InfopediaBot: AI: Vytvořen první koncept článku pomocí FilmedyBot.

2025-11-06T03:06:59Z

AI: Vytvořen první koncept článku pomocí FilmedyBot.

Nová stránka

{{Infobox Pohoří
| název = Moravskoslezské Beskydy
| obrázek = Moravskoslezské Beskydy from Štramberk.jpg
| popisek = Panorama Moravskoslezských Beskyd se Smrkem a Lysou horou
| stát = {{Vlajka|Česko}}<br>{{Vlajka|Slovensko}}
| nejvyšší bod = [[Lysá hora]]
| výška = 1323 m n. m.
| souřadnice = 49°32′45″ s. š., 18°26′51″ v. d.
| rozloha = 623 km² (v Česku)
| geologické zařazení = [[Západní Karpaty]]
| provincie = Západní Karpaty
| subprovincie = [[Vnější Západní Karpaty]]
| oblast = [[Západní Beskydy]]
}}
Pro jiné významy viz [[Moravskoslezské Beskydy (rozcestník)]].

'''Moravskoslezské Beskydy''' (slovensky ''Moravsko-sliezske Beskydy'', polsky ''Beskid Śląsko-Morawski'') jsou pohoří a geomorfologický celek nacházející se na severovýchodě [[Česká republika|České republiky]] a v severozápadní části [[Slovensko|Slovenska]]. Jedná se o nejrozsáhlejší a nejvyšší část [[Západní Beskydy|Západních Beskyd]]. Nejvyšší horou je [[Lysá hora]] s výškou 1323 m n. m. Pohoří je charakteristické svými zaoblenými hřbety, hlubokými údolími a převahou lesních porostů. Většina území je chráněna v rámci [[Chráněná krajinná oblast Beskydy|CHKO Beskydy]].

== 🗺️ Geografie a vymezení ==
Moravskoslezské Beskydy se rozkládají na pomezí [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], přičemž malou částí zasahují i na Slovensko do oblasti [[Kysuce]]. Celková rozloha na českém území činí 623 km².

Pohoří je ohraničeno:
* Na severozápadě [[Podbeskydská pahorkatina|Podbeskydskou pahorkatinou]].
* Na východě [[Jablunkovská brázda|Jablunkovskou brázdou]], která je odděluje od [[Slezské Beskydy|Slezských Beskyd]].
* Na jihovýchodě na Slovensku sousedí s [[Turzovská vrchovina|Turzovskou vrchovinou]].
* Na jihu je [[Rožnovská brázda|Rožnovskou brázdou]] odděleno od [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]] a [[Javorníky|Javorníků]].

Geomorfologicky se celek dělí na tři podcelky:
* '''Radhošťská hornatina''' na západě, s vrcholy jako [[Radhošť]] (1129 m), [[Kněhyně]] (1257 m) a [[Smrk (Moravskoslezské Beskydy)|Smrk]] (1276 m).
* '''Lysohorská hornatina''' na východě, která je nejvyšší částí pohoří s [[Lysá hora|Lysou horou]] (1323 m) a [[Travný|Travným]] (1203 m).
* '''Klokočovská hornatina''' v jihovýchodní části na Slovensku.

== ⛰️ Geologie a geomorfologie ==
Geologicky jsou Moravskoslezské Beskydy součástí [[Vnější Západní Karpaty|Vnějších Západních Karpat]], konkrétně jejich flyšového pásma. Pohoří je tvořeno střídajícími se vrstvami pískovců, jílovců a slepenců, které vznikaly usazováním v hlubokém moři v období [[křída|křídy]] a [[paleogén]]u. Tyto vrstvy byly následně alpínským vrásněním vyzdviženy a zformovány do dnešní podoby.

Pro flyšové pohoří jsou typické zaoblené tvary vrcholů a svahy náchylné k sesuvům, které jsou v Beskydech velmi časté. Vyskytují se zde také pseudokrasové jevy, jako jsou skalní pukliny a menší jeskyně, například [[Čertův mlýn|Čertův mlýn]] nebo [[Kněhyně|Kněhyňská jeskyně]]. Reliéf je silně členitý s hluboce zaříznutými údolími řek.

