<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mezon</id>
	<title>Mezon - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Mezon"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Mezon&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-17T19:13:38Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Mezon&amp;diff=23469&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Mezon&amp;diff=23469&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:51:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:51&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l90&quot;&gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si [[proton]]y a [[neutron]]y v jádře atomu jako dva lidi, kteří si chtějí navzájem něco sdělit, ale jsou příliš daleko na to, aby na sebe dosáhli. Mezon je v tomto přirovnání jako míček, který si tito dva lidé neustále házejí. Akt házení a chytání míčku je udržuje ve vzájemné interakci a drží je pohromadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si [[proton]]y a [[neutron]]y v jádře atomu jako dva lidi, kteří si chtějí navzájem něco sdělit, ale jsou příliš daleko na to, aby na sebe dosáhli. Mezon je v tomto přirovnání jako míček, který si tito dva lidé neustále házejí. Akt házení a chytání míčku je udržuje ve vzájemné interakci a drží je pohromadě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Baryony (protony, neutrony):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Jsou jako &quot;stavební kameny&quot; hmoty. Jsou relativně stabilní a tvoří jádra atomů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Baryony (protony, neutrony):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Jsou jako &quot;stavební kameny&quot; hmoty. Jsou relativně stabilní a tvoří jádra atomů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Mezony (piony, kaony...):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Jsou jako dočasné &quot;vzkazy&quot; nebo &quot;lepidlo&quot; mezi těmito stavebními kameny. Vzniknou, předají sílu a okamžitě se rozpadnou na něco jiného. Jejich existence je extrémně krátká.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Mezony (piony, kaony...):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Jsou jako dočasné &quot;vzkazy&quot; nebo &quot;lepidlo&quot; mezi těmito stavebními kameny. Vzniknou, předají sílu a okamžitě se rozpadnou na něco jiného. Jejich existence je extrémně krátká.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco baryony jsou složeny ze tří kvarků, mezony jsou tvořeny jedním kvarkem a jedním &amp;quot;antikvarkem&amp;quot; (jeho antihmotovým protějškem). Díky této zvláštní kombinaci nejsou stabilními stavebními bloky, ale spíše dočasnými nosiči energie a síly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Zatímco baryony jsou složeny ze tří kvarků, mezony jsou tvořeny jedním kvarkem a jedním &amp;quot;antikvarkem&amp;quot; (jeho antihmotovým protějškem). Díky této zvláštní kombinaci nejsou stabilními stavebními bloky, ale spíše dočasnými nosiči energie a síly.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Mezon&amp;diff=17402&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Mezon&amp;diff=17402&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T09:21:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Částice&lt;br /&gt;
| název = Mezon&lt;br /&gt;
| obrázek = Quark_structure_meson.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Schematické znázornění mezonu, složeného z jednoho [[kvark]]u (nahoře) a jednoho [[antikvark]]u (dole). Barevný náboj se vzájemně ruší.&lt;br /&gt;
| skupina = [[Hadron]]&lt;br /&gt;
| složení = 1 [[kvark]], 1 [[antikvark]]&lt;br /&gt;
| interakce = [[Silná interakce]], [[Slabá interakce]], [[Elektromagnetická interakce]], [[Gravitace]]&lt;br /&gt;
| spin = [[Celé číslo|Celé číslo]] (0, 1, 2, ...)&lt;br /&gt;
| statistika = [[Bose-Einsteinova statistika|Bose-Einsteinova]]&lt;br /&gt;
| symbol = π, K, ρ, D, B, J/ψ, ...&lt;br /&gt;
| předpovězeno = [[Hideki Jukawa]] ([[1935]])&lt;br /&gt;
