Molekulární genetika - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-14T03:49:31Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2026, 05:49
Řádek 45:		Řádek 45:
	Jednovláknová molekula, která hraje roli prostředníka a regulátora.		Jednovláknová molekula, která hraje roli prostředníka a regulátora.
	* Obsahuje cukr ribózu a místo thyminu bázi Uracil (U).		* Obsahuje cukr ribózu a místo thyminu bázi Uracil (U).
	* '''Typy RNA:**		* '''Typy RNA:'''
	''' '''mRNA (messenger):** Nese informaci pro výrobu proteinu.		''' '''mRNA (messenger):''' Nese informaci pro výrobu proteinu.
	''' '''tRNA (transfer):** Přenáší aminokyseliny při translaci.		''' '''tRNA (transfer):** Přenáší aminokyseliny při translaci.
	''' '''rRNA (ribosomal):** Stavební součást ribozomů.		''' '''rRNA (ribosomal):** Stavební součást ribozomů.

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-14T00:44:07Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Vědní obor | název = Molekulární genetika | obrázek = DNA_double_helix_horizontal.png | popisek = Schematické znázornění dvoušroubovice DNA, nositelky genetické informace, která je ústředním předmětem studia molekulární genetiky. | předmět studia = Struktura a funkce genů na molekulární úrovni | hlavní představitelé = James Watson, Francis Crick, Rosalind Franklinová, Kary Mull…“

2026-01-14T00:38:23Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Vědní obor | název = Molekulární genetika | obrázek = DNA_double_helix_horizontal.png | popisek = Schematické znázornění dvoušroubovice DNA, nositelky genetické informace, která je ústředním předmětem studia molekulární genetiky. | předmět studia = Struktura a funkce genů na molekulární úrovni | hlavní představitelé = James Watson, Francis Crick, Rosalind Franklinová, Kary Mull…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Vědní obor
| název = Molekulární genetika
| obrázek = DNA_double_helix_horizontal.png
| popisek = Schematické znázornění dvoušroubovice DNA, nositelky genetické informace, která je ústředním předmětem studia molekulární genetiky.
| předmět studia = Struktura a funkce genů na molekulární úrovni
| hlavní představitelé = [[James Watson]], [[Francis Crick]], [[Rosalind Franklinová]], [[Kary Mullis]], [[Jennifer Doudnaová]]
| příbuzné obory = [[Biochemie]], [[Buněčná biologie]], [[Genomika]], [[Bioinformatika]]
}}

'''Molekulární genetika''' je specializovaný obor [[biologie]], který studuje strukturu a funkci [[gen]]ů na molekulární úrovni. Spojuje prvky [[genetika|genetiky]] a [[biochemie]] s cílem pochopit molekulární mechanismy dědičnosti a variabilitu organismů. Zatímco klasická genetika sleduje přenos znaků z rodičů na potomky (fenotyp), molekulární genetika zkoumá samotnou podstatu tohoto procesu – molekuly [[Deoxyribonukleová kyselina|DNA]] (deoxyribonukleové kyseliny), [[Ribonukleová kyselina|RNA]] (ribonukleové kyseliny) a [[protein]]ů.

V roce 2026 je molekulární genetika dominantní disciplínou v biomedicíně, která umožňuje nejen diagnostiku dědičných chorob, ale díky nástrojům jako [[CRISPR]] i jejich přímou léčbu (genovou terapii). Disciplína stojí na tzv. '''centrálním dogmatu molekulární biologie''', které popisuje tok genetické informace v buňce.

== 🔬 Centrální dogma molekulární biologie ==
Tento koncept, poprvé formulovaný [[Francis Crick|Francisem Crickem]] v roce 1958, popisuje základní směr toku informací v biologických systémech. Ačkoliv moderní virologie a epigenetika objevily výjimky (např. zpětná transkripce u [[Retroviry|retrovirů]]), základní schéma zůstává platné pro většinu života na Zemi.

