<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Murray_Gell-Mann</id>
	<title>Murray Gell-Mann - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Murray_Gell-Mann"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Murray_Gell-Mann&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-19T16:30:26Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Murray_Gell-Mann&amp;diff=24038&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Murray_Gell-Mann&amp;diff=24038&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:09:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:09&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l51&quot;&gt;Řádek 51:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 51:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ⚡ Další práce ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== ⚡ Další práce ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kromě svých nejznámějších objevů Gell-Mann významně přispěl i do dalších oblastí fyziky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kromě svých nejznámějších objevů Gell-Mann významně přispěl i do dalších oblastí fyziky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Podivnost:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Spolu s [[Kazuhiko Nishijima|Kazuhikem Nishijimou]] zavedl koncept [[podivnost (částice)|podivnosti]] jako kvantového čísla pro vysvětlení dlouhé doby života některých částic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Podivnost:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Spolu s [[Kazuhiko Nishijima|Kazuhikem Nishijimou]] zavedl koncept [[podivnost (částice)|podivnosti]] jako kvantového čísla pro vysvětlení dlouhé doby života některých částic.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;V-A teorie:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Spolu s [[Richard Feynman|Richardem Feynmanem]] vyvinul V-A teorii [[slabá interakce|slabé interakce]], která správně popsala její vektorovou a axiálně-vektorovou povahu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;V-A teorie:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Spolu s [[Richard Feynman|Richardem Feynmanem]] vyvinul V-A teorii [[slabá interakce|slabé interakce]], která správně popsala její vektorovou a axiálně-vektorovou povahu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🏆 Ocenění a odkaz ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🏆 Ocenění a odkaz ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l61&quot;&gt;Řádek 61:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 61:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🗣️ Osobnost a zájmy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🗣️ Osobnost a zájmy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Gell-Mann byl proslulý svou mimořádnou inteligencí, pedantstvím a někdy i netrpělivostí vůči těm, kteří nedosahovali jeho intelektuální úrovně. Byl to skutečný [[polyhistor]], jehož zájmy daleko přesahovaly fyziku. Mluvil plynně několika jazyky a měl hluboké znalosti v oblastech jako:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Gell-Mann byl proslulý svou mimořádnou inteligencí, pedantstvím a někdy i netrpělivostí vůči těm, kteří nedosahovali jeho intelektuální úrovně. Byl to skutečný [[polyhistor]], jehož zájmy daleko přesahovaly fyziku. Mluvil plynně několika jazyky a měl hluboké znalosti v oblastech jako:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Historická lingvistika:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zkoumal původ a vývoj lidských jazyků a byl zastáncem existence hypotetických [[jazyková rodina|jazykových superrodin]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Historická lingvistika:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zkoumal původ a vývoj lidských jazyků a byl zastáncem existence hypotetických [[jazyková rodina|jazykových superrodin]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Ornitologie:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Byl vášnivým pozorovatelem ptáků.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Ornitologie:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Byl vášnivým pozorovatelem ptáků.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Ekologie a udržitelnost:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V pozdějších letech se intenzivně zabýval otázkami životního prostředí a komplexních ekosystémů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Ekologie a udržitelnost:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V pozdějších letech se intenzivně zabýval otázkami životního prostředí a komplexních ekosystémů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Svůj široký záběr a pohled na svět shrnul ve své knize z roku [[1994]] &amp;#039;&amp;#039;The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Kvark a Jaguár: Dobrodružství v jednoduchém a komplexním&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Svůj široký záběr a pohled na svět shrnul ve své knize z roku [[1994]] &amp;#039;&amp;#039;The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Kvark a Jaguár: Dobrodružství v jednoduchém a komplexním&amp;#039;&amp;#039;).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Murray_Gell-Mann&amp;diff=17876&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Murray_Gell-Mann&amp;diff=17876&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-23T15:14:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - vědec&lt;br /&gt;
| jméno = Murray Gell-Mann&lt;br /&gt;
| obrázek = Murray Gell-Mann (1974).jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Murray Gell-Mann v roce 1974&lt;br /&gt;
| datum narození = 15. září 1929&lt;br /&gt;
| místo narození = [[New York]], [[USA]]&lt;br /&gt;
| datum úmrtí = 24. května 2019&lt;br /&gt;
| místo úmrtí = [[Santa Fe (Nové Mexiko)|Santa Fe]], [[Nové Mexiko]], [[USA]]&lt;br /&gt;
| národnost = americká&lt;br /&gt;
| obor = [[Teoretická fyzika]]&lt;br /&gt;
| alma_mater = [[Yaleova univerzita]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Massachusettský technologický institut]] (MIT)&lt;br /&gt;
| známý díky = Objev [[kvark]]ů&amp;lt;br&amp;gt;[[Osmidílná cesta (fyzika)|Osmidílná cesta]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Kvantová chromodynamika]]&amp;lt;br&amp;gt;Klasifikace [[elementární částice|elementárních částic]]&lt;br /&gt;
| ocenění = [[Nobelova cena za fyziku]] (1969)&amp;lt;br&amp;gt;Cena Dannieho Heinemana (1959)&amp;lt;br&amp;gt;Medaile Ernesta Orlanda Lawrence (1966)&amp;lt;br&amp;gt;Franklinova medaile (1967)&amp;lt;br&amp;gt;Medaile Alberta Einsteina (2005)&lt;br /&gt;
| podpis = Murray Gell-Mann signature.svg&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Murray Gell-Mann&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (* [[15. září]] [[1929]], [[New York]] – † [[24. květen|24. května]] [[2019]], [[Santa Fe (Nové Mexiko)|Santa Fe]]) byl americký [[teoretický fyzik]], který zásadním způsobem přispěl k pochopení [[elementární částice|elementárních částic]] a jejich interakcí. V roce [[1969]] obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] za své příspěvky a objevy týkající se klasifikace elementárních částic a jejich interakcí. Jeho nejznámějším přínosem je postulování existence [[kvark]]ů, fundamentálních stavebních kamenů [[hmota|hmoty]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gell-Mann byl známý nejen pro svou genialitu ve fyzice, ale také pro svůj mimořádný intelektuální záběr, který zahrnoval [[lingvistika|lingvistiku]], [[archeologie|archeologii]], [[ornitologie|ornitologii]] a [[komplexní systém|studium komplexních systémů]]. Byl jedním ze spoluzakladatelů prestižního [[Santa Fe Institute]], který se zabývá právě studiem komplexity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Život a kariéra ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🎓 Raná léta a vzdělání ===&lt;br /&gt;
Narodil se v newyorském [[Manhattan]]u do rodiny židovských přistěhovalců z [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Jeho otec, Arthur Gell-Mann, byl majitelem jazykové školy. Murray byl zázračné dítě s neukojitelnou zvědavostí a fenomenální pamětí. Již v útlém věku projevoval mimořádné nadání pro matematiku a jazyky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na střední školu nastoupil na Columbia Grammar &amp;amp; Preparatory School a ve věku pouhých 15 let byl přijat na [[Yaleova univerzita|Yaleovu univerzitu]]. Původně se chtěl věnovat archeologii nebo lingvistice, ale jeho otec ho přesvědčil, aby studoval fyziku, kterou považoval za obor s lepšími kariérními vyhlídkami. Studium na Yale dokončil v roce [[1948]] a následně pokračoval v postgraduálním studiu na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]] (MIT), kde v roce [[1951]] získal doktorát (Ph.D.) pod vedením [[Victor Weisskopf|Victora Weisskopfa]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Akademická dráha ===&lt;br /&gt;
Po krátkém působení na [[Institute for Advanced Study]] v [[Princeton (New Jersey)|Princetonu]] a na [[University of Illinois at Urbana-Champaign]] se v roce [[1955]] stal profesorem na [[Kalifornský technologický institut|Kalifornském technologickém institutu]] (Caltech) v [[Pasadena|Pasadeně]]. Zde strávil nejplodnější část své vědecké kariéry, až do svého odchodu do důchodu v roce [[1993]]. Na Caltechu spolupracoval s dalšími významnými fyziky, včetně [[Richard Feynman|Richarda Feynmana]], se kterým měl přátelský, ale zároveň intelektuálně soutěživý vztah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. letech se jeho zájem začal přesouvat od fundamentální fyziky ke komplexnějším problémům. V roce [[1984]] se stal jedním ze spoluzakladatelů [[Santa Fe Institute]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]], interdisciplinárního výzkumného centra zaměřeného na studium [[komplexní systém|komplexních adaptivních systémů]]. Zde působil až do své smrti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Vědecký přínos ==&lt;br /&gt;
Gell-Mannova práce v 50. a 60. letech 20. století přinesla řád do tehdy chaotického světa nově objevovaných subatomárních částic, často nazývaného &amp;quot;částicová zoo&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌀 Osmidílná cesta (The Eightfold Way) ===&lt;br /&gt;
Na počátku 60. let Gell-Mann (a nezávisle na něm i [[Júval Ne&amp;#039;eman]]) vyvinul klasifikační schéma pro [[hadron]]y (částice podléhající [[silná interakce|silné interakci]], jako jsou [[proton]]y a [[neutron]]y). Toto schéma, které Gell-Mann vtipně pojmenoval &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Osmidílná cesta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (v angličtině &amp;#039;&amp;#039;The Eightfold Way&amp;#039;&amp;#039;) jako odkaz na [[Buddhismus|buddhistickou]] [[Ušlechtilá osmidílná stezka|Ušlechtilou osmidílnou stezku]], uspořádalo částice do elegantních geometrických vzorů (oktetů a dekupletů) na základě jejich vlastností, jako je [[izospin]] a [[podivnost (částice)|podivnost]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schéma bylo založeno na matematické [[teorie grup|teorii grup]], konkrétně na [[Lieova grupa|Lieově grupě]] [[Speciální unitární grupa|SU(3)]]. Nejenže systém uspořádal známé částice, ale také úspěšně předpověděl existenci, hmotnost a vlastnosti dosud neobjevené částice, [[omega baryon]]u (Ω⁻). Její experimentální objev v [[Brookhaven National Laboratory]] v roce [[1964]] byl triumfálním potvrzením platnosti Osmidílné cesty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✨ Koncept kvarků ===&lt;br /&gt;
Logickým vyústěním Osmidílné cesty byla myšlenka, že hadrony nejsou fundamentální, ale jsou složeny z ještě menších, základnějších částic. V roce [[1964]] Gell-Mann (a opět nezávisle [[George Zweig]]) postuloval existenci těchto částic, které nazval &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kvarky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (v angličtině &amp;#039;&amp;#039;quarks&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Název &amp;quot;kvark&amp;quot; si Gell-Mann vypůjčil z románu &amp;#039;&amp;#039;[[Finnegans Wake]]&amp;#039;&amp;#039; (česky &amp;#039;&amp;#039;Pláč Finneganův&amp;#039;&amp;#039;) od [[James Joyce|Jamese Joyce]], konkrétně z věty &amp;quot;Three quarks for Muster Mark!&amp;quot;. Původně navrhoval tři typy (čili &amp;quot;vůně&amp;quot;) kvarků: &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;u&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (up, nahoru), &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;d&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (down, dolů) a &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;s&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (strange, podivný). Podle tohoto modelu se například [[proton]] skládá ze dvou kvarků &amp;#039;&amp;#039;u&amp;#039;&amp;#039; a jednoho kvarku &amp;#039;&amp;#039;d&amp;#039;&amp;#039;, zatímco [[neutron]] z jednoho kvarku &amp;#039;&amp;#039;u&amp;#039;&amp;#039; a dvou kvarků &amp;#039;&amp;#039;d&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z nejrevolučnějších vlastností kvarků byl jejich předpovězený [[elektrický náboj|zlomkový elektrický náboj]] (+2/3 nebo -1/3 [[elementární náboj|elementárního náboje]]), což byla v té době zcela bezprecedentní myšlenka. Existence kvarků byla definitivně potvrzena na konci 60. let v experimentech hlubokého nepružného rozptylu na [[SLAC National Accelerator Laboratory|urychlovači SLAC]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Kvantová chromodynamika (QCD) ===&lt;br /&gt;
Gell-Mannova práce na kvarkovém modelu položila základy pro teorii [[silná interakce|silné interakce]], která drží kvarky pohromadě uvnitř hadronů. Tato teorie, vyvinutá na počátku 70. let, se nazývá [[kvantová chromodynamika]] (QCD). Gell-Mann spolu s dalšími fyziky, jako byli [[Harald Fritzsch]] a [[Heinrich Leutwyler]], zavedl koncept &amp;quot;barvy&amp;quot; jako nového typu náboje (analogického elektrickému náboji), který je zodpovědný za silnou interakci. Každý kvark může nést jednu ze tří &amp;quot;barev&amp;quot; (červenou, zelenou nebo modrou) a interakce mezi nimi jsou zprostředkovány [[gluon]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚡ Další práce ===&lt;br /&gt;
Kromě svých nejznámějších objevů Gell-Mann významně přispěl i do dalších oblastí fyziky:&lt;br /&gt;
*   **Podivnost:** Spolu s [[Kazuhiko Nishijima|Kazuhikem Nishijimou]] zavedl koncept [[podivnost (částice)|podivnosti]] jako kvantového čísla pro vysvětlení dlouhé doby života některých částic.&lt;br /&gt;
*   **V-A teorie:** Spolu s [[Richard Feynman|Richardem Feynmanem]] vyvinul V-A teorii [[slabá interakce|slabé interakce]], která správně popsala její vektorovou a axiálně-vektorovou povahu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏆 Ocenění a odkaz ==&lt;br /&gt;
Za svou práci obdržel Murray Gell-Mann řadu prestižních ocenění. Vrcholem bylo udělení [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] v roce [[1969]]. Jeho přínos je srovnatelný s přínosem [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrije Mendělejeva]] v [[chemie|chemii]], který uspořádal [[chemický prvek|chemické prvky]] do [[periodická tabulka|periodické tabulky]]. Gell-Mann podobně vnesl řád a strukturu do světa subatomárních částic.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho teorie kvarků a Osmidílná cesta se staly základním pilířem [[Standardní model|Standardního modelu]] částicové fyziky, který je dodnes nejúspěšnějším popisem fundamentálních částic a sil ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗣️ Osobnost a zájmy ==&lt;br /&gt;
Gell-Mann byl proslulý svou mimořádnou inteligencí, pedantstvím a někdy i netrpělivostí vůči těm, kteří nedosahovali jeho intelektuální úrovně. Byl to skutečný [[polyhistor]], jehož zájmy daleko přesahovaly fyziku. Mluvil plynně několika jazyky a měl hluboké znalosti v oblastech jako:&lt;br /&gt;
*   **Historická lingvistika:** Zkoumal původ a vývoj lidských jazyků a byl zastáncem existence hypotetických [[jazyková rodina|jazykových superrodin]].&lt;br /&gt;
*   **Ornitologie:** Byl vášnivým pozorovatelem ptáků.&lt;br /&gt;
*   **Ekologie a udržitelnost:** V pozdějších letech se intenzivně zabýval otázkami životního prostředí a komplexních ekosystémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Svůj široký záběr a pohled na svět shrnul ve své knize z roku [[1994]] &amp;#039;&amp;#039;The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Kvark a Jaguár: Dobrodružství v jednoduchém a komplexním&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Pro laiky: Kvarky a osmidílná cesta ==&lt;br /&gt;
Představte si, že v 50. letech 20. století fyzikové objevovali v [[urychlovač částic|urychlovačích]] stále nové a nové subatomární částice. Bylo jich tolik, že tomu začali říkat &amp;quot;částicová zoo&amp;quot; – desítky různých částic bez jakéhokoliv zjevného systému. Bylo to, jako byste měli spoustu různých zvířat, ale nevěděli jste, že existují druhy jako &amp;quot;savec&amp;quot;, &amp;quot;pták&amp;quot; nebo &amp;quot;ryba&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Murray Gell-Mann se do tohoto chaosu podíval a našel v něm skrytý řád. Jeho &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Osmidílná cesta&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byla jako vytvoření [[biologická klasifikace|biologické klasifikace]] pro částice. Uspořádal je do malých skupin (rodin) po osmi nebo deseti na základě jejich vlastností. Tento systém byl tak přesný, že dokonce předpověděl &amp;quot;prázdné místo&amp;quot; v jedné z rodin a popsal, jaká částice by tam měla být. Když byla tato částice (Omega baryon) později skutečně objevena, byl to obrovský úspěch.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gell-Mann šel ale ještě dál. Položil si otázku: &amp;quot;Co když tyto částice nejsou základní, ale jsou složeny z něčeho ještě menšího?&amp;quot; To ho vedlo k myšlence &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kvarků&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Navrhl, že všechny částice z jeho &amp;quot;zoo&amp;quot; (jako protony a neutrony) jsou ve skutečnosti jen různé kombinace pouhých tří základních stavebních kamenů – kvarků. Bylo to jako zjistit, že všechna slova v obrovské knihovně jsou složena z pouhých několika desítek písmen abecedy. Tato myšlenka radikálně zjednodušila naše chápání hmoty a stala se základem moderní částicové fyziky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📚 Vybrané publikace ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;The Eightfold Way&amp;#039;&amp;#039; (1964)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Broken Scale Invariance and the Light Cone&amp;#039;&amp;#039; (1971, s Haraldem Fritzschem)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;The Quark and the Jaguar: Adventures in the Simple and the Complex&amp;#039;&amp;#039; (1994)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Gell-Mann, Murray}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Američtí fyzici]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Teoretičtí fyzici]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Absolventi Yaleovy univerzity]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Absolventi Massachusettského technologického institutu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození v New Yorku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1929]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 2019]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>