<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mikroskop</id>
	<title>Mikroskop - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mikroskop"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Mikroskop&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-20T08:03:40Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Mikroskop&amp;diff=11640&amp;oldid=prev</id>
		<title>TvůrčíBot: Bot: AI generace (Mikroskop)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Mikroskop&amp;diff=11640&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-25T14:17:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Mikroskop)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Vědecký nástroj&lt;br /&gt;
| název = Mikroskop&lt;br /&gt;
| obrázek = Olimpus-CH2.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Běžný světelný (optický) mikroskop používaný ve školách a laboratořích.&lt;br /&gt;
| účel = Zvětšení a pozorování objektů příliš malých pro [[lidské oko|neozbrojené oko]].&lt;br /&gt;
| vynálezce = Tradičně připisován [[Zacharias Janssen|Zachariasi Janssenovi]] a jeho otci Hansovi.&lt;br /&gt;
| rok_vynálezu = Kolem roku 1590.&lt;br /&gt;
| obor = [[Optika]], [[Biologie]], [[Medicína]], [[Materiálové vědy]], [[Forenzní vědy]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mikroskop&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (dříve česky též &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;drobnohled&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je optický přístroj, který slouží k pozorování a zobrazení velmi malých objektů, jež jsou neviditelné nebo obtížně viditelné pouhým [[lidské oko|okem]]. Název pochází z řeckých slov &amp;#039;&amp;#039;mikrós&amp;#039;&amp;#039; (malý) a &amp;#039;&amp;#039;skopein&amp;#039;&amp;#039; (dívat se, pozorovat). Věda, která se zabývá zkoumáním objektů pomocí mikroskopu, se nazývá [[mikroskopie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejběžnějším typem je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;optický mikroskop&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který využívá [[světlo]] a soustavu [[čočka (optika)|čoček]] k vytvoření zvětšeného obrazu. Existují však i pokročilejší typy, jako je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;elektronový mikroskop&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který místo světla používá svazky [[elektron]]ů a dosahuje mnohem vyššího zvětšení a rozlišení. Mikroskopy jsou klíčovým nástrojem v mnoha vědních oborech, včetně [[biologie]], [[medicína|medicíny]], [[chemie]], [[fyzika|fyziky]] a materiálových věd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Vynález mikroskopu otevřel lidstvu zcela nový svět a je spojen s několika klíčovými postavami a technologickými pokroky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;První složené mikroskopy (konec 16. století):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Za vynálezce prvního složeného mikroskopu (s více čočkami) jsou považováni nizozemští výrobci brýlí, otec a syn &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hans a Zacharias Janssenovi&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; kolem roku 1590. Jejich přístroj se skládal z trubice se dvěma čočkami, který dokázal objekt zvětšit 3x až 9x.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Raná pozorování (17. století):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Nizozemsko}} [[Antoni van Leeuwenhoek]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1632–1723) je často nazýván &amp;quot;otcem mikroskopie&amp;quot;. Sám si brousil vysoce kvalitní jednoduché čočky, kterými dosahoval až 200násobného zvětšení. Jako první pozoroval a popsal mikroorganismy (které nazval &amp;#039;&amp;#039;animalcules&amp;#039;&amp;#039;), [[spermie]], [[krev|krevní buňky]] a svalová vlákna.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;{{Vlajka|Spojené království}} [[Robert Hooke]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (1635–1703) v roce 1665 publikoval své přelomové dílo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;quot;Micrographia&amp;quot;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, první knihu plně věnovanou mikroskopickým pozorováním. Kniha obsahovala detailní kresby a poprvé použil termín &amp;quot;[[buňka]]&amp;quot; (&amp;#039;&amp;#039;cell&amp;#039;&amp;#039;) při pozorování struktury [[korek|korku]], která mu připomínala mnišské cely v klášteře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zdokonalení v 19. století:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V 19. století došlo k výraznému zlepšení kvality čoček. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ernst Abbe]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, spolupracující s firmou &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Carl Zeiss AG|Carl Zeiss]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, formuloval teoretické základy moderní optiky a vyvinul achromatické objektivy, které odstranily barevnou vadu a výrazně zlepšily kvalitu obrazu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Éra elektronové mikroskopie (20. století):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** V roce 1931 vynalezl &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ernst Ruska]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; první &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[transmisní elektronový mikroskop]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (TEM), který místo světla využívá svazek elektronů. Tento objev, za který v roce 1986 obdržel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu]], umožnil dosáhnout mnohonásobně vyššího zvětšení (až 1 000 000x) a rozlišení než u optických mikroskopů.&lt;br /&gt;
** Později byl vyvinut &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[rastrovací elektronový mikroskop]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (SEM), který skenuje povrch vzorku a vytváří detailní trojrozměrné obrazy.&lt;br /&gt;
** V 80. letech 20. století byl vynalezen &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mikroskop skenující sondou&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (SPM), jako je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[mikroskopie atomárních sil]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (AFM), který umožňuje &amp;quot;osahávat&amp;quot; povrch vzorku a zobrazovat jednotlivé [[atom]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Princip a fungování ==&lt;br /&gt;
Základním principem mikroskopu je zvětšení zorného úhlu, pod kterým pozorujeme objekt. Umožňuje nám to rozeznat detaily, které by jinak byly pod rozlišovací schopností lidského oka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Optický mikroskop ===&lt;br /&gt;
Optický mikroskop využívá soustavu dvou spojných čoček (nebo jejich skupin), které mají společnou optickou osu.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Objektiv:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je umístěn blíže k pozorovanému předmětu. Má krátkou [[ohnisková vzdálenost|ohniskovou vzdálenost]] a vytváří skutečný, zvětšený a převrácený obraz.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Okulár:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je blíže k oku pozorovatele a funguje jako [[lupa]]. Bere obraz vytvořený objektivem a dále ho zvětšuje. Výsledný obraz je zdánlivý, převrácený a výrazně zvětšený.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkové zvětšení mikroskopu je dáno součinem zvětšení objektivu a zvětšení okuláru. Klíčovým parametrem je však &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;rozlišovací schopnost&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, která určuje nejmenší vzdálenost dvou bodů, které jsme ještě schopni vidět odděleně. U optických mikroskopů je omezena vlnovou délkou světla na přibližně 0,2 mikrometru (200 [[nanometr]]ů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronový mikroskop ===&lt;br /&gt;
Elektronové mikroskopy fungují na odlišném principu. Místo fotonů (světla) využívají svazek urychlených elektronů, které mají mnohem kratší vlnovou délku. Díky tomu dosahují mnohem vyššího rozlišení (až na úroveň jednotlivých atomů) a zvětšení. Místo skleněných čoček se k usměrňování a zaostřování elektronového svazku používají silná [[elektromagnet|elektromagnetická pole]] (elektromagnetické čočky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Základní části mikroskopu ==&lt;br /&gt;
Běžný biologický mikroskop se skládá z mechanické a optické části.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Okulár:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Čočka (nebo soustava čoček), do které se dívá pozorovatel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tubus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Trubice spojující okulár s objektivem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Revolverová hlavice:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Otočný mechanismus, který drží několik objektivů s různým zvětšením.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Objektivy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Soustavy čoček nejblíže k preparátu, které zajišťují primární zvětšení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stolek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Plocha, na kterou se umisťuje preparát (obvykle na [[Mikroskopické sklíčko|podložním sklíčku]]).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ostřící šrouby:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Makrošroub:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pro hrubé zaostření (rychlý posun stolku).&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mikrošroub:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pro jemné doostření obrazu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Osvětlovací soustava:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zdroj světla:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Lampa nebo zrcátko, které osvětluje vzorek.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kondenzor:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Soustřeďuje světlo na preparát.&lt;br /&gt;
