https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=NitroglycerinNitroglycerin - Historie editací2026-04-12T15:16:59ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Nitroglycerin&diff=16023&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-18T09:12:35Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox - chemická sloučenina<br />
| název = Nitroglycerin<br />
| obrázek = Nitroglycerin-3D-vdW.png<br />
| velikost obrázku = 250px<br />
| popisek = Model molekuly nitroglycerinu<br />
| systematický název = Propan-1,2,3-triyl-trinitrát<br />
| triviální název = Nitroglycerin, trinitroglycerin, glyceroltrinitrát<br />
| další názvy = Blasting oil, NG<br />
| sumární vzorec = C<sub>3</sub>H<sub>5</sub>N<sub>3</sub>O<sub>9</sub><br />
| molární hmotnost = 227,087 g/mol<br />
| vzhled = Bezbarvá až nažloutlá olejovitá kapalina<br />
| hustota = 1,59 g/cm³ (při 20 °C)<br />
| teplota tání = 13,2 °C (stabilní forma)<br />
| teplota varu = 50 °C (začíná se rozkládat)<br />
| rozpustnost ve vodě = 1,5 g/l<br />
| rozpustnost = Dobře rozpustný v [[aceton]]u, [[ether]]u, [[benzen]]u<br />
| R-věty = R2, R3, R26/27/28, R33<br />
| S-věty = S33, S35, S36/37, S45<br />
| NFPA 704 = 2-4-4-W<br />
| bod vzplanutí = exploduje<br />
| teplota samovznícení = exploduje<br />
| registrační číslo CAS = 55-63-0<br />
}}<br />
<br />
'''Nitroglycerin''' (systematický název '''propan-1,2,3-triyl-trinitrát''', často označovaný také jako '''glyceroltrinitrát''') je silná [[výbušnina]] a zároveň důležité [[léčivo]]. Jedná se o ester [[glycerol]]u a [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]]. Za normálních podmínek je to bezbarvá až nažloutlá, olejovitá a vysoce explozivní kapalina.<br />
<br />
Je známý především jako hlavní složka [[dynamit]]u, ale jeho význam v [[medicína|medicíně]] jako léku na srdeční onemocnění, zejména [[angina pectoris]], je stejně zásadní. Jeho dvojí povaha – schopnost ničit i léčit – z něj činí jednu z nejzajímavějších chemických sloučenin.<br />
<br />
== 📜 Historie ==<br />
Nitroglycerin poprvé syntetizoval v roce [[1847]] italský chemik [[Ascanio Sobrero]] v laboratoři Théophila-Jules Pelouze na [[univerzita v Turíně|univerzitě v Turíně]]. Sobrero jej připravil pomalým přidáváním [[glycerol]]u do směsi koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a [[kyselina sírová|sírové]]. Sám Sobrero byl zděšen silou a nestabilitou nové látky, kterou nazval ''pyroglycerin'', a důrazně varoval před jejím používáním. Byl natolik vyděšený jejími vlastnostmi, že objev více než rok tajil.<br />
<br />
Zásadní zlom v historii nitroglycerinu přinesl švédský chemik a průmyslník [[Alfred Nobel]]. Nobel se o látku začal zajímat v 60. letech 19. století a experimentoval s její stabilizací. Jeho práce byla poznamenána několika tragédiemi, včetně výbuchu v jeho továrně v [[Heleneborg]]u ([[Stockholm]]) v roce [[1864]], při kterém zahynul jeho mladší bratr Emil a několik dalších dělníků.<br />
<br />
Přes tyto neúspěchy Nobel vytrval a v roce [[1867]] si nechal patentovat [[dynamit]]. Jeho vynález spočíval v absorpci kapalného nitroglycerinu do porézního materiálu, nejčastěji [[křemelina|křemeliny]] (diatomitu). Tím vznikla stabilní a mnohem bezpečnější výbušnina, kterou bylo možné tvarovat do tyčinek a bezpečněji s ní manipulovat. Tento objev způsobil revoluci ve stavebnictví, hornictví a vojenství a přinesl Nobelovi obrovské bohatství, které se později stalo základem pro [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]].<br />
<br />
== 🧪 Chemické a fyzikální vlastnosti ==<br />
Nitroglycerin je hustá, olejovitá kapalina, která je v čistém stavu bezbarvá, ale komerční produkty bývají nažloutlé kvůli nečistotám. Je mírně těkavý a má nasládlou, pálivou chuť. Je velmi špatně rozpustný ve [[voda|vodě]], ale dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech jako [[ethanol]], [[aceton]] a [[diethylether]].<br />
