https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Melilla 2026-09-01T12:03:29Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Melilla&diff=129210&oldid=prev 2026-08-30T01:21:10Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Melilla | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Španělsko}} | autonomní_společenství = Autonomní město Melilla | starosta = <a href="/index.php?title=Juan_Jos%C3%A9_Imbroda&amp;action=edit&amp;redlink=1" class="new" title="Juan José Imbroda (stránka neexistuje)">Juan José Imbroda</a> | založení = 1497 (španělské dobytí) | rozloha = 12,3 | populace = 86 708 | rok_populace = 2026 | hustota_zalidnění = 7 049 | nadmořská_výška = 30 | souřadnice = 35°17′ s. š., 2°56′ z. d. }} &#039;&#039;&#039;Melilla&#039;&#039;&#039; (v berberském jazyce tarifit označovan…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Město<br /> | název = Melilla<br /> | obrázek = <br /> | mapa = ano<br /> | země = {{Vlajka|Španělsko}}<br /> | autonomní_společenství = Autonomní město Melilla<br /> | starosta = [[Juan José Imbroda]]<br /> | založení = 1497 (španělské dobytí)<br /> | rozloha = 12,3<br /> | populace = 86 708<br /> | rok_populace = 2026<br /> | hustota_zalidnění = 7 049<br /> | nadmořská_výška = 30<br /> | souřadnice = 35°17′ s. š., 2°56′ z. d.<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Melilla&#039;&#039;&#039; (v berberském jazyce tarifit označovaná jako &#039;&#039;Mritch&#039;&#039; nebo &#039;&#039;Mrič&#039;&#039;) je španělské autonomní město a jedna ze dvou pozemních exkláv [[Španělsko|Španělského království]] (vedle města [[Ceuta]]) nacházejících se na severním pobřeží [[Afrika|afrického]] kontinentu. Město leží na březích [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a ze své vnitrozemské strany je zcela obklopeno územím [[Maroko|Marockého království]], konkrétně horským a historickým regionem Ríf. S rozlohou pouhých 12,3 kilometru čtverečního se jedná o vysoce urbanizované a hustě osídlené území, jehož celková populace se v roce 2026 pohybovala těsně pod hranicí 87 tisíc obyvatel.<br /> <br /> Až do 14. března 1995 byla Melilla z administrativního hlediska považována za nedílnou součást andaluské provincie [[Málaga]]. Teprve schválením nového Statutu autonomie získala svůj současný status autonomního města (Ciudad Autónoma), který jí zaručuje vlastní samosprávný sněm a starostu, jenž má zároveň titul prezidenta. Město představuje unikátní evropský ostrov na africké pevnině a jako takové je plnoprávnou součástí [[Evropská unie|Evropské unie]], ačkoliv podléhá specifickým celním a daňovým výjimkám. Geopoliticky je Melilla dlouhodobým předmětem diplomatických sporů, neboť [[Maroko]] si na toto území – stejně jako na Ceutu – činí trvalé historické nároky, což španělská diplomacie s odkazem na více než pětisetletou nepřetržitou španělskou správu kategoricky odmítá.<br /> <br /> Melilla je celosvětově proslulá svou kulturní diverzitou, v níž po desetiletí v relativním míru koexistují takzvané „čtyři kultury“ – křesťanská, muslimská, židovská a hinduistická. Z architektonického hlediska se jedná o naprostý klenot, neboť po [[Barcelona|Barceloně]] ukrývá druhou největší koncentraci modernistických a art deco budov ve [[Španělsko|Španělsku]]. V současné době (zejména ve dvacátých letech 21. století) je však město v mezinárodních médiích skloňováno především v souvislosti s obrovským migračním tlakem a mohutným systémem hraničních bariér, jež mají bránit nelegálním vstupům na evropské území.<br /> <br /> == ⏳ Historie města ==<br /> <br /> === Starověk a středověk ===<br /> Strategická poloha přírodního přístavu na úpatí hory [[Gurugú]] přitahovala osadníky již ve starověku. Původní osadu na tomto místě založili féničtí mořeplavci, kteří ji nazvali &#039;&#039;Rusadir&#039;&#039;. Během punských válek přešlo město pod sféru vlivu [[Kartágo|Kartága]] a následně se stalo pevnou součástí [[Římská říše|Římské říše]], kde získalo status římské kolonie v rámci provincie Mauretania Tingitana. Po pádu římské moci oblast postupně ovládli Vandalové, Byzantinci a následně expandující islámské chalífáty.