| objeveno = [[Pion]] ([[1947]], [[Cecil Powell]] a kol.)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mezon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je typ [[subatomární částice|subatomární]] [[hadron]]ové částice, která je složena z jednoho [[kvark]]u a jednoho [[antikvark]]u, vázaných k sobě [[silná interakce|silnou interakcí]]. Protože jsou mezony složeny z kvarků, účastní se silné interakce, ale také [[slabá interakce|slabé]] a [[elektromagnetická interakce|elektromagnetické interakce]]. Mají [[celé číslo|celočíselný]] [[spin]], což je řadí mezi [[boson]]y. To je v přímém kontrastu s [[baryon]]y (jako jsou [[proton]] a [[neutron]]), které jsou složeny ze tří kvarků a mají poločíselný spin, což je řadí mezi [[fermion]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny mezony jsou nestabilní a mají velmi krátkou [[poločas přeměny|dobu života]], typicky od zlomků [[nanosekunda|nanosekundy]] po nepatrné zlomky [[sekunda|sekundy]]. Rozpadají se na stabilnější částice, jako jsou [[elektron]]y, [[neutrino|neutrina]] a [[foton]]y, nebo na jiné, lehčí hadrony.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původně byly mezony teoreticky předpovězeny jako částice zprostředkovávající sílu, která drží protony a neutrony pohromadě v [[atomové jádro|atomovém jádře]]. Ačkoliv se později ukázalo, že fundamentální interakcí je silná interakce popsaná [[kvantová chromodynamika|kvantovou chromodynamikou]] a zprostředkovaná [[gluon]]y, koncept mezonů (konkrétně [[pion]]ů) jako zprostředkovatelů zbytkové silné síly mezi nukleony zůstává platný. Studium mezonů, zejména těch obsahujících těžké kvarky, je klíčové pro pochopení [[Standardní model|Standardního modelu]] částicové fyziky, zejména v oblasti [[CP narušení|narušení CP symetrie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
=== 🌌 Teoretická předpověď ===&lt;br /&gt;
Koncept mezonů se zrodil ve 30. letech 20. století z potřeby vysvětlit podstatu síly, která váže [[proton]]y a [[neutron]]y v [[atomové jádro|atomových jádrech]]. V roce [[1935]] japonský fyzik [[Hideki Jukawa]] navrhl revoluční hypotézu. Předpokládal, že tato [[jaderná síla]] je zprostředkována výměnou masivních částic, podobně jako je [[elektromagnetická síla]] zprostředkována výměnou [[foton]]ů. Z konečného dosahu jaderné síly (přibližně 1,5 [[femtometr]]u) odvodil, že tato nová částice musí mít hmotnost přibližně 200krát větší než hmotnost [[elektron]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Protože hmotnost této hypotetické částice ležela mezi hmotností elektronu a protonu, byla pojmenována &amp;quot;mesotron&amp;quot; (z řeckého &amp;#039;&amp;#039;mesos&amp;#039;&amp;#039;, což znamená &amp;quot;střední&amp;quot; nebo &amp;quot;prostřední&amp;quot;). Později fyzik [[Werner Heisenberg]] navrhl zkrácení názvu na &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mezon&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který se používá dodnes. Jukawova teorie nejenže postulovala existenci nové částice, ale také propojila její hmotnost s dosahem síly, kterou zprostředkovává, což byl zásadní teoretický pokrok. Za tuto práci obdržel Jukawa v roce [[1949]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Experimentální objev ===&lt;br /&gt;
Hledání Jukawovy částice začalo téměř okamžitě. V roce [[1936]] objevili [[Carl David Anderson]] a Seth Neddermeyer v [[kosmické záření|kosmickém záření]] částici s hmotností odpovídající Jukawově předpovědi. Tato částice, dnes známá jako [[mion]], byla zpočátku považována za hledaný mezon. Brzy se však ukázalo, že miony téměř neinteragují se silnou jadernou silou a nemohou být jejími nosiči. Fyzik [[Isidor Isaac Rabi]] na tuto skutečnost reagoval slavným výrokem: &amp;quot;Kdo si tohle objednal?&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skutečný Jukawův mezon byl objeven až v roce [[1947]]. Tým vedený [[Cecil Powell|Cecilem Powellem]] na [[University of Bristol|Univerzitě v Bristolu]] použil fotografické emulze vynesené do velkých výšek balóny ke studiu kosmického záření. V těchto emulzích objevili stopy částice, kterou pojmenovali [[pion]] (π-mezon). Pion interagoval silně s atomovými jádry a jeho hmotnost odpovídala Jukawově předpovědi. Objev pionu potvrdil základní myšlenku Jukawovy teorie a otevřel dveře do světa hadronové fyziky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Základní vlastnosti ==&lt;br /&gt;
=== Struktura a složení ===&lt;br /&gt;
Podle [[kvarkový model|kvarkového modelu]] je každý mezon tvořen jedním [[kvark]]em a jedním [[antikvark]]em. Tyto se označují jako &amp;#039;&amp;#039;valenční kvarky&amp;#039;&amp;#039;. Ve skutečnosti je struktura složitější; mezon je také vyplněn &amp;quot;mořem&amp;quot; virtuálních párů kvark-antikvark a [[gluon]]ů, které drží valenční kvarky pohromadě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kombinace kvarku a antikvarku vede k tomu, že mezony mají [[baryonové číslo]] B = 0. Jejich vlastnosti, jako je [[elektrický náboj]], [[podivnost]] nebo [[půvab]], jsou dány součtem vlastností jejich valenčních kvarků. Například kladně nabitý pion (π⁺) je tvořen kvarkem [[kvark u|u]] (náboj +2/3 e) a antikvarkem [[kvark d|anti-d]] (náboj +1/3 e), což dává celkový náboj +1 e.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spin a statistika ===&lt;br /&gt;
