https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Milan_Kn%C3%AD%C5%BE%C3%A1k 2026-08-05T14:47:08Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Milan_Kn%C3%AD%C5%BE%C3%A1k&diff=127480&oldid=prev 2026-07-30T22:44:32Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Milan Knížák | obrázek = | datum_narození = 19. dubna 1940 | místo_narození = <a href="/index.php/Plze%C5%88" title="Plzeň">Plzeň</a>, <a href="/index.php/Protektor%C3%A1t_%C4%8Cechy_a_Morava" title="Protektorát Čechy a Morava">Protektorát Čechy a Morava</a> | datum_úmrtí = 26. července 2026 | místo_úmrtí = <a href="/index.php/Praha" title="Praha">Praha</a>, <a href="/index.php/%C4%8Cesko" title="Česko">Česko</a> | povolání = výtvarník, hudebník, performer, pedagog, designér | aktivní_od = 1960 | choť = Marie Knížáková | ocenění = <a href="/index.php/Medaile_Za_z%C3%A1sluhy" title="Medaile Za zásluhy">Medaile Za zásluhy</a> I. stupně (2010) }} &#039;&#039;&#039;Milan Knížák&#039;&#039;&#039; (19. dubna 194…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Osobnost<br /> | jméno = Milan Knížák<br /> | obrázek = <br /> | datum_narození = 19. dubna 1940<br /> | místo_narození = [[Plzeň]], [[Protektorát Čechy a Morava]]<br /> | datum_úmrtí = 26. července 2026<br /> | místo_úmrtí = [[Praha]], [[Česko]]<br /> | povolání = výtvarník, hudebník, performer, pedagog, designér<br /> | aktivní_od = 1960<br /> | choť = Marie Knížáková<br /> | ocenění = [[Medaile Za zásluhy]] I. stupně (2010)<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Milan Knížák&#039;&#039;&#039; (19. dubna 1940 [[Plzeň]] – 26. července 2026 [[Praha]]) byl český interdisciplinární umělec, výtvarník, hudebník, sochař, designér, performer a vysokoškolský pedagog. Na české a mezinárodní scéně působil jako jeden z průkopníků akčního umění, happeningu a konceptuální tvorby. V šedesátých letech 20. století se stal jediným českým zástupcem v mezinárodním uměleckém hnutí [[Fluxus]]. <br /> <br /> Po pádu komunistického režimu v [[Československo|Československu]] zastával přední funkce v nejvýznamnějších státních kulturních a vzdělávacích institucích. V letech 1990 až 1997 působil jako rektor [[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]], kde současně pětadvacet let vedl Ateliér intermediální tvorby. Od července 1999 do května 2011 vykonával funkci generálního ředitele [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]]. Jeho umělecká i manažerská činnost byla opakovaně předmětem veřejných debat. Během své kariéry získal řadu ocenění, včetně státního vyznamenání [[Medaile Za zásluhy]] I. stupně v oblasti kultury, které obdržel v roce 2010. <br /> <br /> == 👤 Životopis a raná léta ==<br /> Milan Knížák se narodil 19. dubna 1940 v [[Plzeň|Plzni]] do rodiny Karla Knížáka, který působil jako učitel. Rané dětství strávil ve městě [[Blovice]] na jižním Plzeňsku. V létě roku 1945 se rodina přestěhovala do [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]], kde Knížákova matka získala pozici ekonomické náměstkyně. V tomto lázeňském městě Knížák absolvoval základní školní docházku. Středoškolské vzdělání završil v roce 1957 maturitou na jedenáctileté střední škole v sousedním městě [[Planá (okres Tachov)|Planá]].<br /> <br /> Po maturitě se opakovaně pokoušel o přijetí ke studiu na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]], avšak zpočátku nebyl úspěšný. Krátce navštěvoval Vysokou školu pedagogickou v [[Praha|Praze]]. V roce 1958 byl na [[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]] přijat do přípravného ročníku, z něhož byl ovšem po roce vyloučen. Následně studoval také na [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy]], žádné ze zmíněných vysokoškolských studií však v té době formálně nedokončil (doktorské studium na akademii absolvoval až v letech 1997 až 1998). Po ukončení prezenční vojenské služby se živil řadou nekvalifikovaných dělnických profesí, pracoval mimo jiné jako uklízeč. Od počátku šedesátých let se začal naplno a profesionálně věnovat umělecké činnosti.