<br /> <br /> V 8. století bylo město začleněno do Umajjovského chalífátu. Během středověku Melilla prosperovala jako obchodní uzel na křižovatce karavanních tras spojujících [[Timbuktu]] a další oblasti subsaharské [[Afrika|Afriky]] se středomořskými přístavy. O kontrolu nad městem sváděly mocenské boje různé berberské a arabské dynastie, včetně Almorávidů, Almohadů a Merinovců. V 15. století však město postihla vlna nepokojů a v důsledku konfliktů mezi místními vládci a královstvím [[Fes]] bylo částečně opuštěno a zničeno.<br /> <br /> === Novověk a španělská expanze ===<br /> Zlomový okamžik v dějinách Melilly nastal 17. září 1497. V době těsně po dokončení reconquisty (dobytí [[Granada|Granady]] v roce 1492) vyslal vévoda z Mediny Sidonia španělského vojevůdce a průzkumníka jménem [[Pedro de Estopiñán y Virués]], aby prázdné a zdevastované město obsadil jménem Kastilské koruny. Od tohoto data zůstala Melilla nepřetržitě pod španělskou suverenitou, což z ní činí jedno z nejdéle držených evropských zámořských území vůbec.<br /> <br /> V průběhu 16. až 18. století fungovala Melilla téměř výhradně jako &#039;&#039;presidio&#039;&#039; (vojenská pevnost a trestanecká kolonie). Španělé zde vybudovali masivní opevnění, které je dodnes jádrem historické čtvrti [[Melilla la Vieja]]. Město muselo odrážet neustálé útoky místních kmenů a marockých sultánů. Jedním z nejtěžších momentů bylo obléhání z let 1774 až 1775, kdy na pevnost zaútočila obrovská armáda sultána [[Muhammad III. (Maroko)|Mohameda ben Abdalláha]]. Španělská posádka pod velením irského rodáka generála Juana Sherlocka tehdy stodenní obléhání s úspěchem vydržela, což definitivně potvrdilo španělskou dominanci.<br /> <br /> === Dvacáté století a válka v Rífu ===<br /> Na konci 19. století, zejména v důsledku takzvané Margallovy války (1893), se španělská kontrola rozšířila i za původní středověké hradby do přilehlého vnitrozemí, kde postupně vyrostla moderní zástavba. Na počátku 20. století se Melilla stala hlavním vojenským a logistickým centrem pro španělskou koloniální expanzi do severního [[Maroko|Maroka]] (Španělské Maroko). <br /> <br /> Tato expanze vyústila ve zničující Válku v Rífu (1920–1927). V roce 1921 utrpěla španělská armáda vedená generálem Manuelem Fernándezem Silvestrem katastrofální porážku v [[Bitva u Annualu|bitvě u Annualu]]. Vojska berberského vůdce [[Abd el-Krim|Abda el-Krima]] tehdy zmasakrovala více než 10 000 španělských vojáků a postoupila až k samotným branám Melilly. Město bylo zachráněno před pádem pouze masivním přísunem posil ze [[Španělsko|Španělska]] (včetně jednotek Španělské cizinecké legie). <br /> <br /> Město se zapsalo do historie také v červenci 1936. Právě zde totiž vypuklo vojenské povstání konzervativních důstojníků proti demokratické vládě Druhé španělské republiky, které se bleskově rozšířilo do dalších oblastí a odstartovalo krvavou [[Španělská občanská válka|Španělskou občanskou válku]]. Loajální velitel města, generál Manuel Romerales, byl povstalci zatčen a popraven, načež se města zmocnily síly pozdějšího diktátora [[Francisco Franco|Francisca Franca]].<br /> <br /> == 🌍 Geografie a přírodní podmínky ==<br /> Melilla se rozkládá na severozápadním okraji afrického kontinentu. Její území tvoří zhruba půlkruhový výběžek o poloměru přibližně tří kilometrů, který ze severu, východu a jihu omývá [[Středozemní moře]]. Od pevninského [[Španělsko|Španělska]] (konkrétně od přístavu [[Málaga]]) ji odděluje pás moře široký zhruba 200 kilometrů (Alboránské moře). Nejbližším marockým městem je Nador, ležící těsně za hraniční čárou na březích laguny [[Mar Chica]].