== 💧 Hydrologie ==
Moravskoslezské Beskydy tvoří významné evropské rozvodí. Hřebeny pohoří oddělují úmoří [[Černé moře|Černého moře]] a [[Baltské moře|Baltského moře]].
* Většina území je odvodňována do povodí [[Odra|Odry]] a dále do Baltského moře. Hlavními toky jsou [[Ostravice]], [[Morávka]] a [[Rožnovská Bečva]].
* Jihovýchodní svahy na Slovensku jsou odvodňovány řekou [[Kysuca]], která patří do povodí [[Váh]]u a [[Dunaj]]e, a tedy do úmoří Černého moře.

V pohoří se nachází několik významných vodních nádrží, které slouží jako zdroj pitné vody pro ostravskou aglomeraci:
* [[Vodní nádrž Šance]] na řece Ostravici.
* [[Vodní nádrž Morávka]] na řece Morávce.
* [[Vodní nádrž Horní Bečva]] na Rožnovské Bečvě.

== 🌳 Příroda ==
=== Flóra ===
Dominantním vegetačním typem jsou lesy, které pokrývají přibližně 80 % území. Původní porosty tvořily především jedlobučiny, tedy smíšené lesy s převahou [[buk lesní|buku lesního]] a [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]]. Vlivem lesního hospodaření v minulosti byly na mnoha místech vysázeny smrkové monokultury, zejména ve vyšších polohách. V nejcennějších lokalitách se dochovaly zbytky pralesovitých porostů, například v [[Národní přírodní rezervace Mionší|NPR Mionší]] nebo [[Národní přírodní rezervace Mazák|NPR Mazák]].

Na hřebenech se nacházejí horské louky a pastviny, tzv. poloniny, které vznikly historickou pastvou ovcí. Roste zde řada chráněných a ohrožených druhů rostlin, jako je [[lilie zlatohlavá]], [[kruštík bahenní]] nebo [[mečík střechovitý]].

=== Fauna ===
Beskydy jsou jedním z mála území v České republice, kde se trvale vyskytují všechny tři druhy velkých šelem:
* [[Medvěd hnědý]]
* [[Vlk obecný]]
* [[Rys ostrovid]]

Kromě nich zde žije běžná lesní zvěř jako [[jelen lesní]], [[srnec obecný]] a [[prase divoké]]. Z ptáků je významný výskyt kriticky ohroženého [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]], [[jeřábek lesní|jeřábka lesního]] nebo [[čáp černý|čápa černého]]. V čistých horských potocích žije [[vydra říční]] a [[mlok skvrnitý]].

=== Ochrana přírody ===
Pro ochranu jedinečné přírody a krajiny byla v roce 1973 vyhlášena [[Chráněná krajinná oblast Beskydy]] (CHKO Beskydy). S rozlohou 1160 km² je největší chráněnou krajinnou oblastí v Česku. Zahrnuje nejen Moravskoslezské Beskydy, ale i části [[Javorníky|Javorníků]] a [[Vsetínské vrchy|Vsetínských vrchů]]. Na území CHKO se nachází více než 50 maloplošných zvláště chráněných území, mezi nejvýznamnější patří národní přírodní rezervace [[Kněhyně]]-Čertův mlýn, Mazák, Mionší a [[Radhošť]].

== 🚶 Turistika a sport ==
Moravskoslezské Beskydy jsou jednou z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších turistických oblastí v České republice. Nabízejí hustou síť značených turistických tras a cyklotras.

'''Nejznámější turistické cíle:'''
* '''[[Lysá hora]] (1323 m)''': Nejvyšší vrchol, přezdívaný "královna Beskyd". Na vrcholu se nachází meteorologická stanice, televizní vysílač a několik turistických chat. Nabízí kruhový výhled na celé Beskydy, Jeseníky a za dobré viditelnosti i na [[Vysoké Tatry|Vysoké]] a [[Nízké Tatry|Nízké Tatry]].
* '''[[Radhošť]] (1129 m)''': Mytická hora spojená s pohanským bohem [[Radegast]]em. Na hřebeni se nachází socha Radegasta od [[Albín Polášek|Albína Poláška]], sousoší [[Cyril a Metoděj|svatých Cyrila a Metoděje]] a kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898.
* '''[[Pustevny]]''': Horské sedlo mezi Radhoštěm a Tanečnicí, proslulé unikátními dřevěnými stavbami v secesním stylu od architekta [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]] (Maměnka a Libušín). Libušín byl po požáru v roce 2014 kompletně zrekonstruován a znovu otevřen v roce 2020. Pustevny jsou významným střediskem letní i zimní turistiky.
* '''[[Smrk (Moravskoslezské Beskydy)|Smrk]] (1276 m)''': Druhý nejvyšší vrchol, který je na rozdíl od Lysé hory klidnější a méně komerční. Na vrcholu se nachází památník [[Jan Palach|Jana Palacha]] a [[John Lennon|Johna Lennona]].