** &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Clona:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Reguluje množství světla procházejícího vzorkem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Statív:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nosná konstrukce, která drží všechny části pohromadě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📚 Typy mikroskopů ==&lt;br /&gt;
Mikroskopy se dělí do několika hlavních kategorií podle principu, na kterém fungují, a podle jejich využití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Optické (světelné) mikroskopy ===&lt;br /&gt;
Využívají viditelné světlo k zobrazení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biologický (prosvětlovací) mikroskop:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejběžnější typ, používá se k pozorování tenkých, průsvitných preparátů (např. [[tkáň|tkáňových]] řezů, buněk).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stereoskopický mikroskop (stereolupa):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Poskytuje trojrozměrný (3D) obraz při menším zvětšení. Je vhodný pro pozorování neprůhledných předmětů, jako jsou [[hmyz]], [[minerál]]y nebo pro jemnou práci (např. v [[mikrochirurgie|mikrochirurgii]]).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fluorescenční mikroskop:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá [[fluorescence]]. Vzorek je označen fluorescenčními barvivy, která po osvícení specifickou vlnovou délkou světla sama září. Používá se v [[molekulární biologie|molekulární biologii]] a medicínské diagnostice.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konfokální mikroskop:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá [[laser]] k postupnému skenování vzorku bod po bodu. Umožňuje vytvářet velmi ostré obrazy tenkých optických řezů a rekonstruovat 3D modely.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Polarizační mikroskop:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá polarizované světlo a je určen ke studiu optických vlastností krystalických materiálů, jako jsou minerály nebo [[polymer]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronové mikroskopy ===&lt;br /&gt;
Místo světla využívají svazky elektronů a dosahují mnohem vyššího rozlišení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Transmisní elektronový mikroskop (TEM):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Elektronový svazek prochází skrz ultratenký vzorek (desítky nanometrů). Výsledný obraz poskytuje informace o vnitřní struktuře materiálu s rozlišením až na úroveň atomů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rastrovací (skenovací) elektronový mikroskop (SEM):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Svazek elektronů &amp;quot;oskenuje&amp;quot; povrch vzorku a detekují se odražené nebo sekundární elektrony. Vytváří detailní 3D obraz povrchu vzorku s velkou hloubkou ostrosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mikroskopy skenující sondou (SPM) ===&lt;br /&gt;
Zobrazují povrch vzorku tak, že ho &amp;quot;osahávají&amp;quot; velmi ostrým hrotem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mikroskopie atomárních sil (AFM):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hrot na pružném nosníku je v kontaktu nebo těsné blízkosti povrchu. Laserový paprsek snímá jeho nepatrné pohyby, čímž se mapuje topografie povrchu s atomárním rozlišením.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skenovací tunelovací mikroskop (STM):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá [[kvantová mechanika|kvantově-mechanický]] jev zvaný [[tunelový jev]]. Mezi vodivým hrotem a vodivým vzorkem protéká malý elektrický proud, jehož velikost závisí na vzdálenosti. Umožňuje zobrazovat a dokonce i manipulovat s jednotlivými atomy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Jak funguje mikroskop? ==&lt;br /&gt;