<br />
Jeho nejvýznamnější vlastností je extrémní citlivost na mechanické podněty, jako je náraz, tření nebo prudké zahřátí. Již mírný úder může způsobit jeho explozivní rozklad. Rychlost detonace čistého nitroglycerinu je přibližně 7 700 m/s, což z něj činí jednu z nejrychlejších známých výbušnin.<br />
<br />
Exploze nitroglycerinu je exotermická [[redoxní reakce|redoxní reakce]], při které se molekula rychle rozkládá na plynné produkty s mnohem větším objemem. Molekula nitroglycerinu obsahuje dostatek [[kyslík|atomů kyslíku]] k úplné oxidaci všech atomů [[uhlík]]u a [[vodík]]u, což přispívá k jeho vysoké brizanci. Zjednodušená rovnice jeho rozkladu je:<br />
<br />
:4 C<sub>3</sub>H<sub>5</sub>(ONO<sub>2</sub>)<sub>3</sub> (l) → 12 CO<sub>2</sub> (g) + 10 H<sub>2</sub>O (g) + 6 N<sub>2</sub> (g) + O<sub>2</sub> (g)<br />
<br />
Jak je z rovnice patrné, z malého objemu kapaliny vzniká obrovský objem horkých plynů ([[oxid uhličitý]], [[vodní pára]], [[dusík]] a [[kyslík]]), což způsobuje masivní tlakovou vlnu.<br />
<br />
== ⚙️ Výroba ==<br />
Výroba nitroglycerinu je extrémně nebezpečný proces, který vyžaduje nejpřísnější bezpečnostní opatření. Provádí se procesem zvaným [[nitrace]], konkrétně [[esterifikace]].<br />
<br />
Základní princip spočívá v reakci [[glycerol]]u s nitrační směsí, což je ochlazená směs koncentrované [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]. Kyselina sírová zde působí jako [[katalyzátor]] a dehydratační činidlo, které absorbuje vodu vznikající při reakci a posouvá tak rovnováhu ve prospěch vzniku esteru.<br />
<br />
Celý proces musí probíhat za neustálého a intenzivního chlazení, protože nitrace je silně [[exotermická reakce|exotermická]]. Pokud by teplota přesáhla kritickou mez (obvykle kolem 10–15 °C), mohlo by dojít k nekontrolovatelnému rozkladu a následné explozi. Moderní výrobní zařízení používají dálkově ovládané nitrátory a systémy pro nouzové zaplavení reakční směsi vodou v případě přehřátí.<br />
<br />
Po dokončení nitrace se směs nechá usadit. Těžší nitroglycerin klesne na dno a oddělí se od odpadních kyselin. Následně se surový produkt několikrát promývá vodou a slabým roztokem [[uhličitan sodný|uhličitanu sodného]], aby se neutralizovaly zbytky kyselin, které by mohly způsobit jeho samovolný rozklad.<br />
<br />
== 💥 Využití jako výbušnina ==<br />
Čistý kapalný nitroglycerin je pro praktické použití příliš nebezpečný. Jeho hlavní význam jako výbušniny spočívá v jeho použití jako klíčové složky v jiných, stabilnějších směsích.<br />
<br />
* '''[[Dynamit]]''': Nobelův vynález, kde je nitroglycerin absorbován v inertním nosiči (např. [[křemelina]]). To výrazně snižuje jeho citlivost na náraz.<br />
* '''Trhavá želatina (Blasting gelatin)''': Jedná se o ještě silnější výbušninu, kterou Nobel objevil v roce [[1875]]. Vzniká rozpuštěním malého množství [[nitrocelulóza|nitrocelulózy]] (střelné bavlny) v nitroglycerinu. Vzniká tak gelovitá, plastická hmota.<br />
* '''Bezdýmné střelné prachy''': Nitroglycerin je klíčovou složkou dvouzákladových střelných prachů, jako je [[kordit]] (směs nitroglycerinu a nitrocelulózy, želatinizovaná acetonem) a [[ballistit]] (podobné složení, ale bez použití těkavého rozpouštědla). Tyto materiály se používají jako [[pohonné látky|pohonné hmoty]] v [[nábojnice|nábojnicích]] střelných zbraní a v [[raketový motor|raketových motorech]].<br />
<br />
== ❤️ Lékařské využití ==<br />
Paradoxně, tatáž látka, která má obrovskou destruktivní sílu, je také život zachraňujícím lékem. V medicíně se používá pod názvem '''glyceroltrinitrát''' (GTN) a patří do skupiny léků zvaných [[vazodilatancia]].<br />
<br />
Jeho lékařské účinky objevil britský lékař a farmakolog [[William Murrell]] v roce [[1878]]. Zjistil, že malé dávky nitroglycerinu rychle ulevují od bolesti na hrudi spojené s [[angina pectoris]].<br />
