<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nekovy</id>
	<title>Nekovy - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Nekovy"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Nekovy&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-11T13:53:07Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Nekovy&amp;diff=24079&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Nekovy&amp;diff=24079&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:09:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l77&quot;&gt;Řádek 77:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 77:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Síra]]:** Klíčová surovina pro výrobu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], nejpoužívanější průmyslové chemikálie na světě, která se dále využívá při výrobě hnojiv, plastů a léčiv.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Síra]]:** Klíčová surovina pro výrobu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], nejpoužívanější průmyslové chemikálie na světě, která se dále využívá při výrobě hnojiv, plastů a léčiv.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Fosfor]]:** Základ pro výrobu [[kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] a fosforečných [[hnojivo|hnojiv]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Fosfor]]:** Základ pro výrobu [[kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] a fosforečných [[hnojivo|hnojiv]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Chlor]]:** Používá se k výrobě [[polyvinylchlorid]]u (PVC), rozpouštědel a jako bělicí a dezinfekční prostředek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Chlor]]:** Používá se k výrobě [[polyvinylchlorid]]u (PVC), rozpouštědel a jako bělicí a dezinfekční prostředek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Dusík]]:** Zkapalněný dusík slouží jako [[kryogen]]ní chladivo. Plynný dusík se využívá k výrobě [[amoniak]]u [[Haber-Boschova syntéza|Haber-Boschovým procesem]], což je základ pro výrobu dusíkatých hnojiv.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Dusík]]:** Zkapalněný dusík slouží jako [[kryogen]]ní chladivo. Plynný dusík se využívá k výrobě [[amoniak]]u [[Haber-Boschova syntéza|Haber-Boschovým procesem]], což je základ pro výrobu dusíkatých hnojiv.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Technologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Technologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Uhlík]]:** Ve formě [[diamant]]u se používá pro řezné a brusné nástroje. [[Grafit]] slouží jako elektrodový materiál, mazivo a je součástí tužek. Moderní materiály jako [[grafen]] a [[uhlíkové nanotrubice]] slibují revoluci v elektronice a materiálovém inženýrství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Uhlík]]:** Ve formě [[diamant]]u se používá pro řezné a brusné nástroje. [[Grafit]] slouží jako elektrodový materiál, mazivo a je součástí tužek. Moderní materiály jako [[grafen]] a [[uhlíkové nanotrubice]] slibují revoluci v elektronice a materiálovém inženýrství.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Vzácné plyny]]:** [[Neon]], [[argon]], [[krypton]] a [[xenon]] se používají k plnění žárovek, výbojek a laserů. [[Helium]] je nezbytné pro chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance]] (MRI).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Vzácné plyny]]:** [[Neon]], [[argon]], [[krypton]] a [[xenon]] se používají k plnění žárovek, výbojek a laserů. [[Helium]] je nezbytné pro chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance]] (MRI).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologie a medicína:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologie a medicína:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Kyslík]]:** Nezbytný pro [[buněčné dýchání]]. V medicíně se používá k podpoře dýchání pacientů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Kyslík]]:** Nezbytný pro [[buněčné dýchání]]. V medicíně se používá k podpoře dýchání pacientů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Jod]]:** Jeho nedostatek způsobuje problémy se [[štítná žláza|štítnou žlázou]]. Používá se jako dezinfekce (jodová tinktura).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Jod]]:** Jeho nedostatek způsobuje problémy se [[štítná žláza|štítnou žlázou]]. Používá se jako dezinfekce (jodová tinktura).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Xenon]]:** Má [[anestetikum|anestetické]] účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Xenon]]:** Má [[anestetikum|anestetické]] účinky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Fluor]]:** Sloučeniny fluoru ([[fluorid]]y) se přidávají do zubních past a pitné vody jako prevence [[zubní kaz|zubního kazu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Fluor]]:** Sloučeniny fluoru ([[fluorid]]y) se přidávají do zubních past a pitné vody jako prevence [[zubní kaz|zubního kazu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🤔 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🤔 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Nekovy&amp;diff=16495&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Nekovy&amp;diff=16495&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-20T06:27:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nekovy&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou skupinou [[chemický prvek|chemických prvků]], které se vyznačují vlastnostmi obecně považovanými za opak vlastností [[kovy|kovů]]. V [[periodická tabulka prvků|periodické tabulce]] se nacházejí převážně v její pravé horní části, s výjimkou [[vodík]]u, který je umístěn v levém horním rohu. Nekovy hrají klíčovou roli v [[chemie|chemii]], [[biologie|biologii]] a [[geologie|geologii]] a tvoří základní stavební kameny života a většiny sloučenin na [[Země|Zemi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do této skupiny patří prvky různých skupenství za standardních podmínek: plyny ([[vodík]], [[dusík]], [[kyslík]], [[fluor]], [[chlor]] a [[vzácné plyny]]), kapalina ([[brom]]) a pevné látky ([[uhlík]], [[fosfor]], [[síra]], [[selen]], [[jod]], [[astat]]). Ačkoliv nemají jednotné fyzikální vlastnosti, spojují je podobné chemické charakteristiky, především vysoká [[elektronegativita]] a tendence tvořit [[aniont]]y nebo [[kovalentní vazba|kovalentní vazby]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Charakteristika a vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Nekovy se od kovů liší v mnoha ohledech. Jejich vlastnosti nejsou tak uniformní jako u kovů, ale lze definovat několik obecných trendů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skupenství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jak již bylo zmíněno, nekovy existují ve všech třech skupenstvích za standardní teploty a tlaku. To je v příkrém kontrastu s kovy, které jsou (s výjimkou [[rtuť|rtuti]]) všechny pevné.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vzhled:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pevné nekovy nemají kovový lesk (s výjimkou některých alotropických modifikací, jako je [[grafit]] nebo černý [[fosfor]]). Bývají křehké a nejsou kujné ani tažné. Jejich barva je velmi rozmanitá – [[síra]] je žlutá, [[brom]] hnědočervený, [[chlor]] zelenožlutý, [[jod]] fialový.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vodivost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nekovy jsou obecně špatnými vodiči [[teplo|tepla]] i [[elektrický proud|elektrického proudu]]. Jsou to tedy [[izolant]]y. Výjimkou je opět grafit, alotropická modifikace [[uhlík]]u, který je elektricky vodivý.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hustota, teplota tání a varu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto vlastnosti se u nekovů značně liší, ale obecně mívají nižší hustoty, teploty tání a varu než kovy. Například [[helium]] má nejnižší bod varu ze všech prvků, zatímco [[diamant]] (modifikace uhlíku) má jednu z nejvyšších teplot tání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚛️ Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektronegativita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nekovy mají vysokou hodnotu elektronegativity. To znamená, že mají silnou tendenci přitahovat [[elektron]]y v chemické vazbě. Nejvíce elektronegativním prvkem je [[fluor]].&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ionizační energie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mají vysokou [[ionizační energie|ionizační energii]], což je energie potřebná k odtržení elektronu z atomu. Je pro ně tedy energeticky náročné tvořit [[kationt]]y.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tvorba iontů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Díky vysoké elektronegativitě snadno přijímají elektrony a tvoří záporně nabité ionty, tzv. [[aniont]]y (např. Cl⁻, O²⁻, S²⁻).&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemická vazba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V reakcích s kovy tvoří [[iontová vazba|iontové vazby]] (např. v [[chlorid sodný|NaCl]]). Při vzájemných reakcích nebo reakcích s [[polokovy]] tvoří převážně [[kovalentní vazba|kovalentní vazby]], kde dochází ke sdílení elektronů (např. v molekule [[voda|vody]] H₂O nebo [[methan]]u CH₄).&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Oxidy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oxidy nekovů jsou typicky kyselinotvorné. Při reakci s vodou tvoří [[kyselina|kyseliny]]. Například [[oxid siřičitý]] (SO₂) reaguje s vodou za vzniku [[kyselina siřičitá|kyseliny siřičité]] (H₂SO₃) a [[oxid uhličitý]] (CO₂) tvoří [[kyselina uhličitá|kyselinu uhličitou]] (H₂CO₃).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📋 Seznam nekovů ==&lt;br /&gt;
Nekovy lze rozdělit do několika skupin podle jejich umístění v periodické tabulce a vlastností. Celkem se k nekovům řadí 18 prvků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vodík ===&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Vodík]] (H) - Stojí samostatně, má unikátní vlastnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uhlíková skupina (část) ===&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Uhlík]] (C) - Základní stavební kámen organické chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dusíková skupina (část) ===&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Dusík]] (N) - Hlavní složka zemské atmosféry.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Fosfor]] (P) - Klíčový prvek v [[DNA]], [[RNA]] a [[ATP]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Chalkogeny (část) ===&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Kyslík]] (O) - Nezbytný pro dýchání většiny organismů.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Síra]] (S) - Důležitá pro výrobu kyseliny sírové a v biochemii.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Selen]] (Se) - Stopový prvek s antioxidačními vlastnostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Halogeny ===&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Fluor]] (F) - Nejreaktivnější prvek.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Chlor]] (Cl) - Používá se k dezinfekci vody.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Brom]] (Br) - Jediný kapalný nekov za standardních podmínek.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Jod]] (I) - Důležitý pro funkci štítné žlázy.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Astat]] (At) - Vzácný radioaktivní prvek.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Tennessin]] (Ts) - Uměle připravený, supertěžký prvek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vzácné plyny ===&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Helium]] (He) - Používá se k plnění balónů a jako chladivo.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Neon]] (Ne) - Známý z reklamních osvětlení.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Argon]] (Ar) - Používá se jako inertní atmosféra při svařování.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Krypton]] (Kr) - Využívá se v laserech a žárovkách.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Xenon]] (Xe) - Používá se ve výbojkách a jako anestetikum.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Radon]] (Rn) - Radioaktivní plyn vznikající rozpadem uranu.&lt;br /&gt;
*{{Vlajka|Mezinárodní}} [[Oganesson]] (Og) - Uměle připravený, nejtěžší známý prvek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie objevů ==&lt;br /&gt;
Některé nekovy, jako [[uhlík]] (ve formě sazí a dřevěného uhlí) a [[síra]], byly známy již od starověku. Systematický objev plynných nekovů však začal až v 18. století s rozvojem pneumatické chemie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vodík (1766):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Objeven [[Henry Cavendish|Henrym Cavendishem]], který ho nazval &amp;quot;hořlavý vzduch&amp;quot;. [[Antoine Lavoisier]] mu později dal jméno hydrogenium (vodu tvořící).&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dusík (1772):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Izolován [[Daniel Rutherford|Danielem Rutherfordem]] jako &amp;quot;škodlivý vzduch&amp;quot;, který nepodporuje hoření ani dýchání.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kyslík (cca 1774):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nezávisle na sobě objeven [[Carl Wilhelm Scheele|Carlem Wilhelmem Scheelem]] a [[Joseph Priestley|Josephem Priestleym]]. Lavoisier správně identifikoval jeho roli při hoření a dýchání.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chlor (1774):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Poprvé připraven Scheelem, ale za prvek byl považován až [[Humphry Davy|Humphrym Davym]] v roce [[1810]].&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vzácné plyny (konec 19. století):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Objev argonu v roce [[1894]] [[Lord Rayleigh|Lordem Rayleighem]] a [[William Ramsay|Williamem Ramsayem]] otevřel dveře k objevu celé skupiny vzácných plynů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt v přírodě a vesmíru ==&lt;br /&gt;
Nekovy jsou ve vesmíru i na Zemi extrémně hojné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vesmír:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dva nejhojnější prvky ve [[vesmír]]u, [[vodík]] a [[helium]], jsou nekovy. Tvoří více než 99 % veškeré pozorovatelné hmoty.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zemská atmosféra:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Atmosféra Země]] je tvořena převážně nekovy: zhruba 78 % [[dusík]]u, 21 % [[kyslík]]u a 1 % [[argon]]u, s malým množstvím dalších plynů jako [[oxid uhličitý]].&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zemská kůra:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejhojnějším prvkem v [[zemská kůra|zemské kůře]] je [[kyslík]] (cca 46 %), následovaný polokovem [[křemík]]em. Dalšími hojnými nekovy jsou [[fosfor]] a [[síra]].&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hydrosféra:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Voda]] (H₂O), která pokrývá většinu planety, je sloučeninou dvou nekovů. V mořské vodě jsou rozpuštěny ionty halogenů, zejména [[chlorid]]y.&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biosféra:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Život, jak ho známe, je založen na nekovu [[uhlík]]u. Spolu s [[vodík]]em, [[kyslík]]em, [[dusík]]em, [[fosfor]]em a [[síra|sírou]] tvoří tzv. [[biogenní prvek|biogenní prvky]], které jsou základem všech [[organická sloučenina|organických sloučenin]] (např. [[bílkovina|bílkovin]], [[sacharid]]ů, [[lipid]]ů a [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Využití a význam ==&lt;br /&gt;
Nekovy a jejich sloučeniny mají nezastupitelnou roli v průmyslu, technologiích i každodenním životě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
**[[Síra]]:** Klíčová surovina pro výrobu [[kyselina sírová|kyseliny sírové]], nejpoužívanější průmyslové chemikálie na světě, která se dále využívá při výrobě hnojiv, plastů a léčiv.&lt;br /&gt;
**[[Fosfor]]:** Základ pro výrobu [[kyselina fosforečná|kyseliny fosforečné]] a fosforečných [[hnojivo|hnojiv]].&lt;br /&gt;
**[[Chlor]]:** Používá se k výrobě [[polyvinylchlorid]]u (PVC), rozpouštědel a jako bělicí a dezinfekční prostředek.&lt;br /&gt;
**[[Dusík]]:** Zkapalněný dusík slouží jako [[kryogen]]ní chladivo. Plynný dusík se využívá k výrobě [[amoniak]]u [[Haber-Boschova syntéza|Haber-Boschovým procesem]], což je základ pro výrobu dusíkatých hnojiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Technologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
**[[Uhlík]]:** Ve formě [[diamant]]u se používá pro řezné a brusné nástroje. [[Grafit]] slouží jako elektrodový materiál, mazivo a je součástí tužek. Moderní materiály jako [[grafen]] a [[uhlíkové nanotrubice]] slibují revoluci v elektronice a materiálovém inženýrství.&lt;br /&gt;
**[[Vzácné plyny]]:** [[Neon]], [[argon]], [[krypton]] a [[xenon]] se používají k plnění žárovek, výbojek a laserů. [[Helium]] je nezbytné pro chlazení supravodivých magnetů v zařízeních jako [[magnetická rezonance]] (MRI).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologie a medicína:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
**[[Kyslík]]:** Nezbytný pro [[buněčné dýchání]]. V medicíně se používá k podpoře dýchání pacientů.&lt;br /&gt;
**[[Jod]]:** Jeho nedostatek způsobuje problémy se [[štítná žláza|štítnou žlázou]]. Používá se jako dezinfekce (jodová tinktura).&lt;br /&gt;
**[[Xenon]]:** Má [[anestetikum|anestetické]] účinky.&lt;br /&gt;
**[[Fluor]]:** Sloučeniny fluoru ([[fluorid]]y) se přidávají do zubních past a pitné vody jako prevence [[zubní kaz|zubního kazu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si svět prvků jako velké město. Kovy by byly jako robustní, lesklé mrakodrapy – všechny si jsou podobné, dobře vedou &amp;quot;dopravu&amp;quot; (elektřinu) a dají se snadno tvarovat. Nekovy jsou naopak jako zbytek města – najdete zde všechno možné. Jsou to plyny jako vzduch, kterým dýcháme ([[kyslík]], [[dusík]]), kapaliny jako podivná hnědá louže ([[brom]]), i pevné látky jako kus uhlí ([[uhlík]]) nebo žlutý prášek ([[síra]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavní rozdíl je v jejich &amp;quot;společenském chování&amp;quot;. Kovy rády odevzdávají své elektrony (malé energetické částice). Nekovy jsou naopak &amp;quot;chamtivé&amp;quot; a elektrony si chtějí brát od ostatních. Když se potká kov s nekovem, kov elektron odevzdá a nekov ho přijme, čímž vznikne silné pouto (jako v kuchyňské soli, kde [[sodík]] dává elektron [[chlor]]u). Když se potkají dva nekovy, ani jeden se nechce elektronu vzdát, a tak se dohodnou, že je budou sdílet. Toto sdílení je základem většiny molekul, které tvoří náš svět, včetně vody (H₂O) a molekul v našem těle.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stručně řečeno, nekovy jsou různorodá skupina prvků, které netvoří lesklé, vodivé materiály, ale jsou naprosto zásadní pro vzduch, vodu, život a většinu chemických sloučenin kolem nás.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Nekovy}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=20.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Skupiny chemických prvků]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nekovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>