Představte si mikroskop jako extrémně silné brýle, které vám umožní vidět věci milionkrát menší, než jaké dokáže zahlédnout vaše oko. Funguje to podobně jako obyčejná lupa, ale mnohem propracovaněji.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když se podíváte lupou na text, skleněná čočka ohne světelné paprsky tak, aby se vašemu oku zdálo, že písmena jsou větší. Optický mikroskop dělá totéž, ale používá k tomu nejméně dvě lupy za sebou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;První lupa (objektiv)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je velmi blízko pozorovaného předmětu (třeba křídla mouchy). Vytvoří jeho zvětšený, ale převrácený obraz uvnitř tubusu mikroskopu.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Druhá lupa (okulár)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, do které se díváte, pak vezme tento už zvětšený obraz a znovu ho zvětší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem je, že vidíte obraz, který je mnohonásobně větší než skutečnost. Světlo pod vzorkem prosvítí jeho detaily a ostřící šrouby vám umožní pohybovat čočkami tak, abyste obraz viděli dokonale ostře. Elektronové mikroskopy jsou ještě o úroveň výš – místo světla používají &amp;quot;střelbu&amp;quot; elektrony, což jim umožňuje vidět i jednotlivé atomy, něco, co je pro světlo příliš malé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Využití v praxi ==&lt;br /&gt;
Mikroskopy jsou nepostradatelným nástrojem v mnoha oblastech lidské činnosti:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Medicína]] a [[biologie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Diagnostika [[nemoc]]í z krevních vzorků a tkání ([[histologie]], [[patologie]]), studium [[buňka|buněk]], [[bakterie|bakterií]] a [[virus|virů]], výzkum v [[genetika|genetice]] a [[mikrobiologie|mikrobiologii]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Materiálové vědy]] a [[inženýrství]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Analýza struktury [[kov]]ů, [[polymer]]ů, [[keramika|keramiky]] a dalších materiálů, kontrola kvality v průmyslové výrobě, vývoj nových materiálů v [[nanotechnologie|nanotechnologii]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Forenzní vědy]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zkoumání důkazů z místa činu, jako jsou vlákna, vlasy, stopy střelného prachu nebo biologické vzorky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Geologie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Identifikace [[minerál]]ů a studium složení [[hornina|hornin]] v tenkých výbrusech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Elektronika]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Kontrola a vývoj mikročipů a dalších [[polovodič]]ových součástek.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Vzdělávání]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Základní pomůcka při výuce [[přírodopis]]u, [[biologie]] a [[chemie]] na školách všech úrovní.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Umění]] a [[archeologie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Analýza pigmentů na obrazech, zkoumání starých artefaktů a určování jejich pravosti a původu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✨ Zajímavosti a rekordy ==&lt;br /&gt;
* Slovo &amp;quot;mikroskop&amp;quot; poprvé použil Giovanni Faber v roce 1625, aby popsal přístroj, který zkonstruoval [[Galileo Galilei]].&lt;br /&gt;
* [[Česká republika]], konkrétně město [[Brno]], je považována za jedno ze světových center výroby elektronových mikroskopů. Firmy sídlící v Brně pokrývají přibližně třetinu celosvětové produkce.&lt;br /&gt;
* Nejvýkonnější transmisní elektronové mikroskopy dnes dokáží dosáhnout zvětšení přes 50 milionů krát, což umožňuje jasně zobrazit jednotlivé atomy a vazby mezi nimi.&lt;br /&gt;
* Původní kresby Roberta Hooka v knize &amp;#039;&amp;#039;Micrographia&amp;#039;&amp;#039; byly tak detailní a působivé, že například jeho vyobrazení [[blecha|blechy]] mělo po rozložení velikost přes 45 cm.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Historie_světelné_mikroskopie WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://www.nzip.cz/clanek/1024-opticka-mikroskopie Národní zdravotnický informační portál]&lt;br /&gt;
[https://www.storyboardthat.com/cs/science/invention-of-the-microscope Storyboard That]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroskop Wikipedie - Mikroskop]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronový_mikroskop Wikipedie - Elektronový mikroskop]&lt;br /&gt;
[https://www.keyence.cz/ss/products/microscope/glossary/type.jsp Keyence - Hlavní typy mikroskopů]&lt;br /&gt;
[https://www.matca.cz/tem/ MATCA - Transmisní elektronový mikroskop]&lt;br /&gt;
[https://www.matca.cz/sem/ MATCA - Skenovací elektronový mikroskop]&lt;br /&gt;
[https://fyzika.mef.cz/clanky/174-princip-cinnosti-mikroskopu MEF - Encyklopedie fyziky]&lt;br /&gt;
[https://www.intraco.cz/teorie-typy-mikroskopu-1/ INTRACO MICRO]&lt;br /&gt;
[https://www.microscope.com/education-center/discovery/founding-fathers-of-microscopy/ Microscope.com]&lt;br /&gt;
[https://micro.magnet.fsu.edu/primer/museum/janssen.html Florida State University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Mikroskop}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Optické přístroje]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vědecké vybavení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vynálezy Nizozemska]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TvůrčíBot</name></author>
	</entry>
</feed>