<br /> <br /> == 🎸 Underground, skupina Aktual a hnutí Fluxus ==<br /> Zásadní zlom v Knížákově umělecké dráze přinesla první polovina šedesátých let. V roce 1964 založil v [[Praha|Praze]] nezávislé sdružení Aktuální umění, které bylo od roku 1966 přejmenováno na hnutí Aktual. V rámci tohoto sdružení organizoval umělecké akce, happeningy a demonstrace na veřejných prostranstvích, přičemž nejznámější z nich nesla název Druhá manifestace aktuálního umění (1965). <br /> <br /> Koncem roku 1967 založil v [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]] undergroundovou hudební skupinu Aktual. Kapela kombinovala rockovou hudbu s netradičními, často průmyslovými zvuky a syrovými, provokativními texty. Její rané koncerty často narušovala tehdejší státní policie. Podle Knížákových vzpomínek na koncert z roku 1968 museli diváci vyrazit dveře sálu, mnozí po zahájení produkce znechuceně odešli a prostor následně obsadila Veřejná bezpečnost. Pro tuto kapelu složil Knížák řadu textů, z nichž k nejcitovanějším patří píseň „Zastavte všechny války“ z roku 1968.<br /> <br /> V šedesátých letech Knížák systematicky rozvíjel fenomén takzvané destruované hudby (Broken Music). Tento koncept spočíval v mechanickém poškozování klasických vinylových gramofonových desek – Knížák je lámal, řezal, opaloval, následně znovu slepoval a přehrával na gramofonech. Vzniklé přeskoky a praskání jehly se staly samotným kompozičním principem. Koncept si získal značný mezinárodní ohlas, v roce 1969 jej do svých publikací zařadil i americký avantgardní skladatel [[John Cage]]. <br /> <br /> Díky inovativním postupům v oblasti akčního umění navázal Knížák kontakt s mezinárodním hnutím [[Fluxus]], které v [[New York (město)|New Yorku]] založil teoretik George Maciunas. Ten jmenoval Knížáka „ředitelem hnutí Fluxus pro Východ“. Členové hnutí prosazovali smazávání hranic mezi uměním a každodenním životem. V letech 1968 až 1970 pobýval Knížák ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], kde přednášel na univerzitách a realizoval umělecké akce přímo ve spolupráci se zámořskými členy Fluxu.<br /> <br /> Po návratu do normalizačního [[Československo|Československa]] čelil systematické perzekuci ze strany státního aparátu. V evidenci [[Státní bezpečnost|Státní bezpečnosti]] byl veden jako nepřátelská osoba již od roku 1966. Podstoupil více než tři sta policejních výslechů, byl několikrát zatčen, vězněn a úřady mu nechaly násilně ostříhat dlouhé vlasy. Prezentace jeho děl v oficiálních tuzemských galeriích byla po celá sedmdesátá a osmdesátá léta znemožněna. Výjimkou byl roční stipendijní pobyt v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]], který Knížák absolvoval v letech 1979 až 1980 díky podpoře nadace DAAD. <br /> <br /> == 🎨 Výtvarná tvorba, design a architektura ==<br /> Knížákovo výtvarné dílo pokrývá rozsáhlé spektrum technik od klasické malby po tvorbu objektů a asambláží. V sedmdesátých a osmdesátých letech vytvářel nehratelné varianty svých poškozených gramodesek (např. Dvojité kompozice z roku 1988), ze kterých tvořil sochařská díla doplněná o drobné předměty. Pozornost budil i cykly obrazů malovaných na tělo nebo sérií mutantních soch (např. objekt Černá Václavka). Po roce 2000 se soustředil na velkoformátovou malbu, především na sérii s názvem Abstraktní komiks.<br /> <br /> Značný vliv zanechal v oblasti produktového designu a návrhářství nábytku, kde programově odmítal strohý funkcionalismus. Prosadil tezi, že by nábytek neměl pouze nenápadně sloužit. Své židle a stoly navrhoval jako vizuálně výrazné solitéry blížící se volnému sochařství. Ve svém teoretickém textu „Proč se neoženit s židlí?