<br /> <br /> Město bylo postaveno kolem centrální skalnaté vyvýšeniny a hluboké přírodní zátoky Ensenada de los Galápagos. Během 20. století prošlo město výraznou topografickou úpravou; koryto zlatokopecké řeky Río de Oro (Zlatá řeka), jež historicky město zaplavovalo, bylo svedeno do zpevněného kanálu. Panoramatu nad městem dominuje marocká hora [[Gurugú]], z jejíž zalesněných svahů je vidět na celé území exklávy (a jež často slouží jako provizorní tábořiště pro tisíce subsaharských migrantů vyčkávajících na překonání hranice).<br /> <br /> Podnebí Melilly je typicky středomořské. Vyznačuje se dlouhými, suchými a velmi horkými léty a naopak mírnými a vlhkými zimami. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 19 °C, přičemž v letních měsících teploty běžně atakují hranici 35 °C. Díky mořským vánkům je však mikroklima snesitelnější než ve vnitrozemí nedaleké africké [[Sahara|Sahary]].<br /> <br /> == 👥 Obyvatelstvo a &quot;Čtyři kultury&quot; ==<br /> Demografie města Melilla je nesmírně dynamická. Podle oficiálních dat španělského statistického úřadu (INE) pro první čtvrtletí roku 2026 klesla populace Melilly oproti konci roku 2025 o zanedbatelný zlomek procenta a ustálila se na čísle přibližně 86 708 obyvatel. Vzhledem k rozloze města (12,3 km²) dosahuje hustota zalidnění obrovské hodnoty přes 7 000 obyvatel na kilometr čtvereční.<br /> <br /> Melilla je ve španělském kontextu často dávána za vzor multikulturní koexistence. Identita města je postavena na takzvaných čtyřech kulturách (Cuatro Culturas):<br /> * &#039;&#039;&#039;Křesťané (Španělé):&#039;&#039;&#039; Tvoří necelou polovinu obyvatelstva (zhruba 45 %). Jedná se o potomky vojenských posádek, obchodníků a úředníků, kteří přicházeli z Pyrenejského poloostrova v průběhu staletí. Jejich primárním jazykem je [[Španělština]].<br /> * &#039;&#039;&#039;Muslimové (Rífští Berbeři):&#039;&#039;&#039; Tvoří dnes rovněž přibližně 45 % populace a jejich podíl kvůli vyšší porodnosti mírně roste. Jde převážně o domorodé Berbery z oblasti Rífu, kteří získali španělské občanství (mnozí v rámci hromadných naturalizací v 80. letech). Běžně mezi sebou komunikují berberským jazykem tarifit (tamazight), ačkoliv španělštinu ovládají na úrovni rodilých mluvčích.<br /> * &#039;&#039;&#039;Židé (Sefardité):&#039;&#039;&#039; Židovská komunita má ve městě dlouhou tradici. Mnozí z nich dorazili z marockého vnitrozemí (z města Tétouan) v 19. století na útěku před diskriminací a oživili staré španělské sefardské kořeny. Ačkoliv má komunita dnes jen zhruba tisíc členů (mnoho jich emigrovalo do [[Izrael|Izraele]] či [[Madrid|Madridu]]), její ekonomický a kulturní vliv je pro město zásadní.<br /> * &#039;&#039;&#039;Hinduisté (Sindhové):&#039;&#039;&#039; Indická komunita čítající několik stovek osob začala do Melilly přicházet na přelomu 19. a 20. století přes nedaleký [[Gibraltar]]. Sindhští obchodníci tradičně ovlivňovali volný obchod, směnárny a dovoz orientálního textilu a elektroniky.<br /> <br /> Na rozdíl od [[Ceuta|Ceuty]], kde se vyskytuje silnější arabský prvek, je islámská identita Melilly výhradně amazigská (berberská). Tento mix se propisuje do každodenního života i oslav – v Melille se jako oficiální regionální svátky uctívají nejen křesťanské Vánoce a Velikonoce, ale městská samospráva organizuje i slavnostní osvětlení k muslimskému měsíci [[Ramadán]], k židovskému svátku [[Jom kipur]] a hinduistickému [[Dívalí]]. Melillská gastronomie je spojením andaluských tapas a námořních plodů s výraznými africkými vlivy (sladkoslaný koláč pastela, kuskus, silně oslazený rífský zelený čaj s mátou).