Spiny kvarku a antikvarku (oba mají spin 1/2) se mohou skládat buď antiparalelně (výsledný spin S = 0), nebo paralelně (výsledný spin S = 1). V kombinaci s orbitálním momentem hybnosti mohou mezony nabývat celkových hodnot [[spin]]u J = 0, 1, 2, ... . Jelikož mají celočíselný spin, řídí se [[Bose-Einsteinova statistika|Bose-Einsteinovou statistikou]] a patří mezi [[boson]]y.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nestabilita a rozpad ===&lt;br /&gt;
Všechny známé mezony jsou nestabilní. I ty nejstabilnější, jako jsou nabité piony, mají poločas přeměny jen asi 26 [[nanosekunda|nanosekund]]. Většina mezonů se rozpadá v časech kratších než 10⁻²⁰ sekundy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozpady probíhají prostřednictvím:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Silné interakce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pokud je to kinematicky možné, mezony se rozpadají velmi rychle (řádově 10⁻²³ s) na jiné, lehčí hadrony.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Elektromagnetické interakce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Typické pro rozpady, kde se mění náboj, ale vůně kvarků zůstává zachována (např. π⁰ → γ + γ). Jsou pomalejší než silné rozpady.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Slabé interakce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tento typ rozpadu umožňuje změnu [[vůně (částice)|vůně]] kvarku (např. rozpad kaonu, kde se podivný kvark mění na kvark u). Jsou nejpomalejší a zodpovědné za relativně dlouhou dobu života některých mezonů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Klasifikace mezonů ==&lt;br /&gt;
Mezony lze klasifikovat podle několika kritérií, nejčastěji podle jejich kvarkového složení (vůně) nebo podle jejich kvantových čísel (spin, parita).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle kvarkového složení (vůně) ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Piony (π):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejnižší hmotnostní mezony, složené z kvarků [[kvark u|u]] a [[kvark d|d]] a jejich antikvarků. Existují ve třech stavech: π⁺ (ud̄), π⁻ (dū) a π⁰ (směs uū a dd̄).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kaony (K):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obsahují jeden [[kvark s|podivný kvark (s)]] nebo antikvark. Jsou těžší než piony a jejich objev vedl k zavedení kvantového čísla [[podivnost]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Eta (η) a Eta&amp;#039; (η&amp;#039;) mezony:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Neutrální mezony bez vůně, které jsou kvantově-mechanickou superpozicí párů uū, dd̄ a ss̄.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mezony s těžkými kvarky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;D mezony:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obsahují jeden [[kvark c|půvabný kvark (c)]].&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;B mezony:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obsahují jeden [[kvark b|krásný (nebo spodní) kvark (b)]]. Jejich studium je klíčové pro výzkum [[CP narušení|CP symetrie]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kvarkonia:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mezony, které jsou tvořeny kvarkem a jeho vlastním antikvarkem.&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Charmonium (cc̄):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Například slavná částice [[J/ψ mezon|J/ψ]].&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bottomonium (bb̄):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Například mezon [[Ypsilon mezon|Ypsilon (Υ)]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Podle spinu a parity ===&lt;br /&gt;