“ popsal tyto objekty jako tvory z jiné galaxie, kteří mlčky naslouchají lidem v interiéru. Typickým příkladem tohoto přístupu je židle Softhard, zařazená do stálých sbírek Muzea umění v [[Olomouc|Olomouci]]. Zabýval se také návrhy módy, šperků a utopických architektonických projektů. Svá díla prezentoval na stovkách výstav a mnohá z nich byla zakoupena do prestižních mezinárodních institucí. <br /> <br /> == 🏛️ Akademická a manažerská kariéra ==<br /> <br /> === Akademie výtvarných umění v Praze ===<br /> Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce 1989 Knížák naplno vstoupil do sféry oficiálního kulturního a akademického managementu. V lednu 1990 byl na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] zvolen rektorem (do funkce oficiálně nastoupil 2. února 1990). V této pozici, kterou zastával až do konce ledna 1997, provedl radikální reorganizaci instituce. Během krátké doby propustil většinu pedagogů spojených s normalizačním režimem a na jejich místa dosadil nové osobnosti nezávislého umění. Současně otevřel výuku novým médiím a konceptuálním směrům. Sám na škole od roku 1989 až do roku 2015 vedl Ateliér intermediální tvorby. Jeho ateliérem prošla v devadesátých letech řada výtvarníků, kteří později formovali českou vizuální scénu (např. [[Krištof Kintera]], [[Milena Dopitová]] nebo Pavla Sceranková).<br /> <br /> === Národní galerie v Praze ===<br /> Dne 1. července 1999 jej tehdejší ministr kultury [[Pavel Dostál]] jmenoval generálním ředitelem [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]]. Během svého dvanáctiletého působení, které ukončil v květnu 2011, Knížák instituci finančně stabilizoval a vyrovnal její tehdejší deficitní hospodaření. <br /> <br /> Během srpnových povodní v roce 2002 úspěšně koordinoval evakuaci a ochranu sbírkových fondů z ohrožených objektů zámku na [[Zbraslav|Zbraslavi]] a Kláštera svaté Anežky České na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]]. Pod Knížákovým vedením galerie rozšířila své expoziční prostory (zejména rozvoj Veletržního paláce, Paláce Kinských, kubistické expozice v Domě U Černé Matky Boží a otevření Salmovského paláce). Zasadil se také o historicky nejdražší akvizici v dějinách galerie, kdy stát za 94 milionů korun zakoupil stěžejní část sbírky továrníka Jindřicha Waldese, zahrnující osm obrazů [[František Kupka|Františka Kupky]].<br /> <br /> Jeho ředitelská éra však byla zatížena řadou konfliktů. Z instituce pod jeho vedením odešlo několik mezinárodně uznávaných kurátorů kvůli neshodám ohledně Knížákova autoritativního způsobu řízení. Velké spory vedl se Společností Jindřicha Chalupeckého, jejíž laureáti dokonce několikrát odmítli svá díla v prostorách galerie vystavit a na protest proti Knížákovi organizovali bojkot.<br /> <br /> == ⚖️ Politická angažovanost a veřejné působení ==<br /> Milan Knížák trvale intervenoval do veřejných i politických debat. Z ideologického hlediska zastával silně konzervativní a euroskeptické postoje. Dlouhodobě se přátelil s politikem a bývalým prezidentem [[Václav Klaus|Václavem Klausem]]. V roce 1998 kandidoval jako nezávislý kandidát s podporou [[Občanská demokratická strana|ODS]] do [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu Parlamentu České republiky]] v pražském volebním obvodu, avšak neuspěl. O šest let později se pokusil získat mandát v [[Evropský parlament|Evropském parlamentu]] za uskupení Národní koalice.<br /> <br /> V letech 2001 až 2003 zasedal jako volený člen v Radě [[Česká televize|České televize]]. Jako komentátor a host televizních pořadů (např. Kotel na TV Nova) ostře vystupoval proti soudobým trendům. Podle mediálních analýz ze závěru jeho života poskytoval svou kulturní autoritu internetovým a alternativním médiím, a některými publicisty tak byl spojován s formováním tuzemské takzvané dezinformační scény.