<br /> <br /> == 🏛 Architektura a urbanismus ==<br /> Architektura města představuje ostrou fyzickou čáru oddělující dvě odlišné historické epochy. <br /> <br /> Prvním celkem je &#039;&#039;&#039;Melilla la Vieja&#039;&#039;&#039; (Stará Melilla), lidově nazývaná &#039;&#039;El Pueblo&#039;&#039;. Jedná se o gigantický komplex citadel, strážních věží a obranných bašt vystavěných z pískovcového vápence na ostrohu vybíhajícím do moře. Tyto fortifikace budovali španělští a italští inženýři od 16. století s cílem ochránit vojenskou posádku před marockým dělostřelectvem. Ve skalnatém podloží se nachází stovky metrů tunelů, včetně takzvaných &#039;&#039;Cuevas del Conventico&#039;&#039; a komplexních podzemních cisteren, které zajišťovaly zásobu pitné vody pro případ obléhání. <br /> <br /> Druhým celkem je moderní město neboli &#039;&#039;&#039;Ensanche Modernista&#039;&#039;&#039;. Po zpacifikování okolních kmenů na počátku 20. století zažila Melilla ekonomický boom díky těžbě železné rudy v nedalekém marockém Uixanu. Zbohatlí místní obchodníci si začali najímat evropské architekty pro stavbu luxusních vil a veřejných budov. Ústřední postavou se stal architekt [[Enrique Nieto]], přímý žák a spolupracovník geniálního katalánského tvůrce [[Antoni Gaudí|Antoni Gaudího]]. <br /> <br /> Enrique Nieto přinesl do afrického města secesi a katalánský modernismus. Navrhl více než stovku unikátních staveb vyznačujících se florálními motivy, křivkami, arkýřovými okny a polychromovanou keramikou. Podle jeho návrhů byla postavena budova novin &#039;&#039;El Telegrama del Rif&#039;&#039;, impozantní obytný dům &#039;&#039;Casa de los Cristales&#039;&#039; a budova hlavní sefardské synagogy (Or Zaruah), jež je jedinečná právě tím, že je vystavěna v čistě modernistickém slohu. Díky Nietovi a jeho následovníkům (jako byl vojenský inženýr Emilio Alzugaray) ukrývá Melilla přes 500 chráněných historických budov a po [[Barcelona|Barceloně]] jde o nejvýznamnější centrum tohoto uměleckého směru ve [[Španělsko|Španělsku]]. Ve městě dále působí několik muzeí, z nichž nejnavštěvovanější jsou Muzeum archeologie a etnografie a specializované Muzeum španělské legie.<br /> <br /> == 🏢 Ekonomika a doprava ==<br /> Ekonomika Melilly je dlouhodobě vysoce specifická a závislá na třech hlavních pilířích: veřejné správě, speciálním daňovém režimu a obchodu. Až třetina všech legálních pracovních míst ve městě spadá pod veřejný sektor (armáda, hraniční policie, školy, nemocnice a administrativa), jenž je dominantně placen z federálního rozpočtu vlády v [[Madrid|Madridu]]. <br /> <br /> Jelikož město neleží uvnitř standardního celního prostoru [[Evropská unie|Evropské unie]], neaplikuje se zde španělská daň z přidané hodnoty ([[Daň z přidané hodnoty|DPH]], španělsky IVA). Místo ní je zavedena podstatně nižší místní daň známá jako IPSI (Impuesto sobre la Producción, los Servicios y la Importación). Díky tomuto statusu „svobodného přístavu“ je ve městě výrazně levnější alkohol, pohonné hmoty či elektronika. <br /> <br /> Dlouhá desetiletí byla hnacím motorem ekonomiky přeshraniční propustnost – takzvaný &quot;atypický obchod&quot; (comercio atípico), což byl fakticky státem tolerovaný masivní pašerácký průmysl. Tisíce marockých žen (známých jako &#039;&#039;porteadoras&#039;&#039;) denně přecházely pěšky hranici, na zádech si odnášely balíky spotřebního zboží (ze kterého nemusely platit marocké importní clo, jelikož ho nesly jako &quot;osobní zavazadlo&quot;) a prodávaly jej v nedalekém marockém Nadoru. Tuto praxi marocké úřady jednostranně a tvrdě ukončily uzavřením hraničních komerčních zón těsně před pandemií covidu-19 v roce 2020. Uzavření připravilo Melillu o obrovské objemy obchodu. Od té doby město usilovně hledá nové cesty k ekonomické diverzifikaci; vznikl například klastr Melilla Entrepreneurship Cluster, jehož cílem je přilákat technologické start-upy, online herní společnosti (díky daňovým úlevám) a transformovat město na digitální uzlový bod.