=== 1. Replikace (DNA → DNA) ===
Proces, při kterém se molekula DNA zdvojuje. Je nezbytný pro buněčné dělení ([[mitóza]] a [[meióza]]), aby každá dceřinná buňka získala kompletní kopii genomu.
* Klíčovým enzymem je '''[[DNA polymeráza]]''', která syntetizuje nové vlákno podle templátu původního vlákna.
* Proces je ''semikonzervativní'' – každá nová dvoušroubovice se skládá z jednoho starého a jednoho nově nasyntetizovaného vlákna.
* U člověka probíhá replikace v jádře buňky rychlostí přibližně 50 nukleotidů za sekundu, přičemž opravné mechanismy zajišťují extrémně nízkou chybovost (přibližně 1 chyba na miliardu bází).

=== 2. Transkripce (DNA → RNA) ===
Přepis genetické informace z DNA do RNA.
* Probíhá v buněčném jádře.
* Enzym '''[[RNA polymeráza]]''' vytváří vlákno "messenger RNA" ([[mRNA]]) podle vzoru DNA.
* U eukaryot (včetně člověka) následuje tzv. ''posttranskripční úprava'' (sestřih neboli splicing), kdy jsou z mRNA vystřiženy nekódující úseky ([[intron]]y) a ponechány pouze kódující úseky ([[exon]]y). To umožňuje vznik různých proteinů z jednoho genu (alternativní sestřih).

=== 3. Translace (RNA → Protein) ===
Překlad informace z mRNA do sekvence aminokyselin, čímž vzniká protein.
* Probíhá v cytoplazmě na organelách zvaných [[ribozom]]y.
* Informace je čtena v trojicích bází, tzv. '''[[kodon]]ech'''. Každý kodon odpovídá jedné aminokyselině (např. kodon AUG kóduje methionin a zároveň slouží jako start signál).
* Klíčovou roli hraje transferová RNA ([[tRNA]]), která přináší správné aminokyseliny k ribozomu.

== 🧬 Klíčové molekuly ==
=== Deoxyribonukleová kyselina (DNA) ===
Nositelka genetické informace. Je to makromolekula tvořená dvěma polynukleotidovými řetězci stočenými do pravotočivé dvoušroubovice (struktura objevena v roce 1953 Watsonem a Crickem).
* **Stavební kameny:** Nukleotidy složené z cukru (deoxyribóza), fosfátové skupiny a dusíkaté báze.
* **Báze:** Adenin (A), Guanin (G), Cytosin (C), Thymin (T). Platí pravidlo komplementarity: A se páruje s T (dvěma vodíkovými můstky), C se páruje s G (třemi můstky).
* **Genom:** Kompletní sada DNA organismu. Lidský genom obsahuje přibližně 3,2 miliardy párů bází a cca 20 000 genů kódujících proteiny (stav poznání k roku 2026 po dokončení projektu T2T - Telomere-to-Telomere).

=== Ribonukleová kyselina (RNA) ===
Jednovláknová molekula, která hraje roli prostředníka a regulátora.
* Obsahuje cukr ribózu a místo thyminu bázi Uracil (U).
* **Typy RNA:**
** **mRNA (messenger):** Nese informaci pro výrobu proteinu.
** **tRNA (transfer):** Přenáší aminokyseliny při translaci.
** **rRNA (ribosomal):** Stavební součást ribozomů.
** **miRNA a siRNA:** Nekódující RNA, které regulují genovou expresi (např. umlčováním genů).

== 🛠️ Metody molekulární genetiky ==
Rozvoj oboru je přímo závislý na technologickém pokroku. Moderní laboratoře v roce 2026 využívají kombinaci biochemických metod a umělé inteligence.

=== Polymerázová řetězová reakce (PCR) ===
Technika vyvinutá v roce 1983 [[Kary Mullis|Kary Mullisem]], která umožňuje namnožit (amplifikovat) specifický úsek DNA z nepatrného vzorku na miliony kopií během několika hodin.
* Využívá cyklické střídání teplot a termostabilní DNA polymerázu.
* Je základem pro diagnostiku infekčních chorob (např. COVID-19), forenzní genetiku a klonování.

=== Sekvenování DNA ===
Proces určení přesného pořadí nukleotidů v DNA.
* **Sangerovo sekvenování:** První generace, přesná, ale pomalá. Používá se pro ověřování krátkých úseků.
* **NGS (Next-Generation Sequencing):** Masivní paralelní sekvenování (např. Illumina). Umožňuje osekvenovat celý lidský genom za méně než 24 hodin a s náklady pod 200 USD (ceny k roku 2025).
* **TGS (Third-Generation Sequencing):** Nanopórové sekvenování (Oxford Nanopore). Umožňuje číst extrémně dlouhé úseky DNA v reálném čase, což bylo klíčové pro přečtení repetitivních sekvencí v centromerách.

=== CRISPR-Cas9 a editace genomu ===
Technologie odvozená z imunitního systému bakterií, která umožňuje přesně "vystřihnout" a nahradit část DNA v živé buňce.
* Objevitelky [[Emmanuelle Charpentierová]] a [[Jennifer Doudnaová]] získaly v roce 2020 Nobelovu cenu.
* V roce 2023 a 2024 byly schváleny první terapie založené na CRISPR pro léčbu srpkovité anémie (lék Casgevy).
* V roce 2026 se výzkum soustředí na tzv. '''Prime Editing''' a '''Base Editing''', které jsou bezpečnější a přesnější než původní Cas9, protože nezpůsobují dvojvláknové zlomy DNA.

== 🩺 Aplikace v medicíně a vědě ==
Molekulární genetika způsobila revoluci v chápaní nemocí a jejich léčbě.

=== Genová terapie ===
Léčebný postup, při kterém se do buněk pacienta vpravuje funkční gen, který nahrazuje nebo doplňuje gen poškozený.
* **Ex vivo:** Buňky jsou odebrány z těla (např. kmenové buňky kostní dřeně), geneticky upraveny v laboratoři a vráceny pacientovi.
* **In vivo:** Genetický vektor (často upravený virus) je vpraven přímo do těla pacienta.

=== Farmakogenetika ===
Obor zkoumající, jak genetická výbava jedince ovlivňuje jeho reakci na léky. Cílem je [[personalizovaná medicína]] – předepisování léků "na míru" podle DNA pacienta, což minimalizuje vedlejší účinky a zvyšuje účinnost (např. u [[Warfarin]]u nebo chemoterapie).

=== Forenzní genetika ===
Identifikace osob na základě analýzy DNA (genetická daktyloskopie). Využívá se v kriminalistice k usvědčení pachatelů (nebo zproštění viny) a při určování otcovství. Zkoumají se vysoce variabilní úseky DNA zvané STR (Short Tandem Repeats).

== 🌍 Regulace a epigenetika ==
V posledních dvou dekádách se ukázalo, že samotná sekvence DNA nestačí k vysvětlení fungování organismu. Do hry vstupuje '''[[epigenetika]]'''.
* Jedná se o změny v genové expresi, které nejsou způsobeny změnou sekvence DNA, ale chemickými modifikacemi (např. '''metylace DNA''' nebo modifikace histonů).
* Tyto změny fungují jako "vypínače" genů a mohou být ovlivněny prostředím (strava, stres, toxiny).
* Některé epigenetické změny mohou být dědičné, což znamená, že životní styl rodičů může ovlivnit zdraví potomků.

== 📜 Historické milníky ==
* **1866:** [[Gregor Mendel]] publikuje zákony dědičnosti (tehdy ještě neznal DNA).
* **1944:** Avery, MacLeod a McCarty dokazují, že nositelem dědičnosti je DNA, nikoliv proteiny.
* **1953:** Watson, Crick a Franklinová odhalují strukturu dvoušroubovice DNA.
* **1966:** Rozluštění genetického kódu (které triplety odpovídají kterým aminokyselinám).
* **1983:** Vynález PCR.
* **2003:** Dokončení projektu Human Genome Project (HGP) – přečtení 92 % lidského genomu.
* **2012:** Objev technologie CRISPR-Cas9.
* **2022:** Publikování kompletního lidského genomu "Telomere-to-Telomere" (T2T), včetně chybějících 8 %.
* **2024:** Nástup AI modelů (jako AlphaFold 3), které dokáží predikovat interakce DNA, RNA a proteinů s bezprecedentní přesností.

== 👶 Pro laiky: Genetická kuchařka ==
Představte si molekulární genetiku jako proces vaření ve velké restauraci (buňce).

* **DNA** je obrovská, vzácná **kuchařská kniha**, která je zamčená v trezoru (jádro buňky), aby se nepoškodila. Obsahuje recepty na všechno, co restaurace umí uvařit.
* **Gen** je jeden konkrétní **recept** v této knize (např. recept na palačinky = gen pro barvu očí).
* Protože kuchařku nelze vynést z trezoru, musí se recept přepsat na papírek. Tento proces se jmenuje **transkripce** a ten papírek je **RNA**.
* Papírek (RNA) se vynese do kuchyně kuchařům (ribozomům). Ti podle instrukcí na papírku začnou spojovat ingredience (aminokyseliny).
* Výsledný pokrm, který kuchaři uvaří, je **protein**. Proteiny jsou to, co nás tvoří – jsou to cihly (svaly), dělníci (enzymy) i poslíčci (hormony).

Pokud je v kuchařce (DNA) chyba – překlep v receptu – kuchaři uvaří jídlo špatně (vznikne genetická choroba). Molekulární genetici jsou jako editoři, kteří se snaží tyto překlepy najít a opravit.

== Zdroje ==
* [https://www.nature.com/subjects/molecular-genetics Nature - Molecular Genetics Research]
* [https://www.genome.gov/genetics-glossary/Molecular-Genetics National Human Genome Research Institute - Glossary]
* [https://www.science.org/topic/category/genetics-genomics Science - Genetics and Genomics News]
* [https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/2020/press-release/ Nobel Prize Press Release 2020 - CRISPR]
* [https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8900075/ Completing the Human Genome (T2T Consortium)]

{{DEFAULTSORT:Molekulární genetika}}
[[Kategorie:Genetika]]
[[Kategorie:Molekulární biologie]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Vědní obory]]
[[Kategorie:DNA]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.0 Flash]]

← Starší verze		Verze z 14. 1. 2026, 02:44
Řádek 38:		Řádek 38:
	=== Deoxyribonukleová kyselina (DNA) ===		=== Deoxyribonukleová kyselina (DNA) ===
	Nositelka genetické informace. Je to makromolekula tvořená dvěma polynukleotidovými řetězci stočenými do pravotočivé dvoušroubovice (struktura objevena v roce 1953 Watsonem a Crickem).		Nositelka genetické informace. Je to makromolekula tvořená dvěma polynukleotidovými řetězci stočenými do pravotočivé dvoušroubovice (struktura objevena v roce 1953 Watsonem a Crickem).
	* Stavební kameny: Nukleotidy složené z cukru (deoxyribóza), fosfátové skupiny a dusíkaté báze.		* '''Stavební kameny:''' Nukleotidy složené z cukru (deoxyribóza), fosfátové skupiny a dusíkaté báze.
	* Báze: Adenin (A), Guanin (G), Cytosin (C), Thymin (T). Platí pravidlo komplementarity: A se páruje s T (dvěma vodíkovými můstky), C se páruje s G (třemi můstky).		* '''Báze:''' Adenin (A), Guanin (G), Cytosin (C), Thymin (T). Platí pravidlo komplementarity: A se páruje s T (dvěma vodíkovými můstky), C se páruje s G (třemi můstky).
	* Genom: Kompletní sada DNA organismu. Lidský genom obsahuje přibližně 3,2 miliardy párů bází a cca 20 000 genů kódujících proteiny (stav poznání k roku 2026 po dokončení projektu T2T - Telomere-to-Telomere).		* '''Genom:''' Kompletní sada DNA organismu. Lidský genom obsahuje přibližně 3,2 miliardy párů bází a cca 20 000 genů kódujících proteiny (stav poznání k roku 2026 po dokončení projektu T2T - Telomere-to-Telomere).

	=== Ribonukleová kyselina (RNA) ===		=== Ribonukleová kyselina (RNA) ===
	Jednovláknová molekula, která hraje roli prostředníka a regulátora.		Jednovláknová molekula, která hraje roli prostředníka a regulátora.
	* Obsahuje cukr ribózu a místo thyminu bázi Uracil (U).		* Obsahuje cukr ribózu a místo thyminu bázi Uracil (U).
	* Typy RNA:		* '''Typy RNA:**
	~~ ~~mRNA (messenger):** Nese informaci pro výrobu proteinu.		''' '''mRNA (messenger):** Nese informaci pro výrobu proteinu.
	~~ ~~tRNA (transfer):** Přenáší aminokyseliny při translaci.		''' '''tRNA (transfer):** Přenáší aminokyseliny při translaci.
	~~ ~~rRNA (ribosomal):** Stavební součást ribozomů.		''' '''rRNA (ribosomal):** Stavební součást ribozomů.
	~~ ~~miRNA a siRNA:** Nekódující RNA, které regulují genovou expresi (např. umlčováním genů).		''' '''miRNA a siRNA:''' Nekódující RNA, které regulují genovou expresi (např. umlčováním genů).

	== 🛠️ Metody molekulární genetiky ==		== 🛠️ Metody molekulární genetiky ==
Řádek 61:		Řádek 61:
	=== Sekvenování DNA ===		=== Sekvenování DNA ===
	Proces určení přesného pořadí nukleotidů v DNA.		Proces určení přesného pořadí nukleotidů v DNA.
	* Sangerovo sekvenování: První generace, přesná, ale pomalá. Používá se pro ověřování krátkých úseků.		* '''Sangerovo sekvenování:''' První generace, přesná, ale pomalá. Používá se pro ověřování krátkých úseků.
	* NGS (Next-Generation Sequencing): Masivní paralelní sekvenování (např. Illumina). Umožňuje osekvenovat celý lidský genom za méně než 24 hodin a s náklady pod 200 USD (ceny k roku 2025).		* '''NGS (Next-Generation Sequencing):''' Masivní paralelní sekvenování (např. Illumina). Umožňuje osekvenovat celý lidský genom za méně než 24 hodin a s náklady pod 200 USD (ceny k roku 2025).
	* TGS (Third-Generation Sequencing): Nanopórové sekvenování (Oxford Nanopore). Umožňuje číst extrémně dlouhé úseky DNA v reálném čase, což bylo klíčové pro přečtení repetitivních sekvencí v centromerách.		* '''TGS (Third-Generation Sequencing):''' Nanopórové sekvenování (Oxford Nanopore). Umožňuje číst extrémně dlouhé úseky DNA v reálném čase, což bylo klíčové pro přečtení repetitivních sekvencí v centromerách.

	=== CRISPR-Cas9 a editace genomu ===		=== CRISPR-Cas9 a editace genomu ===
Řádek 76:		Řádek 76:
	=== Genová terapie ===		=== Genová terapie ===
	Léčebný postup, při kterém se do buněk pacienta vpravuje funkční gen, který nahrazuje nebo doplňuje gen poškozený.		Léčebný postup, při kterém se do buněk pacienta vpravuje funkční gen, který nahrazuje nebo doplňuje gen poškozený.
	* Ex vivo: Buňky jsou odebrány z těla (např. kmenové buňky kostní dřeně), geneticky upraveny v laboratoři a vráceny pacientovi.		* '''Ex vivo:''' Buňky jsou odebrány z těla (např. kmenové buňky kostní dřeně), geneticky upraveny v laboratoři a vráceny pacientovi.
	* In vivo: Genetický vektor (často upravený virus) je vpraven přímo do těla pacienta.		* '''In vivo:''' Genetický vektor (často upravený virus) je vpraven přímo do těla pacienta.

	=== Farmakogenetika ===		=== Farmakogenetika ===
Řádek 92:		Řádek 92:

	== 📜 Historické milníky ==		== 📜 Historické milníky ==
	* 1866: [[Gregor Mendel]] publikuje zákony dědičnosti (tehdy ještě neznal DNA).		* '''1866:''' [[Gregor Mendel]] publikuje zákony dědičnosti (tehdy ještě neznal DNA).
	* 1944: Avery, MacLeod a McCarty dokazují, že nositelem dědičnosti je DNA, nikoliv proteiny.		* '''1944:''' Avery, MacLeod a McCarty dokazují, že nositelem dědičnosti je DNA, nikoliv proteiny.
	* 1953: Watson, Crick a Franklinová odhalují strukturu dvoušroubovice DNA.		* '''1953:''' Watson, Crick a Franklinová odhalují strukturu dvoušroubovice DNA.
	* 1966: Rozluštění genetického kódu (které triplety odpovídají kterým aminokyselinám).		* '''1966:''' Rozluštění genetického kódu (které triplety odpovídají kterým aminokyselinám).
	* 1983: Vynález PCR.		* '''1983:''' Vynález PCR.
	* 2003: Dokončení projektu Human Genome Project (HGP) – přečtení 92 % lidského genomu.		* '''2003:''' Dokončení projektu Human Genome Project (HGP) – přečtení 92 % lidského genomu.
	* 2012: Objev technologie CRISPR-Cas9.		* '''2012:''' Objev technologie CRISPR-Cas9.
	* 2022: Publikování kompletního lidského genomu "Telomere-to-Telomere" (T2T), včetně chybějících 8 %.		* '''2022:''' Publikování kompletního lidského genomu "Telomere-to-Telomere" (T2T), včetně chybějících 8 %.
	* 2024: Nástup AI modelů (jako AlphaFold 3), které dokáží predikovat interakce DNA, RNA a proteinů s bezprecedentní přesností.		* '''2024:''' Nástup AI modelů (jako AlphaFold 3), které dokáží predikovat interakce DNA, RNA a proteinů s bezprecedentní přesností.

	== 👶 Pro laiky: Genetická kuchařka ==		== 👶 Pro laiky: Genetická kuchařka ==
	Představte si molekulární genetiku jako proces vaření ve velké restauraci (buňce).		Představte si molekulární genetiku jako proces vaření ve velké restauraci (buňce).

	* DNA je obrovská, vzácná kuchařská kniha, která je zamčená v trezoru (jádro buňky), aby se nepoškodila. Obsahuje recepty na všechno, co restaurace umí uvařit.		* '''DNA je obrovská, vzácná kuchařská kniha''', která je zamčená v trezoru (jádro buňky), aby se nepoškodila. Obsahuje recepty na všechno, co restaurace umí uvařit.
	* Gen je jeden konkrétní recept v této knize (např. recept na palačinky = gen pro barvu očí).		* '''Gen je jeden konkrétní recept''' v této knize (např. recept na palačinky = gen pro barvu očí).
	* Protože kuchařku nelze vynést z trezoru, musí se recept přepsat na papírek. Tento proces se jmenuje transkripce a ten papírek je RNA.		* Protože kuchařku nelze vynést z trezoru, musí se recept přepsat na papírek. Tento proces se jmenuje '''transkripce a ten papírek je RNA'''.
	* Papírek (RNA) se vynese do kuchyně kuchařům (ribozomům). Ti podle instrukcí na papírku začnou spojovat ingredience (aminokyseliny).		* Papírek (RNA) se vynese do kuchyně kuchařům (ribozomům). Ti podle instrukcí na papírku začnou spojovat ingredience (aminokyseliny).
	* Výsledný pokrm, který kuchaři uvaří, je protein. Proteiny jsou to, co nás tvoří – jsou to cihly (svaly), dělníci (enzymy) i poslíčci (hormony).		* Výsledný pokrm, který kuchaři uvaří, je '''protein'''. Proteiny jsou to, co nás tvoří – jsou to cihly (svaly), dělníci (enzymy) i poslíčci (hormony).

	Pokud je v kuchařce (DNA) chyba – překlep v receptu – kuchaři uvaří jídlo špatně (vznikne genetická choroba). Molekulární genetici jsou jako editoři, kteří se snaží tyto překlepy najít a opravit.		Pokud je v kuchařce (DNA) chyba – překlep v receptu – kuchaři uvaří jídlo špatně (vznikne genetická choroba). Molekulární genetici jsou jako editoři, kteří se snaží tyto překlepy najít a opravit.

Molekulární genetika - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“