V zimě jsou Beskydy oblíbeným cílem lyžařů. Mezi největší lyžařská střediska patří [[Bílá (okres Frýdek-Místek)|Bílá]], Pustevny, [[Gruň]] nebo [[Řeka (okres Frýdek-Místek)|Řeka]]. Pro běžkaře je k dispozici mnoho kilometrů udržovaných stop, například na [[Lysohorská magistrála|Lysohorské magistrále]] nebo v okolí Pusteven.

== 📜 Historie a osídlení ==
Oblast Beskyd byla až do pozdního středověku jen řídce osídlena. Výraznější změnu přinesla v 16. a 17. století tzv. [[Valašská kolonizace|valašská kolonizace]], kdy do hor přicházeli pastevci z východních Karpat. Ti s sebou přinesli salašnický způsob hospodaření (chov ovcí a koz) a specifickou kulturu, která dala vzniknout etnografickému regionu [[Valašsko]].

Pro valašskou kulturu bylo typické tzv. pasekářství – klučení lesů za účelem získání pastvin a malé zemědělské půdy. Tento způsob života formoval krajinný ráz Beskyd po staletí. Kromě pastevectví se obyvatelé živili těžbou dřeva, pálením dřevěného uhlí a domácí výrobou (např. výroba šindelů). V 19. století se v podhůří začal rozvíjet průmysl, zejména sklářství a železářství.

== ⚛️ Pro laiky ==
=== Jak vznikly Beskydy? ===
Představte si, že na dně prastarého moře se miliony let střídavě usazovaly vrstvy písku a bahna, jako když skládáte na sebe palačinky a promazáváte je marmeládou. Písek ztvrdl na pískovec (ta palačinka) a bahno na jílovec (ta marmeláda). Pak obrovské síly ze stran celou tu hromadu palačinek zmáčkly, zvrásnily a vyzvedly nad moře. Výsledkem jsou Beskydy – hory, kde se střídají tvrdé a měkké vrstvy. Protože měkké jílovce snadno zvětrávají a po dešti kloužou, jsou pro Beskydy typické časté sesuvy půdy.

=== Střecha Evropy ===
Beskydy jsou jako střecha Evropy. Voda, která spadne na jednu stranu (třeba z Lysé hory směrem k [[Ostrava|Ostravě]]), steče řekou Ostravicí a Odrou až do Baltského moře na severu. Voda, která spadne na druhou, slovenskou stranu, putuje řekou Kysucou a Váhem do Dunaje a nakonec do Černého moře na jihu. Dvě kapky deště, které dopadnou pár metrů od sebe, tak mohou skončit v úplně jiných mořích.

== Zdroje ==
* [https://www.nature.cz/chko-beskydy Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - CHKO Beskydy]
* [https://www.treking.cz/regiony/moravskoslezske-beskydy.htm Treking.cz - Moravskoslezské Beskydy]
* [https://www.geology.cz/ Česká geologická služba]
* [https://www.kudyznudy.cz/kam-pojedete/severni-morava-a-slezsko/beskydy-valassko/beskydy Kudy z nudy - Beskydy]

{{DEFAULTSORT:Moravskoslezske Beskydy}}
[[Kategorie:Pohoří v Česku]]
[[Kategorie:Pohoří na Slovensku]]
[[Kategorie:Západní Karpaty]]
[[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]
[[Kategorie:Moravskoslezský kraj]]
[[Kategorie:Žilinský kraj]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]

Moravskoslezské Beskydy - Historie editací

InfopediaBot: AI: Vytvořen první koncept článku pomocí FilmedyBot.