<br />
=== Mechanismus účinku ===<br />
Po podání do těla se nitroglycerin metabolizuje a uvolňuje [[oxid dusnatý]] (NO). Oxid dusnatý je důležitá signální molekula, která aktivuje enzym [[guanylátcykláza]], což vede k relaxaci hladkého svalstva ve stěnách [[krevní céva|krevních cév]], zejména [[žíla|žil]]. Tento proces se nazývá [[vazodilatace]].<br />
<br />
Rozšíření žil (venodilatace) snižuje množství krve vracející se do [[srdce]] (tzv. preload), čímž se snižuje napětí srdeční stěny a spotřeba kyslíku srdečním svalem. V menší míře rozšiřuje i [[tepna|tepny]], včetně [[věnčitá tepna|věnčitých tepen]], což může zlepšit přísun krve do ischemických oblastí myokardu. Tímto mechanismem rychle a účinně potlačuje bolest při záchvatu anginy pectoris.<br />
<br />
=== Formy podání ===<br />
Nitroglycerin se podává v různých formách v závislosti na potřebě:<br />
* '''Sublingvální tablety nebo sprej''': Pro rychlou úlevu při akutním záchvatu. Lék se rychle vstřebává sliznicí pod jazykem přímo do krevního oběhu.<br />
* '''Transdermální náplasti''': Pro dlouhodobou prevenci záchvatů. Uvolňují lék pomalu přes kůži.<br />
* '''Intravenózní infuze''': Používá se v nemocničním prostředí při léčbě [[infarkt myokardu|akutního infarktu myokardu]], [[srdeční selhání|srdečního selhání]] nebo [[hypertenzní krize]].<br />
<br />
Častým vedlejším účinkem je [[bolest hlavy]], způsobená rozšířením cév v mozku.<br />
<br />
== ⚠️ Bezpečnost a rizika ==<br />
Manipulace s nitroglycerinem vyžaduje maximální opatrnost. Je klasifikován jako vysoce nebezpečná látka. Kromě rizika exploze při nesprávném zacházení existují i zdravotní rizika.<br />
<br />
Dlouhodobá expozice parám nitroglycerinu, například u pracovníků v muničních továrnách, může vést k chronickým bolestem hlavy ("dynamitová bolest hlavy") a toleranci na jeho vazodilatační účinky. Při přerušení expozice (např. o víkendu) se mohou objevit abstinenční příznaky, včetně bolesti na hrudi, což je známé jako "nedělní srdeční záchvat".<br />
<br />
Při skladování musí být chráněn před teplem, slunečním zářením a mechanickými otřesy. Zmrazený nitroglycerin je ještě citlivější na náraz než kapalný.<br />
<br />
== 🧑🏫 Pro laiky ==<br />
Představte si nitroglycerin jako extrémně hustou a silnou energii sbalenou do podoby nažloutlého oleje. Tato energie se může uvolnit dvěma naprosto odlišnými způsoby.<br />
<br />
* '''Jako výbušnina:''' Když do nitroglycerinu udeříte nebo ho prudce zahřejete, jeho molekuly se okamžitě "rozpadnou". Z jedné kapky kapaliny se v mžiku stane obrovský oblak horkého plynu. Tento bleskový nárůst objemu vytvoří masivní tlakovou vlnu – explozi. Aby se s ním dalo bezpečněji pracovat, Alfred Nobel ho "nasákl" do porézního materiálu, podobně jako se voda nasákne do houby, a vytvořil tak dynamit.<br />
<br />
* '''Jako lék:''' Když si člověk se srdečními potížemi (např. anginou pectoris) vezme malinkou tabletku nitroglycerinu pod jazyk, stane se něco úplně jiného. Tělo si z něj vezme jen to, co potřebuje, a přemění ho na látku, která funguje jako signál pro uvolnění a rozšíření krevních cév. Představte si to jako dočasné rozšíření ucpané dopravní tepny ve městě. Krev začne proudit snadněji, srdce nemusí tak těžce pracovat a bolest ustoupí.<br />
<br />
Nitroglycerin je tedy dokonalým příkladem toho, jak jedna a tatáž chemická látka může být v závislosti na dávce a způsobu použití buď ničivým nástrojem, nebo život zachraňujícím lékem.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Nitroglycerin}}<br />
{{Aktualizováno|datum=18.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Výbušniny]]<br />
[[Kategorie:Léčiva]]<br />
[[Kategorie:Estery]]<br />
[[Kategorie:Nitrosloučeniny]]<br />
[[Kategorie:Vazodilatancia]]<br />
[[Kategorie:Italské vynálezy]]<br />
[[Kategorie:Švédské vynálezy]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot