Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-12T15:03:14Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2026, 17:03
Řádek 47:		Řádek 47:
	Je to nejstarší původní české plemeno koní.		Je to nejstarší původní české plemeno koní.
	* '''Charakteristika:''' Mohutný teplokrevník (galakarosier), výška v kohoutku 165–175 cm. Typický je klabonos (konvexní profil hlavy), vysoko nasazený krk a vznosné chody (akce).		* '''Charakteristika:''' Mohutný teplokrevník (galakarosier), výška v kohoutku 165–175 cm. Typický je klabonos (konvexní profil hlavy), vysoko nasazený krk a vznosné chody (akce).
	* '''Barvy:**		* '''Barvy:'''
	''' '''Bělouši:** Rodí se černí nebo tmavě hnědí a postupně vybělují. Finální bílou barvu získávají mezi 6. a 10. rokem života. Chovají se přímo v Kladrubech.		''' '''Bělouši:''' Rodí se černí nebo tmavě hnědí a postupně vybělují. Finální bílou barvu získávají mezi 6. a 10. rokem života. Chovají se přímo v Kladrubech.
	''' '''Vraníci:''' Zůstávají celoživotně černí. Chovají se v hřebčíně Slatiňany.		''' '''Vraníci:''' Zůstávají celoživotně černí. Chovají se v hřebčíně Slatiňany.
	* '''Linie:** Chov je založen na zakladatelích linií (hřebcích).		* '''Linie:** Chov je založen na zakladatelích linií (hřebcích).

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-12T04:40:07Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Organizace | název = Národní hřebčín Kladruby nad Labem | obrázek = Kladruby nad Labem stud farm.jpg | popisek = Hlavní nádvoří hřebčína s kostelem sv. Václava a Leopolda | stát = {{Vlajka|CZ}} | typ = Státní příspěvková organizace | založení = 1579 (povýšení na císařský dvorní hřebčín) | sídlo = Kladruby nad Labem, Pardubický kraj | ředitel = Jiří Machek | účel = Chov sta…“

2026-01-09T16:58:25Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Organizace | název = Národní hřebčín Kladruby nad Labem | obrázek = Kladruby nad Labem stud farm.jpg | popisek = Hlavní nádvoří hřebčína s kostelem sv. Václava a Leopolda | stát = {{Vlajka|CZ}} | typ = Státní příspěvková organizace | založení = 1579 (povýšení na císařský dvorní hřebčín) | sídlo = Kladruby nad Labem, Pardubický kraj | ředitel = Jiří Machek | účel = Chov sta…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Organizace
| název = Národní hřebčín Kladruby nad Labem
| obrázek = Kladruby nad Labem stud farm.jpg
| popisek = Hlavní nádvoří hřebčína s kostelem sv. Václava a Leopolda
| stát = {{Vlajka|CZ}}
| typ = Státní příspěvková organizace
| založení = 1579 (povýšení na císařský dvorní hřebčín)
| sídlo = [[Kladruby nad Labem]], [[Pardubický kraj]]
| ředitel = Jiří Machek
| účel = Chov starokladrubských koní
| status = Národní kulturní památka, UNESCO
| rok zápisu = 2019 (Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní)
| počet koní = cca 500 (celkový stav vč. Slatiňan)
| web = www.nhkladruby.cz
| zeměpisná šířka = 50.057
| zeměpisná délka = 15.484
}}

'''Národní hřebčín Kladruby nad Labem''' je jedním z nejstarších hřebčínů na světě a domovem unikátního českého plemene koní – [[starokladrubský kůň|starokladrubského koně]]. Nachází se v obci [[Kladruby nad Labem]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Hřebčín je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je [[Ministerstvo zemědělství České republiky]].

Výjimečnost hřebčína nespočívá pouze v chovu koní, ale v dochované komponované krajině, která byla po staletí cílevědomě upravována pro potřeby chovu a výcviku kočárových koní. Díky této unikátní symbióze přírody, architektury a chovatelství byl hřebčín (přesněji ''Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem'') v roce 2019 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]]. Jde o jedinou památku UNESCO na světě, která je primárně zaměřena na chov koní.

== 📝 Pro laiky: Čím je Kladrubský hřebčín světový? ==
Možná si říkáte: „Koně jsou všude, tak proč je zrovna tohle v UNESCO?“ Kladruby jsou "živoucím barokem".
* '''Kůň pro císaře:''' Zdejší koně nejsou určeni pro dostihy (neběhají rychle jako anglický plnokrevník). Jsou to „kočároví specialisté“ (galakarosieři). Byli vyšlechtěni tak, aby vypadali majestátně, měli vysokou akci nohou a dokázali táhnout těžké zlaté kočáry Habsburků. Dodnes slouží na královských dvorech v [[Dánsko|Dánsku]] a [[Švédsko|Švédsku]].
* '''Nos jako římský císař:''' Starokladrubského koně poznáte na první pohled. Má typickou klenutou hlavu (tzv. klabonos), což mu dodává aristokratický výraz, připomínající koně na barokních obrazech.
* '''Krajina narýsovaná pravítkem:''' Okolí hřebčína není divoká příroda. Je to park. Aleje stromů jsou vysázeny v přísné symetrii, pastviny jsou ohraničeny bílými ploty a kanály. Vše je navrženo tak, aby se zde koně dobře cvičili a aby to vypadalo reprezentativně.
* '''Bílá a černá:''' Hřebčín má dvě centra. V Kladrubech (u Labe) se chovají '''bělouši''' (ti byli pro krále a císaře). Ve [[Slatiňany|Slatiňanech]] (o kus dál) se chovají '''vraníci''' (černí koně, kteří původně sloužili pro vysoké církevní hodnostáře, protože černá barva působí důstojně a smutečně).

== ⏳ Historie: Od císaře Rudolfa po UNESCO ==

=== Založení a císařská éra (1579–1918) ===
Historie chovu koní v Kladrubech sahá hluboko do středověku, ale klíčový je rok '''1579'''. Tehdy císař [[Rudolf II.]] povýšil zdejší koňskou oboru na '''Císařský dvorní hřebčín'''. Tím začala éra systematického šlechtění.
Cílem bylo vytvořit mohutného, reprezentativního koně pro ceremoniální účely dvora ve [[Vídeň|Vídni]]. Využila se krev španělských a italských koní (proto se plemeno řadí mezi barokní koně).
Největší rozkvět zažil hřebčín v 18. století za císaře [[Karel VI.|Karla VI.]], kdy byl vystavěn nový areál a upravena krajina. Ovšem v roce 1757, během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]], hřebčín vyhořel a původní plemenné knihy byly zničeny. Chov musel být rekonstruován, což se podařilo.

=== Ohrožení a záchrana (20. století) ===
S pádem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce 1918 nastaly pro hřebčín zlé časy. Nová [[Československá republika (1918–1938)|Československá republika]] chtěla zlikvidovat vše, co připomínalo habsburskou monarchii. Starokladrubští koně byli vnímáni jako symbol starého mocnářství a hrozila jim likvidace.
Zejména stádo vraníků bylo téměř zničeno. O jeho záchranu se ve 30. a 40. letech 20. století zasloužil profesor '''[[František Bílek (hippolog)|František Bílek]]''', který shromáždil poslední zbytky vraníků ve Slatiňanech a plemeno regeneroval. Bělouši v Kladrubech přežili lépe, ale jejich využití se změnilo z ceremoniálního na zemědělské a později sportovní.

=== Cesta k UNESCO (1995–2019) ===
V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen národní kulturní památkou (jako jediné živé zvíře v ČR). V roce 2002 byl hřebčín prohlášen za [[Národní kulturní památka (Česko)|Národní kulturní památku]]. Vyvrcholením snah o ochranu bylo zapsání krajiny hřebčína na Seznam světového dědictví [[UNESCO]] v roce 2019.

== 🐎 Starokladrubský kůň ==
Je to nejstarší původní české plemeno koní.
* **Charakteristika:** Mohutný teplokrevník (galakarosier), výška v kohoutku 165–175 cm. Typický je klabonos (konvexní profil hlavy), vysoko nasazený krk a vznosné chody (akce).
* **Barvy:**
** **Bělouši:** Rodí se černí nebo tmavě hnědí a postupně vybělují. Finální bílou barvu získávají mezi 6. a 10. rokem života. Chovají se přímo v Kladrubech.
** **Vraníci:** Zůstávají celoživotně černí. Chovají se v hřebčíně Slatiňany.
* **Linie:** Chov je založen na zakladatelích linií (hřebcích).
** Linie běloušů: ''Generale'', ''Generalissimus'', ''Sacramoso'', ''Rudolfo'', ''Favory''.
** Linie vraníků: ''Sacramoso'', ''Solo'', ''Siglavi Pakra'', ''Romke''.
* **Využití:** Dnes především [[vozatajství]] (soutěže spřežení), drezura, ceremoniální služba a hipoterapie (díky klidné povaze).

== 🌳 Komponovaná krajina (UNESCO) ==
To, co dělá Kladruby světovým unikátem, není jen budova stájí, ale okolní prostor. Krajina o rozloze více než 1300 hektarů byla po staletí upravována podle principů francouzských zahrad a renesančního/barokního urbanismu.

=== Struktura krajiny ===
* **Symetrie:** Základem je osnova cest a alejí, které se sbíhají v geometrických bodech. Hlavní osy směřují od hřebčína do pastvin.
* **Aleje:** Krajina je protkána kilometry alejí (lípy, duby, javory), které poskytují koním stín a závětří.
* **Voda:** Systém kanálů a slepých ramen [[Labe]] (např. kanál ''Zmola'') slouží k odvodňování pastvin a zároveň jako estetický prvek. Půda na naplaveninách Labe je bohatá na vápník, což je klíčové pro vývoj kostry koní.
* **Pastviny:** Jsou ohrazeny typickými bílými dřevěnými ploty (břevny), které dotvářejí vizuální identitu místa.

== 🏗 Areál hřebčína ==
Centrální areál v Kladrubech je klasicistní, s empírovými prvky.
* **Stáje:** Hlavní stáje jsou uspořádány do čtverce. Boxy jsou prostorné, s vysokými stropy.
* **Zámek:** Součástí areálu je zámek, kde pobývala císařská rodina při návštěvách. Císař [[František Josef I.]] a císařovna [[Alžběta Bavorská|Sisi]] zde měli své apartmány.
* **Kostel sv. Václava a Leopolda:** Stojí přímo uprostřed areálu hřebčína, což je unikátní. Z císařské lóže v kostele bylo možné sledovat koně vyváděné na nádvoří.
* **Kočárovna a postrojovna:** Muzeum s expozicí historických kočárů (včetně státního kočáru prvního prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]) a postrojů.

== 🗓 Současnost (2025–2026) ==
V roce 2026 vstupuje hřebčín do další sezóny jako stabilizovaná a prosperující instituce.

* **Chov:** Populace koní je přísně regulována, aby se udržela genetická čistota. Ročně se narodí cca 80 hříbat (40 běloušů, 40 vraníků).
* **Sport:** Hřebčín reprezentuje ČR na mezinárodních závodech spřežení. Nejvýznamnější domácí akcí je dubnový '''Rudolfův pohár''' (mezinárodní závody spřežení CAI).
* **Královská služba:** Hřebčín nadále dodává koně pro dánský královský dvůr. Bělouši z Kladrub tahají kočár dánské královny při slavnostních příležitostech.
* **Turismus:** Hřebčín je otevřen celoročně, hlavní sezóna je duben–říjen. Návštěvníci mohou absolvovat prohlídky stájí, zámku, kočárovny, nebo lesovny. Velmi populární jsou jízdy kočárem po krajině UNESCO.
* **Rekonstrukce:** Po dokončení generální obnovy (financované z IROP v letech 2015–2022) se nyní investice soustředí na údržbu krajinných prvků (obnova alejí) a drobné sakrální architektury v krajině.

== 🛤 Hřebčín Slatiňany ==
I když je mediálně známější kladrubská část, nedílnou součástí Národního hřebčína je hřebčín ve [[Slatiňany|Slatiňanech]] (okres [[Chrudim]]).
* **Zaměření:** Chov starokladrubských vraníků.
* **Historie:** Původně konírny rodu [[Auerspergové|Auerspergů]].
* **Expozice:** Součástí je unikátní hippologické muzeum (sbírka obrazů, sedel, podkov) na zámku Slatiňany a výběhy v zámeckém parku.

== 📜 Lingvistický rozbor názvu ==
* **Kladruby:** Název obce je odvozen od slovesa ''rubat klády''. Původní osadníci byli pravděpodobně dřevorubci, kteří těžili dřevo v lužních lesích kolem Labe.
* **Starokladrubský:** Adjektivum odkazuje na starobylost plemene a jeho původ v Kladrubech.

== 📈 Statistická data (k 1. 1. 2025) ==
* **Celkový počet koní:** cca 500
* **Z toho plemenné klisny:** cca 140
* **Z toho plemenní hřebci:** cca 20
* **Rozloha chráněné krajiny:** 1 310 ha
* **Návštěvnost:** cca 80 000 – 100 000 osob ročně

== Zdroje ==
* [https://www.nhkladruby.cz Oficiální stránky Národního hřebčína Kladruby nad Labem]
* [https://whc.unesco.org/en/list/1589 Záznam na seznamu světového dědictví UNESCO]
* [https://www.npu.cz Národní památkový ústav - Hřebčín Kladruby]
* [https://www.kudyznudy.cz/aktivity/narodni-hrebcin-kladruby-nad-labem Kudy z nudy - Národní hřebčín]
* [https://eagri.cz/public/web/mze/ Ministerstvo zemědělství ČR]

{{DEFAULTSORT:Narodni hrebcin Kladruby nad Labem}}
[[Kategorie:Národní hřebčín Kladruby nad Labem]]
[[Kategorie:Hřebčíny v Česku]]
[[Kategorie:Světové dědictví UNESCO v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v Pardubickém kraji]]
[[Kategorie:Chov koní v Česku]]
[[Kategorie:Kulturní krajiny]]
[[Kategorie:Barokní architektura v Česku]]
[[Kategorie:Organizace zřízené Ministerstvem zemědělství ČR]]
[[Kategorie:Plemena koní z Česka]]
[[Kategorie:Okres Pardubice]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3 Pro]]

← Starší verze		Verze z 12. 1. 2026, 06:40
Řádek 46:		Řádek 46:
	== 🐎 Starokladrubský kůň ==		== 🐎 Starokladrubský kůň ==
	Je to nejstarší původní české plemeno koní.		Je to nejstarší původní české plemeno koní.
	* Charakteristika: Mohutný teplokrevník (galakarosier), výška v kohoutku 165–175 cm. Typický je klabonos (konvexní profil hlavy), vysoko nasazený krk a vznosné chody (akce).		* '''Charakteristika:''' Mohutný teplokrevník (galakarosier), výška v kohoutku 165–175 cm. Typický je klabonos (konvexní profil hlavy), vysoko nasazený krk a vznosné chody (akce).
	* Barvy:		* '''Barvy:**
	~~ ~~Bělouši:** Rodí se černí nebo tmavě hnědí a postupně vybělují. Finální bílou barvu získávají mezi 6. a 10. rokem života. Chovají se přímo v Kladrubech.		''' '''Bělouši:** Rodí se černí nebo tmavě hnědí a postupně vybělují. Finální bílou barvu získávají mezi 6. a 10. rokem života. Chovají se přímo v Kladrubech.
	~~ ~~Vraníci:** Zůstávají celoživotně černí. Chovají se v hřebčíně Slatiňany.		''' '''Vraníci:''' Zůstávají celoživotně černí. Chovají se v hřebčíně Slatiňany.
	* Linie: Chov je založen na zakladatelích linií (hřebcích).		* '''Linie:** Chov je založen na zakladatelích linií (hřebcích).
	** Linie běloušů: ''Generale'', ''Generalissimus'', ''Sacramoso'', ''Rudolfo'', ''Favory''.		''' Linie běloušů: ''Generale'', ''Generalissimus'', ''Sacramoso'', ''Rudolfo'', ''Favory''.
	** Linie vraníků: ''Sacramoso'', ''Solo'', ''Siglavi Pakra'', ''Romke''.		** Linie vraníků: ''Sacramoso'', ''Solo'', ''Siglavi Pakra'', ''Romke''.
	* Využití: Dnes především [[vozatajství]] (soutěže spřežení), drezura, ceremoniální služba a hipoterapie (díky klidné povaze).		* '''Využití:''' Dnes především [[vozatajství]] (soutěže spřežení), drezura, ceremoniální služba a hipoterapie (díky klidné povaze).

	== 🌳 Komponovaná krajina (UNESCO) ==		== 🌳 Komponovaná krajina (UNESCO) ==
Řádek 59:		Řádek 59:

	=== Struktura krajiny ===		=== Struktura krajiny ===
	* Symetrie: Základem je osnova cest a alejí, které se sbíhají v geometrických bodech. Hlavní osy směřují od hřebčína do pastvin.		* '''Symetrie:''' Základem je osnova cest a alejí, které se sbíhají v geometrických bodech. Hlavní osy směřují od hřebčína do pastvin.
	* Aleje: Krajina je protkána kilometry alejí (lípy, duby, javory), které poskytují koním stín a závětří.		* '''Aleje:''' Krajina je protkána kilometry alejí (lípy, duby, javory), které poskytují koním stín a závětří.
	* Voda: Systém kanálů a slepých ramen [[Labe]] (např. kanál ''Zmola'') slouží k odvodňování pastvin a zároveň jako estetický prvek. Půda na naplaveninách Labe je bohatá na vápník, což je klíčové pro vývoj kostry koní.		* '''Voda:''' Systém kanálů a slepých ramen [[Labe]] (např. kanál ''Zmola'') slouží k odvodňování pastvin a zároveň jako estetický prvek. Půda na naplaveninách Labe je bohatá na vápník, což je klíčové pro vývoj kostry koní.
	* Pastviny: Jsou ohrazeny typickými bílými dřevěnými ploty (břevny), které dotvářejí vizuální identitu místa.		* '''Pastviny:''' Jsou ohrazeny typickými bílými dřevěnými ploty (břevny), které dotvářejí vizuální identitu místa.

	== 🏗 Areál hřebčína ==		== 🏗 Areál hřebčína ==
	Centrální areál v Kladrubech je klasicistní, s empírovými prvky.		Centrální areál v Kladrubech je klasicistní, s empírovými prvky.
	* Stáje: Hlavní stáje jsou uspořádány do čtverce. Boxy jsou prostorné, s vysokými stropy.		* '''Stáje:''' Hlavní stáje jsou uspořádány do čtverce. Boxy jsou prostorné, s vysokými stropy.
	* Zámek: Součástí areálu je zámek, kde pobývala císařská rodina při návštěvách. Císař [[František Josef I.]] a císařovna [[Alžběta Bavorská\|Sisi]] zde měli své apartmány.		* '''Zámek:''' Součástí areálu je zámek, kde pobývala císařská rodina při návštěvách. Císař [[František Josef I.]] a císařovna [[Alžběta Bavorská\|Sisi]] zde měli své apartmány.
	* Kostel sv. Václava a Leopolda: Stojí přímo uprostřed areálu hřebčína, což je unikátní. Z císařské lóže v kostele bylo možné sledovat koně vyváděné na nádvoří.		* '''Kostel sv. Václava a Leopolda:''' Stojí přímo uprostřed areálu hřebčína, což je unikátní. Z císařské lóže v kostele bylo možné sledovat koně vyváděné na nádvoří.
	* Kočárovna a postrojovna: Muzeum s expozicí historických kočárů (včetně státního kočáru prvního prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk\|T. G. Masaryka]]) a postrojů.		* '''Kočárovna a postrojovna:''' Muzeum s expozicí historických kočárů (včetně státního kočáru prvního prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk\|T. G. Masaryka]]) a postrojů.

	== 🗓 Současnost (2025–2026) ==		== 🗓 Současnost (2025–2026) ==
	V roce 2026 vstupuje hřebčín do další sezóny jako stabilizovaná a prosperující instituce.		V roce 2026 vstupuje hřebčín do další sezóny jako stabilizovaná a prosperující instituce.

	* Chov: Populace koní je přísně regulována, aby se udržela genetická čistota. Ročně se narodí cca 80 hříbat (40 běloušů, 40 vraníků).		* '''Chov:''' Populace koní je přísně regulována, aby se udržela genetická čistota. Ročně se narodí cca 80 hříbat (40 běloušů, 40 vraníků).
	* Sport: Hřebčín reprezentuje ČR na mezinárodních závodech spřežení. Nejvýznamnější domácí akcí je dubnový '''Rudolfův pohár''' (mezinárodní závody spřežení CAI).		* '''Sport:''' Hřebčín reprezentuje ČR na mezinárodních závodech spřežení. Nejvýznamnější domácí akcí je dubnový '''Rudolfův pohár''' (mezinárodní závody spřežení CAI).
	* Královská služba: Hřebčín nadále dodává koně pro dánský královský dvůr. Bělouši z Kladrub tahají kočár dánské královny při slavnostních příležitostech.		* '''Královská služba:''' Hřebčín nadále dodává koně pro dánský královský dvůr. Bělouši z Kladrub tahají kočár dánské královny při slavnostních příležitostech.
	* Turismus: Hřebčín je otevřen celoročně, hlavní sezóna je duben–říjen. Návštěvníci mohou absolvovat prohlídky stájí, zámku, kočárovny, nebo lesovny. Velmi populární jsou jízdy kočárem po krajině UNESCO.		* '''Turismus:''' Hřebčín je otevřen celoročně, hlavní sezóna je duben–říjen. Návštěvníci mohou absolvovat prohlídky stájí, zámku, kočárovny, nebo lesovny. Velmi populární jsou jízdy kočárem po krajině UNESCO.
	* Rekonstrukce: Po dokončení generální obnovy (financované z IROP v letech 2015–2022) se nyní investice soustředí na údržbu krajinných prvků (obnova alejí) a drobné sakrální architektury v krajině.		* '''Rekonstrukce:''' Po dokončení generální obnovy (financované z IROP v letech 2015–2022) se nyní investice soustředí na údržbu krajinných prvků (obnova alejí) a drobné sakrální architektury v krajině.

	== 🛤 Hřebčín Slatiňany ==		== 🛤 Hřebčín Slatiňany ==
	I když je mediálně známější kladrubská část, nedílnou součástí Národního hřebčína je hřebčín ve [[Slatiňany\|Slatiňanech]] (okres [[Chrudim]]).		I když je mediálně známější kladrubská část, nedílnou součástí Národního hřebčína je hřebčín ve [[Slatiňany\|Slatiňanech]] (okres [[Chrudim]]).
	* Zaměření: Chov starokladrubských vraníků.		* '''Zaměření:''' Chov starokladrubských vraníků.
	* Historie: Původně konírny rodu [[Auerspergové\|Auerspergů]].		* '''Historie:''' Původně konírny rodu [[Auerspergové\|Auerspergů]].
	* Expozice: Součástí je unikátní hippologické muzeum (sbírka obrazů, sedel, podkov) na zámku Slatiňany a výběhy v zámeckém parku.		* '''Expozice:''' Součástí je unikátní hippologické muzeum (sbírka obrazů, sedel, podkov) na zámku Slatiňany a výběhy v zámeckém parku.

	== 📜 Lingvistický rozbor názvu ==		== 📜 Lingvistický rozbor názvu ==
	* Kladruby: Název obce je odvozen od slovesa ''rubat klády''. Původní osadníci byli pravděpodobně dřevorubci, kteří těžili dřevo v lužních lesích kolem Labe.		* '''Kladruby:''' Název obce je odvozen od slovesa ''rubat klády''. Původní osadníci byli pravděpodobně dřevorubci, kteří těžili dřevo v lužních lesích kolem Labe.
	* Starokladrubský: Adjektivum odkazuje na starobylost plemene a jeho původ v Kladrubech.		* '''Starokladrubský:''' Adjektivum odkazuje na starobylost plemene a jeho původ v Kladrubech.

	== 📈 Statistická data (k 1. 1. 2025) ==		== 📈 Statistická data (k 1. 1. 2025) ==
	* Celkový počet koní: cca 500		* '''Celkový počet koní:''' cca 500
	* Z toho plemenné klisny: cca 140		* '''Z toho plemenné klisny:''' cca 140
	* Z toho plemenní hřebci: cca 20		* '''Z toho plemenní hřebci:''' cca 20
	* Rozloha chráněné krajiny: 1 310 ha		* '''Rozloha chráněné krajiny:''' 1 310 ha
	* Návštěvnost: cca 80 000 – 100 000 osob ročně		* '''Návštěvnost:''' cca 80 000 – 100 000 osob ročně

	== Zdroje ==		== Zdroje ==

Národní hřebčín Kladruby nad Labem - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“