord Stream AG, v němž má majoritní podíl (51 %) ruský státní gigant [[Gazprom]]. Dalšími akcionáři jsou německé společnosti Wintershall Dea a PEGI/E.ON, nizozemská Gasunie a francouzská Engie.<br /> <br /> === Nord Stream 2 ===<br /> * &#039;&#039;&#039;Trasa:&#039;&#039;&#039; Vede víceméně souběžně s Nord Streamem 1, začíná však v nové stanici Slavjanskaja u přístavu [[Usť-Luga]] a končí také v Greifswaldu.<br /> * &#039;&#039;&#039;Délka:&#039;&#039;&#039; Přibližně 1 234 km.<br /> * &#039;&#039;&#039;Průměr potrubí:&#039;&#039;&#039; 1 220 mm.<br /> * &#039;&#039;&#039;Kapacita:&#039;&#039;&#039; Stejně jako NS1, celková kapacita je &#039;&#039;&#039;55 mld. m³&#039;&#039;&#039; plynu za rok. Společně by oba plynovody dokázaly do Německa přepravit 110 mld. m³ plynu ročně.<br /> * &#039;&#039;&#039;Vlastnictví:&#039;&#039;&#039; Projekt je plně vlastněn společností Nord Stream 2 AG, která je 100% dceřinou společností Gazpromu. Na financování se podílelo pět evropských energetických společností: Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall Dea.<br /> <br /> == ⏳ Historie a výstavba ==<br /> <br /> === Nord Stream 1 ===<br /> Myšlenka na vybudování přímého plynovodu mezi Ruskem a Německem se objevila již v roce 1997. Dohoda o výstavbě byla slavnostně podepsána 8. září 2005 za účasti tehdejšího německého kancléře [[Gerhard Schröder|Gerharda Schrödera]] a ruského prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]]. Tento akt byl později kritizován, protože Schröder se krátce po odchodu z funkce stal předsedou výboru akcionářů společnosti Nord Stream AG.<br /> <br /> Výstavba první linky (A) začala v dubnu 2010. Provoz první linky byl slavnostně zahájen 8. listopadu 2011. Druhá linka (B) byla dokončena a zprovozněna 8. října 2012. Projekt byl realizován včas a v rámci rozpočtu.<br /> <br /> === Nord Stream 2 ===<br /> Projekt na zdvojnásobení kapacity trasy byl oznámen v roce 2015, krátce po ruské [[anexe Krymu]]. Od samého počátku čelil silné kritice a politickému odporu, zejména ze strany [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Polsko|Polska]], pobaltských států a [[Spojené státy americké|Spojených států]].<br /> <br /> Výstavba začala v květnu 2018. Projekt se potýkal se zpožděními způsobenými nutností získat povolení od [[Dánsko|Dánska]] pro vedení trasy jeho výsostnými vodami a také americkými [[sankce (mezinárodní právo)|sankcemi]], které byly uvaleny na společnosti podílející se na výstavbě. Přesto byl plynovod v září 2021 technicky dokončen a naplněn plynem.<br /> <br /> K jeho spuštění však nikdy nedošlo. Proces certifikace německými úřady byl pozastaven a 22. února 2022, dva dny před zahájením [[ruská invaze na Ukrajinu|plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu]], německý kancléř [[Olaf Scholz]] celý projekt definitivně zastavil.&lt;ref&gt;https://www.bbc.com/news/world-europe-60472957&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ⚔️ Kontroverze a geopolitický kontext ==<br /> <br /> Plynovody Nord Stream byly od samého počátku vnímány nejen jako ekonomický, ale především jako geopolitický projekt.<br /> <br /> === Hlavní body kritiky ===<br /> Projekt, zejména Nord Stream 2, čelil masivní kritice z několika směrů:<br /> * &#039;&#039;&#039;Ukrajina, Polsko a pobaltské státy:&#039;&#039;&#039; Tyto země varovaly, že plynovod je geopolitickou zbraní [[Kreml]]u. Jeho hlavním cílem bylo podle nich obejít stávající tranzitní trasy vedoucí přes jejich území. Tím by [[Ukrajina]] přišla o miliardy dolarů na tranzitních poplatcích a stala by se zranitelnější vůči ruské agresi, protože Rusko by mohlo zastavit dodávky plynu do těchto zemí, aniž by tím ovlivnilo své klíčové zákazníky v západní Evropě.&lt;ref&gt;https://www.atlanticcouncil.org/blogs/ukrainealert/why-nord-stream-2-is-a-threat-to-european-security/&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Spojené státy americké:&#039;&#039;&#039; [[USA]] dlouhodobě argumentovaly, že plynovod nebezpečně zvyšuje energetickou závislost Evropy, a zejména Německa, na Rusku. Uvalily proto sankce na společnosti podílející se na výstavbě, což vedlo ke zpoždění projektu. Kritici však poukazovali i na snahu USA prosadit na evropském trhu vlastní, dražší [[zkapalněný zemní plyn]] (LNG).<br /> * &#039;&#039;&#039;Evropská komise:&#039;&#039;&#039; Část představitelů [[Evropská unie|EU]] projekt kritizovala s tím, že je v rozporu s cíli energetické diverzifikace a bezpečnosti a podkopává společnou energetickou politiku EU.<br /> <br /> === Argumenty zastánců ===<br /> * &#039;&#039;&#039;Německo a Rusko:&#039;&#039;&#039; Oficiální představitelé obou zemí, spolu s energetickými společnostmi, projekt prezentovali jako čistě komerční a ekonomický. Argumentovali, že přímá trasa snižuje náklady, zvyšuje spolehlivost dodávek a diverzifikuje přepravní trasy (nikoliv však zdroje) plynu do Evropy. Pro Německo byl levný ruský plyn klíčový pro jeho průmysl, zejména po rozhodnutí o odklonu od jaderné energetiky.<br /> <br /> == 💥 Sabotáž v září 2022 ==<br /> <br /> Dne 26. září 2022 došlo na obou plynovodech k sérii podmořských explozí a následným masivním únikům plynu.&lt;ref name=&quot;bbc-sabotage&quot;&gt;https://www.bbc.com/news/world-europe-63044747&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Místo incidentu:&#039;&#039;&#039; K výbuchům došlo v mezinárodních vodách poblíž dánského ostrova [[Bornholm]], v ekonomických zónách [[Dánsko|Dánska]] a [[Švédsko|Švédska]].<br /> * &#039;&#039;&#039;Poškození:&#039;&#039;&#039; Byly zjištěny celkem čtyři úniky. Obě potrubí plynovodu Nord Stream 1 byla přerušena. Na plynovodu Nord Stream 2 bylo zničeno potrubí linky A, zatímco linka B zůstala neporušená.&lt;ref name=&quot;wiki-ns-cz&quot;/&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Dopad:&#039;&#039;&#039; Do atmosféry uniklo obrovské množství [[methan]]u, silného skleníkového plynu. Oba plynovody se staly okamžitě a na neurčito neprovozuschopnými. Většina západních lídrů incident okamžitě označila za úmyslný akt sabotáže.<br /> <br /> == 🕵️‍♂️ Vyšetřování explozí ==<br /> <br /> Událost vyšetřovaly samostatně Německo, Švédsko a Dánsko. Švédští vyšetřovatelé na místě činu nalezli stopy výbušnin, čímž definitivně potvrdili, že šlo o sabotáž.&lt;ref&gt;https://www.reuters.com/world/europe/sweden-finds-traces-explosives-damaged-nord-stream-pipelines-2022-11-18/&lt;/ref&gt; Určení pachatele se však ukázalo jako mimořádně složité a dodnes nebylo oficiálně potvrzeno. Objevilo se několik hlavních teorií:<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Ukrajinská stopa:&#039;&#039;&#039; Investigativní reportáže mezinárodních médií (např. německé ARD nebo The New York Times) přinesly informace naznačující, že za útokem mohla stát malá proukrajinská skupina, která si pronajala jachtu &#039;&#039;Andromeda&#039;&#039; a operovala bez vědomí ukrajinské vlády. Ukrajina jakýkoli podíl na útoku popřela.&lt;ref&gt;https://www.nytimes.com/2023/03/07/us/politics/nord-stream-pipeline-sabotage-ukraine.html&lt;/ref&gt;<br /> * &#039;&#039;&#039;Ruská stopa:&#039;&#039;&#039; Někteří západní analytici a politici zpočátku spekulovali, že Rusko mohlo plynovody zničit samo, aby eskalovalo energetickou krizi, destabilizovalo trhy a demonstrovalo své schopnosti. Rusko to ostře popřelo a z útoku obvinilo &quot;anglosaské&quot; země.<br /> * &#039;&#039;&#039;Americká stopa:&#039;&#039;&#039; Investigativní novinář Seymour Hersh publikoval článek, v němž z útoku obvinil [[Spojené státy americké]], které měly jednat s podporou Norska. Tuto teorii však nepodpořil žádný mainstreamový zdroj a Bílý dům ji kategoricky odmítl.<br /> <br /> V únoru 2024 Švédsko i Dánsko svá vyšetřování uzavřely s konstatováním, že k sabotáži sice došlo, ale nepodařilo se najít dostatek důkazů pro obvinění konkrétní země nebo skupiny osob.&lt;ref&gt;https://www.bbc.com/news/world-europe-68225211&lt;/ref&gt; Německé vyšetřování k říjnu 2025 stále pokračuje.<br /> <br /> == 📉 Současný stav a budoucnost ==<br /> <br /> K říjnu 2025 jsou tři ze čtyř potrubí na dně Baltského moře zničená. Pouze jedna linka plynovodu Nord Stream 2 je technicky funkční a natlakovaná plynem. S ohledem na geopolitickou situaci po ruské invazi na Ukrajinu, strategický odklon Evropy od ruského plynu a obrovské náklady na opravu je vysoce nepravděpodobné, že by plynovody Nord Stream byly kdy v budoucnu opraveny a znovu zprovozněny. Rusko několikrát nabídlo dodávky plynu přes neporušenou linku Nord Streamu 2, ale Německo a EU tuto možnost odmítly.<br /> <br /> Plynovody Nord Stream se tak staly symbolem kontroverzní energetické politiky minulých dekád a dnes představují mnohamiliardovou, nefunkční průmyslovou ruinu na dně moře.<br /> <br /> == Pro laiky ==<br /> <br /> Představte si, že z Ruska do Německa vedou staré silnice pro zemní plyn přes země jako Ukrajina a Polsko. Tyto země si za použití svých silnic účtovaly mýtné (tranzitní poplatky). Rusko a Německo se proto rozhodly postavit si vlastní, přímou dálnici po dně moře – to byl &#039;&#039;&#039;Nord Stream 1&#039;&#039;&#039;. Tím se vyhnuly placení mýtného.<br /> <br /> Protože se jim dálnice osvědčila, rozhodli se hned vedle postavit ještě jednu, úplně stejnou – &#039;&#039;&#039;Nord Stream 2&#039;&#039;&#039;. To se ale nelíbilo Ukrajině (protože přišla o peníze a vliv) a Americe (která varovala, že Německo bude na Rusku příliš závislé).<br /> <br /> První dálnice (NS1) fungovala asi 10 let. Druhou dálnici (NS2) sice dostavěli, ale Německo ji nikdy nepovolilo otevřít, protože mezitím Rusko napadlo Ukrajinu.<br /> <br /> V září 2022 pak někdo pod vodou obě dálnice vyhodil do povětří. Byly to tři ze čtyř pruhů. Kdo to udělal, se dodnes s jistotou neví, ale byla to úmyslná sabotáž. Výsledek je, že dálnice jsou zničené a s největší pravděpodobností se už nikdy neopraví. Zbyly z nich jen drahé a nefunkční trosky na dně moře.<br /> <br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Nord Stream}}<br /> [[Kategorie:Plynovody]]<br /> [[Kategorie:Baltské moře]]<br /> [[Kategorie:Mezinárodní vztahy Ruska]]<br /> [[Kategorie:Mezinárodní vztahy Německa]]<br /> [[Kategorie:Energetika v Rusku]]<br /> [[Kategorie:Energetika v Německu]]<br /> [[Kategorie:Kontroverzní stavby]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]</div>

Filmedy