<br /> <br /> == 🗓 Současnost a úmrtí ==<br /> Milan Knížák zemřel v neděli 26. července 2026 v [[Praha|Praze]] ve věku 86 let. O jeho úmrtí informoval média někdejší spolupracovník Václava Klause a tehdejší ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V reakci na jeho skon zřídila [[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]] v hlavní budově na Letné oficiální pietní místo a [[Česká televize|Česká televize]] a [[Český rozhlas]] zařadily do svého programu vzpomínkové bloky, včetně archivních rozhovorů a pořadu Osudy na stanici Vltava.<br /> <br /> Den po jeho úmrtí, v pondělí 27. července 2026, schválila vláda návrh na uspořádání pohřbu se státními poctami. S tímto návrhem vyslovila souhlas i umělcova vdova Marie Knížáková, odmítla však předběžné veřejné vystavení rakve s ostatky. Obřad s příslušnými státními formalitami, jejichž detaily projednávalo [[Ministerstvo kultury České republiky|ministerstvo kultury]], byl naplánován na pátek 7. srpna 2026 do velké obřadní síně krematoria v pražských [[Strašnice|Strašnicích]].<br /> <br /> Zpráva o Knížákově úmrtí přišla v době vrcholících příprav jeho rozsáhlých retrospektiv. Na podzim roku 2027 naplánovala Moravská galerie v [[Brno|Brně]] soubornou výstavu jeho děl v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea. Podle zástupců galerie se Knížák navzdory těžkému zdravotnímu stavu na této přípravě až do posledních týdnů osobně a intenzivně podílel – navrhl koncepci, vytvořil seznam klíčových exponátů, načrtl instalační dispozice a definoval podobu doprovodných materiálů. Přípravu paralelní retrospektivy potvrdilo pro další roky také vedení [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]].<br /> <br /> == 📈 Přehled manažerských funkcí ==<br /> Následující tabulka chronologicky dokumentuje období a rozsah klíčových akademických a manažerských pozic Milana Knížáka po roce 1989. Žádné z hlavních funkčních období není v tabulce vynecháno.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Funkce a pozice !! Instituce !! Začátek působení !! Konec působení<br /> |-<br /> | Vedoucí Ateliéru intermediální tvorby || [[Akademie výtvarných umění v Praze]] || 1. září 1989 || 30. června 2015<br /> |-<br /> | Rektor akademie || [[Akademie výtvarných umění v Praze]] || 2. února 1990 || 31. ledna 1997<br /> |-<br /> | Generální ředitel || [[Národní galerie Praha|Národní galerie v Praze]] || 1. července 1999 || 31. května 2011<br /> |-<br /> | Člen rady || Rada [[Česká televize|České televize]] || 25. května 2001 || 26. února 2003<br /> |}<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://milanknizak.com Osobní webová prezentace Milana Knížáka]<br /> * [https://avu.cz Akademie výtvarných umění v Praze]<br /> * [https://ngprague.cz Národní galerie Praha]<br /> * [https://moravska-galerie.cz Moravská galerie v Brně]<br /> * [https://muo.cz Muzeum umění Olomouc]<br /> * [https://pametnaroda.cz Paměť národa]<br /> * [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24 Zpravodajství]<br /> * [https://novinky.cz Novinky.cz]<br /> * [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Knížák, Milan}}<br /> [[Kategorie:Lidé]]<br /> [[Kategorie:Češi]]<br /> [[Kategorie:Muži]]<br /> [[Kategorie:Narození 19. dubna]]<br /> [[Kategorie:Narození 1940]]<br /> [[Kategorie:Narození v Plzni]]<br /> [[Kategorie:Úmrtí 26. července]]<br /> [[Kategorie:Úmrtí 2026]]<br /> [[Kategorie:Úmrtí v Praze]]<br /> [[Kategorie:Zesnulí lidé]]<br /> [[Kategorie:Čeští výtvarníci]]<br /> [[Kategorie:Čeští malíři]]<br /> [[Kategorie:Čeští sochaři]]<br /> [[Kategorie:Čeští designéři]]<br /> [[Kategorie:Čeští hudebníci]]<br /> [[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]<br /> [[Kategorie:Ředitelé Národní galerie v Praze]]<br /> [[Kategorie:Rektoři Akademie výtvarných umění v Praze]]<br /> [[Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy]]<br /> [[Kategorie:Berani (znamením)]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]</div>

Filmedy