Kombinace spinu (J), [[parita (fyzika)|parity]] (P) a [[C parita|C-parity]] (C) definuje typ mezonu:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pseudoskalární mezony (JPC = 0⁻⁺):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mají nulový spin a zápornou paritu. Patří sem nejlehčí mezony jako piony a kaony. Jsou to základní stavy kvark-antikvarkových párů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vektorové mezony (JPC = 1⁻⁻):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mají spin 1 a zápornou paritu. Patří sem například [[Rho mezon|ρ]], [[Omega mezon|ω]], [[Fí mezon|φ]] a J/ψ. Jsou to excitované stavy pseudoskalárních mezonů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Skalární mezony (JPC = 0⁺⁺)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Axiálně vektorové mezony (JPC = 1⁺⁺)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧩 Exotické mezony ==&lt;br /&gt;
Kromě standardních mezonů (q-q̄) existují teoretické předpovědi a experimentální náznaky existence tzv. exotických mezonů, které se nehodí do jednoduchého kvarkového modelu, ale stále mají baryonové číslo 0 a celočíselný spin.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Tetrakvarky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Částice složené ze dvou kvarků a dvou antikvarků (qqq̄q̄).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gluebally (lepidlové koule):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Hypotetické částice složené pouze z [[gluon]]ů, bez valenčních kvarků. Jejich hledání je jedním z cílů moderní experimentální fyziky.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hybridní mezony:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Částice složené z páru kvark-antikvark a excitovaného gluonu (qq̄g).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Role v přírodě a výzkumu ==&lt;br /&gt;
=== Zprostředkovatel jaderné síly ===&lt;br /&gt;
V moderním pojetí je základní silná interakce popsána [[kvantová chromodynamika|kvantovou chromodynamikou]] (QCD) a zprostředkována gluony. Síla, která drží protony a neutrony v jádře, je však tzv. &amp;#039;&amp;#039;zbytková silná síla&amp;#039;&amp;#039;, podobně jako [[Van der Waalsova síla|Van der Waalsovy síly]] mezi neutrálními atomy jsou zbytkovým projevem elektromagnetismu. Tato zbytková síla je na větších vzdálenostech (řádově velikosti nukleonu) efektivně zprostředkována výměnou nejlehčích mezonů, především pionů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Produkt vysokoenergetických srážek ===&lt;br /&gt;
Mezony se běžně nevyskytují ve stabilní hmotě. Vznikají při vysokoenergetických srážkách, například:&lt;br /&gt;
* V [[urychlovač částic|urychlovačích částic]], kde srážky protonů nebo elektronů produkují spršky nových částic, včetně mnoha druhů mezonů.&lt;br /&gt;
* Při interakci [[kosmické záření|kosmického záření]] s [[atmosféra Země|atmosférou Země]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Studium základních symetrií ===&lt;br /&gt;
Rozpady některých mezonů, zejména neutrálních kaonů (K⁰) a B-mezonů (B⁰), poskytují unikátní příležitost ke studiu fundamentálních symetrií přírody. Právě v systému neutrálních kaonů bylo v roce [[1964]] poprvé pozorováno [[CP narušení|narušení CP symetrie]], což je jev, který vysvětluje, proč ve [[vesmír]]u dominuje [[hmota]] nad [[antihmota|antihmotou]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si [[proton]]y a [[neutron]]y v jádře atomu jako dva lidi, kteří si chtějí navzájem něco sdělit, ale jsou příliš daleko na to, aby na sebe dosáhli. Mezon je v tomto přirovnání jako míček, který si tito dva lidé neustále házejí. Akt házení a chytání míčku je udržuje ve vzájemné interakci a drží je pohromadě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **Baryony (protony, neutrony):** Jsou jako &amp;quot;stavební kameny&amp;quot; hmoty. Jsou relativně stabilní a tvoří jádra atomů.&lt;br /&gt;
*   **Mezony (piony, kaony...):** Jsou jako dočasné &amp;quot;vzkazy&amp;quot; nebo &amp;quot;lepidlo&amp;quot; mezi těmito stavebními kameny. Vzniknou, předají sílu a okamžitě se rozpadnou na něco jiného. Jejich existence je extrémně krátká.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatímco baryony jsou složeny ze tří kvarků, mezony jsou tvořeny jedním kvarkem a jedním &amp;quot;antikvarkem&amp;quot; (jeho antihmotovým protějškem). Díky této zvláštní kombinaci nejsou stabilními stavebními bloky, ale spíše dočasnými nosiči energie a síly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Mezon}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Částicová fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Subatomární částice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hadrony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bosony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>