<br /> <br /> Infrastrukturní napojení na kontinent je zajištěno Letištěm Melilla, odkud operují pravidelné letecké spoje (společnosti Iberia a Air Europa) do [[Málaga|Málagy]], [[Madrid|Madridu]] a dalších andaluských destinací. Většinový objem těžkého nákladu a osobních automobilů je však stále závislý na trajektových lodních linkách, které spojují přístav Melilla se španělskými přístavy [[Almería]], [[Málaga]] a Motril (služby operované firmami Trasmediterránea a Baleària).<br /> <br /> == 🗓 Současnost a bezpečnostní situace (2026) ==<br /> Jakožto jediná pozemní hranice [[Evropská unie|EU]] v Africe je Melilla obehnána masivním systémem hraničních zábran (Valla de Melilla). Tato bariéra je dlouhá 12 kilometrů, je tvořena až 6 metrů vysokým systémem paralelních ocelových plotů, je osazena termokamerami, seismickými senzory drátů a nepřetržitě střežena španělskou civilní gardou i marockou armádou. Přesto bývá dějištěm masových pokusů o průnik. Nejkrvavější útok na tuto bariéru se odehrál v červnu 2022, kdy v tlačenici a po policejním zásahu na marocké straně přišlo o život téměř 40 migrantů.<br /> <br /> V průběhu léta roku 2026 čelila Melilla silným sekundárním otřesům z probíhající hluboké migrační krize. Koncem července 2026 došlo ve vedlejší enklávě [[Ceuta]] k bezprecedentnímu kolapsu hranic, kdy přes mořské bariéry proniklo do města více než 72 000 migrantů ze severního [[Maroko|Maroka]]. Ačkoliv topografie Melilly (absence krátkých plážových úseků přímo u center a vysoké útesy) zabránila obdobnému plošnému zkolabování, město čelilo opakovaným koordinovaným menším útokům na plot a shromažďování davů u nedalekého hraničního přechodu Beni Enzar (Beni Ansar).<br /> <br /> Tato bezpečnostní a humanitární situace vyústila v rázný diplomatický požadavek z melillské radnice. Na tiskové konferenci konané 3. srpna 2026 vyzval melillský starosta a prezident Juan José Imbroda zemi [[Maroko|Maroko]], aby na svém území bezprostředně před ploty Melilly a Ceuty zřídila trvalou „pětisetmetrovou neutrální bezpečnostní zónu“ zbavenou jakékoliv zástavby. Podle Imbrody by tato vyčištěná zóna nekompromisně znemožnila náhlé hromadné formování migrantů před plotem a poskytla by oběma bezpečnostním sborům časovou rezervu na potlačení útoku. V reakci na tlaky v obou afrických exklávách pak španělská celonárodní vláda schválila 25. srpna 2026 urychlenou reformu zákona o cizincích (Ley de Extranjería), kterou adaptovala nový Migrační pakt [[Evropská unie|EU]]. Žadatelé o azyl, kteří vstoupí ilegálně přes Melillu, budou nyní podle nových pravidel podrobeni povinnému a zrychlenému hraničnímu azylovému řízení, které musí být vyřešeno a uzavřeno v maximální lhůtě 12 týdnů, během nichž nebudou mít formální povolení k přejezdu na evropskou pevninu.<br /> <br /> == 📊 Administrativa a seznam starostů ==<br /> Politický systém autonomního města funguje na křižovatce mezi fungováním běžné radnice a autonomním krajským parlamentem (Shromáždění Melilly - Asamblea de Melilla). V jeho čele stojí Starosta-prezident (Alcalde-Presidente), který je volen shromážděním na funkční období čtyř let.<br /> <br /> Následující tabulka podává kompletní a přesný přehled všech osob, které zastávaly pozici Starosty-prezidenta města od doby získání oficiální autonomie v roce 1995 až do srpna 2026.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Jméno starosty-prezidenta !! Zastupující politická strana !! Období výkonu funkce !! Poznámka k mandátu<br /> |-<br /> | Ignacio Velázquez Rivera || Lidová strana (PP) || Březen 1995 – Březen 1998 || Úplně první prezident po ustavení Autonomního statutu Melilly.<br /> |-<br /> | Enrique Palacios Hernández || Nezávislá strana Melilly (PIM) || Březen 1998 – Červenec 1999 || Nastoupil na základě politického manévrování, krátký mandát.<br /> |-<br /> | Mustafa Aberchán || Koalice za Melillu (CpM) || Červenec 1999 – Červenec 2000 || Historicky první občan muslimského a rífského vyznání v této funkci.<br /> |-<br /> | Juan José Imbroda || Lidová strana (PP) || Červenec 2000 – Červen 2019 || Suverénně nejdéle úřadující vládce města. Přežil mnohé celostátní ekonomické i hraniční krize.<br /> |-<br /> | Eduardo de Castro || Občané (Ciudadanos) || Červen 2019 – Červenec 2023 || Jediný zvolený poslanec za svou stranu, který dokázal nečekaně sestavit menšinovou koalici na úkor PP.<br /> |-<br /> | [[Juan José Imbroda]] || Lidová strana (PP) || 7. července 2023 – současnost || Po zisku absolutní většiny křesel Lidovou stranou ve volbách 2023 se dominantní figura vrátila do úřadu.<br /> |}<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Abychom snadno pochopili, co přesně Melilla je, představme si, že vlastníte rodinný dům s krásnou velkou zahradou v České republice. Z ničeho nic zjistíte, že jeden osamocený altánek, který stojí úplně na konci vaší zahrady, je legálně vlastněn a zapsán na občana sousedního Rakouska, a on se ho za žádnou cenu nehodlá vzdát, protože ho jeho praprapředek koupil už v 15. století, kdy vaše zahrada byla ještě hluboký les plný banditů.<br /> <br /> Tento altánek je Melilla. Leží fyzicky na obrovském kontinentu [[Afrika|Afriky]] a je těsně ze tří stran obklíčen územím afrického [[Maroko|Maroka]]. Přesto tam naleznete španělskou policii, používají se tam evropská eura, fungují tam španělské supermarkety a občané volí své zástupce přímo do parlamentu v [[Madrid|Madridu]]. Není to tedy běžná kolonie jako v historii britská [[Indie]], ze které by se těžilo nerostné bohatství a lidé tam neměli žádná práva. Je to naprosto rovnocenný kus [[Španělsko|Španělska]], pouze se nachází z geografického hlediska „na špatném břehu“ Středozemního moře. <br /> <br /> Vzhledem k tomu, že je to evropská půda přímo v Africe, je oddělena od chudšího zbytku Maroka obrovskou, několik metrů vysokou a dvojitou stěnou z ocelového pletiva. Funguje totiž jako vstupní brána do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Obyvatelé mnoha afrických států by po překonání této zdi mohli automaticky požádat o azyl, a proto zeď neustále čelí pokusům o překonání pomocí žebříků i hrubé síly. Samotní obyvatelé města (Španělé i afričtí Berbeři) si však na neustálý hluk policejních sirén, přítomnost armády a celníků dávno zvykli, dál sedí odpoledne na plážích, chodí do kostelů i do mešit a město díky podpoře státu velmi spořádaně funguje v klidu po stovky let.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://melilla.es Oficiální stránky Autonomního města Melilla]<br /> * [https://ine.es Španělský statistický úřad (INE)]<br /> * [https://elpais.com Zpravodajský portál El País]<br /> * [https://rtve.es Španělská národní televize a rozhlas (RTVE)]<br /> * [https://monocle.com Magazín Monocle (Městský a ekonomický rozvoj)]<br /> * [https://africanews.com Africanews]<br /> * [https://wikipedia.org Wikipedia - Otevřená encyklopedie]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Melilla}}<br /> [[Kategorie:Města]]<br /> [[Kategorie:Města ve Španělsku]]<br /> [[Kategorie:Autonomní města Španělska]]<br /> [[Kategorie:Geografie Španělska]]<br /> [[Kategorie:Španělské exklávy]]<br /> [[Kategorie:Města v Africe]]<br /> [[Kategorie:Geografie Afriky]]<br /> [[Kategorie:Přístavní města]]<br /> [[Kategorie:Středozemní moře]]<br /> [[Kategorie:Španělsko-marocké hranice]]<br /> [[Kategorie:Založeno v 15. století]]<br /> [[Kategorie:Modernistická architektura]]<br /> [[Kategorie:Turistika ve Španělsku]]<br /> [[Kategorie:Opevněná města]]<br /> [[Kategorie:Evropská unie]]<br /> [[Kategorie:Srpnové události]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]</div>

Filmedy